Gymnasia poskytují vyšší obecné vzdělání, založené na vědeckém poznání, rozšiřují přírodní, kulturní, technické a sociální znalosti žáků; tím všestranně rozvíjejí jejich osobnost a připravují je i k studiu na vysokých školách.

Gymnasium má čtyři postupné ročníky.

(1) Výchovné a vzdělávací obory a nauky jsou: společenské, jazykové (jazyk vyučovací, ruský, latinský, další živý jazyk), matematika, přírodní vědy, filosofie, obory technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné.

(2) Podrobnosti určí vláda nařízením, v němž se také stanoví, které předměty jsou pro žáky volitelné.

(1) Pro pracující osoby se mohou při gymnasiu zříditi kursy z učiva jednotlivých ročníků. Absolventi kursu z.učiva posledního ročníku mohou se podrobiti závěrečné zkoušce (§ 41).

(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče plní podle možnosti úkoly škol podle tohoto zákona; děje se tak zvláštními prostředky, které jsou přiměřené sníženým schopnostem dětí.

(1) Školy se zřizují zejména pro mládež tělesně vadnou a s vadami smyslů a řeči, duševně a mravně vadnou, postiženou chorobami a umístěnou v léčebných ústavech a ozdravovnách.

(2) Při školách se zřídí podle potřeby žákovské domovy (§ 67) nebo jiná ubytovací zařízení, nutná pro účely školy.

Ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady

a) určí, kdo povede v patrnosti děti vyžadující zvláštní péče, a upraví řízení, podle něhož se tyto děti zařazují do škol;

b) vydá předpisy o obvodech, o zřizování, a rušení škol podle jejich druhů, po slyšení výzkumných ústavů pedagogických stanoví organisační řády, učební osnovy, podmínky pro zřizování tříd a určí názvy škol.

(1) Učiliště, které není státní, nesmí užívati názvu "škola".

(2) Zákonné výjimky podle u.stanovení § 4, odst. 2 zůstávají nedotčeny.

(1) Školy se zřizují zpravidla společně pro chlapce a pro dívky. Má-li škola při každé třídě nejméně dvě pobočky a vyžaduje-li toho zájem vyučování a výchovy, lze ji rozděliti ve dvě samostatné školy.

(2) Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty.

Osobní náklad na školy hradí stát.

(1) Zvláštní zákon upraví, jak se věcné potřeby opatřují a jak se hradí.náklad na ně. Dokud se tak nestane, platí dosavadní předpisy.

(2) Náklad na učební pomůcky a knihy pro školy hradí stát.

(1) Umístění, zařízení a vybavení, udržování a provoz školy musí vyhovovati její organisaci, jakož i požadavkům výchovným, vyučovacím, zdravotním a bezpečnostním.

(2) Ke škole patří také šatna, tělocvična s příslušenstvím, cvičiště (hřiště), školní zahrada, byt pro ředitele školy a pro zřízence (školníka, topiče), podle potřeby též shromažďovací síň, dílny a pracovny, kuchyně, jídelna (také pro hromadné stravování přespolních žáků), školní statek, polesí a jiné praktické vyučovací objekty a byty pro učitele. Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče mají míti mimo zvláštní vybavení pro své účely též byty pro pomocný personál.

(3) Školní statky, polesí a jiné praktické vyučovací objekty škol slouží především účelům vyučovacím a spravují se hospodárně.

(4) Vláda vydá nařízením předpisy o stavbě a zařízení nových školních budov, jakož i o tom, jaká opatření jest učiniti ve školních budovách, místnostech a prostorách s hlediska veřejné bezpečnosti, zejména stavební, požární a zdravotní.

(1) Stát zřizuje domovy a družiny mládeže. Domovy se zřizují podle plánu stanoveného vládou.

(2) Domovy a družiny mládeže jsou zařízení výchovná a sociální.

(3) Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Škola má míti potřebné pomůcky a knihovny. Podrobnosti o schvalování a zavádění pomůcek stanoví ministerstvo školství a osvěty.

(2) Ministerstvo školství a osvěty může po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a s ministerstvem průmyslu svěřit výrobu předepsaných školních potřeb, pomůcek a školního zařízení jen určitým podnikům.

(1) Na školách se smí užívati jen těch učebnic a pomocných knih, které schválilo ministerstvo školství a osvěty.

(2) Žákovské učebnice a pomocné knihy pro všechny učební předměty kromě náboženské výchovy vydávají státní nakladatelství.

(3) Učebnice a učební pomůcky pro náboženskou výchovu schvalují příslušné církevní orgány (náboženské obce); na školách lze jich užívat se souhlasem ministerstva školství a osvěty, vyhovují-li po stránce občanské a náboženské snášelivosti.

(1) Ministerstvo školství a osvěty po slyšení výzkumných ústavů pedagogických a ústředních poradních sborů (§ 44) vydá učební plány a osnovy pro všechny školy, jakož i školní, vyučovací i zkušební řády, a v dohodě s ministerstvem financí organisační řády.

