Přes tyto výhrady musím konstatovat - konstatovali
to ostatně již i jiní odpovědní
činitelé - že plnění investičního
plánu zůstává značně
pozadu za plánem. Toto zjištění se týká
jak investic stavebních, tak i nestavebních. Je
přitom dobrým příslibem pro pětiletý
plán, že v posledních měsících
se plnění investičního plánu
značně zlepšilo.
Které jsou příčiny tohoto zjevu? U
stavebních investic obrážejí se v tom
především vlivy, které působily
nepříznivě ve stavebnictví, tedy nekázeň
neznárodněného sektoru, v tomto odvětví
až do února 1948 tak silně zastoupeného,
nepříznivý postoj některých
úředních činitelů vůči
plánu, nedostatek pracovních sil a materiálu
(zejména stavebního dřeva, železa a
instalačních zařízení). Nekázeň
soukromých stavebních firem se jevila především
v tom, že firmy dávaly přednost stavbám
na černo, z nichž jim plynul větší
zisk. Na tom je názorně vidět, jak živelný
prvek zisku podlamuje plánovanou činnost, a z toho
zase vyplynula pro nás nutnost znárodniti tento
sektor. Musíme si však být plně vědomi,
že stavebnictví je odvětví, k jehož
dobré funkci je třeba napnout všechen organisační
um: záleží mnoho na tom, aby stavební
projekty byly dodávány včas, aby vztahy stavebnictví
k jednotlivým odvětvím výroby (stavebních
hmot, železa, stavebního dříví
atd.) byly upraveny tak, aby byl zajištěn plynulý
přísun materiálu na stavby; je dále
třeba, aby pracovními silami na stavbách
bylo disponováno tak, aby stavby byly prováděny
ekonomicky, na př. aby se v důsledku malého
počtu zaměstnanců zbytečně
neprotahovala doba stavby, aby se podle možnosti vylučovaly
vlivy sezonní atd. To musíme mít stále
před očima, abychom v pětiletce dosáhli
skutečně vytčených cílů.
U nestavebních investic je nápadné, že
procento splnění je v průměru nižší
než u investic stavebních. Hlavním důvodem,
který tu působí obtíže, je nedodržování
dodacích lhůt průmyslem, zejména kovoprůmyslem;
dále nesnáze s dovozem některých strojů
a součástek z ciziny.
K tomuto vývoji investiční činnosti
jsme nepřihlíželi a nepřihlížíme
nečinně. Předně jsme znárodnili
podstatnou část stavebnictví a vytvořili
jsme velký národní podnik, který nyní
buduje svůj organisační a správní
aparát. Staráme se, aby administrativa byla svou
pružností podporou a ne již překážkou
plnění plánu. Vládní nařízení
z 23. listopadu 1948, č. 254 Sb., vnese určitý
řád do plnění dodávek důležitých
investičních statků, vyráběných
kovoprůmyslem. Uvědomujeme si, že v pětiletce
musíme dbát, aby byla zachována úměrnost
jak ve výrobě investičních statků,
tak i v časování investic se zřetelem
k výrobním a jiným potřebám
a možnostem.
Jak uvedl generální sekretariát Hospodářské
rady ve své zprávě o průběhu
plnění investičního plánu za
rok 1947, stránka finanční nebyla a není
překážkou stavebního ruchu a - dodávám
- investiční činnosti vůbec. To platí
i pro rok 1948.
Zbývá předložit vám, paní
a pánové, zprávu o vývoji celého
hospodářství státního.
Použiji zde výsledků pokladních, jak
se jeví v hospodaření ústřední
státní pokladny v Praze a státní pokladny
v Bratislavě. Neposkytují sice možnost bezprostředního
srovnávání s rozpočtem, ale za to
ukazují pohyb všech příjmů a
výdajů státní pokladny, které
byly skutečně realisovány v určitém
období. Kromě toho dávají nám
možnost již dnes - 5. ledna - vidět hrubé
výsledky za uplynulý rok, kdežto srovnání
s rozpočtem bude vyžadovat delší doby.
