Podle nynější zatímní organisace divadelnictví, jak byla provedena výnosy ministerstva školství a osvěty ze dne 27. VII. 1945, č. B-152.227-II, ze dne 18. VIII. 1945, č. B-153.187-II a ze dne 28. VI. 1946 č. B-40.443-II, je tou dobou v zemi České a Moravskoslezské provozováno úhrnem 37 divadel.

Počet divadel je tedy nyní menší než jaký byl dříve, ale ovšem jen proto, že místo nepřiměřeně početných malých divadel kočovných, která jen bídně živořila - a o nichž už výnosem bývalého místodržitelství z 15. XII. 1851 č. 9943 pres. (sbírka normalií bývalého místodržitelství v král. Českém z r. 1850-1855, pol. č. 12) bylo zjišťováno, že je jich v Čechách příliš mnoho, takže i způsobilí uchazeči mohou býti jen zaznamenáváni - vznikla podstatně větší divadla oblastní, kterých na počet ovšem jest mnohem méně.

Na Slovensku nenastaly v té příčině značnější změny. Tou dobou jsou v provozu jen 4 divadla a na příští léta se připravuje zřízení dalších dvou oblastních divadel se stálým sídlem v Nitře (nebo Trnavě) a ve Zvoleni (nebo jiném vhodném středisku), aby bylo postaráno také o střed a jihozápad Slovenska. Pro účely rozpočtu odhaduje se potřeba podpor z veřejných prostředků pro tato dvě nová divadla těmito částkami: státní Kčs 4,200.000, okresní Kčs 1,200.000 a obecní Kčs 100.000, celkem Kčs 5,500.000.

Jak se budou věci dále vyvíjeti, lze ovšem těžko předvídati.

Bude to především záležeti na tom, jakého počtu divadel se ukáže potřeba, ale neméně ovšem i na tom, kolik divadel bude lze udržovati na žádoucí umělecké úrovni. V té příčině budou směrodatnými skutečnostmi jednak hodnota dramatické tvorby, především původní, ale i cizí, kterou divadla budou provozovati, jakož i úroveň výkonných souborů a způsobilost jich vedení, jednak zájem obecenstva, jenž arci bude závislý také na obou právě zmíněných předchozích okolnostech. Konečně bude také rozhodující, jakou měrou bude lze i na příště podporovati divadla z rozpočtových dotací státu a svazků územní samosprávy.

Osnova klade důraz na řádnou organisaci, umělecký program, způsobilé umělecké i hospodářské vedení a finanční zajištění divadel a připouští, aby udělené provozovací povolení bylo odvoláno, nezachová-li provozovatel podmínky, za kterých provozovací povolení bylo uděleno. Z toho se tedy podává, že se dává přednost tomu, aby raději bylo méně divadel, ale spořádaných, umělecky vyhovujících a hospodářsky prospívajících.

K ustanovením jednotlivých paragrafů osnovy přičiňují se ještě tyto vysvětlivky:

Umělecké služby nebo výkony při provozování divadelních děl konají obecně: vedoucí činitelé umělečtí všech oborů (činohry, zpěvohry, baletu, operety), herci, zpěváci, tanečníci, hudebníci, dramaturgové, lektoři, režiséři, dirigenti, sbormistři, korepetitoři, choreografové, jevištní výpravčí, inspicienti a napovědové. Podle okolností případu mohli by zde však jednotlivě přicházeti v úvahu také osvětlovači, dekorační malíři, vlásenkáři i krejčí a j. Po té stránce bude směrodatný zákon zmíněný v § 8, odst. 3 a. služební (pracovní) smlouvy podle něho sjednané.

Odst. 2 viz shora ad V.

Podle programu Československé vlády, přijatého na prvé schůzi vlády dne 5. dubna 1945 v Košicích, odd. V, bude lid míti právo na tvoření dobrovolných organisací různého druhu, zejména také kulturních, a uskutečňovat prostřednictvím těchto svá demokratická práva. Proto nebylo připuštěno nucené organisování divadelních ochotnických spolků, jež původně bylo také požadováno. Srv. též ustanovení § 1, odst. 1 zákona ze dne 16. května 1946, č. 144 Sb., o jednotné odborové organisaci.