(2) Předpisy o nepovinném vyučování vydá ministerstvo školství a osvěty.

Brannou výchovu na školách upravuje zvláštní zákon.

Vláda může po slyšení výzkumných ústavů pedagogických zříditi školy k účelům výzkumným a pokusným s organisací odlišnou od škol podle tohoto zákona.

(1) Školní rok se. začíná 1. září a končí 31. srpna.

(2) Hlavní prázdniny, volné dni, délku vyučovací doby a vyučovací jednotky stanoví ministerstvo školství a osvěty.

(1) Žákům škol prvního až třetího stupně se o prospěchu vydává vysvědčení zpravidla na konci každého pololetí.

(2) Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty.

Školy spravuje ředitel. Na základních odborných, odborných a vyšších odborných školách ustanoví se podle potřeby též správcové odborů, kteří jsou podřízení řediteli.

(1) Školská správa zřídí zpravidla při škole sdružení rodičů a přátel školy. Toto sdružení je právnickou osobou a jeho úkolem je zajišťovati spolupráci školy s rodinou, napomáhati škole v jejím poslání výchovném a sociálním a pečovati o její zvelebování a všestranný rozvoj.

(2) Předpisy o zřizování, organisaci a činnosti sdružení vydá vláda nařízením.

(1) Školní úřady a školy mohou přijímati. dobrovolná plnění ve prospěch školství nebo určité školy.

(2) Od žáků výběrových škol třetího stupně lze vybírati příspěvky k účelu vyznačenému v odstavci 1.

(3) Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Působnost podle § 34, § 37, § 39, odst. 2, § 44, § 68, odst. 1, § 69, odst. 1, § 70, § 81, odst. 1, § 88 ve věcech povinných a výběrových odborných škol vykonává ministerstvo školství a osvěty v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí do působnosti ministerstva školství a osvěty i ty odborné školy, které podle dosavadních předpisů nebyly pod správou a dozorem ministerstva školství a osvěty.

(2) Vláda může přenésti nařízením některé věci z působnosti ministerstva školství a osvěty nebo zemského školního úřadu na nižší školní úřady.

Vydržovatel nebo správce učiliště, který neoprávněně užívá.názvu "škola" (§ 62), kdo nepřihlásí dítě (žáka) k zápisu do školy nebo kdo, ač byl správou školy napomenut, nedbá o jeho včasnou a pravidelnou docházku do školy (§§ 16 a 49), bude potrestán okresním národním výborem pokutou do 5.000 Kčs nebo trestem na svobodě do 14 dní. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest na svobodě podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

(1) Dosavadní školy veřejné a školy s právem veřejnosti, které odpovídají školám podle § 1, odst. 2, přeměňují se na školy podle tohoto zákona. Vyžaduje-li toho veřejný zájem, lze ostatní učiliště nadále provozovati se svolením ministerstva školství a osvěty a za podmínek jím stanovených.

(2) Ministerstvo školství a osvěty určí v dohodě s ministerstvem financí, které městské hudební školy a která jejich oddělení se stanou státními školami; pokud jde o ostatní městské hudební školy, stanoví ministerstvo školství a osvěty, které a za jakých podmínek se mohou dále provozovati jako hudební ústavy.

(1) Školní fondy, zvláště fondy zřízené podle zák. čl. XXXVIII/1868 o vyučování v národních školách, se ruší a jejich jmění přechází do vlastnictví nositele školního nákladu, k jehož úhradě fond sloužil.

(2) Podrobnosti upraví ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Vydržovatelé škol postátněných podle tohoto zákona jsou povinni plniti dosavadní závazky do nové úpravy (§ 65).

(2) Školské správě přísluší právo užívati nemovitého i movitého majetku, který byl 1. ledna 1948 vlastnictvím dosavadního vydržovatele školy nebo kterého dosavadní vydržovatel školy z jiného právního důvodu užíval, pro účely školy, v kterou se dosavadní škola přeměňuje.

(3) Dosavadním vydržovatelům škol, po případě vlastníkům věci, nepřísluší náhrada za omezení jejich práv podle odstavce 2; ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může jim však vláda přiznati odškodnění.

(4) Školská správa se může užívacího práva podle odstavce 2 kdykoliv vzdáti.

(5) Vyžaduje-li toho provoz podniku, může býti postátněná podniková škola přemístěna do jiné vhodné budovy nebo místnosti. Nedojde-li o tom k.dohodě.mezi správou podniku a školskou správou, rozhodne ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem průmyslu.

(1) Zaměstnanci v činné službě na postátňovaných školách, kteří nejsou dosud státními zaměstnanci a vyhovují všeobecným podmínkám pro přijetí do státní služby, přecházejí do státní služby. Jejich služební a platové poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení.

(2) Pro určení přídavků podle § 15 vl. nař. č. 163/1930 Sb. je nutno při srovnání nového služebního příjmu s dosavadním vzíti za základ služební plat, z ostatních pak součástek služebních příjmů jen ty, jejichž výplatu odůvodňuje zvláštní povaha služby. Za takové služební příjmy se pokládají také.příjmy naturální.