V oboru vlastní státní správy - tedy
bez státních podniků - činily hrubé
příjmy státní pokladny včetně
daní do konce roku 1948 okrouhle 71.139,2 mil. Kčs
a výdaje 83.587,5 mil. Kčs, takže se jeví
schodek 12.448,3 mil. Kčs. Státní podniky
jsou v průběhu roku zapojeny na státní
pokladnu jenom odvody svých přebytků nebo
výběry záloh na své hospodaření,
takže ve státní pokladně se projevuje
pouze saldo jejich odvodů a výběrů.
Celkově bylo spojení státní pokladny
se státními podniky aktivní 4.835,0 mil.
Kčs, čímž se celkové schodkové
rozpětí příjmů a výdajů
snižuje na 7.613,3 mil. Kčs. S hlediska úvěrové
potřeby musíme tento schodek podrobit ještě
určité opravě. Musíme jej totiž
zvýšit o částku 755,9 mil. Kčs,
o kterou příjmy státní pokladny ve
vázaných platidlech převyšovaly její
výdaje v těchto platidlech a která sice s
hlediska rozpočtového je příjmem,
ale nemůže být použita na běžné
výdaje, které se dějí ve volných
platidlech. Po této úpravě činil pokladní
schodek 8.369,2 mil. Kčs. V tomto saldu jsou zahrnuty veškeré
příjmy a veškeré výdaje státní
pokladny včetně nových břemen, která
vznikla nad rozpočet v průběhu roku 1948,
a včetně účinů, které
neprobíhají rozpočtem.
Řekl jsem již, že saldo pokladních příjmů
a výdajů se nedá bezprostředně
srovnávat s rozpočtem. Přes tuto výhradu
však toto saldo ukazuje, že výsledek hospodaření
je příznivější, než rozpočet
předpokládal.
Bude vás zajímat jak státní pokladna
kryla pokladní schodek 8.369,2 mil. Kčs. Byl uhrazen
z úvěrových operací v květnu,
v srpnu a v prosinci 1948 v celkové výši 2.112,9
mil. Kčs, z přechodného úvěru
u Poštovní spořitelny v Praze 1.908,6 mil.
a v Bratislavě 640 mil. Kčs, dále z výtěžků
zahraničních obchodních úvěrů
587,9 mil. Kčs, z inkamerace prostředků různých
fondů do státní pokladny v částce
1.750,7 mil. Kčs a konečně z počáteční
pokladní hotovosti z minulého roku, ze které
bylo do konce roku 1948 spotřebováno 1.369,1 mil.
Kčs.
V tomto krytí pasivního rozdílu příjmů
a výdajů státní pokladny měly
mimořádný význam prostředky
z obchodního styku se SSSR. Tyto prostředky, které
byly získány za zboží, dodané
ze SSSR na úvěr, byly státní pokladně
k disposici právě v době, kdy bylo třeba
zálohovat velké výdaje Fondu pro zmírnění
škod způsobených mimořádným
suchem v r. 1947 a kdy příjmové zdroje tohoto
fondu se teprve začínaly rozbíhat. Prostředky
z obchodního styku se SSSR vydatně pomohly státní
pokladně překlenout toto mezidobí. V červenci
1948 dosáhly tyto prostředky maxima 2.971,9 mil.
Kčs. Od srpna 1948 jejich stav postupně klesá,
jak jsou odčerpávány plněním
našich protidodávek do SSSR.
Pro informaci dodávám, že od května
1948 je státní pokladna v Bratislavě zapojena
na ústřední státní pokladnu
v Praze tím způsobem, že si ke krytí
schodku opatřuje prostředky ve formě dotace
z ústřední státní pokladny
v Praze. Do konce prosince 1948 jsme takto poukázali státní
pokladně v Bratislavě celkem 5.233 mil. Kčs.
Kromě toho uhradila ústřední státní
pokladna v Praze na přechodné zadlužení
Slovenska, které vzniklo u Poštovní spořitelny
v Bratislavě v měsících lednu až
dubnu 1948, do konce roku 1948 754 mil. Kčs takže
celkově opatřila ústřední státní
pokladna v Praze do konce roku pro státní pokladnu
v Bratislavě 5.987 mil. Kčs.
