(1) Kdekoliv se v tomto zákoně určuje působnost zemského národního výboru, rozumí se tím na Slovensku působnost příslušného pověřenectva.

(2) Příslušná ministerstva vykonávají na Slovensku působnost podle ustanovení § 9 po slyšení příslušných pověřenectev, působnost podle ustanovení § 17, odst. 1 na jejich návrh; působnost jednotlivých ministerstev podle ustanovení § 11, odst. 2, 4, 8 a 9, § 12, odst. 2, 3, 6 a 7 a § 14 vykonávají na Slovensku příslušná pověřenectva.

Zjistiti potřebu divadel a míru, do jaké jest uspokojena, včítaje v to i úkoly vytčené v § 6, odst. 2, přísluší zemským národním výborům. Jeví-li se potřeba počet divadel rozmnožiti nebo omeziti, učiní zemský národní výbor po slyšení dotčených okresních a místních národních výborů v mezích příslušných veřejných rozpočtů potřebné návrhy ministerstvu školství a osvěty, které o nich rozhodne. Má-li takové rozhodnutí hospodářské důsledky pro stát nebo svazky územní samosprávy, je k němu třeba předchozí dohody s ministerstvy vnitra a financí.

(1) Zřizovati a provozovati divadlo kromě divadel ochotnických (§ 4, odst. 3) mohou především stát, země, okresy nebo obce. Pro svazky územní samosprávy je při tom závazné rozhodnutí podle § 14.

(2) Státní divadla se zřizují zákonem. Divadlo provozované československou brannou mocí (Armádním uměleckým souborem) smí býti i nadále provozováno jako divadlo státní; způsob jeho provozování upraví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a informací.

(3) Ke zřízení divadel zemských je vedle ostatních zákonných předpokladů třeba též předchozího povolení ministerstva školství a osvěty.

(4) Zemím, okresům a obcím, které provozují divadlo, může se poskytnouti státní příspěvek na výdaje mimořádné a investiční.

(1) Není-li tímto způsobem postaráno o zřizování a provozování divadel v takové míře, v jaké toho vyžadují potřeby lidu, jest úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby opatřila podle možnosti jich zřízení a provozování jinými provozovateli [§ 18, odst. 2, písm. b) a c)].

(2) Pokud toho hospodářské podmínky takových divadel nezbytně vyžadují a pokud se to jeví uměleckou úrovní divadla odůvodněno, jest úkolem státu, zemí, okresů a obcí, aby zřízení a provozování jejich podle možnosti podporovaly.

(3) Tam, kde stát nebo svazky územní samosprávy poskytují příspěvek na vydržování divadla, přísluší jim dozor nad hospodařením provozovatele divadla.

(1) Ministr školství a osvěty sdělí po dohodě s ministerstvem financí nejpozději do 15. března každého roku provozovatelům divadel podle § 16, zda a v jaké výši jim hodlá v mezích ustanovení finančního zákona poskytnouti podporu z prostředků, jež státní rozpočet k tomuto účelu stanovil.

(2) Do téže lhůty učiní obdobné opatření také příslušné orgány svazků územní samosprávy o podporách, které tyto svazky poskytují k tomuto účelu ze svých rozpočtových prostředků.

(1) K veřejnému provozování divadla - vyjímaje divadla státní a zemská - je třeba předchozího povolení zemského národního výboru. Provozovací povolení jest osobní, nelze je zciziti, propachtovati -ani zatížiti a nelze na ně vésti exekuci.

(2) Povolení lze uděliti:

a) okresům, obcím, po případě jejich sdružením;

b) družstvům, která utvoří původci divadelních děl nebo výkonní divadelní umělci a zaměstnanci;

c) jiným právnickým osobám a podobným útvarům, které nevýdělečně sledují kulturní cíle.

(3) Podmínkou povolení jest:

a) organisační řád (stanovy), z něhož zejména musí být zjevno, kdo je podmětem divadla a kdo je jeho zákonným zástupcem;

b) umělecký program;

c) způsobilé vedení umělecké a hospodářské;

d) zajištění hospodářských podmínek provozu.

(4) Rozsah provozovacího povolení budiž určen časově i místně. Provozovací povolení udělí se nejméně na dobu tří let. Může buď býti vázáno na pevné stanoviště nebo se vztahovati na obvod několika okresů neb obcí. V tomto případě divadlo jest oblastní. Divadlům tohoto druhu je třeba určiti stálé sídlo.

(5) Divadlo, jehož působení se vztahuje na obvod několika okresů nebo obcí, jest divadlem oblastním. Divadlům tohoto druhu se určí stálé sídlo.

(6) Udělené povolení může býti odvoláno, vyžadují-li toho důvody veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, nebo nezachovává-li provozovatel podmínky, za kterých mu provozovací povolení bylo uděleno.

(1) Pravidelná veřejná ochotnická představení mohou pořádati jen divadelní ochotnické spolky (§ 4, odst. 2).

(2) Představení povoluje okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení lze uděliti i pro větší počet představení najednou, Při tom je však vždy přihlížeti k tomu, aby nebyly poškozovány spravedlivé zájmy příslušného oblastního divadla.

(3) Divadelní ochotnické spolky smějí čistého výtěžku užíti podle stanov.

(4) Divadelním ochotnickým spolkům a jejich svazům mohou stát a svazky územní samosprávy poskytnout příspěvek na účely jejich kulturního a uměleckého rozvoje.

(1) Jiným osobám nebo sdružením osob povolí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti), aby pořádaly veřejné divadelní představení, není-li zvláštních důvodů, aby povolení bylo odepřeno (§ 21, odst. 2), a to jen ve prospěch účelů osvětových, dobročinných nebo lidumilných.

(2) Okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti) učiní povolení závislým na podmínce, že čistý zisk bude věnován určitému ohlášenému účelu a že pořadatelé prokáží použití tohoto zisku. Přezkoumá též vyúčtování, a to zejména s toho hlediska, aby osobám na takových představeních zúčastněným ani přímo ani nepřímo z toho nevzešel hmotný zisk.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na představení vojenských ochotnických souborů organisovaných československou brannou mocí.

(1) Provozování divadelních děl vydaných tiskem povoluje zemský národní výbor. Povolení platí, pokud v něm není jinak stanoveno, pro území celého státu. K provozování divadelního díla tiskem nevydaného je třeba povolení, které udílí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení platí pro správní obvod orgánu, který povolení udílí.

(2) Povolení smí býti odepřeno jen tenkrát, jestliže obsah díla zakládá trestný čin, i když stíhání určité osoby pro tento čin je vyloučeno, nebo jestliže by se veřejné provozování díla závažným a nepřístojným způsobem dotýkalo veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti.

(3) Nebude-li o žádosti rozhodnuto nejdéle do 4 týdnů ode dne podání, má se za to, že povolení bylo uděleno. Totéž platí i v řízení odvolacím.

(4) Ustanovení zákona o právu autorském nejsou dotčena.

(1) Veřejná divadelní představení mohou se konati jen v budovách zvláště k tomu určených nebo v místech zvláště povolených.

(2) Má-li se veřejné divadelní představení konati v budově, která nebyla k účelům divadelním zřízena, nebo v přírodě, je k tomu třeba povolení okresního národního výboru (správního úřadu národní bezpečnosti).

(3) Vláda vydá nařízením předpisy o stavbě a zařízení nových divadelních budov, jakož i o tom, jaká opatření jest učiniti v divadelních budovách, místnostech a prostorách, v nichž se konají veřejná divadelní představení, s hlediska veřejné bezpečnosti, zejména stavební, požární a zdravotní.

(1) Dozor nad konáním veřejných divadelních představení vykonávají okresní národní výbory (správní úřady národní bezpečnosti).

(2) Vykonávaje dozor, má dozorčí orgán (úřad) přihlížeti k tomu, aby veřejná divadelní představení byla konána jen podle úředního povolení, bdíti, aby se způsob provozování nepříčil veřejnému pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, a brániti všelikému rušení představení.

(3) Představení, jež bylo povoleno, může býti zakázáno nebo přerušeno jen tehdy, je-li konáním jeho bezprostředně ohrožen veřejný pořádek, klid, bezpečnost nebo mravnost.

(1) K jednotlivým veřejným představením divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla zřízena, je třeba povolení místně příslušného okresního národního výboru (správního úřadu národní bezpečnosti), uděleného po slyšení příslušného oblastního divadla.

(2) Koná-li oblastní divadlo veřejné divadelní představení mimo své stálé sídlo, musí o tom učiniti oznámení místně příslušnému okresnímu národnímu výboru (správnímu úřadu národní bezpečnosti).

Veřejná divadelní představení nesmějí se konati ve dnech: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Štědrý den.

Kdo přestoupí ustanovení §§ 18 - 25, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem (správním úřadem národní bezpečnosti) za správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do 50.000 Kčs nebo trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do 6 měsíců; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 6 měsíců. Tresty na penězích připadají státu.

(1) Ustanovení §§ 9 - 26 je přiměřeně použíti i na divadla loutková.

(2) Vláda upraví podrobně nařízením zřizování loutkových divadel a divadelní činnost loutkářskou a může při tom stanoviti i úchylky od ustanovení tohoto zákona, pokud toho vyžaduje odlišná povaha loutkových divadel, jejich provoz, druh návštěvníků a kulturní a výchovné poslání jejich.

(1) Divadelní koncese, které byly v platnosti dne 8. června 1945, se k uvedenému dni zrušují.

