(1) Vlastníci honiteb, kteří chtějí
vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři
honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky
nebo pachtýři honiteb (společenstevních
i vlastních) pověřeny výkonem práva
myslivosti, v dalším myslivečtí hospodáři,
musí míti platný roční lovecký
lístek a prokázati, že již nejméně
ve třech létech, třebas ne po sobě
jdoucích, měli roční lovecké
lístky a jsou československými státními
občany.
(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může
povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy.
(3) Pachtýřem společenstevní honitby
nebo společenstevní honitby sloučené
může býti myslivecká společnost,
jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného
ministerstvem zemědělství v dohodě
s ministerstvem vnitra, musí býti předem
schváleny příslušným zemským
národním výborem, na Slovensku pověřenectvem
zemědělství a pozemkové reformy, osoba
fysická nebo stát (pro krycí honitby). Do
rozhodnutí o neschválení stanov lze podati
odvolání k ministerstvu zemědělství
do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
Při propachtování společenstevní
honitby budiž především přihlíženo
k nabídce místní myslivecké,společnosti.
Členy myslivecké společnosti mohou býti
jen držitelé loveckých lístků
a většinu členů společnosti musí
tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští
a lesní zaměstnanci a příslušníci
ostatních pracujících vrstev obyvatelstva
měst a venkova. Společnost musí jednoho z
členů jakožto mysliveckého hospodáře
oznámiti okresnímu národnímu výboru,
jemuž musí rovněž hlásiti změnu
v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba,
která nemá dosud lovecký lístek, může
se sice státi členem myslivecké společnosti,
jest však povinna do 6 měsíců ode dne,
kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti.
Neučiní-li tak, ztrácí členství.
Počet členů musí býti úměrný
rozloze a jakosti honitby a rozhodne o něm zemský
národní výbor, na Slovensku pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy, při
schvalování stanov.
(1) Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku,
a to nejméně na dobu 6 let, v honitbách se
zvěří označenou v § 5, odst.
1, větě druhé stanoví se doba pachtovní
nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní
poměr končil 31. prosince. Podpacht honitby jest
zakázán; podpacht části honitby jest
však přípustný, je-li podpachtýřem
vlastník nebo pachtýř sousední honitby
a zlepší-li se podpachtem části honitby
podmínky pro řádný provoz myslivosti.
Má-li honitba větší rozlohu, může
býti rozdělena na dvě či více
honiteb, při čemž každá z nich
musí míti nejméně 500 ha honební
plochy. Rozdělení povoluje okresní národní
výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty. Členové
myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají
propachtovateli z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci
rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Pachtovní honební smlouva zaniká:
a) uplynutím pachtovní doby,
b) smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem
myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím
zánikem,
c) pravoplatným odepřením nebo pravoplatným
odnětím loveckého lístku mysliveckému
hospodáři, je-li v takovém případě
pachtýřem honitby myslivecká společnost,
nebo byl-li myslivecký hospodář pověřen
výkonem práva myslivosti pachtýřem
(§ 21, odst. 1), zanikne smlouva, neustanoví-li společnost
nebo jiný pachtýř do 30 dnů nového
mysliveckého hospodáře,
d) zánikem propachtované honitby,
e) dobrovolnou dohodou,
f) výpovědí podle ustanovení pachtovní
smlouvy.
(3) Může-li v případě zániku
pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti
honitba propachtována jen za nižší než
dosavadní pachtovné, jest dřívější
pachtýř povinen nahraditi rozdíl v pachtovném
až do uplynutí doby s ním smluvené,
jakož i náklady spojené s novým propachtováním.
(1) Přejde-li propachtovaná vlastní honitba
(§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě
spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel
do pachtovní honební smlouvy na místo dosavadního
propachtovatele, po případě přistoupí
k dosavadnímu propachtovateli jako spolupropachtovatel.
(2) Přejdou-li pozemky společenstevní nebo
sloučené společenstevní honitby do
vlastnictví jiné osoby, vstoupí nabyvatel
do práv a povinností dosavadního vlastníka,
jakožto člena honebního společenstva,
leč by u těchto pozemků, po případě
ve spojení s ostatními pozemky nabyvatelovými,
byly dány podmínky vzniku vlastní honitby
a nabyvatel uplatnil nárok na vlastní honitbu.
(3) Sníží-li se výměra honitby,
pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru,
má snížení výměry za následek
poměrné snížení a zvýšení
výměry za následek poměrné
zvýšení pachtovného.
