19. § 7, odst. 1, písm. c) zní:
"c) osobám fysickým a právnickým,
které vyvíjely činnost proti státní
svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské
státní formě, bezpečnosti a obraně
Československé republiky, které k takové
činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti
hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoliv
způsobem německé nebo maďarské
okupanty nebo které v době zvýšeného
ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky
ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání
nacistických zločinců, zrádců
a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci
na území Československé republiky
nebo se chovaly nepřátelsky k Československé
republice nebo k českému nebo slovenskému
národu, jakož i fysickým nebo právnickým
osobám, které strpěly takovou činnost
u osob spravujících jejich majetek nebo podnik."
20. § 7, odst. 2 zní:
"(2) Jde-li o majetek znárodněný podle
§ 2, neposkytuje se náhrada také za podmínek
uvedených v čl. I, § 6, odst. 2 zákona
č...../1948 Sb."
21 § 7, odst. 3 a 4 zní:
"(3) Nedostane-li se za majetek náhrady osobě
právnické, přísluší poměrná
část náhrady osobám na ní kapitálově
zúčastněným, pokud se na ně
nevztahuje ustanovení odstavce 1 nebo 2, zejména
pokud jim nelze přičítati činnost
a chování dotyčné právnické
osoby nebo zanedbání přiměřené
opatrnosti při ustanovení její správy
nebo při dozoru na ni a pokud nejednají přímo
nebo nepřímo v zájmu osob, na něž
se vztahují ustanovení odstavce 1 nebo 2; přitom
se hledí na účasti, které jsou pod
národní správou, jako by náležely
osobám státně spolehlivým.
(4) Náhrada se neposkytuje za znárodněný
majetek ani za účasti na něm, které
náležely v době po 29. září
1938 osobám spadajícím pod ustanovení
odstavců 1 nebo 2 nebo 3 a již jim nenáležejí,
leč by neposkytnutí náhrady neodpovídalo
zásadám slušnosti."
22. § 7, odst. 5 a 6 zní:
"(5) Vláda může stanoviti, že se
určité osobě nebo určitému
okruhu osob, na něž se vztahují ustanovení
odstavců 1 až 4, poskytuje zčásti nebo
zcela náhrada.
(6) O tom, zda fysická nebo právnická osoba
spadá pod ustanovení odstavců 1 nebo 2 nebo
3, rozhoduje ministr průmyslu v dohodě s věcně
příslušným ministrem, na Slovensku též
po slyšení věcně příslušných
pověřenců."
23. § 8, odst. 1 zní:
"(1) Pokud není stanoveno jinak, ani nejde o předlužení
ve smyslu § 5a, odst. 1, přísluší
za znárodněný majetek náhrada."
24. § 8, odst. 2 zní:
"(2) Pro určení náhrady je rozhodný
stav znárodněného majetku v den převzetí
národním podnikem a závazků k němu
v tento den náležejících. Náhrada
se rovná obecné ceně majetku, vypočtené
podle úředních cen ke dni znárodnění,
a není-li těchto cen, zjištěné
úředním odhadem, po odečtení
závazků. Ministr průmyslu může
vydati v dohodě s ministrem financí směrnice
pro stanovení obecné ceny a ocenění
závazků pro výpočet náhrady
podle tohoto ustanovení."
25. V § 8 se vsunuje za odstavec 3 nový odstavec 4
tohoto znění:
"(4) V případech zvláštního
zřetele hodných může ministr průmyslu
v dohodě s ministrem financí poskytnouti z prostředků
Fondu znárodněného hospodářství
osobám, které mají nárok na náhradu,
výživné na vrub náhrady."
26. § 9, odst. 4 zní:
"(4) O použití cenných papírů
odpovídajících hodnotě znárodněného
majetku, za který se neposkytuje náhrada osobám
uvedeným v § 7, platí ustanovení §
5, odst. 2, č. 2 zákona ze dne 11. března
1948, č. 51 Sb., o úpravě některých
finančních poměrů národních
podniků průmyslových a potravinářských."
27. § 10, odst. 1 zní:
"(1) O náhradě a způsobu placení
rozhodne ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku také po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí."
