Při našem druhém osvobozování
se však již také projevila budoucí úloha
komunistické strany Československa, která
vypracovala perspektivu lidově demokratické republiky,
ve které vládne lid prostřednictvím
národních výborů. Tuto koncepci musila
v důsledku vývoje války převzíti
i londýnská komise, a tak byla instituce národních
výborů proklamována košickým
vládním programem. Tím, že zde reakce
utrpěla porážku, nevzdala se boje. Celé
období od května 1945 do února 1948 je vyplněno
neustálými útoky reakce proti národním
výborům. Při práci na nové
naší ústavě byla instituce národních
výborů terčem nejzuřivějších
útoků reakce. Napínala všechny síly,
aby opakovala svůj úspěch ze začátku
první republiky a aby co nejvíce omezila účast
nejširších lidových vrstev na správě
věcí veřejných. Komunistická
strana, bojující v čele pracujícího
lidu, stála zde však nyní jako síla,
o kterou se všechny útoky a úklady roztříštily.
Až do únorových dnů zdržovala reakce
práce na návrhu nové ústavy a zřejmě
založila své výpočty na neoprávněné
naději, že u nás dojde ke zvratu v mocenských
posicích a že se vrátíme ke starému
buržoasnímu aparátu, který se v minulosti
tak osvědčil při potlačování
pracující třídy. Letošní
únor však rozmetal všechny tyto naděje
a utvrdil to, že u nás bude opravdovým vládcem
lid. Únorové vítězství bylo
vyjádřeno v nové ústavě ze
dne 9. května a národní výbory jakožto
nástroj vlády lidu byly ústavou trvale zajištěny.
Činnost národních výborů musí
býti zajištěna řadou zákonů,
navazujících na ústavu. Návrh zákona,
o němž nyní hovoříme, je jedním
z nich. V první řadě zdůrazňuji,
že na rozdíl od staré buržoasní
demokracie, která dávala politická práva
těm, kteří na to měli, t. j. vrstvám
vykořisťovatelským, zaručuje tento zákon
toto právo všem občanům tím,
že odstraňuje existenční a hmotné
překážky, které by mohly kterémukoli
občanu brániti v účasti na lidové
správě, je tedy jedním ze základních
zákonů naší lidové demokracie.
Navrhovaná osnova upravuje nejprve právní
poměr mezi zaměstnancem, který je povolán
k účasti na lidové správě,
a jeho zaměstnavatelem a řeší také
existenční otázky zaměstnancovy. Dříve
zde nebylo zákonného ustanovení, které
by vzalo v ochranu zaměstnance, a důsledek toho
byl, že rozpor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
odradil mnoho námezdně pracujících
od činnosti v lidové správě. Tento
nedostatek v zákonné úpravě byl těžkou
brzdou v rozvoji lidové demokracie. Je ostatně obecně
známým zjevem, že t. zv. samospráva
byla v minulosti povětšině doménou buržoasních
vrstev, které nechávaly zase pracovat jiné
a samy svůj volný čas mohly věnovat
veřejné činnosti, zaměřené
však v prvé řadě k sobeckému
prospěchu vlastnímu a své třídy.
Jestliže se námezdně pracující
pro existenční potíže neúčastnili
veřejné správy, bylo to vždy pro buržoasii
velkou výhodou. Je pochopitelné, že se nikdy
v minulosti poctivě nesnažili, aby umožnili účast
na lidové správě nejširším
vrstvám pracujících.
Tento zákon zaručí, že existenční
důvody a rozpor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
pro zaneprázdnění aktivní účastí
v lidové správě nebudou překážkou
veřejné činnosti všech pracujících.
