Oddíl třetí.

Donucovací ustanovení.

§ 14.

Zajištění, vymáhání a promlčení.

(1) Je-li plnění daňové povinnosti ohroženo, může okresní finanční ředitelství uložiti poplatníku písemným příkazem, v němž uvede také důvody ohrožení, aby poplatník buď složil dostatečnou jistotu ve lhůtě zároveň ustanovené, nebo aby platil daň z každé zásilky přepychových předmětů před vyskladněním do volného oběhu. Nesloží-li uloženou jistotu ve stanovené lhůtě, může okresní finanční ředitelství zakázati další vyskladňování přepychových předmětů, a to až do doby, kdy jistotu složí. O druhu a rozsahu jistoty rozhoduje okresní finanční ředitelství.

(2) Nebyla-li splatná daň zaplacena v plné výši v platební lhůtě (§ 6), jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení 5% zvýšení splatné daně, po případě i poplatek z prodlení obdobně podle ustanovení o dani z obratu.

(3) Nezaplacená přepychová daň a její příslušenství se vymáhají podle ustanovení o vymáhání přímých daní, při čemž je vymáhajícím úřadem okresní finanční ředitelství a úřadem exekučním berní úřad.

(4) Právo státu vymáhati přepychovou daň a její příslušenství se promlčuje obdobně podle ustanovení o promlčení práva státu vymáhati přímé daně.

(5) O zajištění a vymáhání daně a o promlčení práva státu na daň při dovozu platí příslušná ustanovení o cle.

§ 15.

Trestní ustanovení.

(1) Kdo jakýmkoli způsobem zkrátí nebo zatají přepychovou daň nebo se o to pokusí, dopouští se těžkého důchodkového přestupku a trestá se pokutou ve výši dvoj- až osminásobku daně připadající na předmět trestného činu.

(2) Nelze-li částku daně, podle níž jest pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti, uloží se podle okolností případu pokuta od 100 Kčs do 10,000.000 Kčs.

(3) Kdo neoprávněně od odběratele přepychového předmětu vybere přepychovou daň vyšší částkou, než jakou sám zaplatil, nebo kdo od odběratele nepřepychového předmětu vybere přepychovou daň, trestá se pokutou ve výši od 1.000 Kčs do 1,000.000 Kčs.

(4) Kdo jedná jinak, než jest uvedeno v odstavci 1, proti ustanovením tohoto zákona a prováděcím nařízením podle něho vydaným, trestá se pokutou od 100 Kčs do 100.000 Kčs.

(5) Ustanovení trestního zákona důchodkového o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, uloží-li se místo pokuty převyšující tuto nejvyšší výměru trest na svobodě.

(6) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo ní náhradní trest vězení (uzamčení) od jednoho dne až do jednoho roku; náhradní trest vězení (uzamčení) se stanoví tak, že se uloží za každých 100 až 1.000 Kčs pokuty podle míry provinění a podle výdělečných, majetkových a jinakých osobních poměrů viníkových jeden den vězení.

(7) Trestnost činů důchodkových se promlčuje ve třech letech a, nebyla-li daň zkrácena nebo ohrožena, v jednom roce; promlčení počíná dnem, kdy byl trestný čin spáchán.

(8) Úřady a soudy rozhodující o trestných činech důchodkových hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

(9) Na upuštění od trestního řízení nemá obviněný právního nároku.

(10) Pro zjištění skutkové podstaty činů trestných podle tohoto zákona platí obdobně ustanovení §§ 13 až 20 celního zákona s omezením, že oprávnění § 15 celního zákona lze použíti jen při podezření z těžkých důchodkových přestupků.

(11) Jinak platí o stíhání a trestání trestných činů podle tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných ustanovení trestního práva důchodkového.

(12) Soud, rozhodující o trestném činu podle tohoto zákona, může v trestním rozsudku u osoby, která byla opětovně odsouzena pro porušení ustanovení tohoto zákona, vysloviti odnětí živnostenského oprávnění.