28 § 11, odst. 1 zní:
"(1) Svazkům lidové správy nebo zájmové
samosprávy, ústavům a korporacím,
sloužícím výhradně veřejným
účelům, jakož i ústavům
lidového peněžnictví, které utrpí
vážnou ztrátu při vypořádání
svých majetkových zájmů nebo účastí
na znárodněných podnicích, může
vláda na návrh ministra průmyslu učiněný
v dohodě s věcně příslušnými
ministry, na Slovensku též po slyšení
příslušných pověřenců,
mimo náhradu poskytnouti přiměřený
příspěvek z prostředků Fondu
znárodněného hospodářství
(§ 9). Na poskytnutí příspěvku
není právní nárok."
29. § 12 zní:
"(1) Z majetkových podstat znárodněných
podniků, z majetkových podstat nabytých státem
konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků
a závodů, které náleží
státu, z jiného majetku státního,
jakož i z prostředků Fondu znárodněného
hospodářství zřídí ministr
průmyslu v dohodě s ministrem financí, na
Slovensku též po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí, národní
podniky nebo je začlení do národního
podniku.
(2) Ministru průmyslu, na Slovensku po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu, přísluší
zříditi odštěpný (vedlejší)
závod národního podniku.
(3) Zřízení národního podniku
nebo odštěpného (vedlejšího) závodu
se vyhlásí v Úředním listě.
(4) Ministr průmyslu může v dohodě s
ministrem financí, na Slovensku také po slyšení
pověřenců průmyslu a obchodu a financí,
vyjmouti z národních podniků jednotlivé
majetkové kusy a práva, nepotřebuje-li jich
národní podnik nezbytně ke svému provozu,
a přenechati je v dohodě s věcně příslušným
ministrem k začlenění do podniků,
ústavů nebo zařízení, které
tomuto ministru přísluší zřizovati.
(5) Opatření podle odstavce 1 se činí,
jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou podle dekretu presidenta
republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb.,
o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech
národní obnovy, jakož i pokud jde o majetkové
podstaty, spravované podle § 16 zákona ze dne
16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání
z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti
a z jiných zásahů do majetku vzcházejících,
po slyšení předsedy osidlovacího úřadu.
(6) Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají
opatření uvedená v odstavci 5, určí
ministerstvo průmyslu v dohodě s osidlovacím
úřadem a Fondem národní obnovy, na
Slovensku též po slyšení pověřenectva
průmyslu a obchodu, přiměřeně
podle předpisů o přídělu konfiskovaného
majetku."
30. § 13 zní:
"(1) Národní podniky jsou majetkem státu
ve smyslu dalších ustanovení. Jsou samostatnými
právnickými osobami. Platí pro ně
ustanovení o obchodnících plného práva,
s hlediska daňového předpisy o podnicích
veřejně účtujících,
podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového
zákona s jeho změnami a doplňky. Od svého
zřízení podléhají poplatkovému
ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona
ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu,
při čemž se však na ně nevztahují
ustanovení § 8 a § 17, odst. 1 téhož
zákona.
(2) Majetek, který stát na národní
podnik převede, a závazky, do kterých národní
podnik vstoupí, při jeho zřízení
nebo později, se v národním podniku ocení
podle čl. 29 a 31 obchodního zákona, na Slovensku
podle §§ 26 a 28 zák. čl. XXXVII/1875.
Čistá hodnota majetkové podstaty, kterou
stát na národní podnik, převede při
jeho zřízení, tvoří jeho počáteční
kmenové jmění.
(3) Den, ke kterému národní podnik převezme
majetek mu připadající, se vyhlásí
podle § 12, odst. 3."
31. § 14 zní:
"Podniky a závody, které podléhají
znárodnění podle § 4, odst. 5, jednotlivě
však nespadají pod ustanovení § 1, odst.
1 nebo § 4, odst. 4 a nehodí se k začlenění
do některého národního podniku, může
vláda na návrh ministra průmyslu, na Slovensku
učiněný po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu, přenechati svazkům lidové
správy nebo společenstvům výdělkovým
a hospodářským (družstvům) nebo
jiným osobám právnickým za náhradu
připadající na takový majetek podle
§ 8."
