Paní a pánové, jménem ústavně-právního výboru doporučuji Národnímu shromáždění, aby odhlasovalo zákon ve znění, přijatém ústavně-právním výborem. (Potlesk.)

Místopředseda Richter (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Nikoli.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 5) o čestném prohlášení ve správním řízení (tisk 8).

Zpravodajem je posl. dr Jelínek; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno!

Jedním z prostředků, kterými okupanti u nás šikanovali obyvatelstvo při nejrozmanitějších příležitostech, byla povinnost opatřovat a úřadům předkládat všemožné doklady, dosvědčující a prokazující ty či ony skutečností. Patřily k nim doklady o arijském původu, stejně jako tomu bylo s průkazy domovského práva předků až k roku 1810. Tato okupantská "důkladnost" znamenala v praktickém životě písaření a mnoho papíru a průběhem doby se zvyšovala tak, že i když byla terčem vtipu, zůstávala bičem a přehradou.

Není proto divu, že náš lid velmi žárlivě střežil, zda po převzetí správy lidovými orgány - národními výbory - nastane v tomto směru náprava. Okupace sama a její konec znamenaly pro mnoho občanů příležitost obraceti se na naše úřady a veřejné orgány leckdy i pro uplatnění nároků, vyplývajících z porevolučních zákonných úprav. S tím ovšem byla spojena nutnost prokázati těmto úřadům osobní data, stav, poměry i skutečnosti, mající vztah zejména k uplatňovaným nárokům. Při tom se vyskytovalo mnoho případů, kdy i úřad sám podle povahy věci nemusil požadovat listinný doklad, jehož opatření je v každém případě nákladné, při výstavbě republiky zdržující a mnohdy i obtížné.

Vládní nařízení č. 8 z r. 1938 Sb., vydané na základě zákona č. 125/1927 o organisaci politické správy, však nepřipouští výslech stran a tím znemožňuje ve svém oboru nahrazení listinných dokladů seznáním stran. Mělo-li se občanstvu dokázat, že lidově demokratický stát chce a umí zjednodušit veřejnou správu a usnadnit styk občana s úřadem, bylo nutno odstranit předpis 49 vlád. nař. čís. 8 z r. 1928.

Byl tu však i úkol dát zmíněnému styku mezi občanstvem a úřady potřebnou důvěru. Pomůckou jsou tu trestní sankce, stanovené na oklamání úřadů. Těchto sankcí dosud nebylo.

Těmto požadavkům vyhovuje předložená vládní osnova zákona o čestném prohlášení ve správním řízení - tisk 5 -, která připouští, aby v případech, které nejsou vyloučeny zákonem nebo směrnicemi příslušných ministerstev, připustily úřady k návrhu strany její čestné prohlášení jako důkaz nebo osvědčení skutečností, které by jinak bylo nutno dokazovat nebo osvědčovat listinou.

Forma prohlášení i ověření podpisu strany je skutečným dokladem snahy o zjednodušení a o umožnění použít tohoto zjednodušení všemi zájemci.

Osnova vyhrazuje úřadu volné ocenění důkazností čestného prohlášení a dává mu možnost nejen je připustit, ale kdykoliv připuštění zrušit, a stanoví sankce na zneužití z nedbalosti i zlého úmyslu.

Čestné prohlášení bude možné ve všech oborech veřejné správy a na celém území státu.

Vítám upřímně tuto vládní osnovu nejen jako důkaz, že vláda zná skutečné poměry, nýbrž i jako vědomou snahu odstranit závady a zavést všechno možné zlepšení do poměru občanů a veřejné správy.

Doporučuji jménem právního výboru, aby tato vládní osnova byla přijata ve znění předložené zprávy ústavně-právního výboru, jak ji projednal a jednomyslně schválil ve své schůzí dne 24. června 1948. (Potlesk).

Místopředseda Richter (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava se nekoná.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Jelínek: nejsou.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Před ukončením schůze sděluji:

Předsednictvo klubu poslanců čs. sociální demokracie spolu s jednotlivými členy tohoto klubu oznamují přípisem ze dne 30. června 1948, že vzhledem ke sloučení čs. sociální demokracie s komunistickou stranou Československa ruší dosavadní klub čs. sociální demokracie a jednotliví členové z něho vystupují.

Předsednictvo klubu komunistické strany Československa oznámilo přípisem ze dne 30. června 1948 spolu s níže uvedenými poslanci, že tito poslanci vstupují do klubu poslanců KSČ: dr Bláha, dr Julius Dolanský, Erban, Fierlinger, dr Hájek, dr Havelka, Hladký, inž. Jankovcová, dr Jelínek, dr John, Jungwirthová, Kovář, Kubant, Lindauer, dr Němec, Pažoutová, Podborský, Pošusta, Pytlík, Sajal, Štička, Tymeš, dr Vácha.

Dále sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Kapounovi a Jurovi.

Posl. dr Kácl žádá o zdravotní dovolenou na dobu od počátku července do konce zasedání před prázdninovým obdobím. Lékařské potvrzení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržená dovolená se uděluje.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze byla svolána písemně nebo telegraficky.

Končím schůzi.