V závěru mi dovolte, paní a pánové,
abych jen letmo proběhl celou tu velikou řadu budovatelských
úspěchů všech našich poštovních
zaměstnanců. Nezodpovědným a bezhlavým
přijímáním stále nových
a nových zaměstnanců od r. 1945 vzrostl počet
poštovních zaměstnanců na 60.691. Reorganisačním
opatřením, politickým uvědomováním
a tím i dobrovolným odchodem zaměstnanců
do výroby byl tento stav snížen na 55.367.
Od r. 1947 do 1. ledna 1949 opustilo poštovní služby
celkem 5.324 zaměstnanců. Dlouhodobých brigád
se od r. 1945 zúčastnilo celkem 1.951 zaměstnanců.
Na brigádách krátkodobých odpracovali
pošťáci jen v r. 1948 1,841.304 pracovních
hodin, a těchto brigád se zúčastnilo
celkem 36.933 zaměstnanců, což znamená
75 % všech pošťáků. (Potlesk.)
Naší veřejnosti je všeobecně známo,
že to byli právě pošťáci,
kteří v r. 1948 svým rozhodnutím dát
75 % všech zaměstnanců administrativy na žně,
vyvolali mezi všemi veřejnými zaměstnanci
velké soutěžní hnutí, které
znamenalo získání takového počtu
nových brigádníků, aby národní
žně byly úspěšně provedeny.
Samo ministerstvo zemědělství svým
dopisem všem ústředním úřadům
uznalo zásluhu a veliký význam této
iniciativní akce pošťáků.
Známý sběr barevných kovů,
který vynesl celkem 600 tun, byl jistě velkým
přínosem našemu hospodářství.
Tento příkladný čin byl zhodnocen
samým předsedou vlády s balkonu Národního
musea u příležitosti oslav 28. října.
Nyní právě prováděný
sběr starého papíru na nové telefonní
seznamy, který zatím vynesl 78 vagonů - prosím,
skutečně po domácnostech, obchodech a kancelářích
sebraného papíru - je dalším důkazem
správné a budovatelské práce pošťáků.
Zapojení pošty do celonárodní soutěže
v r. 1946, skutečnost, že se této soutěže
zúčastnilo průměrně 70 % všech
zaměstnanců, že byly vytvořeny podmínky
pro vypracování pracovních norem a byla po
prvé v historii odhalena nesprávnost tvrzení,
že prací ve státní službě
nelze normovat - to jsou další důkazy.
Národní soutěž na postách vytvořila
předpoklady pro uskutečnění a zavedení
výkonnostního systému, jehož zásluhou
byl počet zaměstnanců snížen
o 2874 sil, což se rovná ročně úspoře
129 mil. Kčs. A tento úbytek, paní a pánové,
je rázu trvalého, a dalším propracováváním
výkonnostních norem bude pokračovat. Zásluhou
výkonnostního systému zmizela u pošty
skoro úplně výplata předčasného,
kterého se v poštovním provozu ještě
v r. 1947 - tedy v době, kdy na poštách byl
největší počet zaměstnanců
- vyplatilo přes 3 mil. Kčs. V národní
soutěži získal podnik jako celek čestnou
standartu bojovníků práce. 9 služeben
získalo veřejné uznání, 2 zaměstnanci
byli vyznamenáni čestným odznakem za práci,
další 2 zaměstnanci bronzovou medailí
za pracovní obětavost, 7 služeben získalo
putovní praporec úderníků práce
a 21 služeben dostalo veřejné uznání.
Kromě těchto vyznamenání a uznání,
která byla udělena podle dekretu presidenta republiky,
dostalo se pošťákům ještě
mnoha vyznamenání a uznání, udělených
z jiných titulů. Dary republice poštovních
zaměstnanců, obsažené v závazcích
k IX. sjezdu komunistické strany Československa
zaznamenaly částku 54 mil. Kčs. A dík
všemu tomuto pracovnímu nadšení a úsilí
je možno nyní při provádění
účetní uzávěrky podniku Československá
pošta za rok 1948 radostně konstatovat, že bylo
plně vyhověno § 26 finančního
zákona na rok 1948, jímž byl po 5 % snížení
výdajů upraven rozpočet tak, že předpokládaný
zisk podniku měl činit 244,161.000 Kčs. Díky
pracovnímu nadšení pošťáků
byl § 26 finančního zákona nejen důsledně
dodržen, ale předpokládaný zisk za rok
1948 byl dokonce překročen o 155,219.000 Kčs,
takže zásluhou všech pošťáků
bez rozdílu a dík jejich správnému
hospodaření bude do státní pokladny
odvedeno 439,380.000 Kčs. (Potlesk.)