Zákon řeší nejen právní
poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
nýbrž obsahuje také ustanovení o tom,
jak bude veřejně činnému zaměstnanci
nahrazena finanční újma, kterou utrpí
tím, že pro činnost v národním
výboru nemůže plně vykonávat
své zaměstnání. Zákon pamatuje
také na zachování práv a nároků
zaměstnancových, na jeho ochranu proti zákrokům
se strany zaměstnavatele, který by mu mohl buď
záměrně nebo neúmyslně znemožniti
jeho veřejnou činnost, na příklad
výpovědí, nebo přeložením,
a řeší i otázku sociálního
pojištění. Od r. 1945 byly tyto otázky
řešeny řadou provisorních opatření
a vydání s tím spojená uhrazovaly
svazky lidové správy zálohově. Nyní
vytváříme zákonný podklad pro
to, aby národní výbory zařadily všechny
výdaje, které si účast na lidové
správě vyžádá, do svých
řádných rozpočtů nejen pro
příští rok, nýbrž i za dobu
minulou.
Uvažujeme-li o finančním nákladu, jehož
si vyžádají osobní náklady členů
národních výborů, slouží
nám za základ rozpočty národních
výborů na r. 1947. V zemi České byl
náklad 175 mil., v zemi Moravskoslezské 74 mil.,
na Slovensku 47 mil. Kčs, celkem 296,918.100 Kčs.
Při důkladném propracování
lidové demokracie lze očekávat, že se
tyto výdaje ještě zvýší,
zejména plným rozvinutím na Slovensku. Odpůrci
mohou namítnout, že lidová správa je
drahé zařízení. Ale přehlédneme-li
všechny úspěchy lidové správy
od r. 1945 do dneška a porovnáme velikost úkolů,
které lidová správa rozřešila
s finančním nákladem na lidovou správu
vynaloženým, a srovnáme potom finanční
náklad na byrokratický aparát s jeho výkony
od revoluce, nebude nejmenší pochybnosti o tom, co
se osvědčuje. Naznačuje nám to, jak
máme řídit další vývoj
lidové správy. Další perspektivy otvírá
široká diskuse o reorganisaci lidové správy,
zahájená ministrem vnitra Václavem Noskem
na sjezdu národních výborů v Kroměříži.
Lidovou správu budeme dále rozvíjet a zdokonalovat
za současného omezování byrokratického
aparátu ve prospěch lidových orgánů.
Výdaje na byrokratický aparát budeme soustavně
snižovat jeho omezováním, účelným
využitím a zvyšováním výkonu.
Chceme do lidové správy zapojit nejširší
vrstvy pracujícího lidu s jeho iniciativou a budovatelským
nadšením a dosáhnout toho, aby se národní
výbory a naše lidová demokracie staly rozhodujícím
nástrojem při budování socialismu.
Proto bude klub poslanců komunistické strany Československa
hlasovat pro tuto osnovu. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajka posl. Škrlantová: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Šmída: Nikoli.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 6 oddílů, nadpisy oddílů,
23 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 oddíly, nadpisy oddílů,
23 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona
a úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
pátého odstavce pořadu, jímž
je
5. Návrh poslanců dr Bartušky, V. Davida,
Hodinové-Spurné, dr Jelínka, Koktána,
Komzaly, dr Polanského, Žiaka a druhů na zvýšení
počtu členů výborů zemědělského,
sociálně-politického a zdravotnického
a hospodářského ze 24 členů
na 36 členů a volba členů těchto
výborů.
Jmenovaní poslanci navrhují, aby podle § 24,
odst. 2 jedn. řádu byl počet členů
výboru zemědělského, sociálně-politického
a zdravotnického a hospodářského zvýšen
ze 24 členů na 36 členů.
Dám o tomto návrhu hlasovati.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přistoupíme k volbě výborů,
volbu každého výboru vykonáme odděleně.
Vykonáme volbu výboru zemědělského.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny, podané poslanci dr Bartuškou, V. Davidem,
Hodinovou-Spurnou, dr Jelínkem, Koktánem, Komzalou,
dr Polanským, Žiakem a druhy.