Odst. 3. Učinkuje-li divadelní umělec z povolání v ochotnickém představení bezplatně, nepozbývá tím představení povahy ochotnického představení, účinkuje-li však v něm za plat, je třeba představení posuzovati jako představení, v němž účinkují divadelní umělci z povolání.

Na rozdíl od provozování divadelního díla (§ 2, odst. 3., věta první) jde u loutkového divadla o jeho předvádění, podobně jako u kinematografů, stínoher atd.

Vládním usnesením ze dne 16. července 1946 o přípravných opatřeních k provádění budovatelského programu třetí vlády, odd. C, uloženo bylo všem resortním ministrům, aby pracujíce na kterýchkoli opatřeních, měli na zřeteli potřebu zvyšovati také kulturní úroveň života na venkově.

Odst. 2, písm. a). Jakožto předpoklad provozování divadla, pokud právě buď divadelní budovy vůbec není nebo dosavadní budova nevyhovuje, je tato činnost vlastně už zahrnuta také v ustanovení § 15, odst. 1 a § 16, odst. 1, a pokud nejde o vlastní zřizování divadla, nýbrž jen o poskytnutí podpory na jeho zřízení, vztahují se na ni také ustanovení § 15, odst. 4 a § 16, odst. 2, takže při širším výkladu by toto ustanovení mělo smysl: stavěti a upravovati budovy divadelní nebo stavění a upravování jich podporovati.

Stavbami a úpravami rozumí se novostavby, přestavby, přístavby změny a opravy ve smyslu stavebního řádu.

Písm. b.) Sem patří: divadelní školy, musea, archivy, knihovny, čítárny, výstavy, kursy, přednášky, schůze, sjezdy, zájezdy, cykly, festivaly atd.

Písm. c) Prostředky k dosažení tohoto účelu jsou zejména: soutěže, ceny za vynikající díla divadelní, výkony herecké, pěvecké, dirigentské, režisérské a divadelně výtvárnické, stipendia, podpory; vydávání divadelních děl, odborných spisů a časopisů; záchrana, sběr a soupis divadelních památek, případně i vydávání takových soupisů; dějiny, statistika, poradnictví a pod.

Podle košického programu Československé vlády, odd. XV, bude provedena důsledná demokratisace, a to nejen umožněním co nejširším vrstvám přístupu k pramenům vzdělání a kultury, ale i v ideovém směru: v zlidovění povahy kultury, aby sloužila ne úzké vrstvě lidí, ale lidu a národu.

Ze znění tohoto paragrafu se podává, že divadla i divadelní ochotnické spolky mají kulturní úkol a podle dalšího ustanovení § 9, odst. 1 i. f. je veřejná správa povolána, aby dozírala na jeho plnění.

Odborné organisace, o které tu jde, jsou toho času Svaz českého herectva a Unie českých hudebníků z povolání; za sdružení těchto organisací uznává se zatím Divadelní svaz. Jednotná odborová organisace používá názvu Revoluční odborové hnutí (ROH), pokud tento název nebude stanovami změněn (§ 1, odst. 3 zákona ze dne 16. května 1946 č. 144 Sb., o jednotné odborové organisaci).

Ministerstvo školství a osvěty jest podle ustanovení § 9, odst. 1 příslušné jen pro větový dozor nad divadly a divadelní činností ochotnickou a loutkářskou a podle ustanovení § 10, odst. 1 patří do oboru působnosti školské a osvětové správy také udělovati povolení k veřejnému provozování divadla (§ 18). Nově svěřuje se ministerstvu informací v § 9, odst. 3 osvětový dozor s hlediska státně politické výchovy časové povahy a úkolem divadelní propagační komise, která se zřizuje při tomto ministerstvu, jest propagace a zlidovění divadla, rozšiřování divadelních děl a organisace návštěvy divadel (§ 12, odst. 1 a 5). V žádném jiném směru se nic nemění na dosavadní příslušnosti jiných ministerstev, ani ovšem na instanční podřízenosti národních výborů a správních úřadů národní bezpečnosti. Zvláště tedy zůstává nedotčena dosavadní příslušnost jiných úřadů a orgánů ve věcech divadelních, pokud jde o veřejný pořádek a klid, veřejnou bezpečnost a mravnost, věci stavební, požární, zdravotní a trestní. Ale ani na místně-policejní příslušnosti obecní se nic nemění (srv. také vysvětlivky k § 23).