(13) O trestných činech spáchaných při dovozu platí předpisy o cle.

§ 16.

Propadnutí.

(1) Přepychové předměty, které jsou uloženy jinde než v místnostech uvedených poplatníkem v ohlášení podle § 11 a které nejsou zapsány v záznamu o výdeji zboží, může prohlásiti okresní finanční ředitelství za propadlé ve prospěch státu bez ohledu na to, komu patří a zda se zavede proti určité osobě trestní řízení důchodkové. Ustanovení § 9, odst. 1 zůstává nedotčeno.

(2) Úřední orgány pověřené dozorem nebo daňovou kontrolou jsou oprávněny v případech uvedených v předcházejícím odstavci postarati se na útraty dotčených osob o bezpečné uschování takových předmětů do rozhodnutí příslušného finančního úřadu; hrozí-li nebezpečí v prodlení, zařídí samy prodej.

Oddíl čtvrtý.

Řízení.

§ 17.

Příslušnost finančních úřadů.

(1) Věcně příslušné pro řízení ve věci přepychové daně jsou:

1. v I. stolici okresní finanční ředitelství,

2. v II. stolici v zemích České a Moravskoslezské zemská finanční ředitelství, na Slovensku pověřenectvo financí.

(2) Při dovozu jsou věcně příslušné úřady celní správy podle předpisů o cle.

(3) Místní příslušnost okresního finančního ředitelství se řídí zpravidla místem výroby. Při dovozu jest místně příslušným ten celní úřad, který předměty podrobené dani projednává.

(4) Ministerstvo financí nebo úřady jím zmocněné mohou upraviti místní příslušnost podle odstavce 3, věty první, na žádost nebo z moci úřední jiným způsobem.

§ 18.

Opravné prostředky.

(1) Proti rozhodnutím a opatřením ve věcech přepychové daně přísluší poplatníku odvolání, které jest podati do 30 dnů písemně u úřadů, který je vydal.

(2) Rozhodnutí a opatření musí obsahovati označení úřadu, u kterého, a lhůtu, ve které může býti podáno odvolání.

(3) Odvolací lhůta počíná dnem po doručení rozhodnutí nebo opatření; je zachována, bylo-li odvolání v odvolací lhůtě odevzdáno na potvrzení u poštovního úřadu k dopravě. Počátek a běh lhůty se nestaví nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li však poslední den lhůty na neděli, státem uznaný svátek nebo památný den, končí lhůta teprve příštím všedním dnem.

(4) Odvolání podané na místě nepříslušném se postoupí neprodleně úřadu příslušnému. Bylo-li podáno u nepříslušného úřadu ve lhůtě odvolací, považuje se za včas podané. Odvolání podané opožděně odmítne úřad, proti jehož rozhodnutím nebo opatřením jest odvolání podáno. Proti tomuto rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice.

(5) Odvolání nemá odkladného účinku ani co do placení ani co do vymáhání daně.

(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice. Odvolací úřad může, dokud nenastalo promlčení, rozhodovati také o daňové povinnosti a naříkanou daň zvýšiti.

(7) Proti opatření důchodkového kontrolního úřadu příslušejí postiženému námitky, které jest podati do tří dnů písemně nebo ústně do protokolu u důchodkového kontrolního úřadu, který opatření učinil. Rozhoduje o nich okresní finanční ředitelství s konečnou platností. Jinak zde platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 5.

(8) O odvolání ve věci přepychové daně při dovozu platí předpisy o cle.

(9) Pro opravné prostředky ve věci vymáhání přepychové daně platí obdobně ustanovení o přímých daních.

§ 19.

Součinnost veřejných úřadů, ústavů, orgánů, sdružení podnikatelů, závodních zastupitelstev a jiných osob.

