O tom, co se všeobecně očekává
od znárodnění pošty, mluvil velmi vystižně
pan posl. Kolář. Spolu s tím, co jsem
zde uvedl o otázkách rozpočtových
a o otázkách finančního hospodářství,
tvoří to vše zajisté všechny předpoklady,
aby pošta, vybavena novými normami, odpovídajícími
skutečnosti a potřebám dnešního
plánovaného hospodářství, plnila
co nejlépe a nejhospodárněji svůj
úkol.
Rozpočtový výbor projednal ve své
schůzi dne 9. června t. r. vládní
návrh zákona a usnesl se doporučiti Národnímu
shromáždění jeho přijetí
ve znění usneseném výborem ústavně-právním
a výborem hospodářským. (Potlesk.)
Místopředseda David: Ke slovu se přihlásil
ministr pošt dr A. Neuman. Prosím pana ministra,
aby se ujal slova.
Min. pošt dr A. Neuman (uvítám hlučným
potleskem): Slavná sněmovno!
Ujímaje se slova, považuji především
za svou povinnost co nejsrdečněji poděkovat
pánům zpravodajům za jejich věcné
a podnětné zprávy. Dnešní den
se stane opravdu historickým mezníkem v dějinách
naší pošty, a to nejen v dějinách
československé pošty, ale i v dlouhých
dějinách pošty v našich zemích
a v jistém smyslu i v dějinách poštovnictví
vůbec.
Přikročujeme dnes k závažnému
činu: přeměníme dosavadní státní
podnik Československá pošta na podnik národní.
Viděna socialistickým zrakem je vlastně tato
přeměna jen jedním z článků
dlouhého řetězu revolučních
reforem, jimiž na své cestě k socialismu, k
socialistickému hospodářství a k beztřídní
společnosti přetváříme celý
náš hospodářský, společenský
i kulturní život. Přeměna pošty
na národní podnik je jednou z těchto reforem,
a s tohoto hlediska bychom ji měli považovat vlastně
za celkem samozřejmý akt, logicky zapadající
do budovatelského ruchu socialistického státu.
V podstatě také ničím jiným
tento čin není. Není nejmenší
pochyby, paní a pánové, že jeho kořeny
kotví hluboko v půdě socialismu a že
jsou to především požadavky nového
socialistického hospodářství a socialistického
řádu vůbec, které nás přiměly
k tomuto vážnému kroku.
A je to právě závažnost tohoto kroku,
jeho důležitost a jeho zasazení v dějinném
rámci vývoje naší posty a poštovnictví
vůbec, co mne má k tomu, abych vám v této
chvíli osvětlil tuto věc s hledisek co nejširších.
Jsem totiž přesvědčen, že tento
čin, jímž je pošta znárodňována,
je nejen logickým článkem socialistického
vývoje, ale že nadto i harmonicky zapadá do
pokrokového proudu, jímž spějeme vstříc
krásné budoucnosti našeho státu a našeho
lidu. (Potlesk.)
Dějiny pošty jako instituce velmi staré a vždy
lidstvu velmi potřebné, doslova nezbytné,
jsou velmi poučné. To, jak se vyvíjela po
tisíce let od primitivních počátků
až k dnešním vysoce moderním formám,
je živým filmem, poskytujícím nám
mnohé velmi důležité poznání.
Při pohledu na dějiny pošty ve světě
- nejen u nás - a při studiu jejího života
nelze neviděti pozoruhodný úkaz: že
totiž její prostředky, formy a organisační
i provozní struktura vždy a přesně odpovídaly
stavu civilisace, kultury, techniky, hospodářství
i politiky a způsobu vlády své doby. Za dob
primitivních byla primitivní, v době moderní
je moderní a užívá všech prostředků,
jež věda dává lidstvu. Právě
tento moment neváhám zdůrazniti ve chvílí,
kdy osnova zákona o jejím znárodnění
v našem státě je ve vašich rukou. Pošta
šla vždycky s duchem doby a je tudíž jen
samozřejmé a odpovídá dokonce i její
podstatě a jejímu duchu přizpůsobivosti,
který je jí vlastní, že v době
socialismu musí byt pošta socialistická, že
v socialistickém státě musí vzíti
na sebe právě onu formu, která nejvíce
odpovídá socialistickému řádu
a hospodářství a která vytváří
nejlepší předpoklady pro splnění
jejích úkolů v socialistickém státě.
