(1) Sazby daně z minerálních olejů,
stanovené § 14 zákona ze dne 19. února
1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého
práva v oboru nepřímých daní
a státních finančních monopolů,
se mění a činí:
1. u minerálních olejů o hutnotě menší
8100, s výjimkou t. zv. tekutého pohonného
plynu - 430 Kčs,
2. u minerálních olejů o hutnotě 8100
nebo vyšší a o viskositě do 30E
při 200C s výjimkou tekutých uhlovodíků
řady benuenové - 230 Kčs za každých
100 kg čisté (vlastní) váhy.
(2) Ostatní daňové sazby včetně
sazeb u tak zv. tekutého pohonného plynu a u tekutých
uhlovodíků řady benzenové zůstávají
beze změny.
Ustanovení § 57 zákona č. 30/1946 Sb.
se mění a zní:
"(1) Daň činí z jednoho litru tekutiny
a) u nápojů z vinných hroznů 5.- Kčs,
b) u nápojů z ovoce a bobulí, pokud jejich
obsah alkoholu nepřesahuje 15 objemových procent
2.50 Kčs, přesahuje-li 15 objemových procent
4.- Kčs,
c) u umělých nápojů 5.- Kčs.
(3) Spolu s daní z vína se platí přirážka
k této dani ve prospěch státu, která
činí v případě odstavce 1,
písm. a) 4 Kčs, v případě odstavce
1, písm. b) při obsahu alkoholu do 15 objemových
procent 2 Kčs, nad 15 objemových procent 3 Kčs,
v případě odstavce 1, písm. c) 4 Kčs."
(1) Kdo v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti,
má mimo výrobní podnik zásoby daňových
předmětů podléhajících
dani z vína, moštu a ovocných šťav
(§ 56 zák. č. 30/1946 Sb.) v množství
větším než 25 litrů, jest povinen
zaplatiti dodatečnou daň. Kdo má takové
zásoby, předloží do osmi dnů
po účinnosti tohoto zákona trojmo písemné
prohlášení důchodkovému kontrolnímu
úřadu, příslušnému podle
sídla držitele zásob, s udáním
jména a bydliště, celkového množství
předmětů podléhajících
dodatečnému zdanění podle jejich druhu
a částky připadající dodatečné
daně. Důchodkový kontrolní úřad
potvrdí stejnopisy ohlášení, jeden vrátí
straně jako doklad učiněného prohlášení,
druhý si ponechá jako doklad pro úřední
potřebu a třetí zašle místně
příslušnému okresnímu finančnímu
ředitelství. Dodatečnou daň jest zaplatiti
šekovým vplatním lístkem poštovní
spořitelny na účet místně příslušného
okresního finančního ředitelství
bez úředního vyzvání zároveň
s podáním ohlášky. Na rubu složenky
jest nutno poznamenati, že jde o dodatečnou daň
a z kterých daňových předmětů
se platí.
(2) Dodatečnému zdanění podle odstavce
1 podléhají také daňové předměty,
které jsou v den, kdy tento zákon nabývá
účinnosti, v dopravě a které byly
vypraveny z výrobního podniku nebo celně
projednány před tímto dnem. Daň jest
povinen zaplatiti příjemce stejným způsobem,
jak jest uvedeno v odstavci 1.
(3) Dodatečná daň činí z jednoho
litru tekutiny:
a) u nápojů z vinných hroznů 4 Kčs,
b) u nápojů z ovoce a bobulí, pokud jejich
obsah alkoholu nepřesahuje 15 objemových procent
- 2 Kčs, přesahuje-li 15 objemových procent
- 3 Kčs,
c) u umělých nápojů - 4 Kčs.
K § 56 zákona č. 30/1946 Sb. se připojuje
jako odstavec 2 toto ustanovení:
"(2) Předmětem daně však nejsou
ovocné šťávy a syrupy včetně
umělých syrupů s ovocnou příchutí
a s obsahem alkoholu menším než 0.75% obj."
Dosavadní ustanovení § 56 se označí
jako odstavec 1.
Ustanovení § 63, odst. 1 zákona č. 30/1946
Sb. se doplňuje takto:
"4. při dovozu z celní ciziny nápoje,
ze kterých se vybírá monopolní daň
z lihu."