(1) Všechny veřejné úřady a ústavy, dále sdružení podnikatelů a závodní zastupitelstva, jakož i jejich orgány, stejně jako orgány řízeného hospodářství, jsou povinny poskytovati v mezích své působnosti pomoc při provádění tohoto zákona, zvláště při zjišťování daňové povinnosti, při vymáhaní daně a při provádění daňové kontroly a úředního dozoru.

(2) Finanční orgány jsou oprávněny žádati od osob zúčastněných na výrobě nebo odbytu přepychových předmětů, aby podaly vysvětlení potřebná ke zjištění daňové povinnosti.

(3) Konečně jest každý povinen vypovídati ve věcech přepychové daně jako svědek, znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce. Výpověď však smějí odepříti osoby, které jsou příbuznými poplatníkovými v přímé linii, manžel nebo manželka a její sourozenci, dále sourozenci poplatníkovi. Jiné osoby mohou odepříti takové výpovědi, jimiž by byla jim nebo osobě, ke které jsou v některém z uvedených poměrů, způsobena přímá a poměrně značná škoda majetková nebo hanba, nebo by vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo by byla porušena jejich povinnost mlčenlivosti, státem uznaná nebo by bylo prozrazeno podnikatelské tajemství.

(4) Na osoby exteritoriální, na konsuly z povolání a osoby jim na roveň postavené, nejsou-li tyto osoby československými státními občany a neprovozují-li na území Československé republiky výdělečnou činnost s předměty podléhajícími této dani, se ustanovení odstavce 2 a 3 nevztahují.

(5) Přepravní podniky jsou povinny dovoliti orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona, aby v úředních hodinách nahlížely do přepravních záznamů a činily z nich potřebné výpisy.

Oddíl pátý.

Přechodná ustanovení.

§ 20.

Dodatečné zdanění.

(1) Přepychový předmět, který poplatník vyskladnil nebo vzal pro vlastní spotřebu již za účinnosti tohoto zákona, podléhá přepychové dani, i když jej vyrobil nebo si jej dal vyrobiti (ve mzdě, po domácku a pod.) ještě před účinností tohoto zákona.

(2) Kdo v den vyhlášení tohoto zákona vyrábí nebo si dává vyráběti (ve mzdě, po domácku a pod,) přepychové předměty (§ 3), je povinen podati do 15 dnů po jeho vyhlášení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu trojmo písemné oznámení, z něhož zůstane jeden stejnopis u důchodkového kontrolního úřadu, jeden bude zaslán okresnímu finančnímu ředitelství a jeden se vrátí potvrzený podateli. Oznámení musí obsahovati tyto údaje podle stavu ke dni účinnosti zákona:

1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),

2. výrobní, skladní a obchodní místnosti, ve kterých jsou přepychové předměty uloženy,

3. druh vyráběných přepychových předmětů,

4. zásoby přepychových předmětů,

5. jméno a bydliště odpovědného zástupce,

(3) Kdo má v den vyhlášení tohoto zákona přepychové předměty, jichž nabyl od jiné osoby, nebo které dovezl z celní ciziny, a které jsou určeny k dalšímu zcizení, je povinen je zdaniti a zaplatiti z nich přepychovou daň. Za tím účelem je povinen podati do 15 dnů po vyhlášení tohoto zákona místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu trojmo písemné oznámení, z něhož zůstane jeden stejnopis u důchodkového kontrolního úřadu, jeden bude zaslán okresnímu finančnímu ředitelství a jeden se vrátí potvrzený podateli. Oznámení musí obsahovati tyto údaje podle stavu ke dni účinnosti tohoto zákona:

1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),

2. druh a množství přepychových předmětů,

3. obecnou cenu jednotlivých předmětů,

4. vypadající přepychovou daň vypočítanou z obecných cen podle sazeb stanovených v seznamu přepychových předmětů. Přepychovou daň je povinen zaplatiti do 31. prosince 1947 šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného zemského finančního ředitelství, po případě na účet pověřenectva financí. Pro toto dodatečné zdanění zásob platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona.