Paní a pánové, provádění
reorganisace a přeměna podniku na podnik národní
umožní poštovní správě provést
ještě další opatření, která
budou znamenat nejen personální úspory v
hodnotě 100 mil. Kčs, ale také významné
úspory na administrativních budovách. Neboť
zatím co podnik Československá státní
posta pod vedením ministra Hály položil
základní kámen k výstavbě veliké
budovy ministerstva pošt na Smíchově, při
provádění reorganisace a při znárodnění
nejen není třeba budovu stavět, ale poštovní
správa jako první podnik v Praze, Brně a
jinde uvolňuje desítky a desítky budov a
místností pro potřebu ostatního hospodářství.
Neboť zrušením ředitelství pošt,
nahrazením těchto byrokratických správních
orgánů krajskými poštovními inspektoráty
bude možno uvolnit dále 12 administrativních
budov pro jiné účely. Tak na př. v
Pardubicích krásná budova bývalého
ředitelství pošt byla již nyní
dána k disposici krajskému národnímu
výboru, který má veliký nedostatek
místností. V Praze bylo možno z jedné
uvolněné budovy zřídit kulturní
dům pro poštovní zaměstnance, který
byl už 11. června slavnostně otevřen.
V jiných místech, jako v Brně a jinde, budou
zřízeny v uvolněných budovách
poštovní odborné školy pro politickou
i odbornou výchovu dorostu i ostatních kádrů.
V Praze samé to ještě mimo to bude znamenat
ročně 1 mil. úspor na nájemném.
Že tohoto všeho mohlo být dosaženo, že
až dosud mohla být provedena úspěšně
tak rozsáhlá organisace podniku i dalekosáhlé
změny jeho organisační struktury, aniž
se to vše odrazilo ve zhoršené kvalitě
poštovní služby, je jasným důkazem
politické vyspělosti a oddanosti většiny
poštovních zaměstnanců lidově
demokratickému zřízení. Poštovní
zaměstnanci si od února 1948 stále víc
a více uvědomují, že jedinou možností,
jak zajistit a upevnit výsledky únorového
vítězství, je každodenní usilovná
práce na zhospodárnění, zlevnění
a zkvalitnění poštovních služeb.
Proto i v řadách poštovních zaměstnanců
se v poslední době objevují socialistické
smlouvy jednotlivců a skupin a proto i mezi poštovními
zaměstnanci se začíná rozvíjet
údernické hnutí. (Předsednictví
převzal místopředseda David.)
Rostou nám stále a stále nové typy
doručovatelů, kteří dobrovolně
snižují svůj počet a rozšiřují
své doručovatelské obvody o nové a
nové bloky domů. Ano, rostou nám nové
typy zaměstnanců ve vlakových poštách,
kteří i tam, kde se to zdálo nejméně
možné, při namáhavé a zodpovědné
službě ve vlakových poštách, zavedli
údernické hnutí, které zatím
na jediném pražském nádražním
úřadě vyneslo úsporu 52 sil a 12 mil.
Kčs ročně. (Potlesk.)
Těchto několik málo dokladů o tom,
jak se na poštách formují šiky odhodlaných
pracovníků k svedení úspěšného
zápasu o vytvoření člověka
nového typu a s tímto člověkem pak
k zápasu o vysokou produktivitu poštovních
služeb, jsem považoval za nutné ještě
před hlasováním uvést v pevné
víře, že tak jako hospodářský
výbor jednomyslně schválil předloženou
osnovu, schválí ji i sněmovna a tím
dá všem těm prostým, poctivým
a odhodlaným pošťákům základnu,
na níž budou moci stále a lépe rozvíjet
své dobře započaté budovatelské
úsilí. Věřím - a prosím,
abyste všichni věřili se mnou - všem těm
tisícům neznámých, že nejen vytvoří
z nového národního podniku podnik vzorný,
ale že ze všech svých sil se postarají
o to, aby ruku v ruce s naší dělnickou třídou
a pracujícím lidem měst i venkova uskutečnili
touhu a přání nás všech, socialismus.
(Potlesk.)