Pojem dozoru po stránce osvětové sluší vykládati z ustanovení § 1, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 26. října 1945 č. 130 Sb., o státní péči osvětové, podle něhož státní péčí osvětovou jest soustavná kulturní a státně-politická výchova lidu.

Zásadní ustanovení odst. 1 a odst. 3 o příslušnosti ve věcech osvětového dozoru jsou ve svém znění přizpůsobena ustanovení čl. 1, odst. 1 organisačního zákona. Z odst. 3 téhož článku a z ustanovení § 3, odst. 7 a § 4, odst. 7 vládního nařízení ze dne 5. května 1945 č. 4 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů (příloha k vyhlášce č. 45/1945 Sb.) vyplývá, že okresní a zemské národní výbory, ačkoli jsou služebně podřízeny ministru vnitra, jsou v těchto věcech povinny šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů ministra školství a osvěty pokud se týče ministra informací, a je prováděti.

Z práva dozoru plyne ministerstvu školství a osvěty, pokud se týče ministerstvu informací, také právo vydávati příkazy a zákazy v zájmu osvětovém nutné, a to buď s platností obecnou nebo pro jednotlivé případy, a pak ovšem - aspoň v jednotlivých případech i pro úřady (orgány) podřízené (odst. 1).

Opatření těchto bude lze s prospěchem užíti, zejména pokud jde o potírání divadelního braku a ochranu mládeže (viz oběžník ministra pro správu Slovenska ze dne 26. června 1923 č. 5352 odd. adm. III), a to se zvláštním zřetelem na obdobu mezinárodní úmluvy o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jich rozšiřování č. 96/127 Sb., jakož i ustanovení § § 5-9 zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb., kterým se mění a doplňují tiskové zákony, a vládního nařízení ze dne 9. listopadu 1934, č. 229 Sb., o tiskopisech ohrožujících mládež.

Odst. 2. Směrnice, které v této věci vydá ministerstvo školství a osvěty po slyšení divadelní rady (§ 11, odst. 6), jsou pro zemské a okresní národní výbory závazné (srv. § 1 odst. 3 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti v souvislosti se zmíněným již ustanovením čl. 1, odst. 3 organisačního zákona). Musí tedy zemské a okresní národní výbory s výkonem dozorčího práva také sečkati, až tyto směrnice budou vydány.

Ježto celostátní úkoly opatřuje ministerstvo školství a osvěty na Slovensku po slyšení nebo na návrh pověřenectva školství a osvěty, které vyslechne v té příčině divadelní a dramaturgickou radu při něm zřízenou, bude míti ministerstvo školství a osvěty v těchto věcech po ruce vyjádření obojí divadelní a dramaturgické rady, t. j. jak té, která se zřizuje při ministerstvu školství a osvěty pro zemi Českou a Moravskoslezskou, tak i té, která se zřizuje při pověřenectvu školství a osvěty pro Slovensko, byť i se mu vyjádření této nedostalo přímo, nýbrž jen prostřednictvím příslušného pověřenectva.

Odst. 2 a 3. Aby zastoupeny byly všechny obory, bude třeba pamatovati u původců divadelních děl na činohru, zpěvohru, balet a operetu, u výkonných umělců z povolání na herce, zpěváky, tanečníky a hudebníky, u dramaturgů na činohru i zpěvohru (balet, operetu), u divadelních ochotnických spolků jak na spolky ryze ochotnické, tak i na divadelní odbory jiných spolků, u nichž veřejné provozování divadelních děl jest aspoň podstatnou částí nebo podstatným doplňkem jejich osvětového poslání, a u loutkářů jak na loutkáře z povolání, tak na loutkáře ochotnické.

