Tím, že budou jednotné národní
výbory vykonávat působnost na území
celého správního okresu a současně
i působnost místního národního
výboru v hranicích krajského města,
mohou podstatnou měrou přispět k sladění
zájmů krajského města se zájmy
jeho širokého okolí.
Za velký klad je možno považovat zřizování
obvodních rad pro jednotlivé části
města. Tím se podaří zajistit k spolupráci
dostatečný počet lidosprávných
pracovníků, kteří, jsouce dobře
školení a získávajíce postupně
stále nové a nové bohaté zkušenosti,
se stanou nejlepšími prostředníky mezi
zájmy té které čtvrti a obyvatelstva
v ní a zájmy města.
Vládní návrh celkem vhodně počítá
s prozatimní úpravou hospodářství
jednotných národních výborů.
Ukazuje se však, že je zcela odůvodněné
úsilí vlády, jak o něm víme
z některých projevů pánů ministrů
vnitra a financí, abychom novou úpravu finančního
hospodářství národních výborů
provedli co nejdříve, zvláště
když příští územní
organisace lidové správy je již dnes takřka
celkem hotova.
Také s ustavením zatímních orgánů
těchto jednotných národních výborů
je možno souhlasiti, ovšem současně s
přáním, aby bylo možno také co
nejdříve řádně zvolit správní
orgány, jak odpovídá duchu naší
ústavy.
Všechno toto znamená a bude znamenat hlubokou změnu
ve výkonu a vůbec v celém životě
naší lidové správy v krajích,
okresech i obcích.
Soustava národních výborů je pružnou
organisací, která umožňuje stále
znovu a nově jejich další zdárný
vývoj, bude-li mít k tomu čas, dobrou vůli
a tvůrčí činnost všech, kdož
v jejich působnosti žijí.
Nelze tvrdit, že vyhlášené normy jsou
konečné. Budou ještě podléhat
vývoji, z jehož závěrů bude pak
nutno případně je přizpůsobit,
aby plně sloužily výhradně svému
poslání, to jest lidu, a odpovídaly skutečnému
životu. Jsou však velkým přínosem
k vytvoření správních řádů,
jež budou zaručovat pevnou, ale také jednotnou
linií, po níž se bude moci v klidu a pokoji
ubírati denní život našich občanů,
kteří mají své obce, okresy i kraje
rádi a rádi pro ně pracují.
Poslanci čs. strany socialistické budou pro vládní
návrh zákona o výkonu lidové správy
v sídle krajů hlasovat, protože jej považují
za další kvádr na stavbě naší
lidové demokracie. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský (zvoní):
Dávám slovo poslednímu přihlášenému
řečníkovi, panu posl. Slávovi.
Posl. Sláva: Paní a pánové!
Právě projednávaná osnova zákona
o oddlužení svazků lidové správy
je jedním z nejvýznamnějších
činů Národního shromáždění
v poslední době a řadí se organicky
k základním zákonům, k zákonu
ústavnímu z 9. května a k zákonu o
krajském zřízení, z nichž také
přímo vychází a které vlastně
provádí v jednom z nejdůležitějších
oborů, jímž jsou finanční záležitosti
svazků lidové správy a především
jejich oddlužení. Již v novém zákoně
ústavním jsou formulovány nové veliké
úkoly samosprávných úkolů,
a bylo proto nutno vytvořit předpoklady k jejich
splnění. Důležitá je také
součinnost všech orgánů lidové
správy při uskutečňování
velkých plánovaných celostátních
budovatelských akcí, jako byl dvouletý plán
a jako je nyní pětiletka, k čemuž je
naprosto nutné co nejvíce sjednotit naše finanční
hospodářství, aby tak plán mohl být
všude lépe plněn a také lépe
kontrolován.
Vedoucí zásadou všech našich nynějších
zákonných opatření je myšlenka
nejpronikavějšího zjednodušení
správy, a tato idea je také smyslem právě
projednávané osnovy, čímž bude
také dosaženo žádoucího hospodářského
prospěchu nejen celku, ale také krajů, okresů
a obcí. Velikým přínosem bude nový
zákon zvláště pro komunální
svazky chudé, mimořádně zadlužené
a jinak postižené.
Tím, že zákonem o oddlužení svazků
lidové správy přeneseme na stát finanční
břemena okrajových orgánů lidové
správy, činíme první krok k jednotnému
státnímu finančnímu hospodářství
a splňujeme již aspoň v tomto úseku
fakt, vyjádřený v rozpočtové
debatě Národního shromáždění
dne 1. února 1949 panem generálním zpravodajem
posl. Janoušem, který tehdy pravil: "Jestliže
svazky lidé správy čerpají podle rozpočtu
na rok 1949 55,2 % svých příjmů ze
státní pokladny, pak jsme se všichni shodovali
v tom, že bude lépe, aby rozpočty svazků
lidové správy byly příště
obsaženy přímo ve státním rozpočtu."
Z tehdejšího projevu pana ministra financí
dr. Dolanského je také zřejmo, že
již od příštího roku budou v jednotném
státním rozpočtu obsaženy také
rozpočty krajské, a jednou z příprav
k tomuto významnému kroku je právě
také projednávaný zákon o oddlužení
svazků lidové správy.