A tuto formu spatřujeme v jejím znárodnění.
Mohl bych vybrati dlouhou řadu důkazů pro
to, co tvrdím. V dobách společenského
primitivismu, kdy pojem státu se rovnal osobě panovníkově,
vládcově, sloužila pošta zájmům
panovníkovým a byla jeho institucí. V dobách
vojenských hegenomií, na př. v římské
říši, sloužila pošta zájmům
tehdejší vojenské světovlády.
S rozvojem civilisace a styků mezi národy se promítaly
v jejích službách požadavky širšího
a hustšího spojení. S rozvojem vědy
a techniky stoupala i její technická úroveň.
Se stoupajícím zintensivněním politického
života, v dobách nečisté diplomacie
a mezinárodně-politického intrikánství,
zejména v raném novověku, jevil se přirozeně
tehdejší zákeřný způsob,
jakým spolu zápasili tehdejší státníci,
i na té poště, kde slídivému
oku absolutistických utlačovatelů nic neušlo.
A jak si lid dobýval rok za rokem svých práv,
i to se přesně odráželo v organisačních
a provozních formách pošty. Tak i moderní
doba vtiskla poště svůj ráz a v nových
státních formách nalezla pošta své
odpovídající zasazení do celkového
rámce. Konečně s vítězným
nástupem socialismu ve světě i pošta
brala a bere na sebe socialistické formy. Dnešek,
paní a pánové, to je přímá
cesta k socialismu. My jsme lidově demokratickým
státem, který je na cestě k socialismu a
naše pošta se tomu samozřejmě a pružně
přizpůsobuje. A tak bychom si vlastně měli
položiti otázku: Může to býti jinak?
Bylo by vůbec možné, abychom měli v
socialistickém státě nějakou takovou
poštu, která by byla kuriosním pozůstatkem
starého byrokratického systému, který
jsme zbourali? Odpověď je jasná; touto odpovědí
je návrh zákona o jejím znárodnění.
Tak dlužno chápati tento krok, tak mu musíme
rozuměti.
Zákon, který učiní naši postu
národním podnikem, je důležitým
bodem vývoje. Znárodnění bude provedeno
do důsledků, hluboce zasáhne celou dosavadní
strukturu naší pošty a v základech ji
změní. Po provedené reorganisaci, s níž
bylo již v širokém měřítku
započato, bude naše pošta docela jiným
tělesem s jiným aparátem, jinak pracujícím,
než tomu bylo až dosud. Po únoru 1948 vykonala
pošta již pozoruhodné dílo. Mnoho jsme
změnili a vtiskli jsme jí opravdu lidově
demokratický ráz. Ale došli jsme také
k poznání, že starý byrokratický
systém zanechal příliš mnoho dědictví
a stop, abychom mohli očekávat naprostý a
úplný úspěch na oné cestě
- upřímně řečeno jen polovičaté.
Proto se tohoto nechtěného dědictví
rázně zbavujeme a stavíme poštu znárodněním
na nové, pevné, socialistické základy.
Hlavní myšlenky návrhu zákona lze shrnouti
do těchto několika vět:
Je to v prvé řadě myšlenka odpoutat
podnik od státní správy. Formy státní
administrativy, i při její nejlepší
myslitelné organisaci, se nemohou dobře hodit pro
činnost tak blízkou hospodářskému
životu, jako je služba pošty. Tato služba
musí býti oproštěna od byrokratických
způsobů úřadování, a
to jak uvnitř podniku, tak i v jeho vztahu ke státní
správě, t. j. zejména k ministerstvu pošt.
Poměr podniku k ministerstvu pošt upravuje návrh
zákona v duchu ústavy, podle níž národní
podniky podléhají vrchnímu vedení
a dozoru státu. Zákon plně respektuje nutnost
pružného vedení podniku a nezávislost
podnikově správy na aparátu státu.
Vrchní vedení se nemůže stát
zdrojem zasahování do vlastní správy
podniku, která musí zůstat vyhrazena orgánu
za tuto správu odpovědnému.
