Osnova sama o sebe má za účel teda iba to, aby pred vydaním zákona o plnení záväzkov znejúcich na pengö bola daná možnosť na predĺženie zmenko-právnych lehôt a ústavnoprávny výbor v smysle návrhu bezo zmeny tento návrh prijal a doporučuje ho plénu Národného shromaždenia na prijatie. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajca posl. dr Haim: Nie sú.

Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 2 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 8. odsek poriadku.

Budeme rokovať o deviatom odseku poriadku, ktorým je

9. Zpráva výborov rozpočtového, hospodárskeho a zahraničného k vládnemu návrhu tlač 131, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu úmluva československo-francúzska, smerujúca k zamedzeniu dvojakého zdanenia, ktoré vyplýva z prevádzania dávok z majetku alebo z prírastku na majetku, zavedených v Československu a vo Francúzsku, podpísaná v Paríži dňa 6. augusta 1948 (tlač 173).

Zpravodajcom za výbor rozpočtový je p. posl. Žiak. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

Úmluva československo-francúzska, smerujúca k zamedzeniu dvojitého zdanenia, ktoré vyplýva z prevádzania dávok z majetku alebo prírastku na majetku, zavedených v Československej republike a vo Francúzsku, podpísaná v Paríži dňa 6. augusta 1948, je od mája 1945 prvým medzinárodným aktom svojej povahy, ktorý ČSR uzaviera s Francúzskom, cieľom zabránenia dvojitého zdanenia fyzických, právnických osôb a spoločností v súvise so zákonom o dávke z majetkového prírastku a dávke z majetku číslo 134 z roku 1946 Sb. a francúzskym zákonom o takzvanej dávke národnej solidarity. (Predsedníctva sa ujal predseda dr John.)

Vlády Československej a Francúzskej republiky sa rozhodly v duchu uznanej medzinárodnej zásady podrobiť majetkovým dávkam nemovitosti, príslušenstvá nemovitostí a hypoték v tej-ktorej krajine (štáte), kde nemovitosti ležia; obchodné a priemyselné podniky v tej-ktorej krajine, kde sa prevádzajú; pohnuteľné hmotné veci v tej krajine, kde sú umiestené; obchodné a priemyselné spoločnosti v tom štáte, v ktorom boly podľa platných zákonov konštituované. Majetkové predmety, o ktorých zdanení nebola dosiahnutá dohoda, budú zdanené podľa predpisov, aké sú v platnosti u nás alebo vo Francúzsku. Štáty sa zaväzujú vzájomnou dohodou vyriešiť vzniklé ťažkosti a poskytnúť si za účelom vyberanie dávok vzájomnú pomoc, ako aj zaisťujú si prevody prostriedkov potrebných k plateniu dávok.

Týmto vzájomným riešením sa predíde zdaneniu toho istého majetku alebo podniku, ktorého vlastníkom je tá istá fyzicko-právna osoba alebo spoločnosť v obidvoch štátoch, tým sa neohrozí produktivita nadmerným odčerpaním kapitálových prostriedkov.

Doslovný text úmluvy bol priložený k vládnemu návrhu. Keďže ide o vzájomnú dohodu, pri ktorej sú všetky predpoklady, že ČSR v dôsledku úmluvy nebude finančne poškodená, a s hľadiska obchodných záujmov a medzinárodných vzťahov je vec dôležitá a nám vítaná a prajná, rozpočtový výbor prerokoval vo svojej schôdzi, konanej 24. novembra 1948, vládny návrh vyššie uvedenej úmluvy a usniesol sa doporučiť Národnému shromaždeniu, aby s touto úmluvou prejavilo súhlas a prijalo navrhnuté schvaľovacie usnesenie. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor hospodářský je posl. Danielič. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Danielič: Slávne Národné shromaždenie!

Hospodársky výbor prerokoval na svojej schôdzi konanej 13. decembra 1948 vládny návrh zákona, tlač č. 131, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu Úmluva československo-francúzska, smerujúca k zamedzeniu dvojakého zdanenia, ktoré vyplýva z prevádzania dávok z majetku alebo prírastku na majetku, zavedeného v Československej republike a vo Francúzsku, podpísanej dňa 6. augusta 1948 v Paríži a doporučuje Národnému shromaždeniu, aby s týmto prejavilo súhlas a prijalo navrhnuté schvaľovacie usnesenie. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor zahraniční je posl. Synková. Dávám ji slovo.

