Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Divadlu jakožto národnímu kulturnímu statku zaručuje zákon podmínky, aby mohlo zdárně plniti své poslání.

Divadlo ve smyslu tohoto zákona je zařízení určené k pravidelnému veřejnému provozování děl dramatických a hudebně dramatických, choreografických a pantomimických (děl divadelních) buď umělci z povolání neb ochotníky.

(1) Dílem dramatickým, po případě hudebně dramatickým, rozumí se výtvor slovesný, po případě hudební a slovesný, který znázorňuje děj zpracovaný k provozování uměním hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním, i když není myšlenkově jednotný a ucelený, jako děj přítomný, před diváky a posluchači se vyvíjející. Uměním hereckým se rozumí také umění pěvecké a taneční.

(2) U děl choreografických a pantomimických není sluchový vjem nezbytný (díla divadelní v širším smyslu).

(3) Provozováním divadelního díla rozumí se jeho přímé představování živými osobami uměním hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním. Pravidelné je provozování, které záleží v opětující se činnosti. Veřejné je provozování, není-li omezeno na návštěvníky, kterým zvláštní vztah k provozovateli dává povahu užšího, na venek určitě ohraničeného okruhu osob.

Divadelní představení je provedení divadelního díla uměním hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním buď umělci z povolání neb ochotníky.

(1) Divadelní umělec z povolání jest osoba, která koná umělecké služby nebo podává umělecké výkony při provozování divadelních děl za plat, pokud tyto služby nebo výkony nejsou jen vedlejší její výdělečnou činností.

(2) Divadelní ochotnictví je dobrovolně organisovaná činnost osvětová, záležející ve veřejném provozování divadelních představení divadelními ochotníky, sdruženými v divadelních ochotnických spolcích. Divadelní ochotník jest osoba, která koná služby nebo podává výkony uvedené v odstavci 1 bezplatně. Divadelní ochotnické spolky jsou spolky, jejichž výlučným nebo hlavním účelem podle stanov je veřejné provozování divadelních děl nebo u nichž tato činnost jest aspoň podstatnou částí nebo podstatným doplňkem jejich osvětového poslání.

(3) Pokud zákon ustanovuje o divadlech a divadelních představeních bez bližšího označení, vztahují se příslušná ustanovení jen na divadla a divadelní představení, v nichž účinkují divadelní umělci z povolání; pokud jde o divadla a divadelní představení, ve kterých účinkují výlučně divadelní ochotníci, ustanovuje se o divadelní činnosti ochotnické.

Loutkové divadlo jest divadlo, na kterém se divadelní díla předvádějí pomocí loutek jakékoliv soustavy (závěsných, maňáskových, stínových, hůlkových).

(1) Je kulturním úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby v mezích svých rozpočtů a úhradových možností pečovaly o zřizování a provozování divadel, jakož i o divadelní činnost ochotnickou, majíce na zřeteli potřebu zvyšovati kulturní úroveň života, zvláště na venkově.

(2) K tomuto úkolu patří zejména také:

a) stavěti a upravovati divadelní budovy;

b) zřizovati ústavy, podniky a zařízení, která slouží rozvoji divadelnictví;

c) duchovně i hmotně podporovati všechnu činnost k tomuto účelu, zvláště pak původní tvorbu divadelní;

d) šířiti zájem o divadlo a pochopení pro význam divadelního umění, pečovati o divadelní výchovu lidu, podporovati snahy o zvýšení umělecké úrovně divadla a starati se o organisovanou návštěvu divadel;

e) prostředkovati vzájemné styky domácích i cizích představitelů divadelní tvorby i výkonného umění.

Jak provozovatelům divadel, tak divadelním ochotnickým spolkům svěřuje se kulturní úkol pěstovati dramatické umění slovesné a hudební v různých jeho složkách, se zvláštním přihlížením k domácí tvorbě, ve službě lidové výchovy a duchovní kultury národa a státu, a to v ten způsob, aby nejen byla umožněna co nejširším vrstvám návštěva divadel i divadelních představení ochotnických, ale aby i povaha divadelní činnosti byla zlidověna.

(1) Provozovatelům divadel se ukládá povinnost,

a) aby vedením divadla pověřili způsobilého umělce [§ 18, odst. 3, písm. c)], který odpovídá provozovateli divadla za výsledek své činnosti, ale musí proto také býti vybaven potřebnou měrou samostatnosti,

b) aby uměleckými službami a výkony při provozování divadelních děl nezaměstnávali osoby nezpůsobilé.

(2) O způsobilosti divadelních umělců z povolání vydávají osvědčení odborné organisace v dohodě s jednotnou odborovou organisací na podkladě vysvědčení odborných škol, státních zkoušek, praktické činnosti nebo na podkladě vlastní znalosti, kterou si opatří není-li po ruce jiných pomůcek - provedením zkoušky. Výrok jejich přezkoumá na žádost toho, kdo se pokládá za poškozena, komise divadelních odborníků, kterou na návrh sdružení těchto organisací v dohodě s jednotnou odborovou organisací jmenuje ministr školství a osvěty.

(3) Pracovní poměry divadelních umělců z povolání budou upraveny zvláštním zákonem.

(1) Osvětový dozor nad divadly - s výjimkou státních divadel - vykonávají zemské národní výbory, nad divadelní činností ochotnickou a loutkářskou okresní národní výbory, v nejvyšší stolici a nad státními divadly vykonává tento dozor ministerstvo školství a osvěty; při tom mají zejména bdíti, aby divadla a divadelní spolky ochotnické plnily své kulturní poslání.

(2) Pro výkon dozorčího práva zemských a okresních národních výborů vydá směrnice ministerstvo školství a osvěty po slyšení divadelní rady (§ 11, odst. 6).

(3) Osvětový dozor s hlediska státně politické výchovy časové povahy vykonává ministerstvo informací.

(1) Do oboru působnosti školské a osvětové správy patří také udělovati povolení k veřejnému provozování divadla (§ 18).

(2) Do oboru působnosti ministerstva vnitra patří v nejvyšší stolici věci povolování představení ochotnických (§§ 19 a 20), udělování povolení k provozování divadelního díla (§ 21), dozoru nad konáním veřejných divadelních představení (§ 23), povolování jednotlivých představení divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla zřízena (§ 24, odst. 1) a trestní pravomoci (§ 26).

(3) Pokud jde o jinou působnost ve věcech divadelních, zejména o udělování povolení, aby se veřejné divadelní představení konalo mimo budovu zřízenou k účelům divadelním (§ 22, odst. 2), patří v nejvyšší stolici věci stavební do oboru působnosti ministerstva techniky, věci zdravotní do oboru působnosti ministerstva zdravotnictví a ostatní věci veřejné bezpečnosti, zejména požární, do oboru působnosti ministerstva vnitra.

(1) Při ministerstvu školství a osvěty se zřizuje pro zemi Českou a Moravskoslezskou a při pověřenectvu školství a osvěty pro Slovensko divadelní a dramaturgická rada nejvýše o 18 členech a 6 náhradnících, jakožto iniciativní a poradní sbor ve věcech divadelních.

(2) Členy a náhradníky divadelní a dramaturgické rady jmenují na dobu tří let ze dvou třetin ministr školství a osvěty, z jedné třetiny ministr informací, vyžádajíce si návrhy odborných a zájmových organisací a jednotné odborové organisace a přihlížejíce k tomu, aby - pokud možno - zastoupeny byly všechny obory. Tyto organisace se usnesou na příslušných návrzích ve společné schůzi. Členové a náhradníci jsou po dobu funkčního období neodvolatelní, leč že by v osobě některého z nich nastala skutečnost, která má za následek vyloučení ze zápisu do voličských seznamů.

(3) Zastoupeni mají býti zejména:

původci divadelních děl, výkonní umělci z povolání, dramaturgové, divadelní theoretikové, divadelní výtvarníci, provozovatelé divadel, divadelní ochotnické spolky, loutkáři a organisace divadelních návštěvníků.

(4) Předsedu divadelní a dramaturgické rady jmenuje z jejich členů ministr školství a osvěty, jeho náměstka ministr informací.

(5) Divadelní a dramaturgická rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc, kromě divadelních prázdnin, nebo požádá-li o to aspoň čtvrtina členů, udávajíc předmět jednání.

(6) Divadelní a dramaturgickou radu je slyšeti ve všech zásadních otázkách, zejména když se posuzuje kulturní činnost provozovatelů divadel i divadelních ochotnických spolků (§ 7), když se vydávají směrnice pro výkon osvětového dozoru zemských a okresních národních výborů (§ 9, odst. 2), když se plánuje činnost divadelní (§ 14), když se zřizují divadla (§ 15, odst. 1 až 3, § 16, odst. 1) a poskytují podpory na jejich zřizování a provozování (§ 15, odst. 4, § 16, odst. 2, § 17, odst. 1), jakož i tehdy, když se rozhoduje nebo činí opatření v otázkách provozovacího povolení (§ 18).

(7) Úkolem divadelní a dramaturgické rady jest pečovati o všechny dramaturgické otázky divadel a divadelních ochotnických spolků, nesmí však tím omezovati svobodu umění, zejména vnucovati divadlům a divadelním ochotnickým spolkům pořad her nebo jednotlivá divadelní díla.

(8) Organisační a jednací řád divadelní a dramaturgické rady vydá ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem informací.

(9) Členství v divadelní a dramaturgické radě je čestné. Členům a náhradníkům přísluší náhrada za ztrátu času, přespolním také náhrada hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Členům a náhradníkům, zejména původcům divadelních děl a dramaturgům, kteří budou pověřeni stálým úkolem pracovním v oboru dramaturgickém, může býti poskytnuta přiměřená odměna. Výši těchto náhrad a odměn určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvy informací a financí.

(1) Při ministerstvu informací se zřizuje pro zemi Českou a Moravskoslezskou a při pověřenectvu informací pro Slovensko divadelní propagační komise nejvýš o 9 členech a 3 náhradnících z původců divadelních děl, dramaturgů, provozovatelů divadel, divadelních ochotnických spolků, loutkářů a organisací divadelních návštěvníků.

(2) Členy a náhradníky divadelní propagační komise jmenuje na dobu tří let ze dvou třetin ministr informací, z jedné třetiny ministr školství a osvěty. Jinak platí obdobně ustanovení § 11, odst. 2.

(3) Předsedu divadelní propagační komise jmenuje z jejich členů ministr informací, jeho náměstka ministr školství a osvěty.

(4) Ustanovení § 11, odst. 5 platí obdobně.

(5) Úkolem divadelní propagační komise jest propagace a zlidovění divadla, rozšiřování divadelních děl a organisace návštěvy divadel.

(6) Organisační a jednací řád divadelní propagační komise vydá ministerstvo informací v dohodě s ministerstvem školství a osvěty. V organisačním a jednacím řádě divadelní propagační komise se také upraví její součinnost s divadelní a dramaturgickou radou.

(7) Členství v divadelní propagační komisi je čestné. Členům a náhradníkům přísluší náhrada za ztrátu času, přespolním také náhrada hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Výši těchto náhrad určí ministerstvo informací v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a financí.

(1) Kdekoliv se v tomto zákoně určuje působnost zemského národního výboru, rozumí se tím na Slovensku působnost příslušného pověřenectva.

(2) Příslušná ministerstva vykonávají na Slovensku působnost podle ustanovení § 9 po slyšení příslušných pověřenectev, působnost podle ustanovení § 17, odst. 1 na jejich návrh; působnost jednotlivých ministerstev podle ustanovení § 11, odst. 2, 4, 8 a 9, § 12, odst. 2, 3, 6 a 7 a § 14 vykonávají na Slovensku příslušná pověřenectva.

Zjistiti potřebu divadel a míru, do jaké jest uspokojena, včítaje v to i úkoly vytčené v § 6, odst. 2, přísluší zemským národním výborům. Jeví-li se potřeba počet divadel rozmnožiti nebo omeziti, učiní zemský národní výbor po slyšení dotčených okresních a místních národních výborů v mezích příslušných veřejných rozpočtů potřebné návrhy ministerstvu školství a osvěty, které o nich rozhodne. Má-li takové rozhodnutí hospodářské důsledky pro stát nebo svazky územní samosprávy, je k němu třeba předchozí dohody s ministerstvy vnitra a financí.

(1) Zřizovati a provozovati divadlo mohou především stát, země, okresy nebo obce. Pro svazky územní samosprávy je při tom závazné rozhodnutí podle § 14.

(2) Státní divadla se zřizují zákonem. Divadlo provozované československou brannou mocí (Armádním uměleckým souborem) smí býti i nadále provozováno jako divadlo státní; způsob jeho provozování upraví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a informací.

(3) Ke zřízení divadel zemských je vedle ostatních zákonných předpokladů třeba též předchozího povolení ministerstva školství a osvěty.

(4) Zemím, okresům a obcím, které provozují divadlo, může se poskytnouti státní příspěvek na výdaje mimořádné a investiční.