32. § 15, odst. 2 zní:
"(2) Jiné než národní podniky nesmějí
užívati označení »národní
podnik«."
33. § 17 zní:
"(1) Na návrh národního podniku zapíše
knihovní soud přechod vlastnických a jiných
práv znárodněného podniku nebo jiné
začleněné majetkové podstaty na navrhovatele
s odvoláním na tento dekret.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí
obdobně o vyznačení přechodu práv
znárodněného podniku nebo jiné začleněné
majetkové podstaty na národní podnik v jiných
úředních rejstřících
a seznamech (vodní kniha, rejstřík letecký,
patentní a pod.).
(3) Národní podnik nepotřebuje oprávnění,
která by jinak byla nutná k provozování
činnosti podle jeho předmětu podnikání
[§ 16, odst. 2, písm. c)] podle ustanovení
živnostenského řádu (živnostenského
zákona) nebo jiných živnostensko-právních
předpisů. Národní podnik oznámí
předmět svého podnikání úřadu
(§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z.), který
jej vyznačí ve zvláštním oddílu
živnostenského rejstříku. Podrobné
předpisy, jakož i v jakém rozsahu platí
pro národní podniky ustanovení živnostenského
řádu (živnostenského zákona)
ve znění předpisů jej měnících
a doplňujících, stanoví vláda
nařízením."
34. § 18, odst. 2 zní:
"(2) Národní podniky odvádějí
přebytky svých výtěžků
Fondu znárodněného hospodářství."
35. § 19 zní:
"K jednotnému řízení národních
podniků a podnikatelskému obstarávání
jejich společných záležitostí
zřídí vláda na návrh ministra
průmyslu podle potřeby celostátní
ústřední orgány. Na Slovensku zřídí
vláda na návrh ministra průmyslu, učiněný
po slyšení pověřence průmyslu
a obchodu, podle potřeby také oblastní orgány.
O těchto orgánech platí přiměřeně
ustanovení §§ 12 až 18 a 20."
36. § 20, odst. 1 zní:
"(1) Správa národního podniku přísluší
představenstvu a řediteli, který mu předsedá.
Působnost představenstva upraví vláda
nařízením (§ 33)."
37. § 20, odst. 2, věta prvá zní: "Ředitel
vede záležitosti běžného provozu
národního podniku."
38. § 20, odst. 5 zní:
"(5) Není-li ředitele nebo je-li zaneprázdněn,
vykonává jeho působnost pod osobní
odpovědností náměstek."
39. § 21 zní:
"(1) Členy představenstva (náhradníky)
národního podniku jsou zástupci (zástupce)
zaměstnanců, zvolení z jejich středu,
a osoby jmenované ústředním orgánem,
na Slovensku oblastním orgánem, vyslechnuvším
svazky lidové správy a zájmové samosprávy.
Volbu a jmenování členů představenstva
potvrzuje ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu; potvrzení
může býti kdykoliv odvoláno.
(2) Členy představenstva (náhradníky)
ústředního a oblastního orgánu
jmenuje a odvolává vláda na návrh
ministra průmyslu, učiněný v dohodě
se zúčastněnými ministry po slyšení
Ústřední rady odborů a příslušných
zájmových organisací průmyslu, pokud
jde o členy představenstva (náhradníky)
oblastního orgánu, též po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu.
(3) Členem představenstva (náhradníkem)
národního podniku a ústředního
a oblastního orgánu může býti
toliko československý státní občan,
pokud vláda nepovolí výjimku. Člen
představenstva musí míti odborné vědomosti
a zkušenosti a musí býti mravně, státně
a národně spolehlivý a zachovalý.
(4) Člen představenstva (náhradník)
národního podniku a ústředního
(oblastního) orgánu nesmí provozovati výdělečný
podnik, jehož podnikání jest v rozporu se zájmy
národního podniku nebo jeho ústředního
(oblastního) orgánu. Rovněž nesmí
vykonávati jinou funkci nebo činnost, které
jsou v rozporu s těmito zájmy.