Zpravodajka posl. Synková: Výbor zahraniční projednal na své schůzi dne 14. t. m. návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu úmluva československo-francouzská, směřující k zamezení dvojího zdanění.

Výbor zahraniční doporučuje Národnímu shromáždění, aby schválilo návrh schvalovacího usnesení. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Žiak: Nie sú.

Zpravodajca posl. Danielič: Nie sú.

Zpravodajka posl. Synková: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je uvedeno ve zprávě výborů rozpočtového, hospodářského a zahraničního, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání desátého odstavce pořadu, jímž je

10. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro řemeslo a obchod o vládním návrhu (tisk 153), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda, podepsaná dne 28. září 1948 v Buenos Aires, k obchodní a finanční dohodě mezi republikou Československou a republikou Argentinou ze dne 2. července 1947 (tisk 174).

Zpravodajem za výbor zahraniční je posl. Vandrovec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vandrovec: Paní a pánové!

S republikou Argentinou jsme uzavřeli obchodní a finanční dohodu dne 2. července 1947. Ústavodárné Národní shromáždění ji schválilo v lednu t. r. Vzájemné obchodní styky mezi námi a Argentinou se rozvíjejí velmi příznivě, ba tak, že by mohly býti vzorem pro svět, který tak často omezuje obchod s námi ke své vlastní škodě.

Původní úmluva mezi námi a Argentinou se ukázala velmi těsná a tak vznikla tato dodatková smlouva. Přinese další a velký prospěch oběma smluvním stranám.

Doporučuji proto jménem zahraničního výboru, aby Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení: Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou podepsanou dne 28. září 1948 v Buenos Aires, k obchodní a finanční dohodě mezi republikou Československou a republikou Argentinou ze dne 2. července 1947. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor pro řemeslo a obchod je posl. Trojanová. Dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Trojanová: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Výbor pro řemeslo a obchod projednal ve své schůzi, konané 14. prosince 1948, vládní návrh tisk 153 a usnesl se doporučit Národnímu shromáždění, aby s touto dodatkovou smlouvou projevilo souhlas v plném znění. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vandrovec: Nejsou.

Zpravodajka posl. Trojanová: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je uvedeno ve zprávě výboru zahraničního a výboru pro řemeslo a obchod, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Paní a pánové, přerušuji projednávání pořadu schůze s tím, že imunitní věci budou projednány v některé z příštích schůzí.

Sděluji, že klub poslanců KSČ oznámil přípisem ze dne 4. prosince 1948 nové složení předsednictva klubu poslanců komunistické strany Československa, a to: předseda V. David, místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr John, dr Procházka, Komzala, místopředseda a pokladník Štětka, I. jednatel dr Bartuška, II. jednatel Tymeš, členové předsednictva Smrkovský, Koubek, dr Mouralová.

Dále sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Novotnému, Pokornému, Janu Sovovi, Gemrotovi, Šalgovičovi, Honcovi, Mjartanovi, Polákovi, dr Štefánikovi, a dodatečně na včerejší schůzi posl. Václavů a inž. Šmokovi.

Posl. Pfeiferová-Hlávková žádá dodatečně o udělení zdravotní dovolené na základě předloženého lékařského potvrzení na dobu od 18. listopadu 1948 do dnešního dne.

Posl. Josef Černý žádá o udělení zdravotní dovolené počínajíc dnem 18. prosince na dobu 4 týdnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuj udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržené dovolené se udělují.

Paní a pánové, dnešním dnem zakončilo Národní shromáždění republiky Československé své práce v roce 1948, v němž pracující lid pod vedením Klementa Gottwalda vítězně a navždy rozhodl o dalších osudech svého státu. Svým únorem znovu a jednoznačně potvrdil a upevnil své místo mezi mírumilovnými a pokrokovými národy světa, obhájil lidovou demokracii, kterou po osvobození nastoupil uvědomělou cestu k socialismu a od února po ní důsledně jde.

Díváme-li se zpět k počátku letošního roku, můžeme s hrdostí zjistit, že v rozhodujícím boji o lidovou demokracii splnilo Národní shromáždění svůj úkol poctivě a čestně. Vzpomeňme, jenom nadšeného a imponujícího přijetí, jehož se zde dostalo vládě Klementa Gottwalda v poúnorových dnech, a také zdrcující většiny všech členů parlamentu, která, opírajíc se o obrozenou Národní frontu Čechů a Slováků, podepřela novou vládu.

Není mým úkolem, abych zde nyní hodnotil celou činnost Národního shromáždění v tomto roce. Přesto však je nutné aspoň letmo vzpomenout legálního zakotvení lidové demokracie ústavou republiky Československé z 9. května 1948 a jednomyslnou volbu Klementa Gottwalda presidentem republiky, neboť právě těmito akty bylo i zevně vyjádřeno a zpečetěno, že lid a jenom lid je nositelem a vykonavatelem veškeré moci v tomto státě, jehož celý smysl je ve svobodě lidu, pracujícího lidu Československa. (Potlesk.)

Ale i ostatní činnost našeho parlamentu v uplynulém roce je velká a nesmírně významná, protože právě ona vítězné myšlenky února převtěluje v každodenní a skutečný život. Před námi je ovšem stále téměř nepřeberné množství úkolů, které čekají dosud na své splnění. Bude potřebí i zde, tak jako na všech ostatních pracovních úsecích našeho života ještě mnoho, velmi mnoho tvrdé, důsledné a obětavé práce. Bude třeba také osobní i národní kázně a mnohdy i odříkání. Víme, že bez práce, kázně a také obětí nevyrostlo žádné skutečně veliké lidské dílo. A československá socialistická republika je zajisté pro nás dílem největším.

Dnešní Národní shromáždění konalo od 10. června do 22. prosince 1948 21 plenárních schůzí, které trvaly 62 hodin 40 minut. Výbory měly 93 schůze, parlamentní kontrolní a úsporná komise konala 3 schůze, předsednictvo sněmovny 21 schůzí.

Tiskem bylo rozdáno 95 vládních návrhů včetně mezinárodních smluv, 3 návrhy iniciativní a 95 výborových zpráv.

Národní shromáždění projednalo 75 vládních návrhů, ratifikovalo 17 mezinárodních smluv a přijalo 2 iniciativní návrhy.

Došlo 6 žádostí za vydání poslanců k trestnímu stíhání, z nichž 3 byly odvolány a 3 vyřízeny.

V plenu sněmovny promluvilo 9 ministrů, referovalo 169 zpravodajů a vystoupilo 97 řečníků.

Včetně činnosti, kterou vykázalo Ústavodárné Národní shromáždění, je úhrnná činnost československého parlamentu v roce 1948 tato:

Konalo se 46 plenárních schůzí, které trvaly 122 hodin 23 minut. Výbory měly 226 schůzí, subkomitéty 21 schůzí, parlamentní kontrolní a úsporná komise konala 7 schůzí, předsednictvo sněmovny 44 schůze.

Tiskem bylo rozdáno 162 vládních návrhů včetně mezinárodních smluv, 2 návrhy ústavního výboru, 15 iniciativních návrhů, 231 zpráv výborových, 48 naléhavých interpelací a 28 odpovědí na interpelace. Oznámeno bylo 70 dotazů a 66 odpovědí na dotazy. V plenu sněmovny bylo předneseno 47 dotazů podle § 65 jedn. řádu a 55 ústních odpovědí členů vlády.

Národní shromáždění projednalo v uvedené době 150 vládních návrhů, ratifikovalo 23 mezinárodních smluv, dále projednalo 2 návrhy ústavního výboru a přijalo 6 návrhů iniciativních. Tří iniciativní návrhy byly zamítnuty.

Došlo 55 žádostí o vydání poslanců k trestnímu stíhání, z nichž bylo 6 odvoláno, vyřízeno 49 a 5 z předcházejících období, tedy celkem 54.

V plenu sněmovny bylo proneseno 30 projevů členů vlády, referovalo 414 zpravodajů a promluvilo 243 řečníků.

Paní a pánové, uzavíráme rok boje, vítězství a také opravdové tvůrčí, budovatelské práce. Můžeme pohlédnout zpět s čistým svědomím, že jsme i my svou prací přispěli k míru mezi národy ve světě a ke skutečné demokracii a svobodě v našem státě.

Přeji všemu československému lidu, přeji vám, paní a pánové, přeji naší vládě v čele s jejím předsedou Antonínem Zápotockým, přeji presidentu republiky Klementu Gottwaldovi úspěch, štěstí a mír.

Pro vás i pro Československou republiku. (Dlouhotrvající potlesk.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze byla svolána písemně nebo telegraficky. Prosím, abyste počítali pro tuto schůzi s prvními lednovými dny, pravděpodobně s 5. lednem.

Děkuji vám a končím schůzi.