Ačkoliv jde především o zastupování zájmů odborných, sluší přihlížeti i k tomu, aby se podle možnosti dostalo zemi České a Moravskoslezské úměrného počtu zástupců, a protože jak košický program Československé vlády ustanovuje v odd. V, že bude provedeno důsledné zrovnoprávnění žen ve všech oblastech i kulturního života, tak i budovatelský program třetí vlády uvádí v odd. I, že nová ústava zaručí plnou rovnoprávnost žen, bylo by na místě, aby byly zastoupeny též ženy.

Odst. 9. Pro výši těchto náhrad budou směrodatná ustanovení § 15 vládního nařízení č. 51/1942 Sb. a čl. 35 vlád. nařízení č. 52/1942 Sb., podle kterých osoby, jež nejsou úředníky, které však jsou pro veřejnou službu činnými jako znalci nebo členové komisí a podobně, dostanou náhrady do výše sazeb stupně II. Ústřední úřad může je zařaditi do stupně I. Výši náhrad je těmto osobám sděliti před nástupem cesty. Je-li třeba znalce odškodniti zvláštní náhradou, mohou býti náhrady shrnuty v paušál, pokud se tím nezvýší celkový výdaj.

Poskytnutí přiměřené odměny členům a náhradníkům, kteří budou pověřeni stálým úkolem pracovním v oboru dramaturgickém, je toliko fakultativní: nenastoupí-li tedy tato odměna vůbec na místo náhrady za ztrátu času, bude aspoň při výměře její přihlížeti ke zmíněné náhradě za ztrátu času.

Viz vysvětlivky k § 11, odst. 2 a 3 a § 11, odst. 9, které tu platí obdobně.

viz shora ad XI 2).

Odst. 2. Pokud se zde ustanovuje, že příslušná ministerstva vykonávají na Slovensku působnost podle ustanovení § 17, odst. 1 na návrh příslušných ministerstev, kdežto působnost podle ustanovení § 9 vykonávají po jejich slyšení, je tento rozdíl odůvodněn ve znění § 3, odst. 3 finančního zákona republiky Československé ze dne 14. prosince 1946 č. 234 Sb., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947.

Pokud by v tomto směru padaly na váhu veřejné zájmy, jež je povinno hájiti ministerstvo informací, zejména s hlediska ustanovení § 9, odst. 3 a § 12, odst. 5, je na něm, aby je uplatnilo u příslušného ministerstva školství a osvěty.

viz shora ad IV A).

Odst. 3. Ostatními zákonnými předpoklady se rozumí předpoklady stanovené zákonem o organisaci politické správy jakož i zákonem ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a pozdějšími předpisy, kterými tento zákon byl změněn a doplněn.

Dozor toho druhu přísluší zejména také nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu již ze zákona (§ 5 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu).

Toto ustanovení připíná se ke znění § 3, odst. 2 zmíněného již finančního zákona č. 234/1946 Sb.

Odst. 2. V tomto ustanovení pak obsaženo jest obdobné opatření v příčině svazků uzemní samosprávy.

Povolení jest nepřevoditelné, a zemský národní výbor je uděluje podle volného uvážení, přihlížeje mimo jiné především také k tomu, aby došel výrazu umělecký záměr uchazečův (odst. 3, písm. b).

Odst. 2 viz shora ad IV B.

Pořadí, ve kterém jsou uvedeni činitelé, kteří mohou býti provozovateli divadel, není bez významu, naopak právě v tomto pořadí bude k nim přihlížeti (§ 15, odst. 1 a § 16, odst. 1).

Písm. a). Podmínky spojení okresů a obcí se nemění. Na veřejnoprávním podkladě mohou se tedy spojovati jen okresy téže země (§ 75, odst. 3, 5 a 6. org. zák.) a obce téhož okresu (§§ 93-95 zřízení obecního Českého). To však nebrání, aby se i okresy různých zemí a obce různých okresů, po případě i různých zemí, spojovaly na podkladě soukromoprávním.

Písm. c). Jiné právnické osoby a podobné útvary, které nevýdělečně sledují kulturní cíle, mohou podle dosavadního právního stavu býti zejména: jiné [než ad a) a b) uvedené] korporace, na př. spolky, dále nadace (fondy, ústavy), po případě i společnosti podle občanského práva, ale ovšem jen za předpokladu, že sledují kulturní cíle a že svou vážností a činností zaručují náležitou ochranu příslušných zájmů [srv. § 30 a) odst. 1 zákona o právu autorském]. Hlavním účelem tohoto širšího ustanovení je však, aby se nebrzdil vývoj do budoucnosti.

Pokud zejména jde o to, co se rozumí slovy "podobné útvary", srv. směrnice ministerstva financí ze dne 6. prosince 1946 pro uvolňování vázaných vkladů podle § 14, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení čsl. měny (Věstník č. 44-46/1946, str. 493, b. č. 329).

Odst. 3, písm. c). Podmínka způsobilého hospodářského vedení zahrnuje v sobě také momenty sociální.

Písm. d). Zajištěním hospodářských podmínek provozu rozumí se také, aby počet obyvatel v pevném stanovišti divadla neb oblasti divadlu přikázané byl přiměřený, tedy aspoň takový, jakého je třeba, aby divadlo mohlo míti postačující návštěvu. Podle dosavadních zkušeností je k tomu nejméně třeba v krajích průmyslových 100.000, v krajích zemědělských 120.000 obyvatel. To však arci neznamená, že by ve velkých městech, zejména v hl. městě Praze, počet divadel nesměl přesahovati příslušný násobek právě uvedeného počtu obyvatel.

Odst. 5. Odvolati uvedené provozovací povolení jest ovšem příslušný týž orgán, který je udílí, tudíž zemský národní výbor (odst. 1, věta první), který v tom směru je činný v oboru školské a osvětové správy (§ 10, odst. 1). Pokud by tedy šlo o odvolání uděleného provozovacího povolení z důvodů veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, jichž ochrana spadá do oboru působnosti ministerstva vnitra (§ 10, odst. 2, § 21, odst. 2 a § 23, odst. 2), bylo by věcí tohoto ministerstva, aby shledávalo-li by toho potřebu, dáti v tom směru pokyn podřízenému zemskému národnímu výboru, učinilo tak prostřednictvím příslušného ministerstva školství a osvěty.

Užíti vybraného vstupného podle stanov smějí jen divadelní ochotnické spolky (§ 4, odst. 2, věta třetí). Jiné spolky než ochotnické, pokud ovšem vůbec jsou podle stanov oprávněny pořádati veřejná divadelní představení, mohou je pořádati jen ve prospěch účelů osvětových,.dobročinných nebo lidumilných (§ 20, odst. 1 a 2).

O divadelních "dílech" se ustanovuje v souhlase se zněním § 4, odst. 2, č. 2 zákona o právu autorském protože toto slovo úplněji postihuje věc než slova divadelní "hry", která míří jen na dramatická díla slovesná, nikoli též hudební. Ostatně o "díle" divadelním mluví také již nařízení bývalého místodržícího v král. Českém ze dne 25. července 1867 č. 2440-pr., vyhlášené v zákoníku zemském pro král. České pod č. 49/1867.

Odst. 1. Pokud jde o díla tiskem nevydaná, legalisuje se stav zavedený právě zmíněným nařízením býv. místodržícího v král. Českém č. 49/1867 čs. z. z., kterým byl výkon censury svěřen okresním národním výborům (správním úřadům národní bezpečnosti).

Odst. 2. Jde nejen o trestní činy stíhané soudně, nýbrž i o delikty správní, pokud se týče policejní, s kteréhožto hlediska bylo by zejména také posuzovati případné projevy nacismu, fašismu nebo antisemitismu (čl. 3, odst. 2 org. zák.).

Ustanovení tohoto odstavce arci nevylučuje, aby představení prohlášeno bylo za mládeži nepřístupné, ať už pro obsah nebo způsob provozování díla, ať pro místo nebo dobu provozování. Tím méně jsou dotčena ustanovení, která zakazují neb omezují zaměstnávání dětí v divadelních představeních, ať z důvodu namahavosti výkonů nebo pro hrozící mravní zkázu nebo pro zanedbávání vyučování. V té příčině viz, co bylo uvedeno v úvodě této zprávy.

Odst. 3. Takovou praeklusivní lhůtu k výkonu zapovídajího práva požadovala již Burckhardova revidovaná osnova rakouského divadelního zákona.