(1) Pro následující druhy zvěře
se stanoví doba lovu takto:
jeleni (všeho druhu) | od 1. září | do 31. prosince |
daněk | od 1. září | do 30. listopadu |
muflon | od 1. října | do 31. prosince |
laň, danělka, kolouch a daňče, muflonka a mufloňata | od 1. listopadu | do 31. prosince |
srnec | od 16. května | do 30. září |
srna a srnče | od 1. října | do 31. prosince |
bachyně zvěře černé | od 1. října | do konce února |
zajíc | od 1. října | do 31. prosince |
jezevec | od 1. srpna | do 15. listopadu |
kuny | od 1. prosince | do 31. ledna |
drop-kohout | od 1. dubna | do 30. dubna |
divoký krocan a kohouti tetřeví a tetřívčí | od 16. března | do 15. května |
bažanti-kohouti (všeho druhu) | od 1. října | do 31. prosince |
bažanti-slepice (všeho druhu) | od 1. listopadu | do 31. prosince |
koroptev | od 16. srpna | do 31. října |
sluka lesní | od 1. září | do 15. dubna |
sluky bahenní a kolihy | od 1. srpna | do 31. prosince |
holub-hřivnáč | od 1. července | do 31. prosince |
divoké husy | od 16. července | do 31. prosince |
divoké kachny | od 1. srpna | do 30. listopadu |
lyska a roháči | od 16. července | do 31. ledna |
volavka popelavá | od 1. července | do 31. ledna |
kvíčala | od 1. října | do 31. března |
káně lesní a rousná | od 1. září | do 31. března |
havran | od 1. dubna | do 31. května. |
(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěre:
medvěd, rys a divoká kočka v zemích
České a Moravskoslezské, norek, kamzík,
kozorožec, svišť, vydra, tetřeví
a tetřívčí slepice, divoká
krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák,
hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna
zrzohlavá, racek, krkavec, ořešník,
sovy, luňáci, ostříž, dřemlík,
poštolky, vodouši, jespáci, břehouši,
kulíci, bukači, potáplice, labutě,
jeřábi, chřástalové, orlové,
supi, sokol stěhovavý raroh a ostatní zde
nejmenované druhy zvěře.
(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř
černá kromě bachyně, která
je chráněna od 1. března do 30. září,
divoký králík, liška, tchoř,
veverka, hranostaj, lasice, jestřáb, krahujec, pochop,
pilich, moták, vrány (černá a šedivka),
straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka není hájena
na rybnících plůdkových a třecích.
Lov jezevců, kání lesních a rousných,
jakož i sov a ježků jest výjimečně
v udržovaných bažantnicích volný
po celý rok; obvod takových bažantnic stanoví
okresní národní výbor.
(4) Mláďata zvěře jelení, daňčí,
mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé
se považují za kolouchy, po případě
daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata
a kozorožčata do 31. března následujícího
roku po jejich kladení.
(5) Ustanovení zákonů o ochraně ptáků
užitečných pro zemědělství
a jiných obecně užitečných zvířat
neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená
podle tohoto zákona za zvěř.
(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí
pro obory a o zvěři, která se v ní
chová a nemůže přebíhati přes
oplocení obory.
(7) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy, muže měniti dobu hájení
určitých druhů zvěře, je-li
to odůvodněno místními klimatickými
nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován
zdravý stav zvěre a aby bylo zabráněno
jejímu degenerování, aby nepoměrným
rozmnožením některých druhů zvěře
nebylo ohroženo provozování polního,
lesního a rybničního hospodářství,
dále vyžadují-li toho účely vědecké
nebo péče o myslivost, při čemž
jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře
zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře,
které jsou nebo budou chráněny jako přírodní
památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství
a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá
vyjádření pověřenectva školství
a osvěty.
(8) Hrozí-li některému druhu zvěře,
který není podle tohoto zákona hájen,
vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody,
může ministerstvo zemědělství
po slyšení ministerstva školství a osvěty,
na Slovensku také po vyjádření příslušných
pověřenectev, stanoviti částečnou
nebo celoroční dobu hájení takového
druhu zvěře. Totéž platí o zvěři
ostatní, jmenovitě v mimořádných
případech, jako při živelních
pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými
byl stav některého druhu zvěře povážlivě
ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé
zvěře utrpěl nešetřením
ustanovení § 27, odst. 1 nebo špatným
hospodařením a neučinil-li okresní
národní výbor již příslušné
opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové
opatření nemá oprávněný
k výkonu práva myslivosti, po případě
honební výbor, nárok na slevu pachtovného
nebo náhradu škody.
(9) Opatření podle předchozích odstavců
lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých
důvodů na více let nebo do odvolání,
a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty.