(5) Členové představenstva (náhradníci)
národního podniku slíbí ústřednímu
řediteli, na Slovensku oblastnímu řediteli,
že budou svědomitě plniti svoje povinnosti
v souladu se zájmy státu. Členové
představenstva (náhradníci) ústředního
(oblastního) orgánu slíbí totéž
ministru průmyslu."
40. § 22 zní:
"(1) Ředitele (náměstky) národního
podniku jmenuje a odvolává se schválením
ministra průmyslu představenstvo ústředního
orgánu po slyšení Ústřední
rady odborů a příslušných zájmových
organisací průmyslu. Na Slovensku jmenuje a odvolává
ředitele národního podniku (náměstky)
se schválením ministra průmyslu, který
vyslechne pověřence průmyslu a obchodu, představenstvo
oblastního orgánu, po slyšení příslušného
orgánu jednotné odborové organisace a příslušné
zájmové organisace průmyslu. Prohlášení,
kterým se ředitel (náměstek) národního
podniku vzdává své funkce, bere na vědomí
ústřední (oblastní) ředitel,
čímž se zánik funkce stává
účinným. Jsou-li v národním
podniku alespoň tři náměstkové,
musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho
zaměstnanců.
(2) Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje
a odvolává vláda na návrh ministra
průmyslu, učiněný po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu, ústředního
ředitele a příslušného orgánu
jednotné odborové organisace. Prohlášení,
kterým se oblastní ředitel (náměstek)
vzdává své funkce, bere na vědomí
ministr průmyslu po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu, čímž se zánik
funkce stává účinným.
(3) Ústřední ředitele (náměstky)
jmenuje a odvolává vláda na návrh
ministra průmyslu, učiněný po slyšení
Ústřední rady odborů a příslušné
zájmové organisace průmyslu. Prohlášení,
kterým se ústřední ředitel
(náměstek) vzdává své funkce,
bere na vědomí ministr průmyslu, čímž
se zánik funkce stává účinným.
(4) Ředitelem (náměstkem) může
býti toliko československý státní
občan, který musí míti odborné
vědomosti a zkušenosti a býti mravně,
státně a národně spolehlivý
a zachovalý.
(5) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati
zaměstnání, funkci nebo jinou činnost,
která jest v rozporu se zájmy národního
podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný
podnik, ani se na něm účastniti.
(6) Ředitel (náměstek) ústředního
(oblastního) orgánu, jakož i ředitel
(náměstek) národního podniku slíbí
ministru průmyslu, že bude svědomitě
plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
Na Slovensku slíbí ředitel (náměstek)
národního podniku totéž pověřenci
průmyslu a obchodu.
(7) Dnem slibu se ujímá ředitel (náměstek)
své funkce a stává se zaměstnancem
ústředního (oblastního) orgánu
nebo národního podniku; jeho pracovní poměr
zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo
vzato na vědomí, že se vzdává
funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru
za okolností, pro které by bylo jinak lze pracovní
poměr zrušiti předčasně, příslušejí
řediteli (náměstku) požitky nejméně
po dobu, po kterou by náležely, kdyby byl pracovní
poměr rozvázán výpovědí.
(8) Na jmenování a odvolání ředitele
(náměstka) se nevztahují předpisy
o spolurozhodování závodního zastupitelstva
zaměstnanců při zařazování
zaměstnanců na pracovní místa, a o
předchozím souhlasu okresního úřadu
ochrany práce při sjednání a rozvázání
pracovního poměru.
(9) Vláda může nařízením
upraviti služební, platové a pracovní
poměry ústředních a oblastních
ředitelů a jejich náměstků
a ředitelů národních podniků
a jejich náměstků.
(10) Národní podnik ohlásí svého
ředitele (náměstka) k zápisu do obchodního
(firemního) rejstříku. Ředitel (náměstek)
má učiniti svůj podpis před obchodním
soudem nebo poslati svůj podpis v ověřené
formě. Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému
nebo kýmkoliv napsanému znění firmy
podniku připojí ředitel (náměstek)
svůj podpis."
41. Za § 22 se vsunují nové §§ 23
až 32 tohoto znění:
(1) Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku též po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí, může z
majetkových podstat národních podniků
nebo z jejich částí zříditi
nové národní podniky, nebo začleniti
majetkovou podstatu národního podniku nebo její
část do jiného národního podniku.
(2) Národní podnik, do kterého se začleňuje
majetková podstata jiného národního
podniku, vstupuje ke dni převzetí v jeho závazky.
Začleňuje-li se majetková podstata do několika
národních podniků, určí ministr
průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu, do kterých závazků
vstoupí jednotlivý národní podnik,
po případě stanoví, v jakém
poměru závazky na něj přecházejí.
(3) Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu, stanoví,
které závazky přecházejí na
národní podnik s částí majetkové
podstaty národního podniku do něho začleněnou.
(4) Národní podnik, jehož majetková
podstata byla začleněna do jednoho nebo několika
národních podniků, se zruší dnem,
který ministr průmyslu vyhlásí v Úředním
listě.
(5) Ustanovení předcházejících
odstavců platí i pro ústřední
a oblastní orgány.
(1) Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku též po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí, může zříditi
národní podnik z majetkové podstaty podniků,
které patří právnickým osobám,
jejichž kapitálovými účastníky
jsou výhradně národní podniky nebo
osoby, které jednají z příkazu národních
podniků; takové majetkové podstaty mohou
také býti začleněny do národních
podniků nebo ústředních nebo oblastních
orgánů.
(2) Národní podnik (ústřední
nebo oblastní orgán), do kterého se začleňuje
majetková podstata podniků uvedených v odstavci
1, vstupuje ke dni převzetí v jejich závazky.
Začleňuje-li se majetková podstata do několika
národních podniků, určí ministr
průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu, do kterých závazků
vstoupí jednotlivý národní podnik
(ústřední nebo oblastní orgán),
po případě stanoví, v jakém
poměru závazky na něj přecházejí.
(3) Ustanovení příslušných předpisů
o likvidaci neplatí, začleňuje-li se majetková
podstata podniků podle předcházejících
odstavců do národních podniků; právnické
osoby, kterým patřily tyto podniky, zruší
ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu vyhláškou v Úředním
listě.
Zrušení národního podniku (§ 23)
nebo právnické osoby, které patřil
podnik uvedený v § 24, zapíše soud do
obchodního (firemního) rejstříku na
návrh ministerstva průmyslu.
(1) Mimo případy uvedené v § 23 zrušuje
národní podnik ministr průmyslu v dohodě
s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení
pověřenců průmyslu a obchodu a financí,
jde-li o ústřední orgán, vláda
na návrh ministra průmyslu, jde-li o oblastní
orgán, vláda na návrh ministra průmyslu,
učiněný po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu. Zrušení vyhlásí
ministr průmyslu v Úředním listě.
(2) Zrušení podle odstavce 1 zapíše soud
do obchodního (firemního) rejstříku
na návrh ministerstva průmyslu.
(1) Dojde-li ke zrušení národního podniku,
jmenuje ústřední představenstvo se
schválením ministra průmyslu uděleným
v dohodě s ministrem financí likvidátora;
zrušuje-li se ústřední orgán,
jmenuje likvidátora ministr průmyslu, zrušuje-li
se oblastní orgán, ministr průmyslu po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu. Likvidátora
odvolává ústřední představenstvo
se schválením ministra průmyslu, likvidátora
ústředního orgánu ministr průmyslu
a likvidátora oblastního orgánu ministr průmyslu
po slyšení pověřence průmyslu
a obchodu.
(2) Ministerstvo průmyslu ohlásí jmenování
i odvolání likvidátora k zápisu do
obchodního (firemního) rejstříku.
(1) Likvidátor zastupuje podstatu likvidujícího
národního podniku. Obmezení jeho pravomoci
nemá vůči třetím osobám
právního účinku.
(2) Likvidátor má učiniti svůj podpis
před obchodním soudem nebo podati jej v ověřené
formě.
(3) Likvidátor znamená firmu tak, že ke znění
dosavadní firmy, kýmkoliv napsanému nebo
natištěnému, připojí svůj
podpis s dodatkem "likvidátor".