Větší část úvěrových
operací roku 1948 byla provedena ke konsolidaci přechodného
dluhu a k prolongaci resp. konversi splatných dluhů.
Bylo tak konsolidováno přechodné zadlužení
Slovenska u bratislavské poštovní spořitelny
per 5.009 mil. Kčs a prolongovány pokladniční
poukázky nom. 3.900 mil. Kčs.
Jen menší část úvěrových
operací na vnitřním trhu znamená skutečné
a nové zvýšeni státního dluhu
a odčerpání prostředků z peněžního
trhu pro potřebu státní pokladny. Podle předběžné
uzávěrky činí tento přírůstek
za rok 1948 4.700 mil. Kčs.
V této souvislosti považuji za nutné zmíniti
se zvláště o tom, jak plníme svoje závazky
do zahraničí. Konáme řádně
dluhovou službu u zahraniční investiční
půjčky z r. 1922 a devisového úvěru
z r. 1936. Ale nejen to, platíme také podle garančního
ujednání úroky dokonce za půjčku
cizí. Jde o rakouskou mezinárodně zaručenou
půjčku z r. 1934, za kterou ručíme
241/2 % jako Anglie a Francie, kromě
dalších států. Rakousko přestalo
platiti na půjčku po německé okupaci
v roce 1938 a svoje platy po válce dosud neobnovilo, ačkoliv
se jeho situace po ukončení války podstatně
zlepšila. Dosud jsme zaplatili 1,142.000 liber, čili
úhrnem 228 mil. Kčs. Jen r. 1948 jsme zaplatili
23,200.000 Kčs. Poukazuji zvláště na
to proto, jak předloňské katastrofální
sucho mělo vliv i na náš zahraniční
obchod a jeho pasivitu. S tímto naším přesným
plněním dluhové služby zahraničních
zápůjček a závazků za tak mimořádně
nepříznivých podmínek nepochopitelně
kontrastuje při nejmenším neúčastný
postoj mezinárodních institucí, jejichž
jsme členy a jež vyřízení našich
žádostí o úvěr stále odsunují,
zatím co jiným státům se velmi liberálně
vychází vstříc.
Závěrem poukazuji, že v dluzích, které
vyplývají z naší účasti
na mezinárodních institucích, nenastalo proti
r. 1947 valných změn. Celkem bylo vydáno
dluhopisů 7.456,616.687,50 Kčs a splaceno v hotovosti
790,487.691,50 Kčs.
Státní rozpočet na rok 1949 vykazuje na straně
příjmů úhrnnou částku
89.320,3 mil. Kčs a na straně výdajů
úhrnnou částku 89.277,7 mil. Kčs;
z toho tedy vyplývá přebytek v částce
42,6 mil. čs.
Tím se tedy na prahu pětiletky přiřazujeme
k oněm státům, které postupujíce
podle plánovaného hospodářství
vyrovnaly svoje státní rozpočty. Tím
se zároveň státní rozpočet
na rok 1949 výrazně odlišuje od rozpočtů
předchozích let.
Nyní vám chci nejprve vysvětlit zvýšení
rozpočtových výdajů proti roku 1948.
Úhrnné výdaje státního rozpočtu
na rok 1949 v částce téměř
89,3 miliardy Kčs jsou totiž proti prelimináři
roku předchozího značně vyšší.
V r. 1948 bylo úhrnem preliminováno na státních
výdajích 67,1 miliard Kčs, t. j. proti roku
1949 o 22,2 miliardy Kčs méně. Jak dochází
letos k tak značnému vzestupu výdajů,
t. j. téměř o plnou jejich třetinu?
Vysvětlení spočívá především
v nových úkolech státní správy,
vedle toho pak též ve strukturálních
změnách rozpočtu.