(10) Okresní národní výbor může
mysliveckému hospodáři povoliti výjimky
z ustanovení odstavců 1 až 3, jde-li o usmrcení
poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř
byla chycena k účelům chovu.
(11) Odstřel zvěře spárkaté,
vyjma odstřel zvěře černé mimo
obory, jakož i odstřel dropů, divokých
krocanů, tetřevů a tetřívků
smí se prováděti jen podle plánu odstřelu,
schváleného okresním národním
výborem. Plán odstřelu jest předložiti
ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc
před počátkem doby odstřelu ke schválení
okresnímu národnímu výboru; nedojde-li
ke schválení v této lhůtě,
považuje se plán za schválený.
(12) Myslivecký hospodář jest povinen vésti
podle směrnic, které vydá vyhláškou
v Úředním listě ministerstvo zemědělství
po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré
zvěře a podávati o něm hlášení
pro statistické účely.
Myslivecký hospodář jest povinen používati
při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného
psa. Bližší předpisy může
vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy.
(1) Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet
některého druhu zvěře byl zmenšen
v zájmu polního, ovocnářského
nebo lesního hospodářství, může
zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy, po vyšetření věci
naříditi po slyšení Jednotného
svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři,
aby dal určitý počet kusů této
zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené
lhůtě, a to třeba i v době hájení,
nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil
určitý počet kusů této zvěře
v době hájení. Pro zmíněné
nařízení nemá pachtýř
nárok na slevu pachtovného ani na náhradu
škody.
(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář
nařízení podle odstavce 1, může
zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy, po případě z jejich
zmocnění okresní národní výbor,
dáti provésti nařízený odstřel
nebo odchytání zvěře na jeho útraty.
Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři
za náhradu přiměřených výloh
spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním
zvěře, které určí okresní
národní výbor, který dal odstřel
nebo odchytání provésti.
(3) Ustanovení předchozích odstavců
neplatí pro obory (§ 5, odst, 3) o zvěři,
která se tam chová a nemůže přebíhati
přes oplocení obory.
(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době
nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené
krmení zvěře a v době zimní
zříditi ve volném poli vhodné úkryty
pro zvěř.
(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář
přes výzvu okresního národního
výboru ustanovení předchozího -odstavce,
může okresní národní výbor
zaříditi krmení zvěře na-jeho
náklad.
(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění
mysliveckého hospodáře zvěř
trpí hladem, může okresní národní
výbor omeziti v běžném i příštím
roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně
zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední
věty platí obdobně.
(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc
zvěře, nebo je-li podezření z takové
nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře,
jest myslivecký hospodář, po případě
honební výbor, povinen hlásiti to neprodleně
okresnímu národnímu výboru. V ohlášení
nutno uvésti druh zvěře a označiti
blíže místo, kde se zvěř nachází.
Opatřením, která učiní okresní
národní výbor z důvodů veterinárně
zdravotních, musí se myslivecký hospodář,
po případě honební výbor, v
postižené honitbě i v honitbách sousedních
podrobiti.
(2) Opatření podle odstavce 1 může okresní
národní výbor učiniti i bez ohlášení
podle odstavce 1.
(3) Taková nutná opatření musí
okresní národní výbor neprodleně
hlásiti zemskému národnímu výboru,
na Slovensku pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy.
(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře
nebo aby se zamezilo její rozšíření,
může okresní národní výbor
naříditi povinný odstřel nemocné
nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li
myslivecký hospodář toto nařízení
ve stanovené lhůtě, může okresní
národní výbor provésti odstřel
na jeho účet, v případě §
14, odst. 1 na účet honebního společenstva.
Zvěřina musí býti bez náhrady
na vyzvání předložena okresnímu
národnímu výboru k vyšetření.
(1) V honitbě obstarává ochranu myslivosti
buď k tomu ustanovený a úředně
potvrzený přísežný myslivecký
personál ochranný, v dalším myslivecký
hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li
podmínkám stanoveným pro vzetí do
přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník
honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž
vzat okresním národním výborem do
přísahy na svou žádost a osoba pověřená
výkonem práva myslivosti na žádost toho,
kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil
(§ 14, odst. 1, § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy
vzatý myslivecký hospodář budiž
považován za mysliveckého hajného. Kromě
toho přísluší všeobecný
dohled na plnění předpisů tohoto zákona
orgánům bezpečnosti.
(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze
honitby mají býti myslivečtí hajní
ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor;
při tom platí zásada, že jeden myslivecký
hajný se musí ustanoviti při výměře
od 500 ha honební plochy. Několik sousedních
honiteb může míti společného
mysliveckého hajného, je-li tím ochranná
myslivecká služba zajištěna.