(1) Likvidátor vede záležitosti likvidujícího
národního podniku s péčí řádného
hospodáře; pokud není stanoveno jinak, má
práva a povinnosti správy národního
podniku.
(2) Likvidátor osobně odpovídá za
plnění svých povinností.
(1) Likvidátor ukončí běžné
obchody národního podniku, splní jeho závazky,
vybere jeho pohledávky a zpeněží jeho
ostatní majetek, pokud o něm jinak neustanoví
ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku též po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí. K ukončení
nevyřízených obchodů může
likvidátor uzavříti také nové
obchody.
(2) Likvidátor vyzve věřitele vyhláškou
v Úředním listě, aby do 6 měsíců
přihlásili své pohledávky. Částky
nepřihlášených, sporných nebo
dosud nedospělých pohledávek složí
likvidátor k obchodnímu soudu.
(3) Likvidační přebytek zrušeného
národního podniku odvede likvidátor Fondu
znárodněného hospodářství.
(4) Po skončení likvidace se odevzdají knihy
a spisy zrušeného národního podniku
ústřednímu, na Slovensku oblastnímu
orgánu, jde-li o ústřední nebo oblastní
orgán, ministerstvu průmyslu.
(5) Knihy a spisy zrušeného národního
podniku buďtež uloženy na bezpečném
místě a uschovány po deset let od skončení
likvidace.
Vláda může podříditi ústřednímu
(oblastnímu) orgánu i podniky zřízené
podle jiných právních předpisů.
Pokud vláda neupraví nařízením
odchylně poměry takových podniků,
platí o nich přiměřeně předpisy,
podle kterých byly tyto podniky zřízeny.
Ministr průmyslu může vyjmouti národní
podnik z jeho organisace podle tohoto oddílu a v dohodě
s příslušným ministrem odevzdati k opatření
podle předpisů, které tomuto ministru přísluší
prováděti. Pokud vláda neupraví nařízením
odchylně poměry takového národního
podniku, platí o něm přiměřeně
ustanovení tohoto oddílu."
42. § 23 se označuje jako § 33 a zní:
"Vláda vydá nařízením
podrobné předpisy o národních podnicích
a ústředních a oblastních orgánech,
zejména o jejich správě, hospodaření,
financování, o použití jejich zisků,
o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o odpovědnosti
ředitele a členů představenstva, o
výzkumnictví národních podniků
a o působnosti ministerstva průmyslu v poměru
k národním podnikům (statut národních
podniků)."
43. § 24 se označuje jako § 34.
44. § 25 se označuje jako § 35 a jeho odstavce
2 a 3 zní:
"(2) Pokud tento dekret nestanoví jinak, nesmějí
býti zásadně zhoršeny platové
a zaopatřovací podmínky zaměstnanců
a poživatelů zaopatřovacích platů
znárodněných podniků, kteří
byli v nich zaměstnáni nebo požívali
zaopatřovací platy v den převzetí
podniku (§ 13, odst. 3).
(3) Vláda upraví nařízením
pracovní a platové poměry, jakož i další
pensijní zabezpečení zaměstnanců,
kteří do dne převzetí podniku (§
13, odst. 3) v něm konali službu v pragmatikálním
nebo regulovaném služebním poměru."
45. § 26 se označuje jako § 36.
46. § 27 se označuje jako § 37 a jeho odstavce
1 a 3 zní:
"(1) Dokud nebyl zřízen národní
podnik (§ 12), jest ten, komu náležel znárodněný
podnik nebo majetek, u právnických osob a jiných
sdružení nebo souborů osob orgán, který
jest povolán je zastupovati, povinen pod osobní
odpovědností vésti jeho správu a záležitosti
přiměřeně podle ustanovení
tohoto dekretu s péčí řádného
hospodáře. Totéž platí o národním
správci ustanoveném podle dekretu presidenta republiky
ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti
některých majetkově-právních
jednání z doby nesvobody a o národní
správě majetkových hodnot Němců,
Maďarů, zrádců a kolaborantů
a některých organisací a ústavů,
na Slovensku podle nařízení Slovenské
národní rady ze dne 5. června 1945, č.