Z nových úkolů, tedy z případů
materiálního zvýšení je největší
vzrůst výdajů ve zdravotnictví, kde
činí 3,8 miliard Kčs. Hlavní část
tohoto zvýšení připadá na vrub
zestátnění nemocnic, resp. léčebných
a ošetřovacích ústavů (3.281
mil. Kčs), a je téměř plně
vyvážena vzestupem státních příjmů
v témže sektoru, kterého bude dosaženo
v důsledku zvýšení ošetřovacích
sazeb.
Jiným značným novým výdajem
je příspěvek státní správy
na investice svazků lidové správy. I v r.
1948 počítala státní správa
s příspěvky na tento účel,
pouze však částkou 1.439,5 mil. Kčs;
jinak byly investiční práce svazků
lidové správy odkázány z největší
části na úvěr opatřovaný
na peněžním trhu. I v tomto sektoru musíme
se však v plánovaném hospodářství
odpoutat od živelně vytvářených
podmínek peněžního trhu a proto nekrytou
úhradu investiční činnosti svazků
lidové správy, pokud podle operativních plánů
je s ní v r. 1949 třeba počítati,
zařazujeme do státního rozpočtu a
uhradíme ji z výnosu daní, tedy kolektivními
úsporami. Zvýšení rozpočtu z
tohoto důvodu činí 3,6 miliard Kčs.
Zvýšená potřeba vzniká v oboru
školství věd a umění. Jde o částku
1,5 miliardy Kčs. Z toho téměř 1 miliarda
Kčs připadá na školské ústavy,
267 mil. Kčs na umění, na tělesnou
výchovu 113 mil. Kčs, na náboženský
kultus 81 mil. Kčs zvýšení atd.
V oboru sociální péče zvyšuje
se potřeba téměř o 1,6 miliardy Kčs.
Je to v podstatě potřeba na vytvoření
úhradové reservy národního pojištění.
V řadě jiných rozpočtových
kapitol se projevuje zvýšení potřeby
menšími částkami. Tento celkový
vzrůst potřeby nemůže překvapit,
neboť novými zákony nebo správními
opatřeními činěnými v rámci
platných zákonů přirostlo v r. 1948
pouze trvalých nových břemen v úhrnném
ročním nákladu okrouhle 6,9 miliardy Kčs.
Strukturální povahy jsou hlavně dva případy
zvýšení rozpočtových výdajů:
zvýšení výdajů na vyrovnávání
a regulaci cen o 2,6 miliardy Kčs a zvýšení
zápůjček poskytovaných státním
podnikům na investice o 3,2 miliardy Kčs.
V prvém případě jde o přesun
výdajů hrazených v r. 1948 ze všeobecného
vyrovnávacího fondu, který nebyl součástí
státního rozpočtu. Vyrovnávací
fond sice bude ještě v r. 1949 trvat, avšak jeho
příjmy vyhasnou v důsledku zákona
o všeobecné dani; budou tedy cenové intervence
z fondu vypláceny jen, pokud stačí zbytky
jeho prostředků, případně příjmy,
které v I. čtvrtletí 1949 ještě
do něho vplynou. Proto bylo nutno zahrnout ostatní
intervenční výdaje do státního
rozpočtu.
Ve druhém případě - při zápůjčkách
státním podnikům na investice - jde rovněž
o začlenění výdajů, které
v r. 1948 šly mimo státní rozpočet,
do rozpočtu na rok 1949. V r. 1948 byly totiž preliminovány
v rozpočtu pouze zápůjčka čs.
drahám na obnovu v částce 785 mil. Kčs
a příspěvek státním podnikům
na obnovu investic poškozených válkou v částce
3 869 mil. Kčs, dohromady okrouhle 4,6 miliardy Kčs.
Náklady na pravé investice státních
podniků, jež mají být hrazeny zápůjčkou,
byly podle zvláštního ustanovení finančního
zákona na rok 1948 odkázány na úvěr
a nebyly zahrnuty do celkového úhrnu rozpočtu
státní správy.
Po tomto výpočtu rozpočtových odvětví,
ve kterých došlo ke zvýšení objemu
státních výdajů v roce 1949 proti
roku předchozímu, pokusím se podat vám
stručný rozbor rozpočtových výdajů.