Druhý důležitý princip je princip osobní
odpovědnosti za výsledek hospodaření,
to jest princip, který nemohl býti důsledně
uplatněn při dosavadní formě státního
podniku, těsně spjatého se státní
administrativou. Zásada osobní odpovědnosti
bude uplatňována ve všech složkách
podniku a v prvé řadě se projeví v
jeho vedení. Návrh zákona znamená
průlom do dosavadního systému správy
národních podniků. Vedení podniku
se svěřuje řediteli, který má
plnou pravomoc, ale také ovšem plnou odpovědnost
za hospodaření podniku. Úmyslně jsme
se odklonili od dosud obvykle kolegiální formy vedení
národních podniků představenstvy spolu
s ředitelem. Individuální vedení podniku
zajišťuje záměrnost, rozhodnost a hbitost
jeho správy.
Ve své činnosti se podnik bude řídit
zásadami plánovaného hospodářství.
Užije k tomu všech moderních podnikových
method, aby dospěl k nejvyšší produktivitě
své práce. To však neznamená, ze by
jedinou jeho snahou mělo být dosáhnout co
největšího zisku. Nikoliv. Jeho cílem
bude nejúčelnější a nejhospodárnější
služba celému národnímu hospodářství.
Musíme si zvyknout dívati se na jednotlivé
obory státní správy ne s hlediska jejich
potřeb, nýbrž s hlediska celého národního
hospodářství.
Socialistické tendence zákona se projeví
také v postavení zaměstnanců podniku.
Zaměstnanci se vyjímají z poměru veřejnozaměstnaneckého
a jejich pracovní poměr a mzdové poměry
budou upraveny podle zásad o jednotném řízení
státní mzdové politiky pracovním a
mzdovým řádem, schváleným ministerstvem
práce a sociální péče.
Další závažnou myšlenkou návrhu
zákona je možnost prohloubiti dosavadní poslání
pošty. Návrh přiznává podniku
možnost, aby kromě vlastní služby poštovní
a telekomunikační obstarával i jiné
služby lidu, pokud to bude účelné a
hospodárné. Zde se nám naskýtá
obsáhlá možnost a já jsem přesvědčen,
že nové vedení podniku Československá
pošta přesvědčí v krátké
době celou československou veřejnost, že
je možno pro naše domácnosti mnoho vykonat právě
tou organisací poštovní správy, která
má do všech nejposlednějších vesniček
a vísek přímé spojení a možnost
přímého zapojení.
Mezi zásadami osnovy je nutno uvésti také
způsob, jímž byla v organisaci správy
podniku vyřešena otázka poměru ke Slovensku.
Bylo respektováno ústavou zajištěné
zvláštní postavení našeho Slovenska,
a to zřízením funkce oblastního ředitele,
jehož prostřednictvím vykonává
ústřední ředitel správu podniku
na Slovensku.
V ohledu mezinárodním se nic nemění
na našem členství v mezinárodních
poštovních a telekomunikačních uniích,
ježto znárodnění pošty je toliko
otázkou vnitropolitickou a nikoliv zahraničně
politickou. Znárodnění pošty usnadní
její úkol v našem dnešním hospodářském
systému, v nejbližší době konkrétně
v pětiletém plánu. Pošta, jak jsem již
měl mnohokrát příležitost zdůraznit,
je nezbytným předpokladem pro zdárné
fungování všech ostatních hospodářských
oborů. Nelze si prostě představit, že
by ostatní hospodářské obory pracovaly
dobře, kdyby pošta pracovala špatně. Na
rychlé a spolehlivé dopravě zpráv,
zásilek a peněz záleží v hospodářském
životě nesmírně mnoho, to je jasné.
Pošta zde musí splnit své úkoly dokonale.
Aby je mohla tak splnit, musí míti po ruce všechny
k tomu potřebné prostředky, jimiž by
pružně disponovala, t. j. pohotově měniti
své disposice podle potřeb a příkazů
chvíle.
Výhody znárodnění, paní a pánové,
objeví se v několika směrech; zejména
ve směru provozním bude znárodnění
znamenat zpružnění a zhospodárnění
činnosti našeho podniku, bude znamenat hospodaření
podle rozpočtu. Zaměstnanci budou napříště
odměňováni podle svých zásluh,
čímž budou účinně zainteresování
na výsledku své práce a na prosperitě
svého podniku. To z nich vychová po mém skromném
mínění dobré hospodáře,
kteří se budou snažit každý na
svém pracovním úseku o nejlepší
a nejúčelnější výkon.
Skládáme, slavná sněmovno, velké
naděje v mravní i hospodářský
výsledek tohoto systému a pevně věříme,
že nová pracovní morálka a pravé
socialistické pracovní uvědomění,
které bude tímto systémem neustále
podněcováno a zvyšováno, bude hybnou
pákou úspěchu a zaručí také
naší poště v rámci našeho
národního hospodářství pevné
a bezpečné postavení.
