Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr Polanský, dr Procházka, Richter, Valo, V. David, Žiak.

Zapisovatelé Synková, Török.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Fierlinger, dr Ševčík; ministři dr Čepička, Ďuriš, dr Neuman, inž. dr Šlechta.

240 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstek dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 160) o zlidovění soudnictví (tisk 187).

2. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 157) o územnej organizácii krajských a okresných súdov (tlač 172).

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 169), jímž se zavádí odborná justiční zkouška a doplňují se předpisy o přípravné službě soudcovské (tisk 179).

4. Společná zpráva výboru branného a bezpečnostního a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 168) o Sboru uniformované vězeňské stráže (tisk 177).

5. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 167) o advokacii (advokátní řád) (tisk 176).

6. Společná zpráva výborů zemědělského, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 166) o organisaci státních lesů a statků (tisk 191).

• 7. Společná zpráva výborů hospodářského, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 159) o národních dopravních podnicích (tisk 190).
• 8. Zpráva výboru ústavno-právneho o návrhu poslancov Komzalu, Žiaka, Valu a druhov (tlač 197) na vydanie zákona o predĺžení niektorých zmenkoprávnych lehôt (tlač 199).
• 9. Zpráva výborů rozpočtového, hospodářského a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 131), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Úmluva československo-francouzská směřující k zamezení dvojího zdanění, které vyplývá z provádění dávek z majetku nebo z přírůstku na majetku, zavedených v Československu a ve Francii, podepsaná v Paříži dne 6. srpna 1948 (tisk 173).
• 10. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro řemeslo a obchod o vládním návrhu (tisk 153), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda, podepsaná dne 28. září 1948 v Buenos Aires, k obchodní a finanční dohodě mezi republikou Československou a republikou Argentinou ze dne 2. července 1947 (tisk 174).
• 11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Mělníku odd. V za souhlas s trestním stíháním poslance Bedřicha Šťastného (tisk 192).
• 12. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Mělníku odd. V za souhlas s trestním stíháním poslance Bedřicha Šťastného (tisk 193).
• 13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti dočasnej okresnej správnej komisie v Prešove za súhlas s trestným stíhaním poslanca Vasila Kapišovského (tlač 194).
• 14. Zpráva výboru imunitního o žádosti pověřenectva vnitra v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání poslance Andreja Žiaka (tisk 195).
• 15. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Sokolově, odd. IV za souhlas s trestním stíháním poslance dr Rudolfa Bureše (tisk 196).
  

Předseda (zvoní): Zahajuji 21. schůzi Národního shromáždění.

Výbor ověřovací přezkoumal spisy a doklady o volbě poslanců do Národního shromáždění, kteří již do té doby složili poslanecký slib, a usnesl se ve schůzích dne 24. listopadu a 9. prosince 1948 ověřiti volbu všech těchto poslanců.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Národní shromáždění vzalo tedy na vědomí usnesení ověřovacího výboru.

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 160) o zlidovění soudnictví (tisk 187).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr Patschová; dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. dr Patschová: Pane ministře, pane předsedo, paní a pánové!

Předložená zákonná osnova tisk 160 o zlidovění soudnictví má nejen hluboký význam právnický, nýbrž především význam politický. Zákon v podstatě mění dosavadní strukturu soudního aparátu, který svými kořeny tkví dosud ve starém vrchnostenském pojetí. Jestliže květnová revoluce znamená odbourání starého policejně byrokratického aparátu a nastolení systému národních výborů, jež jsou lidovými orgány státní a veřejné správy, pak únor 1948 znamená další rozvinutí zásady "lid si zákony nejen dává, nýbrž také provádí". Únor 1948 znamená tedy rozšíření zásady účasti lidu na úseku soudnictví. Osnova zákona o zlidovění soudnictví, která uvádí v život zásady této účasti lidu na úseku soudnictví, je dalším rozvinutím lidové demokracie a je prohloubením jejího opravdového a nového demokratismu. Ústava z 9. května 1948 nezná již rozdělení moci na moci tři, nýbrž zná jenom jedinou moc, která všechna patří lidu. Je logickým důsledkem tohoto nového pojetí, že v soudním aparátu při rozhodování se musí projevit lid. Tomu vyhovuje osnova zákona, která odbyrokratisovává soudní organisaci a u všech soudů a ve všech instancích zaručuje účast laického živlu.

Zlidovění soudnictví, které provádí nová ústava a tato osnova, probíhá po několika liniích. Především je tu uvedena v život zásada článku XI naší ústavy, který praví: "Soudcové jsou jednak soudci z povolání, jednak soudci z lidu. Obojí jsou si při rozhodování rovni." To je rozhodující průlom do dosavadního stavu naší justice, průlom, který zajišťuje, že soudy budou napříště opravdovými ochránci zájmů lidu, zájmů všech poctivých občanů a zájmů státu. Teprve takový soud, kde nerozhodují byrokraté, nýbrž kde vedle odborných právníků plnoprávně rozhodují i zástupci lidu, vyzbrojeni zdravým úsudkem a životními zkušenostmi, teprve takový soud bude schopen dobře sloužit našim novým lidově demokratickým zákonům a teprve takový soud skoncuje se všemi zbytky buržoasní justice, jejíž všechny instance jsou jen nástrojem na potlačování dělnické třídy, nástrojem útlaku všeho pracujícího lidu.

