(1) Nebude-li podle § 16 prohlášena
smlouva o užívání bytu za zrušenou
nebo jde-li o byt uvedený v § 33, odst. 1, č.
5, uloží místní národní
výbor uživateli bytu, aby dal nadpočetné
místnosti v užívání osobám,
u nichž jsou splněny podmínky § 4, odst.
1, a to vždy každou nadpočetnou místnost
nejméně jedné osobě (§ 12). V
obcích, ve kterých je vysoká škola,
budiž dána přednost řádným
posluchačům této školy, pokud na ní
řádně studují a vykáží
se o tom potvrzením vysoké školy nebo orgánu,
určeného ministerstvem školství a osvěty.
(2) Nesplní-li uživatel bytu tuto povinnost
do 15 dnů od doručení příkazu
podle odstavce 1 nebo bylo-li odepřeno svolení podle
§ 12, odst. 1, uloží mu místní
národní výbor, aby dal nadpočetné
místnosti do podnájmu (nájmu) osobám,
které mu přikáže. Ustanovení
§ 2 platí přiměřeně i
v těchto případech.
(1) Bez svolení místního národního
výboru není dovoleno
1. zrušiti byt jeho připojením k jinému
bytu nebo připojením jeho části k
jiným bytům;
2. užívati bytu nebo jeho částí
k jiným účelům než k bydlení.
(2) Žádati za svolení podle odstavce
1, č. 1 jsou oprávněni toliko vlastníci
domů.
(1) Bytů, jichž se užívalo
v den vyhlášení tohoto zákona k jiným
účelům než k bydlení, smí
se takto nadále užívati jen tenkráte,
požádají-li jejich uživatelé do
15 dnů po vyhlášení tohoto zákona
za svolení podle § 19, odst. 1, č. 2 a místní
národní výbor žádosti vyhoví.
(2) Nebyla-li žádost podle odstavce 1 podána
ve lhůtě tam stanovené nebo bylo-li svolení
odepřeno, prohlásí místní národní
výbor smlouvu o užívání bytu
za zrušenou.
(1) Místní národní výbor
zkoumá u všech bytů skutečnosti, rozhodné
pro opatření podle tohoto zákona. Provedení
takové revise může místnímu národnímu
výboru nadřízený národní
výbor (u obcí Bratislavy, Košic a Vysokých
Tater pověřenectvo sociální péče)
uložiti a určiti lhůtu, do kdy musí
býti provedena.
(2) Za tím účelem mohou místní
národní výbory požadovati od vlastníků
domů a uživatelů bytů potřebná
vysvětlení a svými orgány nebo zmocněnci
provésti nezbytné prohlídky bytů.
Tyto osoby mohou z toho důvodu vstupovati do bytů
a činiti zjištění, potřebná
ke splnění stanoveného účelu.
(1) Místní národní výbory
jsou povinny neprodleně učiniti opatření,
aby závady, zjištěné při revisi
podle § 21, byly odstraněny.
(2) Místní národní výbor
prohlásí smlouvu o užívání
bytu za zrušenou, bylo-li při revisi řádně
zjištěno,
1. že uživatel bytu ho nabyl
a) nedbaje předpisů o přikazování
nájemníků nebo proti výslovnému
znění těchto předpisů, nebo
b) na podkladě nepravdivých údajů,
rozhodných pro přikazování nájemníků,
nebo
c) působiv na osoby, pověřené rozhodováním
o přikazování nájemníků
nebo prováděním rozhodnutí a opatření
místního národního výboru,
jednáním, které zakládá trestný
čin;
2. že konfiskované zařízení bytu
bylo uživatelem bytu zavlečeno nebo úmyslně
anebo z hrubé nedbalosti poškozeno.
(3) Mimo to může místní národní
výbor prohlásiti za zrušené smlouvy
o užívání bytů, bylo-li při
revisi řádně zjištěno, že
uživatelem bytu je osoba, u níž nejsou splněny
podmínky § 4, odst. 1, je však povinen opatřiti
jí přiměřený byt náhradní.
Ustanovení § 17 vztahuje se přiměřeně
i na tyto případy.
(1) Je-li výměra a rozčlenění
podlahové plochy bytu, u něhož přísluší
místnímu národnímu výboru podle
§ 2, odst. 1 nebo § 27, odst. 2 právo přikázati
proň nájemníka, taková, že by
bylo možno zříditi z něho vhodnou úpravou
dva nebo více bytů, může místní
národní výbor provésti na náklad
obce jako stavebníka nebo se souhlasem příštích
nájemníků na jejich náklad potřebné
stavební změny a úpravy a přikázati
pro nově vytvořené byty nájemníky,
řídě se ustanoveními §§
4, 6, odst. 2 a 8; ustanovení § 2 platí i v
těchto případech.