Místopředseda David (zvoní):
Zpravodajem za výbor ústavně-právní
je posl. dr Langer. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Langer: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Pan posl. Kolář zabýval se přede
mnou problematikou projednávaného zákona
v celé jeho šíři; plně se s jeho
vývody ztotožňuji, a to v celém rozsahu.
Nebudu se proto zabývat žádnými podrobnostmi
zákona, abych věci neopakoval, dovolte mi však,
abych při této pro pošťáky i pro
republiku tak významné příležitosti
- sám také pošťák - vzpomněl
početné, nejmenované obce drobných
pošťáků, kteří svojí
každodenní neúnavnou a nezištnou prací
přispívají významnou měrou
ke zdolávání všech úkolů,
jež před nás staví pětiletý
plán a celý náš život hospodářský
i kulturní, pošťáků, jichž
každodenní práce umožňuje vůbec
novodobý způsob plnění úkolů
na naší cestě k socialismu, pošťáků
oddaných věrně lidově demokratickému
řádu, obětavých ve všech rozhodujících
okamžicích, s jejich hluboce vkořeněnou
láskou a odpovědností k práci, potřebám
a zájmům pracujícího lidu, pošťáků,
kteří za mimořádně ztížených
poměrů uskutečnili hladce obrovský
úkol výměny peněz a obnovy naší
měny a historické dílo osídlení
osvobozeného pohraničí. Je třeba zvláště
zdůraznit, že - a zase zejména v pohraničních
oblastech - to byli právě zaměstnanci nejnižších
kategorií, poštovní poslové a pomocníci,
telegrafní dělníci a montéři,
kteří s nevšední obětavostí
a vzorným pracovním zanícením umožnili,
že poštovní, telegrafní a telefonní
provoz byl od prvopočátku osvobození naší
vlasti ze jha fašistických nepřátel
obnoven a udržen. Považuji při této příležitosti
za nutné vysloviti plné uznání poštovním
zaměstnancům, že odmítli demagogickou
licitaci, kterou s jejich osudem se pokoušela před
únorem 1948 kupčit reakce, že jako první
státní zaměstnanci se postavili na správnou
stranu svých přátel, těch, kteří
to s nimi vždy upřímně mysleli, i když
ne líbivou politikou. Uznání za to, že
v oněch rozhodujících chvílích
pochopili, že ne zvyšování platů,
ale snížení počtu přebytečných
zaměstnanců a zlepšení produktivity
poštovní práce jsou jedinými cestami
k odstranění jejich tradiční lesklé
bídy.
Považuji za svou povinnost vysloviti dík a uznání
též soudruhu generálnímu řediteli
pošt inž. Laipertovi, který v těsné
spolupráci se Svazem zaměstnanců v dopravě
ihned od prvých dnů po únoru ukázal
všem svým neschopným předchůdcům,
co je úkolem generálního ředitele,
a s nevšední energií zasáhl železnou
rukou všude tam, kde neznalost anebo zlá vůle
až do té doby znemožňovaly jakékoliv
opravdu účinné opatření, směřující
k zjednodušení, zlevnění a zrychlení
poštovního, telefonního a telegrafního
provozu a administrativy. Jeho dílo spolu s dílem
jeho oddaných spolupracovníků na poště
i ve Svazu zaměstnanců v dopravě možno
ke cti a chvále poštovního stavu plným
právem nazvat průkopnickým. (Potlesk.)
Je třeba vyslovit poděkování také
panu ministru pošt (Potlesk.), který se všemi,
často převratnými opatřeními
souhlasí a je schvaluje a dokazuje tak, že i on je
hoden býti považován za pokrokového
průkopníka - hospodáře.
Velká obec poštovních zaměstnanců
s velikými nadějemi a s opravdovým uspokojením
přijímá ustanovení zákona,
že se stanou zaměstnanci v soukromoprávním
poměru. Vědí dobře, že jedině
tak se konečně dočkají, aby jejich
poctivá práce byla přiměřeně
odměňována, a že jedině tak bude
možno platit pošťáky nikoli podle školního
vysvědčení jako dosud, ale podle toho, jakou
práci a jak ji konají. Zmizí jejich lesklá
bída, zmizejí hloupé tituly a nastane soutěž
mezi schopnými a neschopnými, mezi pilnými
a lenochy. A jednou budou pošťáci vzpomínat
na staré časy t. zv. definitivy s úsměškem,
poněvadž se sami nejlépe přesvědčí,
že jejich nový poměr, který umožňuje
spravedlivou odměnu za poctivou práci spolu se zárukou
pojištění pro stáří, je
jedinou skutečně uspokojující definitivou.