(3) Není-li společenstevní nebo sloučená
společenstevní honitba propachtována, jest
honební výbor povinen ustanoviti do propachtování
honitby potřebný počet mysliveckých
hajných na náklad honebního společenstva.
(4) Myslivecký hajný, pokud koná službu,
požívá stejné ochrany jako orgány
veřejné. O vzetí do přísahy
mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech
platí dosavadní předpisy.
(5) Myslivecký hajný musí při výkonu
služ-by míti předepsaný viditelný
služební odznak a míti s sebou písemné
osvědčení o složení přísahy,
vydané okresním národním výborem,
a tímto se při zákroku na požádání
prokázati. Ve službě jest oprávněn
nositi lovecké zbraně, uvedené v osvědčení
o složení přísahy, Osvědčení
opravňuje mysliveckého hajného k výkonu
práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven,
a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo
ho ustanovil, při čemž musí býti
pojištěn proti následkům odpovědnosti
z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku
účinnosti tohoto zákona musí nově
ustanovený myslivecký hajný splniti vedle
náležitostí odstavce 1 i podmínky pro
získání loveckého lístku.
(6) Myslivecký hajný smí vykonávati
ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě
v honitbách, pro které byl ustanoven.
(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před
pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří
a dravými zvířaty, jakož i péči
o dodržování předpisů vydaných
k ochraně zvěře a myslivosti.
(2) Osoby, jimž přísluší ochrana
myslivosti, jsou oprávněny zejména:
a) zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou
zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě
mimo veřejné silnice a cesty nebo takové
cesty, kterých se všeobecně užívá
jako spojení mezi obcemi, zemědělskými
usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném
výkonu práva myslivosti nebo při činu
tímto zákonem zakázaném, a zjistiti
jejich totožnost. V takových případech
jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým
osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje,
chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě
i loveckého psa a fretku, vykázati je z honitby,
a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním
orgánům. Přistižení jsou povinni
bez váhání uposlechnouti;
b) usmrcovati v honitbě psy hledající nebo
pronásledující zvěř nebo k
ní se plížící mimo vliv svého
pána ve vzdálenosti větší než
200 m od obydleného domu. Toto oprávnění
se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li
se od stáda více než 200 m, a též
na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské
psy vojenské a policejní psy, pokud jsou jako takoví
k rozeznání a pokud jich oprávněný
k jejich službě používá, nebo pokud
se při výkonu služby přechodně
vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče;
c) usmrcovati kočky potulující se v honitbě
ve vzdálenosti větší než 200 m
od nejbližšího obydleného domu nebo v
honitbě pytlačící;
d) hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř
a ostatní dravá zvířata, při
čemž se rozumí zvěří škodlivou
(škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá
a dravými zvířaty všechna nelovná
zvířata myslivosti škodlivá, na př.
pytlačící psi, kočky a v bažantnici
ježci.
(3) Oprávnění podle odstavce 2, písm.
b) až d) přísluší též
mysliveckému hospodáři, který je může
přenésti na loveckého hosta.
(4) Vlastník psů a koček usmrcených
v honitbách může požadovati náhradu
utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li,
že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost
usmrcení shora uvedených zvířat.
(5) Odebrané zbraně, lovecké a chytací
nástroje, po případě i lovecké
psy nebo fretky podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně
odevzdati místnímu národnímu výboru,
v jehož obvodě byly odebrány, a věc
oznámiti okresnímu národnímu výboru
nebo nejbližšímu orgánu bezpečnosti.
(6) Vysazovati divoké králíky ve volné
přírodě a zvěř černou
mimo obory je zakázáno.
(7) Vlastníkům psů je zakázáno
nechati psy volně pobíhati v honitbě.
(8) Neoprávněným osobám je zakázáno
odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení
zhaslou zvěř.
(1) Zvěř postřelená nebo jinakým
způsobem zraněná, která přeběhne
do cizí honitby, nesmí tam býti stíhána
bez svolení mysliveckého hospodáře;
nedá-li však svolení, jest povinen sám
takovou zvěř dále stíhati.
(2) Přeběhne-li postřelená zvěř
spárkatá do sousední cizí honitby
a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil, a při
společném výkonu práva myslivosti
více osobami ten, kdo výkon řídí,
povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti
a ukrýti, není však oprávněn
při překročení hranice honitby vzíti
s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby,
v níž byla postřelena, je však povinen
co nejdříve oznámiti případ
mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě
postřelená zvěř zhasla. Přešla-li
zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední
honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené
povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři
honitby, do níž zvěř přešla,
označiti nástřel a místo přechodu.
