Předseda dr John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Komzala, dr Polanský, dr Procházka,
Richter, Valo, V. David, Žiak.
Zapisovatelé Pelikán, Pexa.
Členové vlády: ministři Kopecký,
Petr, Plojhar, Šlechta.
248 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: náměstek gen. tajemníka
NS dr Ramajzl.
1. Společná zpráva výborů hospodářského,
ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 28)
o organisaci peněžnictví (tisk 62);
2. Společná zpráva výborů hospodářského,
ústavně právního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 29),
kterým se rozšiřuje působnost a mění
právní povaha Poštovní spořitelny
(tisk 63);
3. Společná zpráva výborů hospodářského,
ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 30)
o Investiční bance (tisk 64);
4. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 16) o revisní službě finanční
správy (tisk 53);
5. Zpráva výborov kulturného a rozpočtového
o vládnom návrhu zákona (tlač 12)
o zriadení pobočky lekárskej fakulty bratislavskej
univerzity v Košiciach (tlač 34);
6. Společná zpráva výboru kulturního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 43) o lékárnickém studiu
(tisk 79);
7. Zpráva výboru kulturního o vládním
návrhu zákona (tisk 42), jímž se mění
předpisy o státní péči osvětové
a o veřejných knihovnách obecních
(tisk 68);
8. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 50)
o státním divadle v Brně (tisk 81);
9. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 51)
o státním divadle v Ostravě (tisk 82);
10. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 41) o některých opatřeních
k obnově Lidic (tisk 67);
11. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 44) o některých opatřeních
v oboru záloh na náhradu za některé
válečné škody a škody způsobené
mimořádnými poměry (tisk 80);
12. Zpráva výborů rozpočtového
a ústavně-právního o vládním
návrhu zákona (tisk 45), jímž se mění
a doplňují předpisy o zatímní
úpravě finančního hospodářství
svazků lidové správy a některých
jiných osob veřejného práva (tisk
66);
13. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 21), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a královstvím
Norským, sjednaná v Oslo výměnou not
ze dne 4. března 1948 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1948, č. 156/48 Sb. (tisk 69);
14. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 22), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi Československou republikou a královstvím
Dánským, sjednaná v Kodani výměnou
not ze dne 5. února a 4. března 1948 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 30. dubna 1948, č. 154/1948 (tisk 70);
15. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 23), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu pátý
dodatkový protokol k obchodní smlouvě, sjednané
dne 16. února 1927 mezi Švýcarskem a republikou
Československou, který byl podepsán v Bernu
dne 23. března 1948 a uveden v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1948, č. 160/48 Sb. (tisk 71);
16. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 24), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu dohoda
o valorisaci československých smluvních celních
sazeb mezi republikou Československou a republikou Polskou,
sjednaná ve Varšavě výměnou not
ze dne 23. a 27. března a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1948, č. 157/48 Sb. (tisk 72);
17. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 25), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda o valorisaci smluvních celních sazeb mezi
republikou Československou a Španělskem, sjednaná
v Praze výměnou not ze dne 4. března a 6.
dubna 1948 a uvedená v prozatímní platnost
vládní vyhláškou ze dne 30. dubna 1948,
č. 159/48 Sb. (tisk 73);
18. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 26), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu Dodatková
dohoda k obchodní a plavební smlouvě československo-jihoslovanské
ze dne 14. listopadu 1928, podepsaná v Praze dne 10. dubna
1948 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. dubna 1948, č. 155/1948
Sb. (tisk 74);
19. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 27), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu dohoda
o valorisaci československých smluvních celních
sazeb mezi vládou československou a vládou
řeckou, sjednaná v Praze výměnou not
ze dne 7. dubna 1948 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1948, č. 158/48 Sb. (tisk 75);
20. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 32), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda o valorisaci některých smluvních celních
sazeb mezi Československou republikou a Australským
soustátím sjednaná v Canberre výměnou
not ze dne 7. dubna 1948 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1948, č. 153/48 Sb. (tisk 76);
21. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 39), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu Dohoda
o prozatímní úpravě hospodářských
styků mezi republikou Československou a Lidovou
republikou Bulharskou, podepsaná v Praze dne 25. dubna
1948 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 8. května 1948, č.
163/1948 Sb. (tisk 77);
22. Společná zpráva výboru zahraničního
a výboru pro řemeslo a obchod o vládním
návrhu (tisk 56), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
smlouva mezí republikou Československou a Spojenými
státy venezuelskými, sjednaná v Caracasu
výměnou not ze dne 27. listopadu 1947 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 26. února 1948, č. 86/48 Sb. (tisk 78).
Místopředseda Richter: Zahajuji 10. schůzi
Národního shromáždění.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž je
1. Společná zpráva výborů
hospodářského, ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 28) o organisaci peněžnictví
(tisk 62).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání
o této předloze sloučilo s jednáním
o předlohách, které jsou jako odstavce 2,
3 a 4 denního pořadu, t. j.
2. Společná zpráva výborů
hospodářského, ústavně-právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 29), kterým se rozšiřuje
působnost a mění právní povaha
Poštovní spořitelny (tisk 63),
3. Společná zpráva výborů
hospodářského, ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 30) o Investiční bance (tisk
64),
4. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 16) o revisní službě finanční
správy (tisk 53).
Důvodem pro navrhované sloučení je,
že jde o osnovy finanční povahy, týkající
se organisace peněžnictví, resp. finanční
správy.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto odstavců? (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Projednání bude tedy
podle návrhu sloučeno.
Zpravodaji jsou:
k odst. 1 za výbor hospodářský posl.
Lindauer, za výbor ústavně-právní
posl. dr Langer, za výbor rozpočtový
posl. Janouš;
k odst. 2 za výbor hospodářský posl.
Lindauer, za výbor ústavně-právní
posl. inž. Baráček, za výbor
rozpočtový posl. Sajal;
k odst. 3 za výbor hospodářský posl.
Daubner, za výbor ústavně-právní
posl. dr Roháľ-Iľkiv, za výbor
rozpočtový posl. dr Berák;
k odst. 4 za výbor ústavně-právní
posl. dr Štefánik, za výbor rozpočtový
posl. Souček.
Dávám nejprve slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor
rozpočtový, posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Osnova zákona o organisaci peněžnictví,
tisk 62, je významným přínosem pro
výstavbu našeho plánovitého hospodářství.
Uskutečnění hospodářských
principů a organisačních zásad v osnově
obsažených znamená konečné zúčtování
se starým způsobem ovládání
peněžního trhu a využívání
těchto významných hospodářských
posic k imperialistickému způsobu vlády finanční
oligarchie. Proces koncentrace všech peněžních
prostředků a monopolní vliv několika
rozhodujících velkobank byl u nás daleko
rychlejší právě na tomto poli než
na poli průmyslové výroby.
Mnohým nezasvěceným se to jevilo opačně.
Viděli, jak u nás vznikají kartely a koncerny,
jak se diktuje zavírání některých
podniků, ale uniklo jejich pozornosti, že tyto kartely
a koncerny se tvořily za podpory vedoucích bank
a byly také těmito bankami ovládány.
Tehdejší naše největší banka,
Živnobanka, byla kapitálově účastna
téměř ve všech odvětvích
průmyslové výroby. Její chapadla byla
položena ve všech částech republiky na
závodech papírenských, textilních,
kovodělných, chemických i jiných.
Banky určovaly finanční politiku státu,
banky ovlivňovaly celé politické dění,
jejich exponent seděl v křesle ministra financí,
a to ať již ve vládách parlamentních
nebo úřednických. Snižování
mezd, výluky dělnictva, krátkozraké
a s hlediska národohospodářského národní
hospodářství poškozující
zásahy-to vše mívalo svůj vznik a původ
v kancelářích těchto skutečných
kapitánů hospodářského a politického
života.
Jejich zájmy byla ovlivňována a v posledních
dobách prvé republiky dokonce i určována
i zahraniční politika naší republiky.
Nikdo z nás ještě nezapomněl na rok
1938, máme ještě v dobré paměti
stanovisko dr Preisse, tehdejšího generálního
ředitele Živnobanky, k otázce obrany naší
vlasti proti loupeživým fašistickým hitlerovským
bandám. Také jsme ještě nezapomnělí,
jak právě Živnobanka za vedení jíž
vzpomenutého výtečníka dr Preisse
umožnila uhlobaronu Petschkovi, aby vyvezl do bezpečí
majetek získaný a vytvořený z krve
a mozolů našich horníků, když od
něho odkoupila severočeské uhelné
doly. Toto vše je nutno si uvědomit právě
při projednávání tohoto zákona,
abychom mohli správně zhodnotit tu velikou změnu
i na poli organisace peněžních ústavů.
Sílu a moc bank můžeme posoudit podle toho,
jak se jim dařilo, aby své anarchistické
hazardérské hospodářství sanovaly
na účet státu. Na sanaci 50 akciových
bank z prostředků Zvláštního
nebo všeobecného fondu nebo přímo z
prostředků ministerstva financí, ať
již v hotovosti nebo ve formě dluhopisů, bylo
v období prvé republiky vyplaceno více než
3 miliardy 26 milionů Kč. Kromě toho byl
stát nucen převzít záruku za dalších
830 milionů vkladů u bank. Nepočítám
zde ani částky, o které byl stát ochuzen
odpisem na daních pro tyto velkobanky.
Existence tisíců malých, často navzájem
si těžce konkurujících ústavů
zdánlivě mluvila proti tomu, co jsme uvedl. Ve skutečnosti
byly tyto roztříštěné peněžní
ústavy ovládány vrcholnými organisacemi,
t. j. Svazy, a tak prostřednictvím těchto
Svazů byly dávány peněžní
prostředky jimi soustředěné na podporu
imperialistické politiky bank. Bylo by velmi poučné,
kdybychom mohli sledovat, jak i ústředí družstevních
peněžních ústavů ukládala
peněžní přebytky svých členských
ústavů u bank nebo je investovala do průmyslového
podnikání nebo tvořila akciové společnosti
nebo také pseudodružstva a podobně, a tak se
podílela plně na této loupeživé
politice bank.
Ani nejmenší peněžní ústavy,
které vznikaly na podkladě krásného
hesla Kampelíkova "Co jednomu nemožno, všem
dohromady snadno", ústavy stojící na
ryze družstevní základně, neušly
tomu, aby jejich peněžních prostředků
nebylo zneužito. Jejich soustředění
v Ústřední jednotě hospodářských
družstev v Praze a v Brně v praxi znamenalo, že
se tak agrárním vůdcům podařilo
ovládat celý velký sektor nejen průmyslového,
ale i hospodářského a svépomocného
družstevního podnikání.
Osnova zákona tisk 62 toto vše nenávratně
odkazuje do říše minulosti. V souladu s potřebami
našeho plánovitého hospodářství,
v souladu se státními zájmy a v souladu s
ochranou naší měny umožňuje dokonalou
spoluprácí obou skupin našeho peněžnictví.
V prvé části osnovy se upravuje hospodaření
bank. Nebudou žádné další konkurenční
boje bank. Ministerstvo financí se stává
skutečným řídícím a
kontrolním orgánem celé peněžní
soustavy. Vyžaduje to právě zájem o
plynulou kontrolu našeho hospodářského
života a správné nazírání
na úspory a jejich poslání. Na tvorbě
úspor se podílí celý národ,
a proto je v zájmu celého národa, aby národních
úspor bylo použito právě tam a pro ty
úkoly, které jsou nutné i prospěšné
celku..
Podle druhu úvěru vznikne potom dalšími
zákonnými osnovami vedle jíž existující
banky provozní jako národního podniku nová
banka investiční, též jako národní
podnik, a za druhé vrcholné peněžní
ústředí, ve které bude přebudována
Poštovní spořitelna. Zřízení
nebo zrušení banky je možno jen se souhlasem
ministerstva financí.
Provoz bank se zlevní, uspoří se na režii
věcné i osobní. Tak zajistíme také
levnější úvěr. Čistý
zisk, protože jde o banky-národní podniky,
poplyne do státní pokladny. Stát také
ručí za vklady vkladatelů. Nebudou tedy v
budoucnu žádné nemravné sanace, nebude
ani hazardování s penězi střádalů
a anarchie v používání peněžních
prostředků, nýbrž cílevědomá,
organisovaná distribuce peněz a jejich upotřebení
tam, kde jich bude třeba.
Samostatný oddíl v této zákonné
osnově tvoří další sektor našeho
peněžnictví, a to sektor družstevní.
Vznikne tak skutečný sektor lidového peněžnictví,
ve kterém budou sloučeny spořitelny a záložny,
ať již jde o záložny všeobecné,
občanské nebo okresní záložny
hospodářské. Tento sjednocovací proces
již probíhá v řadě našich
měst a únorové události jej ještě
urychlily. Byly odstraněny všechny brzdící
síly, a tak bude v každém městě,
které je sídlem okresního soudu, vybudován
jen jeden ústav, který ponese firmu: Okresní
spořitelna a záložna v........ V městech,
která nejsou sídlem okresního soudu, bude
ústav označen firmou: Spořitelna a záložna
v......, na vesnicích pak: Záložna-Kampelička.
Na Slovensku v sídle okresního soudu bude Sporiteľna
a pokladnica, v místech mimo sídla okr. soudů
Úverné družstvo.