(2) Je-li úhrn nájemného z nově
vytvořených bytů vyšší než
nájemné z bytu před provedením stavebních
změn a úprav nebo, neplatilo-li se dosud nájemné,
než částka, kterou určí okresní
národní výbor, je vlastník domu povinen
odváděti rozdíl místnímu národnímu
výboru, dokud nebude takto uhrazen náklad na stavební
změny a úpravy; byly-li stavební změny
a úpravy provedeny na náklad nájemníků,
sníží se jim na stejnou dobu o tento rozdíl
nájemné.
(1) Na žádost osidlovacího úřadu
může ministerstvo sociální péče
v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušným
ministerstvem uložiti místnímu národnímu
výboru, aby pro některé skupiny osob, jejichž
pobyt je v obci ve veřejném zájmu nutný,
vyhradil potřebný počet bytů.
(2) Ministerstvo sociální péče
může vyhláškou pro určité
obce stanoviti odchylky od ustanovení tohoto zákona,
pokud je jich nezbytně potřebí, zejména
pro přechodné ubytování osob, vracejících
se z ciziny do vlasti.
(1) Místní národní výbor
vykonává svoji působnost podle tohoto zákona
v celém správním obvodu obce jednotně.
(2) Nedbá-li místní národní
výbor ustanovení tohoto zákona nebo předpisů
vydaných k jeho provedení a nezjedná-li po
vyzvání ve stanovené lhůtě
nápravu, může si nadřízený
národní výbor (u obcí Bratislavy,
Košic a Vysokých Tater pověřenectvo
sociální péče) vyhraditi další
provádění zákona a pověřiti
jím zvláštní komisi (správní
bytová komise), která rozhoduje jeho jménem.
Členy komise jmenuje a odvolává okresní
(zemský) národní výbor (pověřenectvo).
Místní národní výbor je povinen
poskytnouti komisi potřebné kancelářské
místnosti, jakož i potřebné úřední
síly a odevzdati jí všechny potřebné
spisy. Osobní náklad komise hradí obec.
Smlouvy o užívání bytů nebo jejich
částí, sjednané v rozporu s ustanoveními
tohoto zákona, jsou neplatné.
(1) Prohlásí-li místní
národní výbor podle tohoto zákona
smlouvy o užívání bytů za zrušené,
uloží uživateli bytu, aby jej do stanovené
lhůty vyklidil. Vyklizení bytu může
místní národní výbor uložiti
jeho uživateli i tehdy, je-li smlouva o užívání
bytu nebo jeho části podle § 26 neplatná,
nebo vlastníku domu, jde-li o jeho byt, anebo osobě,
která užívá bytu bez právního
důvodu.
(2) Pro byty uvedené v odstavci 1 přikáže
místní národní výbor nájemníky,
řídě se ustanoveními §§
4, 6, odst. 2 a 8; ustanovení § 2 platí i v
těchto případech.
(3) Příkaz k vyklizení podle odstavce
1 nepůsobí proti uživatelům částí
bytů, u nichž jsou splněny podmínky
§ 4, odst. 1, dokud jim místní národní
výbor neopatří náhradní místnosti;
ustanovení § 17, odst. 1 a 2 se vztahuje přiměřeně
i na tyto případy. Do té doby jsou tyto osoby
povinny platiti za užívání částí
bytu, jež obývají, přikázanému
nájemníku náhradu ve výši dosavadního
podnájemného (nájemného) nebo, neplatilo-li
se dosud, ve výši, kterou určí okresní
národní výbor; náhrada je splatná
ve lhůtách, ve kterých se platilo podnájemné
(nájemné) nebo, neplatilo-li se dosud, ve lhůtách,
určených pro placení nájemného
zvláštními předpisy nebo místními
zvyklostmi.
V řízení ve věcech upravených
tímto zákonem nepostupují místní
(ústřední) národní výbory
podle ustanovení vládního nařízení
ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení
ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním
řízení).
(1) Místní národní výbory
jsou povinny předložiti odvolání do
3 dnů nadřízenému národnímu
výboru (pověřenectvu sociální
péče), který musí o odvolání
rozhodnouti do 3 týdnů ode dne, kdy mu spisy došly.
Nebude-li do této lhůty o odvolání
rozhodnuto, má se za to, že bylo zamítnuto.
(2) Rozhodnutí národních výborů
jako odvolacích orgánů je konečné.
Vykonatelná rozhodnutí místních národních
výborů, provádějí tyto národní
výbory vlastními orgány (obecní exekuce).