Nepatrná část zaměstnanců,
těch několik málo ulejváků
a flákačů, schovávajících
se za definitivu, kteří stejně nikdy poctivě
nepracovali, ti se ovšem nemají nač těšit.
Těm ovšem růže v nových poměrech
nepokvetou, ti na to ovšem také doplatí. Ale
nikomu jich nebude líto. Jsme socialisté a vážíme
si pouze poctivých pracovníků a ne ubrečenců,
skrývajících svoji nechuť k práci
za definitivu.
Ústavně-právní výbor projednal
osnovu na své schůzí konané dne 7.
června 1949 a po malých změnách se
usnesl na jejím schválení. Doporučuji
jménem ústavně-právního výboru
Národnímu shromáždění,
aby vládní návrh zákona o národním
podniku Československá pošta schválilo
ve znění zprávy tisk 317. (Potlesk.)
Místopředseda David (zvoní):
Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl.
dr Hulínský. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hulínský: Paní
a pánové!
Dovolte mi, abych k vývodům obou předřečníků
zde stručně projevil názory k navrhovanému
zákonu o Československé poště,
který byl projednán v rozpočtovém
výboru.
Pošta jakožto státní podnik podléhala
dosud režimu vládního nařízení
č. 204/24 Sb., jímž byla podle zákona
č. 404/22 Sb. prohlášena za podnik, spravovaný
podle zásad obchodního hospodaření,
t. j. měla býti spravována tak, aby plníc
co nejdokonaleji svůj národohospodářský,
po příp. správní úkol a dbajíc
všeobecně uznaných zájmů veřejných,
byla vedena podle zásad hospodaření řádného
obchodníka.
Hlavní zásady pro rozpočtování
a finančně-hospodářskou službu
pošty byly obsaženy v normách většinou
pouze rámcových, jejichž provedení bylo
ponecháno postupně nabývaným zkušenostem,
což se ukázalo při různosti povahy státních
podniků jen účelné. Dnes nutno konstatovat,
že některé zásady a směrnice
byly jednak průběhem doby přímo nebo
nepřímo nahrazeny, po příp. suplovány
jinými speciálními normami, jednak prakticky
vůbec nebyly uvedeny v život.
Pokud jde o rozpočtování a sledování
hospodaření pošty, jsou v celkovém státním
rozpočtu obsaženy v podstatě očekávané
hospodářské výsledky podniku, způsob
upotřebení očekávaného zisku
nebo úhrady očekávané ztráty
a konečně investiční a obnovovací
náklady a způsob jejich úhrady. Hospodařil
tedy podnik, pokud jde o provozovací příjmy
a výdaje, pouze v rámci rozpočteného
salda, t. j. byl vázán jen potud, že zásadně
měl dosáhnout preliminovaného zisku a neměl
překročiti preliminovanou ztrátu. Podrobná
výdajová čísla uvedená v provozním
rozpočtu pošty, nebyla tudíž nepřekročitelná,
nýbrž byla čísly kalkulačními
pro zjištění očekávaného
hospodářského výsledku.
Paní a pánové, je zřejmé, že
dosavadní normy, zejména vládní nařízení
čís. 206, zůstaly dnes za skutečností
a že i některé zásady a směrnice
byly průběhem doby jednak nahrazeny přímo
nebo nepřímo jinými speciálními
normami, jednak jich nebylo prakticky vůbec použito.
Je tedy na místě, aby byly nahrazeny normou, která
by odpovídala skutečnosti, zejména a především
se zřetelem ke změnám politickým a
hospodářským.
Hospodářské výsledky, které
pošta od své přeměny na státní
podnik vykazovala, ukazují zejména její úzkou
souvislost s vývojem celkového hospodářství,
takže je oprávněno často užívané
rčení, že pošta je citlivým barometrem
hospodářského života, s tím ovšem
rozdílem, že otřesy hospodářského
života ukazuje vždy dodatečně, s určitým
zpožděním.
Z dat, která mám po ruce, jde najevo, že posta
vykazovala od r. 1925 do r. 1929 roční zisky od
118 do 180 milionů Kčs. Počínajíc
rokem 1930 se v důsledku hospodářské
krise tyto zisky zmenšují a mění se
v letech 1932 a 1933 ve ztráty. V letech 1934-1938 vykazuje
pošta roční zisk mezi 26-69 miliony Kčs.
Prvá tři léta války jsou tu ztráty
až 150 mil. Kčs. Zisky vykázané od r.
1942 až do roku 1945 jsou se zřetelem na umělost
tehdejších hospodářských poměrů
problematické. Zvýšení hospodářských
čísel při měnových opatřeních,
provedených koncem roku 1945, jimž se pošta svými
poplatky přizpůsobila jen částečně,
způsobilo zejména její ztrátu v r.
1945 částkou 440 milionů, která se
však v r. 1947 snížila na 68 milionů Kčs.
Úpravou poplatků poštovních, provedenou
s platností od 1. ledna 1948 tak, že tyto poplatky
zejména v listovní poště dosáhly
trojnásobku poplatků předválečných,
vrací se pošta k aktivitě. Podle předběžných
výsledků skončí pošta v r. 1948
ziskem kolem 400 milionů Kčs.
Podle předloženého návrhu zákona
o Československé poště, národním
podniku, má být pošta podnikem spravovaným
podle zásad plánovaného hospodářství.
Na rozdíl od dosavadní zásady obchodního
hospodaření, platné pro poštu podle
dříve již citovaného vlád. nařízení
č. 206/24 Sb., která je zachována u ostatních
národních podniků, tedy i u národních
podniků dopravních, je tu po prvé uloženo
národnímu podniku, aby si při své
správě počínal podle zásad
plánovaného hospodářství. Je
to novum, které výstižně a přiléhavě
odpovídá tendenci socialistického hospodaření,
které má být ve všech oborech řízeno
plánovitě.
Podle § 14 navrhovaného zákona je podnik povinen
sestavovati podnikový rozpočet a podle něho
hospodařiti. Rozpočetní závěrka
tvoří přílohu státního
rozpočtu; obdobně účetní závěrka
je přílohou státního závěrečného
účtu. Bližší úprava hospodaření
podniku je ponechána organisačnímu statutu,
který vydá vláda nařízením.
Vládnímu nařízení je také
ponecháno, jak naloží podnik s přebytky
svých výtěžků.
Podle připravovaného návrhu vládního
nařízení, jímž má býti
vydán organisační statut, je tu pošta
jako ostatní národní podniky zapojena do
nové organisace našeho peněžnictví.
Ukládá se jí, že při opatřování
provozního úvěru smí býti v
obchodním spojení pouze s Bankou pro provozní
úvěr, při opatřování
investičního úvěru pak pouze s Investiční
bankou, národním podnikem v Praze. Ukládá
se jí dále, že je povinna konati své
platy převodem z účtů obou právě
uvedených bank a odváděti peněžní
hotovosti, přesahující částku
stanovenou směrnicemi, které vydá ministerstvo
pošt v dohodě s ministerstvem financí, na běžný
účet u Banky pro provozní úvěr.
Konečně se jí ukládá, že
je povinna říditi se směrnicemi ministerstva
financí o styku národních podniků
s bankami, o peněžní kontrole národních
podniků a o postupu při financování
investic.
Těmito ustanoveními odlučuje se pošta
od dosavadního svého zapojení na státní
pokladnu a napojuje se na Banku pro provozní úvěr
a na Investiční banku. S tím je spojena i
kontrola těmito bankami, tedy t. zv. kontrola korunou.
Tato skutečnost spolu s podrobením pošty finančnímu
plánování a s právě zaváděným
provozním účetnictvím - které
bude předpokladem pro hospodaření podle rozpočtu
i v jednotlivých služebnách pošty a pro
sestavování jejího celkového rozpočtu
na podkladě dílčích rozpočtů
služeben a řádné kontroly jejího
hospodaření bilancováním jejích
výsledků v měsíčních
obdobích - dává nám základnu
pro dosažení oněch cílů, které
jsou obsahem plánovaného hospodářství,
t. j. plánování, racionální
organisace správy i provozu, podložené vhodnou
účetní a kalkulační soustavou;
tedy cílů, ke kterým směřuje
právě plánované hospodářství
a jimiž má být zajištěno, aby pošta,
sloužíc co nejlépe veřejnosti, byla
vedena co nejhospodárněji.