Předem však musím připomenout, že
srovnávání r. 1949 s rokem předchozím
je velice ztíženo, protože zavedení nového
rozpočtového schematu znamená úplně
nové rozvržení výdajů; i když
některé výdajové skupiny nesou v obou
letech shodné nebo podobné označení,
došlo v nich k dosti značným přesunům
obsahové náplně.
Z celkového úhrnu výdajů v částce
89.277,7 mil. Kčs připadá na potřebu
na majetkové změny 16.320,4 mil. Kčs (v tom
zejména podtrhuji výdaje investiční,
vyčíslené částkou 8.357,2 mil.
Kčs); na správní náklady připadá
31.649,4 mil. Kčs, na ostatní náklady 32.948,7
mil. Kčs a na národní obranu 8.359,2 mil.
Kčs.
Investice jsou osou pětiletého plánu. Jimi
především chceme dojíti cíle,
který nám plán stanoví, totiž
přestavby a výstavby našeho národního
hospodářství. Jakým podílem
je státní rozpočet účasten
na tomto důležitém instrumentu?
Na investiční výdaje vlastní státní
správy připadá v roce 1949, jak již
jsem řekl, částka 8 357,2 mil. Kčs.
Z toho činí investice rozvojové 6.486,2 mil.
Kčs a investice obnovovací 1.871 mil. Kčs.
Investice státní správy jsou však jen
menším dílem toho, co stát na investiční
činnost vydává. Větší
část státních investic je zahrnuta
do rozpočtu státních podniků, v nichž
je k tomuto účelu preliminována celkem částka
11.233 7 mil. Kčs. Z toho činí investice
rozvojové 7.810,4 mil. Kčs, obnovovací investice
běžné 2.129 mil. Kčs a obnova investic
poškozených válkou 1.294,3 mil. Kčs.
Sečteme-li investice podnikové a investice státní
správy, obdržíme úhrn všech státních
investičních výdajů částkou
19.590,9 mil. Kčs. Vedle toho se u svazků lidové
správy očekávají investice v částce
5.029 mil. Kčs, takže celkové investice veřejných
rozpočtů činí 24.619,9 mil. Kčs.
V tom jsou zahrnuty nejen investice pravé, ale i nepravé
(finanční).
Celkový úhrn veřejných investic v
částce 24,6 miliardy Kčs činí
44,75 % veškerých investic plánovaných
podle operativního plánu pro rok 1949.
Úhrada investic podnikových je zčásti
opatřena z podnikové akumulace (3.365,6 mil. Kčs),
zčásti zápůjčkami státní
správy (7.868,1 mil. Kčs).
Správní náklady dosahují v návrhu
rozpočtu na r. 1949 částky 31.649,4 mil.
Kčs. Proti roku předchozímu, kdy činily
22.486,7 mil. Kčs, znamená to zvýšení
o 9.162,7 mil. Kčs, čili o 40.75 %.
Věnujme pozornost odděleně nákladům
osobním a věcným.
Osobní náklady lze rozděliti na tři
skupiny: na platy a mzdy zaměstnanců, na pense a
na ostatní osobní náklady. Platy a mzdy zaměstnanců
činí podle návrhu rozpočtu na r. 1949
16.332,4 mil. Kčs proti 13.190,9 mil. Kčs v r. 1
948, čili o 3.141,5 mil. Kčs více (+ 23,82
%). V pensích nastal vzrůst poměrně
méně výrazný; z částky
2.686,2 mil. Kčs zvýšily se náklady
na pense na 2.926,8 mil. Kčs, čili o 240,6 mil.
Kčs (+ 8,96 %). Zato skupina ostatních osobních
nákladů, která zahrnuje dnes různé
náhrady za mimořádné výkony,
výkonnostní a jiné odměny, výpomoci,
zaměstnavatelské příspěvky
k národnímu pojištění, příspěvky
na zařízení určená k blahu
zaměstnanců atd., vzrostla poměrně
značně: z částky 1.753,6 mil. Kčs
na 2.843,6 mil. Kčs, čili o 1.090 mil. Kčs
(+ 62,16 %).