Přitom účast soudců z lidu naprosto neznamená znevažování soudců z povolání, právě naopak je zárukou, že soudcovské rozhodování se povznese na vyšší úroveň. Vždyť tato účast soudců z lidu pomůže soudci z povolání, aby dosáhl opravdu lidového chápání práva a aby se naučil naslouchati a rozuměti hlasu lidu. Uplatnění zásady zlidovění soudnictví znamená tedy v podstatě překonání buržoasní formy soudnictví a uplatnění zásad lidové demokracie i na polí soudnictví. Právě tak jako účast lidu v národních výborech nezvratně ukázala, že nová veřejná správa je vyšší a lepší než stará policejně byrokratická správa, právě tak budoucnost ukáže, že nový typ soudů, soudů s účastí lidu, je novým a vyšším typem soudů, je soudem lepším.

Účast soudců z lidu je odstupňována podle povahy věci a podle okolností případu. U okresních soudů zasedají senáty tříčlenné, jež se skládají z jednoho soudce z povolání jako předsedy senátu a ze dvou soudců z lidu jako přísedících. Jde-li o trestný čin, na který jest sazba trest smrti nebo trest na svobodě delší 10 let, soudí senáty pětičlenné, v nichž dva jsou soudci z povolání a tři soudci z lidu. Obdobně se rozšiřuje i složení u krajských soudů o soudce z lidu. Senáty u krajských soudů jsou jednak senáty nalézací, a to tříčlenné, jednak odvolací a rekursní, a to pětičlenné, kde požadavek zlidovění je vyjádřen účastí tří soudců z lidu. Rovněž nejvyšší soud je doplněn o potřebný počet soudců z lidu a soudí v pětičlenných senátech, kde třemi jeho členy jsou soudci z lidu, tam, kde vykonává svou funkci jako odvolací soud z rozhodnutí krajských soudů jako soudů nalézacích. V případech, kde ke stížnosti generálního prokurátora rozhoduje, že byl porušen zákon, nebo kde byla podána stížnost pro zachování zákona, soudí v pětičlenných senátech za účasti tří soudců z povolání a dvou soudců laiků. Zde je zajištěna převaha odborného živlu vzhledem k tomu, že v této své funkci nejvyšší soud usměrňuje a sjednocuje po právní stránce rozhodování soudů na území celého státu. Soudce z lidu u okresního soudu povolává okresní národní výbor, u krajského soudu krajský národní výbor a u nejvyššího soudu pak vláda vzhledem k jeho celostátní působnosti. Zákon přesně vymezuje okruh osob, které mohou býti povolány za soudce z lidu, při čemž stanovenými podmínkami, jež se týkají jednak věku, jednak osobních vlastností soudcových, je zajištěna kvalita soudců z lidu. Při nejnižší věkové hranici pro povolání soudců z lidu rozhodoval požadavek dostatečných životních zkušeností, nejvyšší věková hraníce pak byla přizpůsobena věku, který je rozhodující pro překládání soudců z povolání do výslužby.

Druhou linií zlidovění našeho soudnictví je jeho nová organisace na podkladě krajského zřízení, která ruší dosavadní trojinstanční systém, dává rozhodování do rukou soudců znalých místních poměrů a tak sbližuje soudy s lidem, zrychluje a zlevňuje řízení. Celá nová organisace soudnictví bude prakticky působit k tomu, aby u nás bylo soudních procesů co nejméně, aby nikdo neporušoval cizí právo a každý dobrovolně plnil své závazky. Generální prokurátor se stane strážcem naší zákonnosti, neboť zasáhne všude tam, kde došlo k porušení zákona. Tak i v soudnictví podle slov ministra spravedlnosti "nový právní řád, přizpůsobený úsilí pracujícího lidu na jeho cestě k socialismu, umožní hladší a úspornější chod celého státního aparátu a uspoří čas i energii všech občanů státu. Přispěje k urychlení našeho vývoje k socialismu a k přerodu našeho lidu". Důsledné uplatnění zásady krajského zřízení se projevuje v tom, že osnova zná jen soudy okresní jako soudy první instance a soudy krajské jako soudy druhé instance.

Je tak možno učiniti proto, že zlidověním soudnictví a rozhodováním v senátech se zaručuje důkladné probrání věcí a správné rozhodnutí již v první instanci.

Novou organisací se ovšem podstatně mění i funkce nejvyššího soudu, který bude odvolací instancí jen tam, kde v první instanci rozhodoval krajský soud. Tak tomu bude v případech, kdy jde o řešení sporů majetkových, v nichž jednou stranou je národní podnik. Zde se uplatňuje stěžejní zásada, že kolektivní majetek státu je majetek vyššího druhu než majetek soukromý a že proto má požívat větší ochrany.

Kromě své funkce odvolacího soudu má však nejvyšší soud další významnou úlohu: zaručuje totiž legalitu rozhodování a zajišťuje lidově demokratické rozhodování ve všech instancích a v každém řízení. Je pokrokem proti dosavadnímu stavu, že podle nové zákonné úpravy zde bude orgán, který bude z úřední povinnosti bdít nad tím, aby se každému dostalo práva a spravedlnosti. Tímto orgánem bude generální prokuratura, která z úřední povinnosti je oprávněna vyvolati kdykoli svou stížností k nejvyššímu soudu rozhodnutí, že byl porušen zákon.

Tato instituce generálního prokurátora tedy zajistí - i když třetí instance je dnes odbourána - jednak jednotnost rozhodování krajských soudů, jednak - a to je hlavní - je zárukou, že i práva pracujících budou plně chráněna, aniž by se pracující člověk musel této ochrany dovolávat s vynaložením značných nákladů tak, jak tomu bylo za panství buržoasie.

Generální prokurátor totiž může proti pravomocnému rozhodnutí soudu řádného, zvláštního nebo rozhodčího podat stížnost pro zachování zákona, má-li za to, že v řízení nebo při rozhodování byl porušen zákon. Může tedy jen generální prokuratura vyvolat rozhodnutí nejvyššího soudu, čímž je zaručeno, že toto rozhodnutí nebude vyvoláváno po případě jen z důvodů malicherných, jak tomu bylo podle staré úpravy při řízení trojinstančním.

Generální prokurátor pak vyvolá toto rozhodnutí všude tam, kde bude naléhavý zájem veřejný nebo soukromý, při čemž stížnost není vázána lhůtou ani žádnými formálními předpisy.

Jde o zcela novou instituci dalekosáhlého významu, jejímž úkolem je zaručiti spravedlivé a zákonu odpovídající rozhodování soudu bez zřetele na to, byla-li věc již pravomocně rozhodnuta. Vyhovuje se tak naléhavým potřebám životní praxe, která nezřídka ukázala, že pravomocné rozhodnutí, byť i formálně bezvadné, neodpovídalo zásadě skutečné pravdy tak, jak jí rozuměl pracující člověk.

Další převratnou změnu obsahuje osnova, pokud jde o procesní předpisy a jejich obsah. Osnova uplatňuje zásadu co nejvyššího zjednodušení ve věci procesního fora tak, aby každý občan bez námahy a bez pomoci advokáta věděl, kde a u kterého soudu má svůj nárok uplatnit.

Je příznačné pro systémy kapitalistického zřízení, že mají spousty různých soudů a předpisy o příslušnosti jsou tak spletité, že leckdy bývají záhadou pro právníka, natož pro pracujícího člověka. Dnes je v osnově stanovena zásada, že příslušný pro každého občana v každé věci je jeho okresní soud, a to i ve věcech pojišťovacích, pracovních i trestních.

Proto také osnova zrušuje pracovní soudy, jež byly až dosud zřízeny v některých městech jako soudy samostatné nebo jako zvláštní oddělení pracovní u jiných soudů. Až dosud bylo pracovní soudnictví organizováno takto odděleně proto, že na rozdíl od ostatních soudů téměř jediné bylo soudnictvím laickým. Dnes podle zákona stávají se lidové soudy zjevem obecným a pravidelným a soudcové z lidu fungují u každého okresního soudu. Není proto potřebí zvláštních soudů pracovních, když jejich agendu převezmou soudy okresní, při čemž všechny výhody řízení v pracovních sporech zůstanou zachovány, ježto byly převzaty do ustanovení osnovy.

Osnova zaručuje také zvláštní kvalifikaci přísedících pro pracovní spory, při čemž opouští zcela dosavadní stanovisko, že jedním přísedícím má být zaměstnavatel. Tento přísedící spolu se soudcem z povolání, který většinou již býval ovlivněn měšťáckou ideologií, tvořili převahu nad druhým přísedícím z řad pracujících a soudili proto ne vždy v intencích lidu.

V druhé instanci je možnost, aby pracující byli zastoupeni i práva znalými zaměstnanci jednotné odborové organisace. Nevzniknou proto stranám z tohoto zastupování žádné náklady.

Důsledným provedením zásady, že všechny věci patří v první instanci před okresní soud, je skutečnost, že i hrdelní zločiny budou souzeny okresními soudy za účasti laických soudců, kteří budou mít převahu nad soudci z povolání. Není pochyby, že i tato úprava velmi prospěje naší justici.

Zlidovění soudnictví jde dále po linii důsledného odstranění zastaralého formalismu soudního řízení, který upevňoval třídní výsady těch, kdož si mohli zaplatit advokáta. Nyní naopak podle slov ministra spravedlnosti, nový právní řád musí být takový, aby mu každý rozuměl. Spor nebude již urputným bojem, který vede ke zničení nesmiřitelných odpůrců. Náš nový soud bude soudem spravedlivým a každý jeho rozsudek bude sledovat především výchovný cíl. I výkon trestu bude takovým opatřením, které by provinilce napravilo a umožnilo mu znovu se stát platným členem lidské společnosti.