(4) Dodatečnému zdanění podléhají také přepychové předměty, které jsou v den vyhlášení tohoto zákona v dopravě a které byly vypraveny z výrobního podniku nebo celně projednány před tímto dnem; daň je povinen platiti příjemce přepychových předmětů stejným způsobem, jako jest uvedeno v odstavci 3.

(5) Přepychovou daň zaplacenou ze zásob přesunou osoby uvedené v odstavci 3 na své odběratele; při tom jsou povinny vydati jim účet.

(6) Dodal-li poplatník přepychový předmět již za účinnosti tohoto zákona podle smlouvy, kterou uzavřel s odběratelem před jeho účinností, jest oprávněn zvýšiti smluvní cenu o přepychovou daň, kterou je povinen odběrateli zvlášť účtovati.

Oddíl šestý.

Mimořádná a závěrečná ustanovení.

§ 21.

Odchylný způsob zdanění.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s příslušným ministrem stanovil odchylný způsob zdanění, kde by vybírání přepychové daně podle ustanovení tohoto zákona bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo kde by toho vyžadoval hospodárnější a snadnější způsob provádění tohoto zákona. Tato úprava se může vztahovati buď na jednotlivé případy nebo celé skupiny poplatníků, po případě na jednotlivé druhy přepychových předmětů nebo na celé jejich skupiny. Pro daňové povinnosti, vyplývající z tohoto odchylného způsobu zdanění, platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona. Ustanovení o tomto odchylném způsobu zdanění jsou postavena na roveň ustanovením tohoto zákona.

(2) Určení daňové povinnosti a daňového řízení, pokud jde o některé přepychové předměty (na př. známky a cenniny a pod.) upraví vláda nařízením.

§ 22.

Mimořádné opatření.

Ministr financí se zmocňuje, aby učinil správní opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, které by mohly vzniknouti prováděním tohoto zákona.

§ 23.

Podpůrná platnost ustanovení o jiných daních a cle.

V případech tímto zákonem zvlášť neupravených platí obdobně:

1. jde-li o přepychovou daň vybíranou při dovozu, předpisy o cle;

2. jde-li o přepychovou daň vybíranou u přepychových předmětů podléhajících některé nepřímé dani nebo jiné veřejné dani nebo dávce, platí předpisy o příslušné nepřímé dani nebo o jiné dotyčné dani nebo dávce.

§ 24.

Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Následky letošního sucha a škody způsobené tím zemědělcům budou, alespoň částečně, hrazeny formou příplatků k výkupním cenám zemědělských výrobků. Ve snaze zabrániti zvýšení cen těchto výrobků pro spotřebitele, musí státní správa sama peněžitě přispívati na úhradu tohoto cenového zvýšení. Aby náklad s tím spojený mohl býti alespoň částečně uhrazen z jiných než běžných rozpočtových prostředků, navrhuje se zavedení daně z předmětů zbytné potřeby. Tímto zdaněním přenese se tíže břemene na vrstvy, které kupují předměty zbytné potřeby, čímž se zároveň částečně odčerpá jejich přebytečná kupní síla. Vybírání daně se provádí formou nepřímého zdanění (při výrobě přepychových předmětů a při dovozu) z ceny předmětů, účtované odběrateli, sazbou, odstupňovanou podle jeho větší nebo menší zbytnosti. Z obdobných důvodů byla již zavedena podobná daň i v jiných státech. Navrhovaná přepychová daň jest ve vývoji nepřímého zdanění dalším stupněm ke generální dani nepřímé. Její výnos se odhaduje částkou asi 700 mil. Kčs.

Zvláštní část.

K § 1, odst. 1:

Pro určení předmětů zbytné potřeby bylo vzato za základ rozdělení a názvosloví celního sazebníku (vládní nařízení č. 32/1947 Sb.) a vysvětlivek k němu, aby tím byl zajištěn soulad mezi daní, vybíranou z předmětu v tuzemsku vyrobených a mezi daní z předmětů dovážených a aby byla dána dostatečná právní jistota v určení daňového předmětu.