Nemá-li obec takových orgánů, může
místní národní výbor navrhnouti
výkon rozhodnutí politickou exekucí.
Jednání a opominutí, příčící
se ustanovením tohoto zákona, trestají okresní
národní výbory po vyjádření
místních národních výborů
jako přestupek pokutou do 200.000 Kčs nebo vězením
(uzamčením) do jednoho roku. Pro případ
nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň
náhradní trest vězení (uzamčení)
podle míry zavinění v mezích sazby
trestu na svobodě. Pokuta i trest vězení
(uzamčení) mohou býti uloženy též
současně; v tomto případě nesmí
však trest na svobodě spolu s náhradním
trestem za nedobytnou pokutu činiti více než
rok. Stejně bude potrestán - nejde-li o čin
trestný soudně - kdo v podání místnímu
národnímu výboru nebo jinému orgánu,
pověřenému prováděním
zákona, úmyslně nesprávně uvede
nebo potvrdí skutečnosti, které mají
býti podkladem rozhodnutí výboru nebo orgánu,
nebo tyto skutečnosti zamlčí anebo kdo ze
zištných důvodů nebo, aby obešel
ustanovení tohoto zákona, provede směnu bytů.
(1) Pod pojem domů státu podle tohoto
zákona nenáleží konfiskovaný
majetek ani majetek, získaný podle předpisů
o pozemkových reformách, vydaných po 5. květnu
1945, pokud ho stát nepoužije pro své účely
nebo pro ubytování státních zaměstnanců.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví
o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud z
povahy věci nevyplývá něco jiného,
také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec,
jakož i poživatel domu.
(3) Uživatelem bytu ve smyslu tohoto zákona
se rozumí každá osoba, oprávněná
užívati bytu na podkladě smluvního poměru
s vlastníkem domu nebo z důvodu věcného
práva, tedy i vlastník domu, pokud užívá
bytu ve svém domě; mluví-li se o uživateli
části bytu, rozumí se jím každá
osoba, oprávněná užívati části
bytu na podkladě smluvního poměru s uživatelem
bytu. Obdobně smlouvou o užívání
bytu nebo jeho části se míní každá
smlouva, podle níž určitá osoba je oprávněna
užívati bytu nebo jeho části.
(4) K příslušníkům
rodiny podle tohoto zákona se počítají
manžel (manželka), druh (družka), příbuzní
v přímé řadě a sourozenci.
(1) Z předcházejících ustanovení
se nevztahují
1. ustanovení o přikazovacím právu
místních národních výborů
(§ 2, odst. 1 a § 27, odst. 2)
a) na domy podniků spravovaných státem, na
domy Státního bytového fondu ani na objekty,
které slouží soudní a vězeňské
správě nebo vojenským účelům
nebo účelům Sboru národní bezpečnosti;
b) na byty, pro které bylo nebo bude dáno povolení
k obývání po 9. srpnu 1946 a jež vystavěl
zaměstnavatel buď přímo nebo prostřednictvím
obecně prospěšného bytového sdružení
pro své zaměstnance nebo které jsou určeny
pro stavebníka (čekatele);
c) na domy, kterých užívá cizí
stát pro účely své diplomatické
misse nebo svého konsulárního úřadu
nebo pro ubytování zaměstnanců této
misse nebo úřadu, ani na byty osob, které
jsou členy oficiálních nebo polooficiálních
zahraničních missí;
d) na podniky, sloužící provozu živnostenského
oprávnění ku přechovávání
cizinců s výjimkou těch, jež mají
výlučně povahu ubytovacích domů
s trvalými nájemníky;
e) na domovnické byty, sloužící svému
účelu;
f) na byty, vystavěné při výrobním
závodu pro jeho zaměstnance, jakož i na byty,
které svým určením mají sloužiti
k ubytování zaměstnanců výrobních
závodů takových podniků, jež
určí pro jednotlivé obce okresní národní
výbor v dohodě s okresním úřadem
ochrany práce, pokud je v obou případech
vlastník domu (zaměstnavatel) dává
v užívání státně spolehlivým
zaměstnancům podniku a byty se nestanou nadměrnými
(§ 15);
2. ustanovení o podnájmech bytů (§ 12),
o směnách bytů (§ 13) a o dělení
bytů (§ 23)
a) na domy státu a zemí;
b) na domy, byty a podniky uvedené pod č. 1;
3. ustanovení o podnájmu (nájmu) nadpočetných
místností nadměrných bytů (§
18)
a) na domy a byty uvedené pod č. 1, písm.
c);
b) na byty, u kterých by podnájmem (nájmem)
mohl býti dotčen důležitý veřejný
zájem, zejména na byty, určené v úřadech,
v ústavech a podnicích pro ubytování
zaměstnanců;
4. ustanovení o slučování bytů
a užívání bytů k jiným
účelům než k bydlení (§§
19 a 20) a o revisi bytů (§§ 21 a 22) na domy
a byty uvedené pod č. 1, písm. a) a c);
5. ustanovení o příkazu k vyklizení
bytu (§ 27, odst. 1) na byty v rodinných domcích,
jichž užívají vlastníci domků,
jde-li o důvody uvedené v § 16 nebo §
22, odst. 3.
