Zemědělský výbor projednal vládní návrh zákona (tisk 531) o myslivosti ve schůzích dne 18. a 19. června, 3., 4. a 10. září, 8., 9. a 22. října, 25. listopadu a 17. prosince 1947,

právní výbor ve schůzích dne 5. a 11. listopadu a 3. a 17. prosince 1947 a

rozpočtový výbor ve schůzi dne 17. prosince 1947.

Ve schůzích zemědělského a právního výboru byly provedeny ve vládním návrhu změny a doplňky, o nichž bylo dosaženo shody mezi oběma výbory. Rozpočtový výbor schválil návrh zákona ve znění upraveném oběma zmíněnými výbory.

Zemědělský výbor k § 21, odst. 3, větě čtvrté připomíná, že nutno toto ustanovení vykládati tak, že většinu společnosti může tvořiti kterákoliv z uvedených kategorií obyvatelstva, při čemž kategorie pracujících na půdě, uchází-li se někdo z ní o účast ve společnosti, nemá býti opomenuta.

Právní výbor k § 19, odst. 1 připomíná, že toto ustanovení neplatí pro ten případ, kdy o pacht honitby se uchází myslivecká společnost, jejímž předsedou nebo členem jest honební starosta nebo některý člen honebního výboru, neboť v tom případě se neucházejí o pacht honitby sami, nýbrž myslivecká společnost. Totéž platí v tom případě, kdy předsedou nebo členem myslivecké společnosti jest osoba s honebním starostou nebo s členem výboru zpřízněná nebo sešvagřená.

K § 21, odst. 3, větě prvé připomíná výbor právní, že stát jako uchazeč o pacht krycí honitby nepožívá žádných výhod a nevylučuje osobu fysickou ani mysliveckou společnost z práva najímati společenstevní honitbu.

U příležitosti § 24, odst. 3, věty čtvrté podotýká právní výbor, že za příslušníka pracujících vrstev jest považovati každou osobu provozující kteroukoliv zákonem uznanou činnost, jakož i osobu, která pro nemoc, či stáří a pod. takovou činnost již nemůže vykonávati.

Všechny tři jmenované výbory předkládají ústavodárnému Národnímu shromáždění upravený návrh zákona ke schválení tak, jak je zřejmý z připojeného celkového znění, které jest nerozdílnou součástí této zprávy.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

(2) Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti neb jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

a) zvěř užitková: srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus), kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorohá (Capra ibex), mufloní (Ovis musimon), zvěř černá (Sus scrofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík divoký (Oryctolagus cuniculus);

pernatá: dropi (Otididae), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti (Phasianidae), koroptev polní (Perdix per dix), křepelka obecná (Coturnix coturnix), jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus pilaris), cvrčala obecná (Turdus musicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí holubi (Columbidae);

b) zvěř škodlivá (škodná): srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris), vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus europaeus);

pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subbuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius), luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní (Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Buteonidae) kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo) a sovy (Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán obecný (Phalocrocorax carbo), roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica), vrána šedá (Corvus cornix), vrána černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius, krkavec veliký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kavka (Coloeus monedula).

(2) Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady řádně ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Právo myslivosti může býti vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných mysliveckých zásad.

(1) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy. Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400 ha.

(2) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.

(3) Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

(4) Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(1) Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

(2) O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, když by snad pozemky v odstavci 1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

(3) O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí, v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

(4) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(5) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(6) K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150 ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo zemědělství.

(2) Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

(1) Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

(2) Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené pro vznik honitby.

(3) Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje na návrh stran okresní národní výbor.

(4) Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí, okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

(5) Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby (honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno, zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením pachtovní doby.

(6) Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin předepsané výměry.

(7) Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.

Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62, odst. 5.

(1) Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva 7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

(2) Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných členů.

(3) Valnému shromáždění přísluší:

a) voliti honebního starostu, který je zároveň předsedou honebního výboru, jeho zástupce a pět dalších členů honebního výboru a jejich náhradníků,

b) rozhodovati o způsobu využití společenstevní honitby (§ 14, odst. 1, věta první),

c) schvalovati návrhy honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku (§ 14, odst. 8).

Valné shromáždění může přenésti provedení úkolu uvedeného pod písm. b) na honební výbor.

(4) Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhodne předsedající.

(5) Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas. Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili, mohou se dáti zastoupiti.

(6) Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí okresnímu národnímu výboru.

(7) Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu a nařídí provedení nové volby.

(8) Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 2). Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(9) Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6; o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.

(1) Honební výbor se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích. Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Schůze svolává a jim předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(2) Honební výbor spravuje všechny honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valnému shromáždění, zejména stanoví pachtovní podmínky, určuje osobu pachtýře, bylo-li rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky, a určuje osobu, která má býti pověřena výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1), dále provádí usnesení valného shromáždění a sdělává a předkládá návrh na použití čistého výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva valnému shromáždění ke schválení a pořizuje a vede seznam členů honebního společenstva.

(3) Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.

(4) O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.

(5) Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.

(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního společenstva a ručí podle obecných právních předpisů za veškeré škody jimi zaviněné ve správě finančních věcí honebního společenstva.

(2) Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou, pokladníkem a zapisovatelem.

(3) Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně třetiny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti schůze svolána.

Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho náhradník.

(1) Honební společenstvo může využíti společenstevní honitby buď propachtováním nebo na vlastní účet. Vysloví-li se honební společenstvo pro využití honitby na vlastní účet, pověří výkonem práva myslivosti osobu, která splňuje podmínky stanovené pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1), a oznámí ji jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru. Společenstevní honitbu lze propachtovati:

a) po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky,

b) z volné ruky,

c) prodloužením platného pachtovního poměru.

(2) Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli s udáním nejnižšího podání, konce lhůty k podání písemných nabídek, místa a doby jejich otevření. Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(3) O způsobu využití společenstevní honitby po případě o jejím propachtování musí honební společenstvo rozhodnouti nejpozději 6 měsíců před skončením dosavadního pachtovního poměru. Bude-li rozhodnuto pro propachtování, musí býti smlouva předložena k schválení (§ 18) nejpozději 3 měsíce před skončením dosavadního pachtovního poměru.

(4) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.

(5) Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před otevřením písemných nabídek, po případě [odstavec 1, písm. b)] před podpisem pachtovní smlouvy, Jistota nemá povahu závdavku. Podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak podatel nejvhodnější písemné nabídky do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti další nejvhodnější nabídka přijata.

(6) Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 41) a vrátí se při zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena. Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.

(7) Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.

(8) Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti, aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména když rozdělení výtěžku by bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.

Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů, kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám, Z nevyloučených nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.

O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru musí býti zažádáno do 31. května posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.

Při nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří dnů ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím, že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke schválení.

Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona. Není-li smlouva schválena, není platná.

(1) Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru se nesmí zúčastniti řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.

(2) Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21, odst. 1).

Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování společenstevních honiteb platí přiměřeně.