Gen. tajemník NS Kováčik (čte):
1. Bláha, 2. Borůvka, 3. Ing. Baráček,
4. Čihák, 5. Hasík, 6. Havlíček,
7. Jann, 8. Kovář, 9. Ledl,
10. Lupač, 11. Kubánek, 12. Nepomucký,
13. Orel, 14. Pešák, 15. Smrkovský,
16. Sova, 17. Svoboda Rudolf, 18. Václavů,
19. Vlasák Josef, 20. Vodsloň, 21.
Volavka, 22. Bacílek, 23. Honec, 24.
Kišová, 25. Navračič,
26. dr Popaďák, 27. Pramuka, 28. Roba,
29. Kaďůrek, 30. Kratochvíl,
31. Sedlák, 32. Mikuláš, 33.
Vlasák Antonín, 34. Růzha,
35. Haško, 36. Török.
Místopředseda dr Polanský: Volbu provedeme
aklamací, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou pro výbor zemědělský, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržení jsou zvoleni.
Vykonáme volbu výboru soc.-politického
a zdravotnického.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny, navržené poslanci dr Bartuškou,
V. Davidem, Hodinovou-Spurnou, dr Jelínkem, Koktánem,
Komzalou, dr Polanským, Žiakem a druhy.
Gen. tajemník NS Kováčik (čte):
1. Dr Bláha, 2. dr Bureš, 3. Černý
Jan, 4. Burda, 5. Hejzlar, 6. Gaďůrková,
7. Jaroš, 8. Horklová-Damková,
9. Kapoun, 10. Kleňhová, 11. Kolář,
12. Krafková, 13. Patera, 14. Svoboda
František, 15. Synková, 16. Šimková,
17. Teper, 18. Trojanová, 19. Vaverková,
20. Štička, 21. Šťastná,
22. Janečková, 23. Kleštinský,
24. Klokoč, 25. Komzala, 26. Durná,
27. Obuchová, 28. Mrázik, 29. Vodáček,
30. Vojanec, 31. Myška, 32. dr Kácl,
33. Mátl, 34. Koktán, 35. Borovský,
36. Daxner.
Místopředseda dr Polanský: Volbu provedeme
opět aklamací, nebude-li námitek. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou pro výbor soc.-politický a zdravotnický,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To jest většina. Navržení jsou zvoleni.
Provedeme volbu výboru hospodářského.
Žádám o přečtení kandidátní
listiny, navržené poslanci dr Bartuškou,
V. Davidem, Hodinovou-Spurnou, dr Jelínkem, Koktánem,
Komzalou, dr Polanským, Žiakem a druhy.
Gen. tajemník NS Kováčik (čte):
1. Buchvaldek, 2. Dvořák Richard,
3. Hladký, 4. dr Holý, 5. Ježek,
6. Jura, 7. Klícha, 8. Netušilová,
9. Poláček, 10. Pfeiferová,
11. Pytlík, 12. Rainerová, 13. Řezníček,
14. Skála Ludvík, 15. Šimánek,
16. Ing. Šmok, 17. Šnobl, 18. Uher,
19. Zachara, 20. Zimáková, 21. Zuzaňák,
22. Daubner, 23. Gottier, 24. Ing. Kútik,
25. dr Mouralová, 26. Pšenička,
27. Čáp, 28. Kapišovský,
29. Novák František, 30. Pexa, 31. Sláva,
32. dr Hobza, 33. inž. Novák, 34. dr
Hulínský, 35. Danielič, 36.
Malina.
Místopředseda dr Polanský: Volbu provedeme
rovněž aklamací, nebude-li námitek.(Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečtenou kandidátní
listinou pro výbor hospodářský, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržení jsou zvoleni.
Před ukončením schůze sděluji,
že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu
dal jsem dodatečně na včerejší
schůzi posl. Šlingovi, dr Štefánikovi,
na dnešní schůzi posl. dr Štefánikovi,
Čollákovi, P. Dávidovi, Malíkovi,
Honcovi.
Dále sděluji, že se předsednictvo usneslo,
aby příští schůze plena byla
svolána písemně nebo telegraficky.
Končím schůzi.