(2) Zemský národní výbor
(pověřenectvo sociální péče)
může z důvodu veřejného zájmu
rozšířiti výjimky podle odstavce 1 na
další objekty.
Na úhradu výdajů, spojených s prováděním
§ 17, odst. 3, § 22, odst. 3 a § 23, odst. 1, jsou
místní národní výbory oprávněny
vybírati mimo dávku z nájemného nebo
z používaných místností zvláštní
dávku, vyměřovanou na podkladě nájemného
(nájemní hodnoty) nebo podle počtu a účelu
používaných místností. Osvobození
podle zákonů o stavebním ruchu (na Slovensku
též podle zákona o podpoře stavebního
podnikání) ve znění předpisů
je měnících a doplňujících
od dávky z nájemného nebo z používaných
místností nebo jiných dávek vybíraných
na podkladě nájemného (nájemní
hodnoty) pro ni neplatí. Bližší předpisy
o dávce budou vydány vládním nařízením,
které může stanoviti vhodná osvobození.
(1) Rozhodnutí a opatření v bytových
věcech, která vydaly nebo učinily akční
nebo národní výbory anebo jejich orgány
v době od 20. února 1948 do vyhlášení
tohoto zákona, považují se za učiněná
po právu. Nelze je napadati ani žalobou ani před
správními úřady (orgány) a
orgány veřejné žaloby ani jinak.
(2) Místní národní výbor
může na žádost strany nebo z úřední
moci přezkoumati tato rozhodnutí nebo opatření,
řídě se při tom zásadami tohoto
zákona.
(1) Ministerstvo vnitřního obchodu nebo
jím zmocněný národní výbor
může na návrh ministerstva sociální
péče učiniti opatření, aby
hostinských pokojů ubytovacích podniků,
provozovaných po živnostensku, bylo použito k
trvalému bydlení, jde-li o podniky provozované
nezákonným nebo nepočestným způsobem.
Podnikatelům, o nichž se prokáže, že
takto živnost provozují, může býti
odňato živnostenské oprávnění.
(2) Ustanovení § 35, odst. 1 platí
přiměřeně též o opatřeních
ministerstva vnitřního obchodu, učiněných
pro ubytování části obyvatelstva.
Rovněž v těchto případech možno
odejmouti živnostenské oprávnění
podnikatelům, o nichž bylo prokázáno,
že provozovali živnost nezákonným nebo
nepočestným způsobem.
Exekuci nuceným vyklizením bytu může
soud povoliti, jen prokáže-li vymáhající
strana v návrhu na povolení exekuce potvrzením
místního národního výboru,
že náhradní byt pro povinnou stranu je zajištěn.
Ustanovení §§ 1 až 34 platí jen v
obcích, které mají více než 2.000
obyvatelů nebo které určil podle § 30
zákona ze dne 18. července 1946, č. 163 Sb.,
o mimořádných opatřeních bytové
péče, nebo určí podle tohoto ustanovení
okresní národní výbor; jeho rozhodnutí
podle tohoto ustanovení musí býti vyhlášeno
v obci způsobem v místě obvyklým.
Ministerstvo sociální péče může
v dohodě s příslušnými ministerstvy
vydati a vyhlásiti v Úředním listě
(na Slovensku též v Úředním věstníku)
předpisy k provedení §§ 1 až 33,
35, odst. 2 a § 38, a pokud jde o potvrzení místního
národního výboru podle § 37; předpisy
jsou pro národní výbory závazné.
Zrušuje se použivatelnost (platnost)
1. vládního nařízení ze dne
16. září 1944, č. 203 Sb., o vlivu
škod, způsobených válkou na budovách,
na nájemní poměry;
2. zákona č. 163/1946 Sb.
Působnost, příslušející
podle tohoto zákona jednotlivým ministerstvům,
vykonávají tato ministerstva na Slovensku zásadně
prostřednictvím příslušných
pověřenectev.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a pozbude jí dnem, který
určí vláda nařízením;
provedou jej ministři sociální péče,
vnitra, financí a vnitřního obchodu v dohodě
se zúčastněnými ministry.