Kdo, aniž sám je daňovým subjektem,
pouze obchoduje s předměty podrobenými nepřímým
daním, jest zproštěn ohlašovací
povinnosti finančním úřadům,
avšak podléhá jejich dozoru podle příslušných
předpisů. Ministr financí může
ve zvláštních případech naříditi
ohlašovací povinnost pro jednotlivý daňový
předmět.
Úprava organisace československého monopolu
solního. V čl. XVII zákona č. 30/1946
Sb. se připojuje další paragraf 94a tohoto
znění:
(1) Solí, která je předmětem Československého
monopolu solního, hospodaří na účet
státu Československý monopol solní.
Hospodařením se rozumějí těžba,
výroba, zpracování, denaturace, nákup
a uvádění do oběhu.
(2) Vrchní vedení Československého
monopolu solního vykonává ministerstvo financí
v dohodě s ministerstvem výživy za účasti
správního sboru.
(3) Správu Československého monopolu solního
provádí ředitelství Československého
monopolu solního se sídlem v Praze. Na Slovensku
bude ředitelství vykonávati svou působnost
prostřednictvím odbočky, kterou zřídí
v Bratislavě.
(4) Ve své činnosti se řídí
Československý monopol solní obchodními
zásadami. Osobní a věcné výdaje
hradí ze svých příjmů. Přebytky
odvádí do státní pokladny.
(5) V čele Československého monopolu solního
je ředitel, kterého ustanovuje ministr financí
v dohodě s ministrem výživy a po slyšení
pověřence financí. Ředitel zastupuje
Československý monopol solní před
soudy a úřady. Ředitelství je přidělen
potřebný počet zaměstnanců.
Tito zaměstnanci včetně zaměstnanců
solivarů podléhají ve služebních
věcech ministerstvu financí, při čemž
na Slovensku vykonává ministerstvo financí
tuto působnost prostřednictvím pověřenectva
financí.
(6) Proti rozhodnutím a opatřením ředitelství
Československého monopolu solního, pokud
se nevztahují na jeho obchodní činnost, je
přípustné odvolání k ministerstvu
financí. Odvolání, jež nemá odkladného
účinku, nutno podati do 30 dnů ode dne doručení
rozhodnutí nebo opatření u ředitelství
Československého monopolu solního, na Slovensku
u odbočky zřízené podle odstavce 3.
(7) Bližší předpisy o organisaci Československého
monopolu solního a jeho jednací řád
vydá ministr financí v dohodě s ministrem
výživy a po slyšení pověřence
financí."
V § 98, odst. 1 zákona č. 30/1946 Sb. se zařazuje
jako druhá, třetí a čtvrtá
věta toto ustanovení:
"Při zvýšení prodejních
cen lihu vybere Československý monopol lihový
doplatek ze zásob lihu, lihovin, pálenek a jiných
výrobků obsahujících líh jakéhokoliv
původu ve výši rozdílu mezi dosud platnou
cenou a mezi vyšší cenou nově zaváděnou.
U výrobků obsahujících líh
může býti cenový rozdíl vybírán
paušální částkou, kterou stanoví
Československý monopol lihový. O vymáhání
platí obdobně předpisy pro daně přímé."
(1) Zákon ze dne 23. června 1936, č. 180
Sb., o dani z umělých jedlých tuků,
ve znění čl. VII zákona č.
30/1946 Sb., a zákon ze dne 21. prosince 1923, č.
1 Sb. z roku 1924, o dani z uhlí, ve znění
čl. VIII zákona č. 30/1946 Sb., se zrušují.
(2) Dosavadní předpisy o dani z motorových
vozidel, zejména ustanovení §§ 57 až
71 a přiměřeně ustanovení §§
85 až 92 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77
Sb., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění,
se zrušují, čímž se mění
ustanovení § 90 zákona č. 30/1946 Sb.,
pokud se vztahuje na daň z motorových vozidel.
Ministerstvo financí může na žádost
prominouti zcela nebo zčásti daň z umělých
jedlých tuků dlužnou za dobu od 1. března
1946 a daň z uhlí dlužnou za dobu od 1. ledna
1947, prokáže-li se, že zaplacením daně
by byly úředně stanovené spotřebitelské
ceny ztrátové.
Tento zákon, pokud upravuje daň z motorových
vozidel, nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 1948, ostatní jeho ustanovení dnem vyhlášení
a provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.
