Nestačí však svobodu mít, my ji musíme uchovat příštím pokolením. Vědomí, že je třeba byt připraven vždy a na vše, je nutno v člověku pěstovat od dětství a stále mu to připomínat. Také naše prvá republika si byla plně vědoma důležitosti tělovýchovy a sportu, zejména ve škole. Už v dubnu 1919 byl podán první velmi obšírný návrh, aby naše vláda a příslušná ministerstva věnovala tělovýchově náležitou pozornost. Byly to všechny tělovýchovné korporace ve svorném šiku, které se dožadovaly na vládě, aby tělesné výchově byla věnována stejná pozornost jako jiným hospodářským a sociálním potřebám doby. Zatímco ve státech kolem nás byla pojata starost o tělesnou výchovu mezi úkoly obecně důležité a prospěšné, zůstala u nás péče o tělesnou výchovu nejednotná a roztříštěná a namnoze byla ponechána jen soukromé iniciativě celé řady tělocvičných a sportovních organisací.

Prvý pokus o soustředění dosud roztříštěných sil směřujících ke státní péči o tělesnou výchovu a sport byl učiněn zákonem ze dne 9. dubna 1935, č. 75 Sb., o zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu v Praze. Příslušná ministerstva, jimž bylo provedení zákona uloženo, však příliš nepospíchala, ačkoliv právě tehdy mohlo být pro splnění vytčeného úkolu velmi mnoho úspěšně vykonáno. Masarykův státní stadión na Strahově byl vlastně počátkem skutečného provádění citovaného zákona; v něm byla zbudována tělocvična s posluchárnami jako prvá součást budov pro nejvyšší učiliště československé tělovýchovy a středisko našeho vědeckého tělovýchovného bádání. Leč mnichovská tragédie učinila konec těmto ušlechtilým snahám.

Po našem osvobození z nacistického jha očekávala pochopitelně naše tělovýchova, že jedním z nejpřednějších úkolů, které stát v oblasti zájmů kulturních plní, bude obnovení příprav ke zřízení tělovýchovného ústavu, který nesl Tyršovo jméno a měl být i nositelem jeho ideí. Bohužel teprve naše dnešní osnova zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport má být splátkou dluhu všem těm tisícům zanícených, dobrovolných a nezištných pracovníků, kteří usilovali po celý svůj život o tělesnou a mravní výchovu našeho lidu.

Není jistě náhodou, že k povzbuzení tělovýchovné činnosti a k všeobecnému zvýšení tělesné, pracovní a branné zdatnosti lidu se zavádí vyznamenání, označené jako "Tyršův odznak zdatnosti". Jsem přesvědčen, že tohoto označeni se dostává vyznamenání plným právem, neboť naše národní tělesná výchova je a bude nerozlučně spjata se jménem Tyršovým. Vždyť vznikla z jeho ducha, z díla jeho obětavých pracovníků a následovníků, z mravenčí usilovné práce několika pokolení různých lidí všech vrstev národa, kteří jí věnovali všechen svůj volný čas, statky a někdy i život.

Bude jistě na místě připomenouti si, jak hodnotil Tyršův odkaz náš první president, který o něm pravil doslovně: "Tyrš přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil antický ideál krásy a dobra s naším národním programem, žádajícím syntézu ušlechtilého češství a čistého lidství. Tyrš vytvořil sokolskou obec a vštěpoval jí tu sílu a mužnost, která se stejně vyhýbá hrubosti a násilnosti jako sentimentalitě. Veliké vzory naší slavné minulosti, Žižka a jeho nezlomná chrabrost v obraně pravdy a národa a Chelčického nekompromisni pacifismus, našly v idei sokolské svůj výraz. Tyrš v souhlase s tehdejší mladší pokrokovou generací byl nadšeným demokratem a sokolským bratrstvem vědomě sloužil demokracii a osvobození národa."

Tyrš byl jedním z předních vůdců našeho národního programu, šel ve šlépějích Havlíčkových i Palackého a obohatil náš národní život nejen o výchovu tělesnou, nýbrž svým bystrým, mužným a energickým duchem formuloval a upevňoval srdce všech, kdož šli s ním a za ním. Jeho apely po věčném ruchu, věčné práci, věčném zdokonalování a věčném pokroku nevyznívaly naprázdno a jsou ještě dnes ideovým podkladem socialistického soutěžení při výstavbě naší lidově demokratické republiky.

Tyršovo nabádání k mužnosti, obětavosti, nezištnosti, ráznosti a neoblomné vůli mělo velký pozitivní význam v boji našeho národa o národní a státní svobodu. Tyršovu sokolství, nejkrásnějšímu květu demokratické vůle a síly národa, děkujeme především, že nás veliké osudové chvíle světové revoluce nezastihly nepřipraveny. Heslo "Buď připraven" vždy za všech okolností a na všechny možnosti tvořilo podklad našeho Svazu brannosti, který byl zřízen brzy po revoluci dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 125 Sb., jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace k provádění branné výchovy příslušníků našeho národa. Ustavením Svazu brannosti bylo sledováno, aby všechna naše mládež byla aktivně zapojena do branné výchovy a tělesně i mravně připravena na obranu státu, na obranu lidově demokratické republiky a všech revolučních vymožeností našeho pracujícího lidu. Bohužel Svaz brannosti tyto své vznešené úkoly nesplnil.

Když jsme po vítězném únoru sjednotili všechny naše tělovýchovné a sportovní organisace v našem Sokole, který byl očištěn od všech protilidových a namnoze i protistátních živlů, sjednali jsme si spolehlivou základnu pro pěstování branné výchovy našeho lidu a dosavadní Svaz brannosti pozbyl smyslu své existence a byl také jako zbytečný zrušen.

Jestliže jsme Sokolu svěřili také brannou výchovu našeho lidu, zejména naší mládeže, která po skončení povinné školní docházky pravidelně ztrácí kontakt s tělesnou a zejména brannou výchovou školní, bylo povinností státu, aby vzal do svých vlastních rukou péči o tělesnou výchovu a sport, měla-li tělesná, zejména branná výchova splnit své vznešené poslání. Stát si musel uvědomit, že brannost národa se zakládá mimo jiné také na určitých tělesných vlastnostech národa a na jisté duševní a mravní povaze. Pokud jde o tělesné vlastnosti, tu přední podmínkou je zdraví. Zdraví je podmínkou bytí jednotlivcova a tím i početně síly společnosti národa. Dr. Miroslav Tyrš věc formuloval tak, že zdraví je podmínkou k práci, která každou nemocí vázne, každou churavostí se zdržuje, každým nedostatkem síly a svěžesti se zmenšuje a na hodnotě své tratí. I když při jednotlivci úbytek je třeba nepatrný, vzrůstá to při tisících či milionech lidí v sumy veliké, činí to dohromady veliký schodek při výrobě hmotné i duševní, representuje to v národním hospodářství ztrátu velikou a nenahraditelnou. Zdravý organismus se však nejen lépe uplatní v životním zápase, nýbrž i zplodí a vychovává lepší potomstvo než organismus chorý. Je zárukou budoucnosti národa. Zdraví je i podmínkou zdaru veškeré výchovy duševní. To je to Tyršovo heslo "v zdravém těle zdravý duch".

Udržet národ a zejména jeho mládež při tělesném i duševním zdraví je první podmínkou, bez které není možný další postup, bez které bychom nemohli dojít k metám, které jsme si vytkli naší národní revolucí.

Při tělesné i mravní výchově naší mládeže hrají mnohdy důležitou roli i složky nepatrné, které začasté byly přezírány a pomíjeny, když tělesná výchova byla nejednotná, roztříštěná a ponechaná jen iniciativě soukromé. A právě na tyto dílčí nepatrné složky musí míti zřetel a vliv naše nové orgány, jímž bude svěřena do rukou péče o tělesnou výchovu a sport, náš Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport v čele s členem vlády a příslušný ústřední správní úřad se všemi úřady podřízenými a orgány lidově správy. Nemůžeme si dovoliti přehlížet různé detaily a maličkosti, chceme-li naši mládež přivésti k tělesné í mravní dokonalostí, která byla již ve starém Řecku známa pod společným jménem "Kalokagathia". Zde platí dobře známý výrok Michelangela Buonarottiho: "Dokonalost se skládá z maličkostí, ale dokonalost není maličkost."

To jsou, paní a pánové, podle mého názoru v podstatě důvody té skutečnosti, že nám dnes vláda předkládá ke schválení osnovu zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport. Jménem klubu lidových poslanců mohu slavnou sněmovnu ujistit, že všichni lidovečtí poslanci budeme pro přijetí zákona hlasovat, a myslím, že zde mezi námi není nikoho, kdo by měl nějaké námitky proti osnově zákona, který má býti základním pilířem pro vytvoření tělesné a mravní dokonalosti pracujícího lidu obou našich národů. (Potlesk.)

Podpředseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je p. posl. Pošusta. Dávam mu slovo.

Posl. Pošusta: Paní a pánové!

Málokterá věc je do takové šíře a hloubky věcí mládeže jako tělovýchova a sport. Málokdo proto vítá žhavěji dnes projednávaný zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport než právě mládež. Vždyť zákon, který se týká oblasti pro život mládeže nad jiné důležité a milé, je svým způsobem i zákonem o jednom úseku státní péče o mládež.

Páni předřečníci už ve svých projevech řekli, v čem je všeobecný význam státní péče o tělesnou výchovu a sport. Vyzvedli dostatečně vysoko rozdíl mezi tím, jaký poměr k tělesné výchově a sportu měl kapitalistický stát, a jaký poměr má k ní lidově demokratická republika. Zdůraznili, že pro lidově demokratický stát není tělovýchova a sport ani nástrojem k odvádění pozornosti pracujících mas od otázek třídního boje, ani výnosným artisticko -obchodním podnikem, ani jakýmkoliv jiným prostředkem sloužícím k udržování síly a moci vládnoucí vykořisťovatelské třídy. Řekli, že tělesná výchova a sport v lidově demokratickém státě jsou mocnými pákami, jejichž prostřednictvím jsou nejširší masy pracujících především statisíce mládeže vychovávány k zdatnosti a ke zdraví, k dělnosti a brannosti, k tomu, aby z nich rostli silní, odvážní, obratní, houževnatí, ukáznění, oddaní a uvědomělí občané, budovatelé a vojáci republiky.

K jejich vývodům chtěl bych připojit jen několik slov o tom, co si od zákona o státní péči o tělesnou výchovu a sport slibuje naše mládež, čím, podle našeho názoru, má zákon přispět a jistě i přispěje k rozvoji československé tělovýchovy a sportu. Víme, že poměry v našem tělovýchovném a sportovním životě ještě v mnoha směrech nevyhovují a neodpovídají požadavkům doby. Státní výbor a Státní úřad pro tělovýchovu a sport se budou muset zabývat velmi důkladně např. tím, jak předpokládaný rozvoj čs. tělovýchovy a sportu zajistit dostatečným materiálním vybavením. U nás v národě Tyršově provádí podle přesných odhadů ve sjednoceném Sokole aktivně tělesnou výchovu a sport jen asi 20% veškeré mládeže. To je ovšem málo a my mladí se budeme muset sami starat o to, aby procento cvičenců a sportovců z našich řad podstatně stouplo. Bude pak na orgánu státní péče o tělesnou výchovu a sport, aby všichni naši noví cvičenci a sportovci měli v čem a kde cvičit a sportovat, aby bylo dost trenýrek, triček, cviček, aby bylo dost místa a dost aspoň primitivního materiálu na budování hřišť, aby časem došlo i na koupaliště a jiná základní a nákladnější tělovýchovná zařízení a aby na celé materiální zabezpečení rozvoje čs. tělovýchovy a sportu bylo pamatováno.

Jiný problém, který nám bude muset Státní výbor a Státní úřad pro tělovýchovu dobře vyřešit, bude problém koordinace práce na různých úsecích československého tělovýchovného života a hlavně problém koordinace školní tělesné výchovy a výchovy mimoškolní, prováděné v Sokole.

Státní výbor a úřad nám budou muset dále pomáhat při výchově desetitisíců nových cvičitelů a instruktorů, které nezbytně musíme mít, chceme-li, aby se do tělovýchovy a sportu aktivně začlenily miliony našich chlapců a děvčat. Znamená to kursy, kursy a zase kursy, které budou vychovávat nový, moderní typ sokolských vedoucích mládeže a které se ve svých tělovýchovných metodách zbaví tradiční koženosti. Jsme přesvědčeni, že Státní výbor i úřad pro tělovýchovu tato naše přání bude plnit a splní, že je splní jako celou řadu dalších, jež jsou před ním a jež budou znamenat cestu k rozmachu a slávě čs. tělovýchovy a sportu. My sami pak, čs. mládež, slibujeme, že pro rozmach a slávu tělovýchovy a sportu své lidově demokratické republiky uděláme všechno, co bude v našich silách. (Potlesk.)

Opakuji znovu, že dobře víme, kde to ještě v československém tělovýchovném a sportovním životě skřípe, vrže. Chceme proto za prvé přispět k úplnému ideovému a organisačnímu dokončení sjednocení veškeré čs. tělovýchovy a sportu v Sokole, chceme přispět k tomu, aby obrozený a sjednocený Sokol byl všude, v každé závodní, místní, vojenské jednotě naplněn skutečně nových duchem, duchem budovatelů socialismu, duchem věčného ruchu a pokroku, jak mu to vložil do vínku dr. Miroslav Tyrš a jak tomu mnozí pozdější Sokolové nechtěli rozumět. Vidíme dále, jak obrovská je potřeba nových, odborně i ideově zdatných cvičitelů, instruktorů a vychovatelů mládeže v Sokole.

Stavíme-li před sebe úkol zajistit rozmach čs. tělovýchovy a sportu, chceme proto posílat tisíce schopných chlapců a děvčat do sokolských i státních škol, aby se v nich učili vést mládež v tělocvičnách a na hřištích. Chceme pak masám mládeže a hlavně pracující mládeže ukazovat cestu k aktivnímu provádění tělocviku a sportu tak, aby se sokolská organisace stala dílnou, ve které budou doslova miliony našich mladých lidí vykonávat své zdraví a zdatnost proto, aby mohli v plné síle úderničit na závodech, v šachtách i na polích a aby byli oddanými a připravenými vojáky své lidové vlasti. Chceme ovšem - a zasadíme se o to všemi silami - aby nám v Sokole rostli noví, krásní, uvědomělí mladí lidé, mistři sportu nového typu. Je za námi doba dekadentních sportovních primadon, parazitů práce se štítících. Je za námi doba obchodníků se sportem.

Měl jsem to štěstí, paní a pánové, že jsem asi před třemi týdny doprovázel výpravu našich representantů atletů po vítězném utkání s Rumunskem z Ostravy. Po cestě jsem vyslechl zajímavý rozhovor. Náš světový rekordman v chůzi Balšán hovořil s jedním atletem o své práci v zaměstnání, o tom, jak má práci rád, jak o ní přemýšlí a že dostal od své továrny, národního podniku Jawa, nedávno za zlepšovací návrh odměnu 15.000 Kčs. Takových mistrů sportu má nám nový Sokol vychovávat stovky a tisíce (Potlesk), mistrů sportu, kteří jsou zároveň mistry své práce, úderníky a vynálezci jako rekordman Balšán; takových mistrů sportu, kteří jsou ukáznění, vysoce politicky uvědomělí a při tom nezpychnou, jako náš sportovní fenomén Emil Zátopek. (Potlesk.) Československá tělovýchova a sport má dnes všechny předpoklady k tomu, aby nám právě takové lidi vychovávala.

Zákon o státní péči o tělovýchovu a sport je jedním ze základních předpokladů k tomu. A my, mladá generace československá, náš Československý svaz mládeže, ruku v ruce s obrozeným Sokolem se budeme starat o to, aby mládež nepromeškala ani jedinou příležitost k uskutečnění nikdy nevídaného rozmachu a slávy československé tělovýchovy a sportu, pro něž jsou dnes všeobecně tak skvělé podmínky. Práce a boj za rozmach a slávu československé tělesné výchovy bude pak tím největším a nejopravdovějším díkem mládeže Národnímu shromáždění, vládě i presidentu republiky Klementu Gottwaldovi a všechnu péči, kterou naší tělovýchově věnovali a která je nejlépe vyjádřena zákonem, pro nějž dnes budeme hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: K slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor kultúrny, posl. dr Júliusovi Dolanskému.

Zpravodaj posl. dr. Julius Dolanský: Vzdávám se slova.