Předseda dr. John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr. Polanský, Richter, Valo, V. David, Žiak.

Zapisovatelé Pelikán, Synková.

Členové vlády: ministři dr. Neuman, Petr, Plojhar, inž. dr. Šlechta.

226 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr. Záděra, dr. Ramajzl.

1. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro řemeslo a obchod o vládním návrhu (tisk 89), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Praze dne 18. května 1948 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. června 1948, č. 170/1948 Sb. (tisk 110).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 108) o náhradě poslanců Národního shromáždění (tisk 115).

3. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 96) o okrskových porodních asistentkách a o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické (tisk 114).

4. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 97) o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě (tisk 116).

5. Zpráva výborů ústavně-právního, rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 105) o berních úlevách při přeměně, slučování a dělení pensijních a podpůrných fondů nebo podobných zařízení (tisk 119).

6. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 107) o státní mzdové politice (tisk 121).

7. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 109) o táborech nucené práce (tisk 120).

8. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 112)
o státním občanství osob maďarské národnosti (tisk 113).

Předseda (zvoní): Zahajuji 15. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 dal jsem na dnešní schůzi poslancům dr. Loubalovi, Šlingovi, Podborskému, Honcovi, Polákovi, Danieličovi, Škrlantové, Vaverkové, Krafkové, Lupačovi, Jungwirthové, dr. Mouralové-Úlehlové, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Sýkorovi, Vyhnálkovi, Jos. Pospíšilovi, na zítřek a pozítří posl. inž. Baráčkovi, na tento týden posl. Durné, Pramukovi, Pleslovi, Jeleňovi, Bašťovanskému, K. Klimentovi, dr. Holému, Blahovi.

Posl. dr. Kácl žádá o udělení zdravotní dovolené na dobu 14 dnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Dovolená se uděluje.

Sděluji, že došel dopis p. předsedy vlády ze dne 7. října 1948, jímž oznamuje, že pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 7. října 1948 zasedání Národního shromáždění za skončené dnem 12. října 1948.

Dále došel dopis pana předsedy vlády ze dne 8. října 1948, kterým oznamuje Národnímu shromáždění, že pan president svolal rozhodnutím ze dne 7. října 1948 Národní shromáždění k podzimnímu zasedání do Prahy na den 12. října 1948.

Posl. František Musil oznámil přípisem ze dne 8. října 1948, že se vzdává svého poslaneckého mandátu pro toto volební období (č. j. 1313-I/48).

Posl. Václav Lavička oznámil přípisem ze dne 9. října 1948, že se vzdává svého poslaneckého mandátu (čj. 1333-I/48).

Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro řemeslo a obchod o vládním návrhu zákona (tisk 89), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsané v Praze dne 18. května 1942 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. června 1948, č. 170/48 Sb. (tisk 110).

Zpravodajem za výbor zahraniční je posl. Synková; dávám ji slovo.

Zpravodajka posl. Synková: Pane předsedo, paní a pánové!

Výbor zahraniční projednal ve schůzi konané dne 12. října t. r. vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Praze dne 18. května t. r. a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. června t. r., a doporučuje Národnímu shromáždění, aby s ní projevilo souhlas. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor pro řemeslo a obchod je posl. Štěpánek; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpánek: Pane předsedo, paní a pánové!

Výbor pro řemeslo a obchod projednal ve schůzi dne 14. října t. r. vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Praze dne 18. května 1948 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. června 1948, č. 170/1948 Sb.

Výbor pro řemeslo a obchod usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění, aby vládní návrh schválilo a přijalo navržené schvalovací usnesení beze změny. (Potlesk.)

Předseda, Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. Synková: Nejsou.

Zpravodaj posl. Štěpánek: Není změn.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, tak jak je uvedly ve společné správě výbory zahraniční a pro řemeslo a obchod, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přístoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 108) o náhradě poslanců Národního shromáždění (tisk 115).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr. Prokeš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Prokeš: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Podle § 48, odst. 2 ústavy mají poslanci po dobu výkonu svého mandátu nárok na náhradu, jejíž výši stanoví zákon. Zákon dosud vydán nebyl. Do počátku účinnosti nové ústavy byl stav tento:

O platech členů Prozatímního Národního shromáždění byl vydán dekret presidenta republiky ze dne 23. října 1945, č. 106 Sb., který podle ústavního zákona z 11. dubna 1946, č. 65 Sb., čl. 11, se vztahoval přiměřeně na členy Ústavodárného Národního shromáždění, a ústavním zákonem ze dne 16. dubna 1948. č. 74 Sb., čl. 4, byla platnost dekretu presidenta republiky č. 106/1945 Sb. rozšířena na dobu, pokud nová ústava nenabude účinnosti.