K § 1, odst. 2:

Byla zvolena forma zmocnění vlády, obdobně, jako je tomu u celního sazebníku (zák. č. 117/1946 Sb.), ježto poměry výrobní a cenové, jakož i výměna zboží s cizinou, podléhají nyní častým změnám.

K § 3, odst. 2 a 3:

Tato ustanovení jsou doplňkem odstavce 1, aby některé přepychové předměty, zásadně dani podrobené, této dani neunikly.

K § 4, odst. 5:

Tímto ustanovením má se předejíti tomu, aby prodej přepychových předmětů, prováděný výrobcem přímo spotřebiteli, nebyl daní více zatížen než jiný prodej.

K § 8:

Tímto ustanovením má býti odstraněno dvojí zdanění, ježto jde o jednorázovou výrobní daň.

K § 20, odst. 1:

Zde je pamatováno na takové případy, kdy byly přepychové předměty vyrobeny ještě před účinností tohoto zákona, avšak vyskladněny až za jeho účinnosti.

K § 21:

Účelem tohoto ustanovení jest zjednodušiti zdanění tam, kde malý poplatníkův obrat by neúměrně zdražoval finanční administrativu, nebo kde hospodářské nebo organisační poměry umožňují, aby daň byla vybírána u jiného místa než přímo u výrobce.

K § 23:

Předpisy o cle vztahují se zejména také na případy, kdy je přepychový předmět provážen celním územím neb přepravován z jedné části celního území přes celní cizinu do jiné části celního území. V těchto případech nevzniká daňová povinnost, ježto nevzniká ani povinnost platiti clo.

V Praze dne 21. října 1947.

Předseda vlády:

Klement Gottwald v. r.

Ministr financí:

Dr. Jaromír Dolanský v. r.

Seznam přepychových předmětů

(§ 1, odst. 1 zákona ze dne, .... října 1947, č. Sb., o dani z předmětů zbytné potřeby - přepychová daň).

Všeobecné připomínky k seznamu.

1. Drahými kovy se rozumějí zlato, stříbro a kovy skupiny platiny.

2. Za předměty vystrojené drahými kovy se pokládají předměty, jejichž součástky z těchto kovů jsou - přihlíží-li se k velikosti předmětu - svou vahou i svou rozlohou poměrně nepatrné. Za výstroj se tudíž pokládají na př. malé spony, ozdoby na rozích, závěrky u tobolek a pouzder, vykládané výzdoby na vějířích, zbraních atd. orámování nebo jednotlivé výzdobky na kartáčích nebo toiletních předmětech, monogramy nebo prstence na holích, klíčové štítky nebo malá držátka a kování na skříňkách, kování nebo vykládání střenek u nožů a vidliček, úzké obruby u skleněného zboží, malá víčka u lahviček atd. Nezáleží na tom, dá-li se součástka z drahého kovu od předmětu odděliti čili nic.

3. Hedvábím se podle seznamu rozumí jen hedvábí přírodní, nikoliv hedvábí umělé, pokud není v seznamu výslovně stanoveno jinak.

4. Textilní zboží, uvedené v seznamu, podléhá přepychové dani sazbami u jednotlivých položek seznamu uvedenými i tehdy, je-li jednoduše obroubeno nebo stehováno.

5. Skládá-li se předmět z různých hmot, rozhoduje pro posouzení jeho povahy vždy hmota, která převládá, nestanoví-li seznam úchylku.

6. Kde je pro přepychovou povahu předmětu směrodatnou cena, rozumí se touto cenou cena předmětu samotného bez daně přepychové.

7. Nestanoví-li seznam nic jiného, jsou pro posouzení povahy předmětu směrodatná ustanovení vysvětlivek k celnímu sazebníku.

8. Dani přepychové jsou podrobeny vždy jen ty druhy zboží jednotlivých položek celního sazebníku, které jsou v příslušné položce seznamu uvedeny.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP