Ale historie učí, že reakce se nevzdá
svých posic dobrovolně, a tak čím
dále od května, tím šíře
a hlouběji se rakovina reakce rozžírala v těle
národa i tam, kde bychom ji nejméně čekali,
na příklad v odbojových organisacích.
vždyť musel přijít únor, abychom
došli k jednotě I. a II. odboje po odstranění
reakčních a nežádoucích jednotlivců,
zejména z vedení, kteří z malicherných
důvodů, zvláště prestižních
a ovšem i politických - platí i nyní
"rozděl a panuj", bránili se mermomocí
opatření tak samozřejmému. Idea svobody
národa a státní svrchovaností je přece
jen jedna a ta osvěcovala naše buditele, vedla legionáře
ze zajateckých táborů do boje proti témuž
nepříteli jako účastníky t.
zv. II. odboje. Není tu rozdílu. Náš
voják od Arrasu, Terronu, Vouziers, Doss Alto a od Piavy,
zrovna tak jako náš voják od Sokolova, Kyjeva,
Bielej Cerkve, ze slovenských hor, i nesčetní
mučedníci v koncentračních táborech
- všichni jsou ztělesněním jediné
a sjednocující idee, tvoří jediný
odboj proti našemu odvěkému nepříteli.
Musela být provedena čistka jak všeobecná,
tak zejména v odbojových organisacích. K
nim národ vzhlížel vždy jako ke svému
vzoru a ukazovateli cesty, kterou se bráti, aby mohly tuto
jednotu vytvořiti fakticky ve Svazu bojovníků
za svobodu a založiti svou činnost na bezvýhradné
věrnosti lidově demokratickému režimu,
jakožto nespornému výrazu politické
vůle národa.
Ale ani tato čistka nezbavila nás definitivně
reakce a zrádců. Případ bývalého
divisního generála Piky a generála Mrázka,
proces s vyzvědačskou skupinou Erkvie, soud nad
generálem Janouškem a skupinou vyšších
důstojníků a konečně případ
skupiny generála Kutlvašra dokazují, že
chceme-li revoluční vymoženosti navždy
zabezpečiti, chceme-li, aby náš ledově
demokratický režim mohl se zdárně rozvíjeti,
abychom mohli jíti svou československou cestou k
socialismu, musíme býti stále na stráži
a musíme neúprosně stíhat podle zákona
na ochranu lidově demokratické republiky každého,
kdo by ohrozil naši svobodu a naše zřízení
státní, tak draze vykoupené statisíci
životů v koncentračních táborech
i na bojištích jak našich občanů,
tak zejména sovětských bojovníků.
Je skutečně těžko vysvětlitelné,
že stále ještě jsou osoby, které
staví se mimo milionové masy národa a záškodnicky
připravují nový Mnichov, nové ponížení
národa, nové nacistické peklo, staví
se do řad našich odvěkých nepřátel.
Nemohou naprosto doufati, že cestou vývoje by mohl
nastati zvrat, neboť doby, kdy naše reakce mohla míti
naději, že vlastními silami stačí
na převrat, jsou nenávratně pryč,
jak řekl president Gottwald, a my jsme nastoupili
definitivně cestu k socialismu. A tak mohou tito ztroskotanci
počítati jen na válku. Děla a pušky,
ve které doufali, kosily by jejich národ a bomby
by dopadaly na jejich města, kde stály jejich kolébky.
Cítíte ten hrozný morální pád,
tu propast, která je dělí od pracujícího
lidu československého, jehož všechno úsilí
je upřeno na plnění úkolů daných
našim hospodářským plánem, jehož
cílem je zvýšení kulturní i hmotné
úrovně celého národa, jehož cesta
není válečné šílenství,
nýbrž tvoření nových statků
k blahu a štěstí národa? Je pochopitelné,
že úspěchy našeho socialistického
snažení musí vzbuzovati rozhořčení
v kapitalistických kruzích západu, tím
spíše, že u Československa jde o zemi,
která svým průmyslovým potenciálem,
pokročilým zemědělstvím, značně
vysokým životním standardem řadila se
ihned za velmoci. Příklad prosperity socialistického
státu je velmi nebezpečným poučením
pro vykořisťované třídy kapitalistických
států. Dovedeme si tedy dobře vysvětliti
jejich postoj k našemu státu i jejich politický
a hospodářský bojkot.
Ale tím více musíme obrátit svojí
pozornost dovnitř, musíme pečlivě
odstraňovat každou stopu nespolehlivosti, každou
možnost tvoření páté kolony.
Nesmíme však tuto starost ponechat jen úřadům,
jen vojákům, jen Sboru národní bezpečnosti.
Každý z nás musí se cítit vojákem
ve službách národa a strážcem bezpečnosti
státu.
Musíme zasáhnout i tam, kde dosud očista
nebyla provedena, t. j. v řadách záložního
velitelského sboru, a k tomu je potřebí součinností
všeho obyvatelstva. Zbavili jsme veřejný i
politický život reakcionářů,
zbavili jsme naše hospodářství nežádoucích
osob i živlů kapitalistických a vyloučíme
tím spíše z velitelského sboru každého,
kdo by na tak důležitý úsek státního
života, jako je armáda, mohl vrhnouti třeba
jen stín nespolehlivosti, neboť velitelský
sbor musí být vzorem občanské důstojnosti
a nezlomným, věrným strážcem
a bojovníkem naší lidově demokratické
republiky.
Nejsme tu sami, a naše smlouvy s velkým Sovětským
svazem a ostatními lidově demokratickými
státy nám ukládají určité
povinnosti tím spíše, že váleční
štváči svoji osudnou činnost stupňují
až k politickým vraždám. Generální
tajemník komunistické strany Iráku byl oběšen
spolu s demokratem Šibibi, organisátorem strany národního
osvobození. Vrahy těchto dvou demokratů jsou
právě petrolejoví miliardáři,
kteří připravují válku. K válce
je třeba petroleje, vojenských základen poblíž
sovětských hranic, připravovaných
i nadále v rámci severoatlantického paktu
nebo zamýšleného paktu středomořského.
Je záhodno odstraniti překážky, a možno-li,
oběsit ty demokraty, kteří v čele
národů bojují o mír. Kde jsou ti,
kteří hlučně se dovolávali
respektování práv člověka,
když šlo o zrádce Mindszentyho? Zvítězila
samozřejmě třídní příslušnost
nad humanitou a papež exkomunikoval členy maďarské
vlády, ale neodsoudil tento zločin. A proto my s
plným vědomím odpovědnosti zařazujeme
se do systému lidových demokracií pod vedením
velkého Sovětského svazu.
Buď naším nejvyšším cílem,
aby náš stát tvořil jak svou naprostou
spolehlivostí a duchem, tak vysokou úrovní
naší armády ve všech směrech jeden
ze základních kvádrů mírové
pevnosti, o níž se rozbíjí všechny
snahy kapitalistických válečných štváčů.
Chceme svou usilovnou prací, důsledností
a spolehlivostí jak v hospodářském,
tak i v politickém směru, tak i na poli vojenském
zařaditi se mezi první bojovníky za světový
mír, za nový, lepší a spravedlivější
život na světě. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není již nikdo přihlášen, společná
rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 8 za výbor
branný a bezpečnostní, posl. Dolejškovi.
Zpravodaj posl. Dolejšek: Vzdávám se
slova.
Místopředseda dr Polanský: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji k odst. 8 za výbor soc.- politický
a zdravotnický, posl. Paterovi.
Zpravodaj posl. Patera: Vzdávám se slova.
Místopředseda dr Polanský: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji k odst. 8 z.a výbor rozpočtový,
posl. Sajalovi.
Zpravodaj posl. Sajal: Vzdávám se slova.
Místopředseda dr Polanský: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru branného a bezpečnostního
k odst. 9, posl. ing. Kútikovi. Zpravodajca posl.
ing. Kútik: Vzdávám sa slova.
Místopředseda dr Polanský: Vykonáme
nyní oddělené hlasování o každé
ze společně projednávaných osnov.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášeti.
Budeme hlasovat o osmém odstavci pořadu.
Ad 8. Hlasování o osnově zákona
o úpravě právních poměrů
souvisících s reorganisací velitelského
sboru vojska (tisk 238).
Zpravodajem za výbor branný a bezpečnostní
je posl. Dolejšek, za výbor soc.- politický
a zdravotnický posl. Patera, za výbor rozpočtový
posl. Sajal.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Dolejšek: Nejsou.
Zpravodaj posl. Patera: Není změn.
Zpravodaj posl. Sajal: Nikoliv.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 5 článků, první o
3 částech a 24 paragrafech, nadpisy částí,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 5 články, prvním o 3 částech
a 24 paragrafech, nadpisy částí, nadpisem
zákona a úvodní formulí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.
Budeme hlasovat o devátém odstavci pořadu.
Ad 9. Hlasování o osnově zákona
o odnětí vojenské hodnosti některým
důstojníkům, rotmistrům a poddůstojníkům
vojska mimo činnou službu (tisk 223).
Zpravodajem je za posl. Šalgoviče posl. ing. Kútik.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajca posl. Ing. Kútik: Níe sú.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
(Potlesk.)
Tím je vyřízen pořad schůze.
Prosím o pozornost.
Ustavující schůzi výboru pro kontrolu
plnění dvouletého plánu, zvoleného
ve 24. schůzi dne 2. února 1949, určují
na den 23. února 1949 v 8,30 hod do místnosti č.
VI.
K řízení volby předsedy určuji
posl. Koštejna.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští
plenární schůze se konala zítra, ve
středu dne 23. února 1949 v 9 hodin
1. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona (tisk 216)
o jednotných zemědělských družstvech
(tisk 229).
2. Zpráva výborů branného a bezpečnostního
a výboru ústavně-právního k
vládnímu návrhu zákona (tisk 211)
o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizincům (tisk 233).
3. Zpráva výborů zahraničního
a ústavně- právního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 210) o cestovních pasech
(tisk 235).
4. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 204) o úpravě právních
poměrů některých veřejných
zaměstnanců a příjemců odpočivných
(zaopatřovacích) platů, kteří
zůstali v době nesvobody na území
Československé republiky obsazeném cizí
mocí (tisk 231).
5. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 206) o minimálních veřejných
odpočivných (zaopatřovacích) platech
a o změně některých ustanovení,
upravujících pensijní nároky a vstup
do výslužby, jakož i o některých
výhodách pro státní zaměstnance
(tisk 236).
6. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 203),
kterým se mění předpisy o uznání
rozhodnutí v manželských věcech, vydaných
soudy nebo úřady v cizině, v oblasti československého
právního řádu (tisk 226).
7. Zpráva výborů zahraničního
a ústavně- právního o vládním
návrhu (tisk 221), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu smlouva
mezi republikou Československou a republikou Polskou o
vzájemných právních stycích
ve věcech občanských i trestních,
podepsaná ve Varšavě dne 21. ledna 1949 (tisk
225).
8. Zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického k vládnímu návrhu
zákona (tisk 208) o Státním zdravotnickém
ústavu (tisk 224)
Končím schůzi.