Odst. 4. Jeví se účelným, aby u zákona ze dne 24. listopadu 1926 č. 218 Sb. o právu autorském ve znění zákona ze dne 24. dubna 1936 č. 120 Sb., užito bylo slovní citace, protože jednak jde o zákon, u něhož se slovní citace již vžila, a jde o normu všeobecně známou, takže lze použíti slovní citace přímo na poprvé, jednak se připravuje druhá novela k tomuto zákonu.

Nemluví se o místnostech, nýbrž o místech, aby byly postiženy nejen budovy, které nejsou zvlášť určeny k pořádání veřejných divadelních představení, tedy budovy nedivadelní, pokud se týče jich části (místnosti), nýbrž i divadla v přírodě.

Odst. 1 a 2. Nového povolení není arci třeba, mají-li se veřejná divadelní představení konati v divadelní budově již zřízené, pokud ovšem tato budova byla postavena s příslušným schválením, nebo v místech, pro která bylo už podle dřívějších předpisů uděleno trvalé povolení.

Místně policejní dozor přísluší obci, pokud zvláštní zákony neobsahují odchylná ustanovení.

Na valné hromadě Svazu českého herectva 1947 bylo žádáno, aby se v tyto dny nekonaly ani zkoušky. To arci patří k úpravě pracovních poměrů divadelních umělců z povolání, která bude provedena zvláštním zákonem (§ 8, odst. 3).

Viz shora ad X. a srovnej také vládní nařízení ze dne 29. ledna 1943 č. 57 Sb. o sjednocení sazeb pokut za správní přestupky.

Loutková divadla nejsou divadla ve vlastním smyslu. Proto lze na ně ustanovení zákona použíti jen přiměřeně. Podrobněji viz shora ad XII. 1).

Pro budoucnost lze vystačiti se zákonem ze dne 12. srpna 1921 č. 304 Sb. o zabírání budov nebo jejich částí pro účely veřejné ve znění zákona ze dne 7. května 1946 č. 112 Sb. (příloha k vyhlášce č. 113/1946 Sb.).

Odst. 2. Užívací právo, které se tímto ustanovením zřizuje podle obdoby ustanovení § 2 zákona ze dne 12. června 1929 č. 83 Sb. o Národním divadle v Praze a ustanovení § 2, odst. 2 opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938 č. 291 Sb. o vyvlastnění a některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, je právo svého druhu. Pokud ovšem zákon sám nevymezuje jeho obsah, sluší v té příčině pokládati za směrodatná ustanovení §§ 504-508 ob. zák. obč. (Srv. také Funk, Naše berní právo, část všeobecná, str. 28 n.).

Odst. 3. V příčině náhrady, která přísluší někdejšímu podnikateli, pokud se týče vlastníku věci, za omezení jeho práv, srv. ustanovení § 109, odst. 2 ústavní listiny, § 365 ob. zák. obč., § 4, odst. 1 zákona ze dne 18. února 1878 č. 30 ř.z. o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah v upraveném znění podle § 195 zákona ze dne 20. května 1937 č. 86 Sb. o drahách (železničního zákona), § 2, odst. 1 věty první zákona ze dne 29. března 1935 č. 63 Sb. o vyvlastnění k účelům obrany státu, § 6, odst. 1 opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938 č. 291 Sb. o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, § 10, odst. 3 zákona ze dne 12. dubna 1946 č. 86 Sb. o stavební obnově ve znění zákona ze dne 12. června 1947 č. 115 Sb. a j.

Co se týče jejího stanovení, srv. ustanovení § 23, odst. 1, § 24, odst. 1 a 2 a § 25 cit. zákona č. 30/1878 ř. z.

Náhrada za vyvlastněný předmět není náhradou škody, neplatí tedy na př. tříletá doba promlčení, § 1489 ob. zák. obč.; srv, GUWN. Ř. 3578.

Odst. 4. Pokud jde o puštění nebo zrušení tohoto užívacího práva, srv. ustanovení § 508 ob. zák. obč. a § 2, odst. 2 cit. opatření Stálého výboru č. 291/1938 Sb.