(2) Osobám, které podle pověření ministra školství a osvěty vedou divadlo, pro jehož provoz byla koncese podle odstavce 1 zrušena, nebo provozovatelům, kterým bude pro takové divadlo uděleno provozovací povolení, přísluší právo užívati divadelních budov a sálů, jakož i tak řečené instructio fundi a všech zařízení sloužících k provozu divadla, které byly vlastnictvím někdejšího podnikatele anebo kterých někdejší podnikatel z jiného právního důvodu užíval.

(3) Někdejšímu podnikateli přísluší za toto omezení jeho práv náhrada, kterou stanoví, nedojde-li k dohodě, na návrh okresní soud, v jehož obvodě věci jsou, v nesporném řízení. Pokud právo někdejšího podnikatele užívati věci zaniklo, přísluší náhrada vlastníku věci, a jde-li o majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, přísluší náhrada Fondu národní obnovy.

(4) Nynější provozovatel se může užívacího práva podle odstavce 2 kdykoliv vzdáti. Někdejší podnikatel nebo za podmínek odstavce 3, věty druhé vlastník věci (Fond národní obnovy) může se domáhat u okresního národního výboru, v jehož obvodě věci jsou, aby užívací právo podle odstavce 2 bylo zrušeno, vyžaduje-li toho naléhavější zájem veřejný nebo není-li věci pro provozování divadla nadále nezbytně zapotřebí nebo neplní-li nynější provozovatel náležitě závazky, které mu z užívacího práva vzcházejí.

(1) Dnem, kdy zákon nabude účinnosti, pozbývají platnosti dřívější právní předpisy, pokud odporují tomuto zákonu, zejména

nařízení ze dne 25. listopadu 1850, č. 454 ř. z., jímž se vydává řád divadelní,

nařízení ze dne 26. prosince 1850, č. 200 čes. z. z. z roku 1851, o příslušnosti státních úřadů bezpečnostních ve věcech řádu divadelního,

nařízení ze dne 21. prosince 1851, č. 260 ř. z., jímž se ustanovuje, kterému úřadu přísluší vynášeti nálezy trestní podle § 8 řádu divadelního,

nařízení ze dne 25. července 1867, č. 49 čes. z. z., o rozhodování, může-li dílo divadelní býti provozováno,

nařízení ze dne 1. července 1868, č. 81 ř. z., jímž se mění zápověď provozovati v jisté dny hry divadelní,

zák. čl. XXXI/1848, jímž se zatímně nařizuje o divadlech, a pokud se týká ochotnických představení,

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování koncertů, produkcí atd.

(2) Týmž dnem se zrušuje ustanovení § 77 zákona čl. XL/1879 (přestupkového zákona).

(3) Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení § 22, odst. 3, pozbudou platnosti, pokud se týkají divadel,

zákon ze dne 27. března 1877, č. 27 čes. z. z., jak se mají stavěti nová divadla, jak se mají zařizovati a provozovati divadla vůbec, jak se v příčině jich koná úřední služba inspekční, a jak se v nich dohlíží k opatřením bezpečnostním, ve znění vládního nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 186 Sb., o některých přesunech působnosti zemských úřadů na úřady okresní,

vyhláška ze dne 30. března 1903, č. 51 čes. z. z., o osvětlení pro případ nouze v divadelních budovách a

nařízení zemského úřadu v Bratislavě ze dne 31. ledna 1938, č. 63 z. v. slovenského, o odborných revisích a úřední kontrole elektrických instalací v kinematografech, divadelních, zábavních a jiných podobných veřejných místnostech.

(4) Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení § 27, odst. 2, pozbudou platnosti, pokud se týkají loutkových divadel,

dekret dvorské kanceláře ze dne 6. ledna 1836, č. 5 sb. zák. pol., o veřejných produkcích, podívaných a zábavách a

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování koncertů, produkcí atd.

(5) Ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 65 Sb. n. SNR, o postátnění některých divadel, nejsou dotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1948 a provedou jej ministři školství a osvěty, národní obrany, vnitra, financí, spravedlnosti, informací, techniky a zdravotnictví.

1. Ministerstvo školství a osvěty se žádá, aby vypracovalo zákon o pracovním poměru divadelních umělců z povolání, t. zv. herecký zákon do 6 měsíců a předložilo jej k projednání.

2. Vláda se žádá, aby byl předložen zákon o zestátnění zemského divadla v Brně.

3. Ministerstvo financí se žádá, aby opatřilo potřebné prostředky z vyrovnávacího fondu na poskytování státního příspěvku na výdaje mimořádné a investiční pro země, okresy a obce, které provozují divadlo.

4. Vláda se žádá, aby divadelní představení nebyla zatěžována dávkou ze zábav ani jinými podobnými dávkami, a divadla tak nebyla nucena teprve žádat o osvobození od těchto dávek. Za dnešního stavu jsou totiž divadla převážně odkázána na pomoc z prostředků veřejných. Nemá tudíž pravého smyslu, aby jejich schodek byl zvyšován veřejnými dávkami, a na druhé straně, aby byly zvyšovány z tohoto důvodu jejich subvence.