Domnívám se, že jednotné a jednoduché
uspořádání otázky dluhů
samosprávných svazků podstatně umožní
jak přechod k rozpočtu jednotnému, tak také
lepší plnění úkolů komunálních
i úkolů budovatelského plánu v jednotlivých
oblastech. Právě dluhy nahromaděné
za dlouhou řadu let byly nejtíživějším
břemenem v hospodářství svazků
lidové správy. Tyto dluhy jsou kromě toho
nerovnoměrně rozděleny a bohužel přispívají
k zvětšování rozdílů mezi
komunálními svazky chudými a bohatými.
S prostředky a metodami dosud používanými,
k nimž patří i pomocné fondy pro úpravu
dluhů okresů a obcí, nelze při novém
uspořádání veřejné správy
již vystačiti.
Je potřebí provést v této věci
radikální nápravu a svazky lidové
správy oddlužiti úplně. Tuto pomoc obcím
a okresům lze uskutečnit tak, že stát
převezme sám dluhy svazků lidové správy,
pokud nejde o dluhy podnikové, které budou převedeny
na podniky. Podmínkou tohoto oddlužení ovšem
je, že napříště nesmí dojít
k novému zadlužení svazků lidové
správy. Proto nebudou v budoucnosti svazky lidové
správy uzavírati zápůjčky,
neboť financování investic komunální
správy převezme přímo státní
rozpočet. Tak bude zajištěno provedení
všech investic obsažených v plánu a na
druhé straně nebude možno prováděti
investice v plánu neobsažené. Oddlužení
zahrne kromě okresů a obcí také školní
obce a újezdy, které někdy uzavíraly
samostatně zápůjčky na stavbu a vybavení
škol, ač to nebylo zcela v souhlasu se zákonným
stavem.
Do oddlužení svazků lidové správy
se zahrnují pouze dluhy ze zápůjček,
ať již v jakékoli formě uzavřených,
nikoli však závazky administrativní, především
ne závazky z dodávek a ze služebního
poměru. Mezi dluhy ze zápůjček, které
budou státem převzaty a vyřízeny,
patří také dluhy ze zápůjček,
uzavřených svazky lidové správy v
souvislosti s provozem a investiční činností
jejich léčebných a ošetřovacích
ústavů, jakož i ze zápůjček
okresních, uzavřených na investice všeobecných
veřejných okresních nemocnic v Čechách.
Státem budou převzaty a vypořádány
pouze dluhy tuzemské, nikoli také zahraniční,
jichž ostatně samosprávné svazky nemají
mnoho a jež budou řešeny samostatně.
Jak bylo již dříve řečeno, stát
nepřevezme komunální dluhy podnikové.
Komunální podniky jsou obdobou podniků národních
a proto je věcně odůvodněno, aby si
samy uhrazovaly dluhovou službu ze zápůjček
uzavřených k jejich vybudování nebo
rozšíření. Má-li hospodářství
komunálních podniků poskytnouti správný
a srovnatelný obraz jejich prosperity, je třeba,
aby všechny složky ovlivňující
jejich finanční hospodářství
byly také v tomto hospodářství vyjádřeny,
což platí samozřejmě i o věcech
dluhových.
Při oddlužení svazků lidové správy
je zákonem uplatňována co nejvíce
zásada, aby mnohé dosavadní složité
uspořádání, jehož důvody
obyčejně dávno pominuly, bylo nahrazeno jasnou
a jednoduchou úpravou, aby skutečný dlužník
se stal dlužníkem i ve smyslu právním
a dlužník formální, aby byl svého
závazku zproštěn. Podobné racionalisace
se dosáhne soustředěním všech
- často drobných - zápůjček
u jediného dlužníka a jejich řešením
ve formě jednotného emisního státního
dluhu. Takto nově upravený dluh bude vyžadovat
i mnohem nižšího nákladu než dosud.
Přitom všem jen úspora na úrocích,
které budou nyní činit nejvýše
3 1/2 % místo dosavadní nejvyšší
přípustné sazby 4 3/8
%, a úspora na správních příspěvcích
je úsporou skutečnou. Úspora na nákladech
umořovacích, které se nyní zvolní,
znamená naproti tomu pouze časový přesun,
jehož význam však v letech budování
je také značný.
Není pochyby, že zákon o oddlužení
svazků lidové správy má ze všech
těchto důvodů pro komunální
celky význam dalekosáhlý a je proto nutno,
aby tyto svazky plně pochopily jeho dobrodiní a
svým spolupůsobením také umožnily
rychlé a přesné jeho provedení. Jde
především o to, aby včas byla dodána
všechna potřebná data na přihláškách
podle stanoveného vzorce, aby tak byla umožněna
řádná evidence i kontrola přihlášených
dluhů.
Stejně je nutno, aby řádně a v plném
pochopení celkové akce oddlužovací sdělily
komunální svazky svůj majetek, který
v této souvislosti podle § 17 navrhovaného
zákona má přejíti na stát.
Jsou to vklady a jiné peněžní pohledávky
u peněžních ústavů, vázané
podle dekretu presidenta republiky č. 91/45 Sb., dále
cenné papíry přihlášené
podle dekretu č. 95/45 Sb. a státní dluhopisy
vinkulované u ředitelství státního
dluhu v Praze nebo u státní pokladny pro Slovensko
v Bratislavě, pohledávky a nároky, které
se staly pochybnými nebo nedobytnými v důsledku
válečných událostí nebo uspořádáním
státoprávních poměrů, dále
nároky na náhradu za znárodněný
majetek a jiné nároky a pohledávky, které
vypočítává zákon. Je totiž
jistě spravedlivé, aby v souvislosti s oddlužením
svazků lidové správy přešly na
stát některé jejich majetkové složky,
které nejsou nezbytné nebo nemají význam
pro jejich další hospodaření. Pokud
to povahou tohoto majetku není vyloučeno, bylo by
ho lze použíti ke snížení státního
dluhu. Tím by se aspoň částečně
vyrovnalo značné zvýšení státního
dluhu, ke kterému dojde po převzetí dluhů
svazků lidové správy.
Především však bude těchto aktiv
použito k úhradě některých zvláštních
závazků svazků lidové správy,
o nichž jednají §§ 18 až 20 navrhovaného
zákona. V této souvislosti se podle § 18 svazky
lidové správy, po příp. komunální
podniky zprošťují povinnosti zaplatit přídělovou
cenu za majetek, který jim byl nebo bude přidělen
do 31. prosince 1949 podle předpisů platných
pro rozdělení konfiskovaného majetku a majetku
získaného z pozemkových reforem, pokud přídělová
nebo kupní cena nebyla zaplacena před účinností
tohoto zákona.
Je ovšem možno, že některé svazky
lidové správy převedou na stát více
majetkových složek než dluhů. Snad to
budou jen případy skutečně výjimečné,
ale i tu je nutno trvati na dodržení zásady
a postaviti všem svazkům lidové správy
hledisko celkové a skutečnost, že oddlužení
je úpravou všeobecnou, která nečiní
rozdílu mezi svazky bohatými a chudými a
zájmy celku staví nad zájmy jednotlivých
svazků.
Navrhovaný zákon by nedosáhl plně
svého cíle, kdyby se také nevypořádal
s okolností, že národní výbory
většinou dosud nevyúčtovaly výtěžky,
které přijaly z rozprodeje a pronájmu konfiskátů,
ze zajištěných konfiskovaných hotovostí
a složených záloh. Mnohdy použily svazky
lidové správy těchto hodnot pro své
rozpočtové potřeby nebo na investice, a proto
zákon žádá přesné vyúčtování
i těchto záležitostí.
V celkovém hodnocení navrhované osnovy zákona
lze říci, že jí bude vnesen pořádek
do finančních záležitostí komunálních
svazků, při čemž stát prokazuje
obcím a okresům velikou a obětavou službu.
Je proto nutno, aby také tak byl zákon chápán
všude, kde jeho účinnost zasáhne.
Celkově představuje tento vládní návrh
zákona důležitý přínos,
který vybuduje pevný základ pro další
činnost lidosprávných svazků a bude
důležitým příspěvkem pro
jejich další úspěšný vývoj,
zvláště pak pro jejich zapojení do budovatelského
úsilí ve prospěch všeho pracujícího
lidu našeho státu; proto také bude klub poslanců
čs. strany lidové pro tuto osnovu hlasovati. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Společná
rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 15, posl.
Juhovi.
Zpravodaj posl. Juha: Vzdávám se slova.
Místopředseda dr. Polanský: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji k odst. 16, posl. dr. Skálovi.
Zpravodaj posl. dr. Skála: Vzdávám
se slova.
Místopředseda dr. Polanský: Vykonáme
nyní oddělené hlasování o obou
ze společně projednávaných předloh.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášeti.
Budeme hlasovati o odstavci 15.
Ad 15. Hlasování o osnově zákona
o oddlužení svazků lidové zprávy
(tisk 286).
Zpravodajem je posl. Juha.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Juha: Nejsou.
Místopředseda dr. Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 6 oddílů, nadpisy oddílů,
28 paragrafů, nadpis zákona a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 oddíly, nadpisy oddílů,
28 paragrafy, nadpisem zákona a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 15. odstavec pořadu.
Budeme hlasovati o 16. odstavci pořadu.
Ad 16. Hlasování o osnově zákona
o výkonu lidové správy v sídlech krajů
(tisk 293).
Zpravodajem je posl. dr. Skála.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr. Skála: Nejsou.
Místopředseda dr. Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 10 paragrafů, nadpisy paragrafů,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 10 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem
zákona a úvodní formulí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Klub poslanců čs. strany lidové oznámil
spolu s posl. Antonínem Fridrichem, že posl. Fridrich
vstoupil do klubu poslanců čs. strany lidové
(č. j. 112-11/5-49-S).
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
11. května 1949, č. 214/12-11/5-1949-I/5, že
povolává na uprázdněný poslanecký
mandát za resignovavšího posl. Václava
Jiráska posl. Antonína Žáka.