Pro vyplácení náhrady poslancům v době od počátku účinnosti nové ústavy je tedy třeba zjednat právní podklad, kterým je předložený návrh zákona o náhradě poslanců Národního shromáždění a který přechodně přejímá zásady dosavadní úpravy až do definitivního provedení § 48 ústavy.

Zákon působí zpětně od 9. června 1948.

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění usnesl se doporučit, aby předložený návrh zákona byl jednomyslně přijat v úpravě, jak je uvedena ve zprávě výborové tisk 115. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Žiak, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

Rozpočtový výbor prerokoval vo svojom zasadnutí dňa 20. októbra 1948 vládny návrh zákona o náhrade poslancov Národného shromaždenia, a nakoľko nejde o nové výdavky, ale len o shodu efektívneho poriadku, usniesol sa doporučiť Národnému shromaždeniu prijatie návrhu podľa znenia osnovy, ako ju upravil ústavno-právny výbor. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava se nekoná.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Prokeš: Nejsou.

Zpravodajca posl. Žiak: Nie sú.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Budeme projednávati třetí odstavec pořadu, jímž je

3. Společná zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 96) o okrskových porodních asistentkách a o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické (tisk 114).

Zpravodajem za výbor soc.-politický a zdravotnický je posl. dr. Bláha. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bláha: Slavná sněmovno, pane předsedo, paní a pánové!

Předložený vládní návrh zákona tisk 96 o okrskových porodních asistentkách a o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické je jedním z důležitých zákonů dnešní zdravotní politiky. Musíme si však hned předem přiznat, že je to pouze zákon prozatímní a nepatrný vytržený díl ze souhrnu zákonů o organisaci našeho veřejného zdravotnictví, jak si je v celku představujeme. Do tohoto souhrnu patří zákony o péči poradenské, o ústavech národního zdraví, o léčebné péči národního pojištění, o úpravě praxe lékařské, zubotechnické a vojenské léčebné péče. Doufáme, že se brzy dočkáme vedle reorganisace našeho ústavnictví a lázeňství i velkorysého a vyčerpávajícího zákona o veřejné zdravotní péči, která by byla důstojným výkladem a doplňkem našeho ústavního závazku vůči všem občanům a jejich právu na zdraví a ochranu jejich zdraví. Je přirozené, že otázka porodních asistentek je jedním z naléhavých úkolů dneška ve zdravotní péči, protože má rozřešit dílčí úsek v jednom z našich úzkých profilů, t. j. nedostatek odborně školeného personálu.

V našem pětiletém plánování, jako skoro ve všech oborech našeho veřejného a hospodářského života, se musíme potýkat s nedostatkem schopných a odborně školených pracovních sil a s nedostatkem materiálu. Víme dobře, že první nedostatek se týká všech odvětví zdravotnického personálu, a to jak lékařů praktických, odborných, tak pomocného zdravotnického personálu, sester a především ošetřovatelek, porodních asistentek, laboratorních sil i personálu zubotechnického. Je především třeba zabezpečit jeho vyškolení a odborné schopnosti, umožnit co největšímu počtu všech, kteří mají dobrou vůli a chuť k těmto povoláním, aby mohli být se zdarem co nejdříve zařazeni do práce. To platí i o porodních asistentkách.

Při dnešní nouzi, kdy máme na venkově a zejména v pohraničí celé velké nejen obvody, nýbrž i okresy bez jediné školené odborné síly porodnické, bylo by jistě zbytečné zdůrazňovat důležitost tohoto zákona. Je třeba si uvědomit, že i u dosavadního personálu porodnického jde o velikou, možno říci převážnou část osob starších, u nichž ani fysické sily v důsledku stáří, ani odborná schopnost nedávají záruku moderních method porodnické práce, jak to vyžaduje péče poradenská, sociální podklady populační politiky a nutná péče předporodní i poporodní o matku i kojence, krátce jak to vyžaduje moderní zdravotnictví.