1. daň z uhlí:
Zákonem ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb.
byly po době nesvobody znovu uvedeny v život československé
daně nepřímé a státní
finanční monopoly s účinností
od 1. března 1946, s výjimkou daně z uhlí.
Účinnost předpisů o této dani,
která podle tohoto zákona měla nastati 1.
červencem 1946, byla zákonem č. 162/1946
Sb. dále odsunuta až k 1. lednu 1947. Vybírání
daně z uhlí mělo by za následek buď
všeobecné zvýšení cen o daň
(10% ceny uhlí na dole, t. j. asi 8.5% ceny spotřebitelské)
a tím všeobecné zvýšení
cen průmyslových výrobků, nebo zvýšení
pasivity dolů o výši daně z uhlí,
t. j. o rozpočtovou částku 537 mil. Kčs.
Při pasivitě Národního podniku uhelné
doly, která je odhadována na 1.157,576.800 kčs
v r. 1946 a která bude trvati i v roce 1947, lze pochybovat,
že by bylo možno zatížiti pasivní
hospodářství dolů ještě
o další částku. osnova proto navrhuje
zrušení této daně.
Poněvadž podle zákona č. 162/1946 Sb.
měla býti daň z uhlí placena od 1.
ledna 1947, a protože však nebyla v cenách uhlí
zahrnuta, učinilo ministerstvo financí správní
opatření podle § 109 zák. č.
30/1946 Sb., aby tato daň až na další
nebyla skutečně odváděna, nýbrž
aby byla vedena pouze v evidenci. Aby tento faktický stav
byl uveden v soulad se stavem právním, dává
se ministerstvu financí v § 31 osnovy možnost,
aby dlužnou daň odepsalo za dobu od 1. ledna 1947
až do dne účinnosti předkládané
osnovy.
2. Daň z umělých jedlých tuků:
V návrhu původní osnovy zákona č.
30/1946 byla tato daň zahrnuta teprve v posledních
fázích legislativních prací na návrh
ministerstva zemědělství. Tím se stalo,
že Nejvyšší úřad cenový
s ní při stanovení cen umělých
jedlých tuků v rámci všeobecné
cenové valorisace, k níž došlo časově
dříve, než byl předložen konečný
návrh zákona č. 30/1946 Sb., nepočítal
a že tato daň není proto v úředně
stanovených spotřebitelských cenách
umělých jedlých tuků obsažena.
Dodatečné zvýšení spotřebitelských
cen Nejvyšší úřad cenový
odmítal s poukazem na všeobecnou snahu vlády
nezvyšovati spotřebitelské ceny.
Za těchto okolností byli by museli výrobci
nésti daň ze svého, čímž
by se však staly jejich ceny rázem ztrátovými,
a bylo by pak nutno obnovit t. zv. zvelebovací akci. Proto
povolovalo ministerstvo financí správním
opatřením podle § 109 zák. č.
30/1946 Sb., aby neplacená daň zatím nebyla
ani upomínána ani vymáhána. Osnova
navrhuje zrušení daně z umělých
jedlých tuků, a poněvadž tato daň
měla býti vybírána od 1. března
1946, umožňuje, aby ministerstvo financí tuto
daň buď zcela nebo zčásti prominulo
za dobu od 1. března 1946 až do dne účinnosti
předkládané osnovy.
3. Daň z vína, moštu a ovocných
šťav:
V zájmu ostřízlivění národa,
které jest jedním z předních výchovných
cílů vládou sledovaných, ruší
osnova daň z nealkoholických ovocných šťav,
které až dosud jediné z nealkoholických
nápojů podléhaly zvláštní
spotřební dani. Po tomto opatření
zůstanou spotřební dani podrobeny výhradně
jen nápoje alkoholické.
Mimo to bylo nutno upravit zdanění dovážených
nezahuštěných šťav z ovoce a bobulí
s obsahem alkoholu nad 10 váh. procent, které při
dovozu se zařazují mezi lihové tekutiny pálené
a ze kterých se pak vybírá náhradní
monopolní daň z lihu. Aby bylo zamezeno dvojí
zdaňování, t. j. jak daní z vína,
moštu a ovocných šťav, tak i náhradní
monopolní daní z lihu, vypouští je osnova
při dovozu ze zatížení daní z
vína, moštu a ovocných šťav.
Zrušením daně z uhlí se zvýší
schodek, který předvídá státní
rozpočet na rok 1947 částkou téměř
25 miliard Kčs, o dalších asi 537 mil. Kčs,
zrušením daně z umělých jedlých
tuků o částku 189 mil. Kčs a zrušením
daně z vína u ovocných šťav asi
o 30 mil. Kčs, tedy celkem asi o 756 mil. Kčs. V
náhradu za zrušované daně se navrhují,
aniž je přitom prozatím možno sledovati
cíle dopravně-politické, na př. paritu
zdanění jednotlivých dopravních odvětví,
otázky úhrady nákladů na udržování
a rekonstrukce silnic a pod., tyto nové zdroje příjmů:
1. Daň z motorových vozidel:
Dani mají býti podrobeny pouze tyto druhy motorových
vozidel: jízdní kola s pomocným motorem o
obsahu válců nad 100 ccm, motorová kola (motocykly),
motorová kola s přívěsnými
vozíky, motorové tříkolky pro dopravu
osob a osobní automobily. Osnova byla přitom vedena
jednak snahou, aby t. zv. užitková doprava, jejíž
výkon je součástí dvouletky, nebyla
daňově dále zatěžována,
jednak úvahou, že užitková doprava platí
ve zvýšené míře daň z
minerálních olejů, zatím co držitelé
osobních motorových vozidel spotřebují
pohonných látek daleko méně. Mimo
to je nutno považovati ta dnešního nedostatku
minerálních olejů a pryžových
obručí každou jízdu motorovým
vozidlem, která není hospodářsky odůvodněna,
za nežádoucí. Kromě toho se jeví
potřeba dovozu benzinu, resp. surovin k jeho výrobě,
takže nehospodárná jeho spotřeba znamená
vlastně plýtvání valutami. Z důvodů
podpory cizineckého ruchu a snížení
provozních nákladů nových osobních
motorových vozidel a tím i zvýšení
jejich odbytu, vyjímají se cizozemská motorová
vozidla (opatřená cizozemskou poznávací
značkou) z daňové povinnosti vůbec
a u nových motorových vozidel se zmocňuje
ministr financí, aby osvobodil určité typy
nových motorových vozidel na přechodnou dobu
od daně z motorových vozidel. Daň má
vynésti asi 286 mil. Kčs ročně.
2. Daň z minerálních olejů:
Nejvyšší úřad cenový připravoval
ještě dříve než došlo k vyhlášení
vládního nařízení ze dne 21.
března 1947, č. 34 Sb. a zákona ze dne 1.
dubna 1947, č. 51 Sb., kterým se zabezpečuje
snížení cen některého zboží
lidové potřeby a ustálení cen jiných
důležitých statků, snížení
cen benzinu s 12 Kčs na 11 Kčs za 1 litr (t. j.
s 16 Kčs na 14.67 Kčs za 1 kg), snížení
cen petroleje s 10.60 Kčs na 9.50 Kčs za 1 litr
(t. j. s 13 Kčs na 11.65 Kčs za 1 kg), plynového
oleje s 9.60 Kčs na 8.50 Kčs za 1 litr (t. j. s
10.97 Kčs na 9.71 Kčs za 1 kg). Sleva asi 1 Kčs
až 1.10 Kčs za 1 litr je pro jednotlivého spotřebitele
téměř neznatelná, avšak celkově
představuje částku přibližně
300 mil. Kčs, která by byla mimo jiné úbytkem
příjmů pro Národní podnik rafinerií
minerálních olejů a Národní
podnik Stalinových závodů o cca 250 mil.
Kčs. Má-li nésti Národní podnik
tento úbytek ze svých příjmů,
bylo by spravedlivé, aby vplynul jako příjem
do státní pokladny.
Osnova navrhuje proto zvýšení daňových
sazeb daně z minerálních olejů přibližně
o tytéž částky, o které měly
býti sníženy ceny, takže spotřebitelské
ceny dotčených druhů minerálních
olejů zůstanou nezměněny. Ze zvýšení
daňových sazeb se vyjímají tekutý
pohonný plyn a benzol (tekuté uhlovodíky
řady benzenové). U tekutého pohonného
plynu bylo naléháno na snížení
dosavadní daňové sazby s tím odůvodněním,
že tato pohonná látka jest pro technické
potíže s jejím používáním
při pohonu motorových vozidel velmi těžko
prodejná. Ostatně byla již cena tekutého
pohonného plynu nyní snížena. U benzolu
by zvýšení daňové sazby působilo
nepříznivě na cenu pohonné směsi
skládající se z benzinu, benzolu a motorového
lihu. U mazacích olejů nelze sazby zvyšovati,
poněvadž mazací oleje nebyly obsaženy
v zlevňovací akci Nejvyššího úřadu
cenového, takže by zvýšení daňové
sazby způsobilo i zvýšení cen.
Výnos daně z minerálních olejů
se zvýší opatřením osnovou navrhovaným
celkem asi o 400 mil. Kčs.
Podle zákona č. 51/1947 Sb., kterým se zabezpečuje
snížení cen některého zboží
lidové potřeby a ustálení cen jiných
důležitých statků, jsou odváděny
u minerálních olejů cenové vyrovnávací
částky ve prospěch všeobecného
intervenčního fondu. Zvýšení
daňových sazeb u daně z minerálních
olejů jest jak svrchu uvedeno podmíněno však
tím, že Nejvyšší cenový úřad
sníží ceny minerálních olejů,
resp. podíly výroby a distribuce na spotřebitelských
cenách o rozdíl mezi daňovými sazbami
dosavadními a navrhovanými. Cenovými vyrovnávacími
částkami odváděnými podle zmíněného
zákona do všeobecného intervenčního
fondu by se ve skutečnosti zmenšily částky,
o něž by mohly býti sníženy ceny
minerálních olejů; tím by bylo ohroženo
navrhované zvýšení daňových
sazeb u minerálních olejů, jakož i předpokládané
finanční výsledky této osnovy. Aby
mohly býti uskutečněny sazby daně
z minerálních olejů podle osnovy bez zvýšení
spotřebitelských cen, navrhuje a žádá
ministerstvo financí zároveň zvláštním
přípisem ze dne 28. května 1947, č.
j. 119.073/47-VI/3, aby vláda podle § 2, odst. 2 zák.
č. 51/1947 Sb. vyjmula minerální oleje z
povinnosti stanovené v § 1 tohoto zákona.
4. Očekávaný výnos navrhovaných
daňových opatření:
Celkový očekávaný výnos daně
z motorových vozidel spolu s výnosem ze zvýšení
daně z minerálních olejů činí
úhrnnou částku asi 686 mil. Kčs
(daň z motorových vozidel 286 mil. Kčs a
daň z minerálních olejů 400 mil. Kčs).
Srovnáme-li výnos daní zrušovaných
756 mil. Kčs (daň z uhlí 537 mil. Kčs,
daň z umělých jedlých tuků
189 mil. Kčs a daň z vína, moštu a ovocných
šťav u bezalkoholických ovocných šťav
30 mil. Kčs) s očekávaným výnosem
navrhovaných daňových opatření
(daň z motorových vozidel a změna sazeb u
některých minerálních olejů),
vychází jako konečný výsledek
pro finanční správu příjem
přece ještě menší než jest
úbytek, jejž finanční správa
doznala zrušením uvedených daní.
Navrhovaného zákona se používá
k provedení nezbytného doplnění předpisů
zákona č. 30/1946 Sb., pokud jde o československý
monopol solní.
Po odstupu Podkarpatské Ukrajiny nemáme solných
dolů, toliko zcela nepatrnou část naší
potřeby kryjeme tuzemskou výrobou odpařováním
solanky v solivarech v Prešově a Solné Bani.
Ostatní spotřeba se kryje dovozem z ciziny, hlavně
ze SSSR, Německa, Rakouska, Turecka, Polska atd. Práce
spojené s prováděním státního
solního monopolu vykonávají dosud pro finanční
správu zaměstnanci bývalé státní
prodejny Báňských a hutnických výrobků.
Tento stav ani právně ani prakticky nevyhovuje.
Osnova proto navrhuje, aby bylo zřízeno zvláštní
ředitelství solního monopolu podobně
jako je tomu u všech monopolů ostatních. Jde
tedy o úpravu pouze formálně-právní,
aniž se na dosavadním faktickém stavu co podstatného
mění.
Úprava, kterou osnova přináší,
je v souladu s obsahem § 1 dekretu č. 118/1945 Sb.,
podle něhož náleží ministru výživy
péče o zásobování obyvatelstva
solí.
K částečné úhradě zvýšených
cen zemědělských výrobků zvyšuje
se sazba a přirážka daně z vína,
moštu a ovocných šťav přibližně
o 75%. Očekávaný výnos pro zemědělské
účely se odhaduje na 200 mil. Kčs.
Novými úkoly, které očekávají
finanční správu jmenovitě zavedením
daně přepychové, vzrostou úkoly finanční
správy, které bude možno zvládnouti
jen tehdy, budou-li na druhé straně dosavadní
předpisy co nejvíce zjednodušeny. Z toho důvodu
navrhuje osnova zrušení povinnosti ohlašování
podniků.
Z těchže důvodů upravuje se vybírání
cenových rozdílů při zvyšování
cen lihu.
Podle odstavce 2 nezdaňují se z důvodů
dopravně-právních jízdní kola
s pomocným motorem o obsahu válců do 100
ccm a motorové vozíky pro invalidy; z důvodu
obrany státu motorová vozidla vojenské správy
a bezpečnostních orgánů; v zájmu
oživení cizineckého ruchu cizozemská
motorová vozidla.
Podle odstavce 3 může vláda vyjmouti
z daňové povinnosti některá motorová
vozidla, která jsou jinak zásadně podrobena
dani a to vzhledem k jejich speciálnímu zařízení
nebo určení (na př. osobní automobily
hasičských sborů, pokud se jich používá
k účelům hasičským nebo samaritánským,
nebo motorová vozidla, jimiž se konají jízdy
k jich vyzkoušení či za účelem
převozu pod zvláštními poznávacími
značkami, t. zv. obchodními).
Vytvořením právní domněnky
třeba zajistiti vznik objektivní daňové
povinnosti u všech vozidel uznaných za způsobilá
k jízdě. Umožňuje se však zprostiti
od platební povinnosti ty poplatníky, jichž
motorových vozidel provozu schopných z. jakéhokoliv
důvodu se nepoužívá k jízdě.
Pro základní pojmy rozhodné pro zdanění
jsou směrodatné údaje typového osvědčení
motorového vozidla. Pojem osobního automobilu a
cizozemského motorového vozidla je upraven podle
dopravně-právních předpisů.
Evidence motorových vozidel vedené u správních
(povolovacích) úřadů použije
se i pro účely daňové, čímž
bude zabráněno zbytečné další
evidenci u finančních úřadů.
Platební období se zásadně stanoví
na kalendářní rok. Poplatník má
však možnost zvoliti si také placení daně
na kalendářní čtvrtletí. V
tomto případě zvyšuje se daň
o 5% (§ 9, odst. 2).
Pro způsob placení daně byla zvolena velmi
jednoduchá forma placení daňovou známkou,
nalepenou do daňového průkazu, který
rovněž vydá správní (povolovací)
úřad současně s jízdním
průkazem motorového vozidla (§ 18, odst. 2).
Pro další zjednodušení daňového
řízení navrhuje se hromadné ohlašování
a zapravování daně v těch případech,
kde určení a splnění daňové
povinnosti je osobou poplatníka zcela zajištěno.
Tato ustanovení se shodují v podstatě s ustanoveními
platnými pro ostatní nepřímé
daně. Ustanovení § 18, odstavce 2, má
zabrániti používání motorového
vozidla k jízdám po silnicích a cestách
bez zaplacení daně.
Rovněž ustanovení § 20, odst. 4 osnovy
jest ve shodě s obdobnými ustanoveními ostatních
nepřímých daní. Podle ustanovení
§§ 39 až 41 trestního zákona důchodkového
nesmí totiž pokuta uložená jedním
nálezem jedné osobě činiti v podstatě
více než 20.000 Kčs. Místo pokuty, převyšující
podle zákonité výměry tuto částku,
může býti uložen i přiměřený
trest na svobodě. Toto ustanovení bylo většinou
zákonů o nepřímých daních,
zákonem celním a devisovým pozměněno
v tom smyslu, že pokutu lze nálezem uložiti buď
v plné zákonité výši, i když
by přesahovala 20.000 Kčs, nebo lze zákonitou
pokutu omeziti na 20.000 Kčs, při čemž
však za zbytek zákonité pokuty převyšující
částku 20.000 Kčs, musí býti
uložen trest na svobodě.
Daňové sazby u t. zv. tekutého pohonného
plynu a u tekutých uhlovodíků řady
benzenové (benzol), jakož i u minerálních
olejů uvedených v § 14, písm. c) zák.
č. 30/1946 Sb. zůstávají beze změny.