50 Sb. n. SNR, o národní správě.
(3) Osoby, které jsou podle odstavce 1 povinny vésti
prozatímní správu a záležitosti
znárodněného podniku, mají nárok
na přiměřenou odměnu z prostředků
podniku, jejíž výši stanoví ministerstvo
průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřenectva
průmyslu a obchodu." 47. §§ 28 a 29 se označují
jako §§ 38 a 39.
48. § 30 se označuje jako § 40 a zní:
"Právní jednání, písemnosti,
podání k zápisu do veřejných
knih a rejstříků a úřední
úkony, potřebné k provádění
tohoto dekretu, jsou osvobozeny od daní, poplatků
a dávek. To neplatí o obchodní činnosti,
o převodech majetku nebo majetkových práv
z národních podniků na osoby jiné
než národní podniky a o běžných
obchodech ukončovaných likvidátorem podle
§ 30."
49. Za § 40 se vsunuje nový § 41 tohoto znění:
"(1) Výtěžky (důchody) dosažené
ze znárodněného podniku až do dne převzetí
(§ 13, odst. 3) jsou součástí základu
pro vyměření daně důchodové,
všeobecné i zvláštní daně
výdělkové a daně rentové posledního
vlastníka znárodněného podniku před
jeho znárodněním.
(2) Znárodněný podnik má v oboru daně
z obratu a cenových vyrovnávacích částek
postavení poplatníka daně z obratu až
do dne, kdy o jeho převzetí bude uveřejněna
podle § 12 vyhláška v Úředním
listě."
50. Za § 41 se vsunuje nový § 42 tohoto znění:
"(1) Fond národní obnovy zatíží
Fond znárodněného hospodářství
částkou rovnající se úhradě
za konfiskované majetkové podstaty v rozsahu jejich
použití podle § 12, která se určí
přiměřeně podle ustanovení
§ 8, odst. 2.
(2) Ministr průmyslu může v dohodě s
ministrem financí naříditi, aby národní
podniky převedly na Fond znárodněného
hospodářství své vázané
vklady.
(3) Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek
vzájemných nároků mezi Fondem národní
obnovy a Fondem znárodněného hospodářství."
51. §§ 31 až 36 se označují jako
§§ 43 až 48.
Ustanovení § 4, odst. 6 dekretu č. 100/1945
Sb. ve znění čl. II lze obdobně užíti
i na majetek, na který se vztahuje ustanovení čl.
IV zákona ze dne. 1948, č. Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon ze dne 16. května
1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání
z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti
a z jiných zásahů do majetku vzcházejících.
Jde-li přitom o majetek znárodněný
nebo o takový jiný majetek, k jehož znárodnění
nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního
jednání nebo neplatného zásahu z doby
nesvobody, hledí se v řízení o náhradě
na osoby, které dosáhly pravomocného výroku
podle čl. IV, odst. 1 zákona č. /1948 Sb.,
jako by jim tento majetek byl znárodněn.
Ministr průmyslu se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce
zákonů a nařízení vyhlásil
úplné znění dekretu č. 100/1945
Sb., jak vyplývá ze změn a doplňků
provedených ustanoveními čl. II tohoto zákona.
(1) Ustanovení čl. I a čl. II, č.
13, 31, 32, 38 a 39, č. 40, pokud se jím mění
ustanovení § 22, odst. 1 až 6 a 8 až 10
dekretu č. 100/1945 Sb., č. 41 až 43 a 45 až
47 nabývají účinnosti dnem 1. ledna
1948, ustanovení čl. II, č. 1 až 12,
14 až 30 a 33 až 37, č. 40, pokud se jím
mění ustanovení § 22, odst. 7 dekretu
č. 100/1945 Sb., č. 44 a 48, č. 49, pokud
se jím mění ustanovení § 41,
odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 50 a 51 dnem
27. října 1945 a ustanovení čl. II,
č. 49, pokud se jím mění ustanovení
§ 41, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb. a ustanovení
čl. III a IV dnem vyhlášení.
(2) Tento zákon provede ministr průmyslu v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.