(1) Není-li tímto způsobem postaráno o zřizování a provozování divadel v takové míře, v jaké toho vyžadují potřeby lidu, jest úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby opatřila podle možnosti jich zřízení a provozování jinými provozovateli [§ 18, odst. 2, písm. b) a c)]

(2) Pokud toho hospodářské podmínky takových divadel nezbytně vyžadují a pokud se to jeví uměleckou úrovní divadla odůvodněno, jest úkolem státu, zemí, okresů a obcí, aby zřízení a provozování jejich podle možnosti podporovaly.

(3) Tam, kde stát nebo svazky územní samosprávy poskytují příspěvek na vydržování divadla, přísluší jim dozor nad hospodařením provozovatele divadla.

(1) Ministr školství a osvěty sdělí po dohodě s ministerstvem financí nejpozději do 31. března každého roku provozovatelům divadel podle § 16, zda a v jaké výši jim hodlá v mezích ustanovení finančního zákona poskytnouti podporu z prostředků, jež státní rozpočet k tomuto účelu stanovil.

(2) Do téže lhůty učiní obdobné opatření také příslušné orgány svazků územní samosprávy o podporách, které tyto svazky poskytují k tomuto účelu ze svých rozpočtových prostředků.

(1) K veřejnému provozování divadla vyjímaje divadla státní a zemská - je třeba předchozího povolení zemského národního výboru. Provozovací povolení jest osobní, nelze je zciziti, propachtovati ani zatížiti a nelze na ně vésti exekuci.

(2) Povolení lze uděliti:

a) okresům, obcím, po případě jejich sdružením;

b) družstvům, která utvoří původci divadelních děl nebo výkonní divadelní umělci a zaměstnanci;

c) jiným právnickým osobám a podobným útvarům, které nevýdělečně sledují kulturní cíle.

(3) Podmínkou povolení jest:

a) organisační řád (stanovy), z něnož zejména musí být zjevno, kdo je podmětem divadla. a kdo je jeho zákonným zástupcem;

b) umělecký program;

c) způsobilé vedení umělecké a hospodářské;

d) zajištění hospodářských podmínek provozu.

(4) Rozsah provozovacího povolení budiž určen časově i místně. Provozovací povolení jest uděliti nejméně na dobu tří let. Může buď býti vázáno na pevné stanoviště nebo se vztahovati na obvod několika okresů neb obcí. V tomto případě divadlo jest oblastní. Divadlům tohoto druhu je třeba určiti stálé sídlo.

(5) Udělené povolení může býti odvoláno, vyžadují-li toho důvody veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, nebo nezachovává-li provozovatel podmínky, za kterých mu provozovací povolení bylo uděleno.

(1) Pravidelná veřejná ochotnická představení mohou pořádati jen divadelní ochotnické spolky (§ 4, odst. 2).

(2) Představení povoluje okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení lze uděliti i pro větší počet představení najednou. Při tom je však vždy přihlížeti k tomu, aby nebyly poškozovány spravedlivé zájmy příslušného oblastního divadla.

(3) Divadelní ochotnické spolky smějí čistého výtěžku užíti podle stanov.

(1) Jiným osobám nebo sdružením osob povolí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti), aby pořádaly veřejné divadelní představení, není-li zvláštních důvodů, aby povolení bylo odepřeno, a to jen ve prospěch účelů osvětových, dobročinných nebo lidumilných.

(2) Okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti) učiní povolení závislým na podmínce, že čistý zisk bude věnován určitému ohlášenému účelu a že pořadatelé prokáží použití tohoto zisku. Přezkoumá též vyúčtování, a to zejména s toho hlediska, aby osobám na takových představeních zúčastněným ani přímo ani nepřímo z toho nevzešel hmotný zisk.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na představení vojenských ochotnických souborů.

(1) Provozování divadelních děl vydaných tiskem povoluje zemský národní výbor. Povolení platí, pokud v něm není jinak stanoveno, pro území celého státu. K provozování divadelního díla tiskem nevydaného je třeba povolení, které udílí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení platí pro správní obvod orgánu, který povolení udílí.

(2) Povolení smí býti odepřeno jen tenkrát, jestliže obsah díla zakládá trestný čin, i když stíhání určité osoby pro tento čin je vyloučeno, nebo jestliže by se veřejné provozování díla závažným a nepřístojným způsobem dotýkalo veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti.

(3) Nebude-li o žádosti rozhodnuto nejdéle do 6 týdnů ode dne podání, má se za to, že povolení bylo uděleno. Totéž platí i v řízení odvolacím.

(4) Ustanovení zákona o právu autorském nejsou dotčena.