Není-li jiná dohoda, patří trofej
tomu, kdo zvěř složil, zvěřina
pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž
zvěř zhasla. Takový kus zvěře
se započítá do plánu odstřelu
toho, komu patří trofej, u zvěře bez
trofeje tomu, komu patří zvěřina.
(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou
zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li
se předem o tom vlastník pozemku; zvěř
zhaslá nebo padlá na takových pozemcích
náleží mysliveckému hospodáři,
v jehož honitbě takový pozemek leží.
Ministerstvo zemědělství jest oprávněno
po vyjádření Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty omeziti
právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon
z důvodů státních zájmů,
zejména pro účely vědecké,
ochranu přírody, nebo zřízení
reservací pro zvěř, a na návrh ministra
vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení
cizineckého ruchu. V tom případě platí
přiměřeně předpisy o pachtovném
a o náhradě škod podle tohoto zákona.
(1) Vykonávati právo myslivosti může
vedle mysliveckých hospodářů (§
21, odst. 1) každý, kdo má platný lovecký
lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem
vystavena povolenka k lovu (lovecký host) podle vzoru,
který vydá ministerstvo zemědělství,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy; povolenky
není třeba, je-li lovu přítomen myslivecký
hospodář. Při společných honech
stačí jedna povolenka pro všechny účastníky
honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných
k výkonu práva myslivosti (spoluvlastníci
vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu
podepsána všemi mysliveckými hospodáři.
Pachtýři jest zakázáno vydávati
tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro sbírání
vajec pernaté zvěře a shozů paroží
se nevyžaduje lovecký lístek, postačí
pouze povolenka k lovu.
(2) Kdo vykonává právo myslivosti, musí
s sebou nositi lovecký lístek, po případě
i povolenku k lovu, a jest povinen předložiti tyto
průkazy na požádání veřejným
bezpečnostním orgánům, mysliveckému
hospodáři a mysliveckým hajným.
(3) Lovecké lístky vydává okresní
národní výbor, v jehož obvodu má
žadatel své řádné bydliště.
Osobám, které nemají řádného
bydliště, vydá lovecké lístky
okresní národní výbor, v jehož
obvodě se právě zdržují. Lovecký
lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké
zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně,
výrobní firmy nebo značky a ráže.
(4) Lovecké lístky jsou:
a) roční lovecký lístek pro tuzemce,
b) tříroční lovecký lístek
pro tuzemce,
c) roční lovecký lístek pro cizozemce,
d) měsíční lovecký lístek
pro cizozemce,
e) roční bezplatný lovecký lístek
pro žáky a posluchače lesnických a hájenských
škol a pro lesní praktikanty,
f) tříroční bezplatný lovecký
lístek pro myslivce a lesníky z povolání.
(5) Žádost o vydání loveckého
lístku se podává na vzoru, který určí
ministerstvo zemědělství, na Slovensku po
vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy. K žádosti jest připojiti:
a) potvrzení zachovalosti, že není důvodů
pro odepření vydání loveckého
lístku podle § 35, odst. 1 a 2,
b) průkaz, že žadatel jest členem Československé
myslivecké jednoty,
c) podobenku z poslední doby,
d) průkaz, že žadatel měl již nejméně
jeden roční lovecký lístek, platný
v kterémkoliv roce v Československé republice
nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo lesnickou
zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou
školu nebo jest žákem lesnické nebo hájenské
školy, po případě lesním praktikantem,
e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu
platnosti loveckého lístku pojištění
proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti (§ 36, odst. 1),
f) písemný souhlas zákonného zástupce,
je-li žadatel osoba nezletilá, po případě
písemný souhlas manžela nebo jiného
zákonného zástupce, je-li žadatelkou
nezletilá manželka.
(6) Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d)
není třeba připojovati k žádostem
o udělení loveckých lístků
pro cizince.
(7) Jde-li o vydání tříročního
loveckého lístku, musí žadatel předložiti
průkazy podle odstavce 5, písm. b) a e) platné
pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek
vydán.
(8) Roční bezplatný lovecký lístek
[odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší
18 let k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu
myslivce z povolání.
Za vydání loveckého lístku vybírá
okresní národní výbor dávku
za úřední úkony ve věcech správních,
jejíž výši a způsob vybírání
stanoví ministerstvo zemědělství v
dohodě s ministerstvem financí a vyhlásí
v Úředním listě. Výtěžek
dávek přísluší ministerstvu zemědělství,
na Slovensku pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy, pro zvelebování myslivosti.
Za vydání bezplatných loveckých lístků
se dávka nevybírá.