Zpružnění a zhospodárnění
činnosti podniku se projeví ve zkvalitnění
služeb pošty s hlediska veřejnosti a v rozšíření
těchto služeb. Podnik Československá
pošta svou hustou sítí služeben a denním
stykem svých zaměstnanců se širokou
veřejností je zvláště způsobilý
k tomu, aby zprostředkoval převážnou
část služeb, které dnes občané,
celá naše veřejnost, potřebují.
Důsledkem toho bude zhospodárnění
těchto služeb. Převzetí a obstarávání
nových služeb podnikem bude zpravidla prováděno
bez rozšíření počtu zaměstnanců,
jen díky lepšímu využití možností
podniku, a bude namnoze spojeno s ulehčením práce
a s úsporami ve veřejné správě
i v sektoru hospodářském.
Slavná sněmovno, myšlenka znárodnění
Československé pošty byla od okamžiku
svého vzniku až do této chvíle, kdy
se má státi zákonem, pečlivě
a odpovědně studována a propracována.
Všechny principy, které tento návrh zákona
obsahuje, i jiná ustanovení, důsledky a detaily,
které obsahuje vládní nařízení,
připravené k provedení tohoto zákona,
to vše bylo poctivě uváženo, osvětleno
se všech hledisek přicházejících
v úvahu, bylo promítnuto do všech myslitelných
situací, bylo vzato v úvahu nesčetně
eventualit, byla vyslechnuta dlouhá řada názorů
lidí zkušených a rozvážných,
institucí, úřadů, odborových
orgánů, prostě a krátce: tento návrh
zákona je dílem poctivým a rozvážným.
Mohu jej proto, slavná sněmovno, doporučiti
ke schválení s naprostým vědomím
své odpovědnosti před vámi i před
lidem. Vím, co mám doporučit.
Řekl jsem v úvodu svého projevu, že
den odhlasování zákona o znárodnění
Čs. pošty se stane historickým mezníkem
v jejích dějinách. Nuže, to není
paní a pánové, řečnická
fráze. Pomyslíme-li na celý ten vývoj
pošty na území našeho státu, v
našich zemích, ležících v srdci
Evropy. V těchto zemích, které vždycky
byly živou křižovatkou evropských dopravních
směrů, pomyslíme-li na všechny ty formy,
jež pošta měla již dříve,
než se začala vůbec zvát poštou,
na všechny ty formy, jež na sebe brala jako jedna z
nejdůležitějších státních
institucí, i když stát, který mám
na mysli, byla absolutistická habsburská monarchie,
pomyslíme-li na tu starou hlaholnou poštu pyšných
knížat Thurn-Taxisů a Paarů, jimž
náš drobný lid na jejích poštovních
silnicích sloužil a na ně dřel a oni
z toho nezměrně bohatli; pomyslíme-li na
předválečnou byrokratickou poštu rakouskou,
v jejichž službách tak mnohý z našich
lidi zešedivěl a z které nám leccos
jako nezmar, bohužel zbylo až do dneška, pomyslíme-li
na to vše, musí v nás vyvstati radostná
jistota, že děláme opravdu dobré a vpravdě
socialistické dílo, jestliže tu poštu
dnes dáváme lidu, jestliže ji znárodňujeme.
A přehlížíme-li to vše a uvědomujeme-li
si to, vidíme tu na naší poště
v miniatuře, kam svět a lidstvo spěje, kam
vedl předlouhý vývoj, kam vedou dějiny
a kam vede vše - k lidu, paní a pánové,
neboť z něho vše pochází a on je
tou pravou mocí světa. (Potlesk.)
A tak jsem přesvědčen, že s hlediska
jak hospodářského, tak i politického
a mravního děláme znárodněním
pošty věc správnou. A jako takovou vkládám
ji, paní a pánové, před očima
zástupců poštovních zaměstnanců
z celé republiky do vašich rukou v pevné důvěře,
že jednomyslným odhlasováním, tak, jak
byla odhlasována v příslušných
výborech, pomůžete Čs. poště,
aby v nových poměrech v době, kdy budujeme
socialismus, splnila to, co od ní očekává
lid, co od ní očekává československá
veřejnost. (Dlouho trvající potlesk.)
Místopředseda David (zvoní):
Děkuji panu ministrovi za jeho projev.
Dále se přihlásil ke slovu pan posl. Gemrot;
dávám mu slovo.
Posl. Gemrot: Vážená sněmovno,
paní a pánové!
Je několik oprávněných důvodů,
pro které přistupuje československý
stát ke znárodnění své pošty.
Důvodem hlavním je zajisté nutnost jednotného
typu podnikání v našem plánovaném
národním hospodářství, které
žádá důsledné odbyrokratisování
a zhospodárnění veškeré veřejné
správy a všech jejích služeb lidu, a konkrétní
nutnosti je také organicky účelné
znárodnění pošty po nedávném
vytvoření národních podniků
dopravních, na jejichž službu. I organisaci je
čs. pošta přímo vázána.
Musí s dopravními podniky těsně spolupracovat
a této spolupráci nejlépe prospěje
jednotnost typu obou podniků.
Jak správně praví důvodová
zpráva zákonu o znárodnění
čs. pošty, projeví se důsledek nové
úpravy ve správním i organisačním
odloučení podniku od ministerstva pošt. Při
té příležitosti je nutno ocenit, že
dosavadní vývoj naší poštovní
správy a jejích ústředních
orgánů vytvořil již tak rozsáhlý
soubor právních i správních předpisů
a technických zařízení, že nejpodstatněji
přispěl k vytvoření předpokladů
pro snadné počátky i příští
rozvoj nového našeho národního podniku
Československá pošta.
K dobrým zkušenostem dosavadním přibudou
ještě lepší zásady nové,
zásady podnikové, které umožní
pružnější a úspornější
provoz, přispějí k zlepšení funkce
pošty, k lepšímu existenčnímu postavení
jejich zaměstnanců a v neposlední řadě
také ke zlepšení služby nejširším
vrstvám lidovým.
Zákonem se stanoví obsáhlé začlenění
dosavadních poštovních majetkových podstat
do národního podniku a určuje se předmět
provozu poštovního, telegrafního a telefonního
v dosavadním rozsahu, s ponecháním možnosti
pro další činnost, pokud by byla národohospodářsky
účelná. Národní podnik Československá
pošta je i nadále majetkem státu. Je právnickou
osobou a platí pro něj ustanovení o obchodnících
plného práva. Podnik má vlastní správu,
při níž je zdůrazněn princip
osobní odpovědnosti. Tato zásada bude uplatňována
ve všech složkách podniku, čímž
bude ještě více zvýšena kvalita
poštovní služby.
V mezinárodních vztazích poštovních
není novou organisací nikterak dotčeno dosavadní
postavení státu. Členem Světové
poštovní unie a Mezinárodní unie telekomunikací
zůstává stát, který je i nadále
subjektem práv a závazků, vyplývajících
z tohoto členství. Všechny záležitosti
ostatní obstarává podnik samostatně
podle zásad plánovaného hospodářství.
Skutečnost, že stát neručí za
závazky národního podniku, přispěje
zajisté ke zvýšení péče
o dobré hospodaření podniků.
Zákon zdůrazňuje, že také cílem
poštovního podnikání je prospěch
československého národního hospodářství,
že činnost podniku musí být v souladu
s veřejnými zájmy a že podnik, třebaže
jeho činnost není zaměřena výslovně
na dosažení co největšího zisku,
musí používat moderních podnikových
method, aby prospěch, který přinese celku,
byl co největší. Při tom je samozřejmé,
že podniku přísluší náhrada
za práce a dodávky, konané pro jiné
národní, státní i komunální
podniky tak, aby jeho bilance podávala neskreslený
obraz výsledků jeho hospodaření. Stejně
přísluší podniku náhrada za služby,
poskytované státu. Podniku však nenáleží
náhrada pouze za náklady, které mu vzejdou
při plnění úkolů obrany státu
z opatření, záležejících
v administrativních úkonech. Podnik je povinen sestavovat
podnikový rozpočet a podle něho hospodařit.
Rozpočetní závěrka tvoří
přílohu státního rozpočtu a
účetní závěrka podniku je přílohou
státního závěrečného
účtu. S přebytky svých výtěžků
naloží podnik způsobem, který stanoví
vláda nařízením. Z veškerých
těchto zákonných ustanovení je tedy
zřejmé, že v národním podniku
poštovním budou účelně sloučeny
příslušné zájmy státu
s novou organisací, zaměřenou k národohospodářskému
užitku.