(3) Služební a platové poměry učitelských sil na školách uvedených v § 36, školníků, jakož i zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o státním řízení mzdové politiky, zůstávají nedotčeny.

Prvních pět postupných ročníků dosavadní obecné školy se přeměňuje počátkem školního roku 1948/49 na národní školu podle tohoto zákona.

Pro žáky 6. až 9. postupného ročníku, kteří nebydlí v obvodu některé střední školy, zřídí se zatím neúplná střední škola nebo při některé národní škole její oddělení; její úkol se přiblíží co nejvíce úkolu střední školy. Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty, které též stanoví podmínky přestupu žáků z neúplné střední školy nebo oddělení na střední školu.

První tři třídy dosavadní měšťanské a střední školy se přeměňují počátkem školního roku 1948/49 ve střední školu podle tohoto zákona; čtvrtá třída se přemění počátkem školního roku 1949/50.

Vyšší čtyři třídy dosavadních středních škol, jakož i základní odborné, odborné a vyšší odborné školy se přemění postupně od počátku školního roku 1950/51 ve školy třetího stupně podle tohoto zákona. Učitelské akademie se přemění na gymnasia. Podrobnosti o tom určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Ve školních letech 1948/49 až 1950/51 nemá býti v jedné třídě mateřské školy a v první třídě národní školy více než 40, v ostatních třídách národních a středních škol více než 50 žáků.

(1) Dosavadní rodičovské sdružení při škole se opatřením školské správy přemění na sdružení rodičů a přátel školy podle § 76 nebo se zruší.

(2) Majetek, který dosavadní nebo bývalé rodičovské sdružení nashromáždilo pro účely sdružení, bude převeden opatřením školské správy (odstavec 1) na sdružení rodičů a přátel školy podle směrnic, které vydá ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Převod nemovitostí a knihovních práv z rodičovského sdružení na sdružení rodičů a přátel školy zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh školské správy podle opatření uvedeného v odstavci 2.

(1) Působnost podle tohoto zákona vykonává na Slovensku s výjimkou věcí uvedených v odstavci 2 ministr (ministerstvo) školství a osvěty zásadně prostřednictvím pověřence (pověřenectva) školství a osvěty.

(2) Působnost podle ustanovení § 11, odst. 1, § 15, § 19, odst. 3, § 34, § 39, odst. 2,. § 42, § 44, pokud jde o zřizování místních poradních sborů a jmenování jejich členů, § 58, § 61, § 68, § 69, § 81, § 82 a § 83, odst. 5 vykonává na Slovensku pověřenec školství a osvěty. Kde se při této působnosti vyžaduje souhlasu jiného ústředního úřadu, rozumí se tím na Slovensku souhlas pověřenectva (úřadu) téhož správního oboru.

(3) Předpisy podle ustanovení § 70 a § 86, pokud se týkají Slovenska, vydá ministr školství a osvěty k návrhu pověřence školství a osvěty.

(4) Všeobecné předpisy podle tohoto zákona, pokud se vztahují i na Slovensko, vydává ministr (ministerstvo) po vyjádření pověřence (pověřenectva).

(5) Působnost zemského školního úřadu podle tohoto zákona vykonává na Slovensku pověřenectvo školství a osvěty, působnost okresního školního úřadu školský inspektorát.

Tento zákon se nevztahuje na školy vysoké, vojenské a bohoslovecká učiliště.

(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech, které tento zákon upravuje.

(2) Až do účinnosti prováděcích předpisů podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1948; provedou jej všichni členové vlády.

1. Vláda se žádá, aby předložila zákon podle § 4 odst. 2 před 1. zářím 1948, tak aby včas bylo jasno, které z dosavadních škol veřejných a škol s právem veřejnosti zůstanou zachovány.

2. Vláda se žádá, aby vyřešila spornou otázku ustanovení § 6 nařízení ze dne 26. května 1945, č. 47 Sb. nař. Slovenskej národnej rady.

3. Navrhujeme, aby ve školních osnovách všech stupňů bylo přihlíženo k dosud živému i uchovanému pokladu lidové kultury po všech stránkách zvláště po strance slovesné, zpěvné, hudební, pohybové a výtvarné. Učitelství všech tří stupňů nechť při vyučování slovesnosti, zpěvu, hudbě, pohybu a řemeslným dovednostem (výšivky, kroj a. t. d.) vychází vhodně z pokladu lidové kultury, jakoby východiska ke kultuře národní. Studijní řád, statuty, osnovy a. t. d. nechť pamatují na zřízení stolice pro lidovou kulturu na pedagogických fakultách a pro studující na moravských universitách i vysoké škole technické, zvláště pro dějepisce, zeměpisce, češtináře, tělocvikáře, hudebníky, stavitele a architekty nechť je zavedeno kolokvium z národopisu.