Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Předmětem daně jsou tato silniční
motorová vozidla:
1. jízdní kola s pomocným motorem o obsahu
válců nad 100 ccm,
2. motorová kola (motocykly),
3. motorová kola s přívěsnými
vozíky,
4. motorové tříkolky pro dopravu osob a
5. osobní automobily, jichž se používá
k jízdě po veřejných silnicích
a cestách republiky Československé.
(2) Předmětem daně nejsou:
1. jízdní kola s pomocným motorem o obsahu
válců do 100 ccm,
2. motorové vozíky pro invalidy,
3. motorová vozidla vojenské správy a bezpečnostních
orgánů, jsou-li opatřena zvláštními
poznávacími značkami,
4. cizozemská motorová vozidla.
(3) Vláda může k návrhu ministra financí
vyjmouti z daně i jiná motorová vozidla zařízená
nebo určená k zvláštním účelům.
(1) Pokud tuzemské motorové vozidlo je opatřeno
poznávací (rejstříkovou) značkou,
má se za to, že se ho používá k
jízdě po veřejných silnicích
a cestách republiky Československé.
(2) Oznámí-li poplatník písemně
před počátkem platebního období
(§ 8) nebo v den přidělení poznávací
(rejstříkové) značky místně
příslušnému správnímu
(povolovacímu) úřadu (§ 18, odst. 3),
že motorového vozidla nehodlá používati
k jízdě, a odevzdá-li tomuto úřadu
zároveň do úschovy příslušné
listiny o tomto vozidle, je motorové vozidlo vyňato
z platební povinnosti, nepoužije-li se ho vůbec
k jízdě po celé platební období.
(1) Základem daně je motorové vozidlo, při
čemž se sazba daně řídí
jeho druhem, po případě způsobem jeho
pohonu. Pro posouzení, o jaký druh vozidla jde,
jaký je způsob jeho pohonu nebo obsah jeho válců
a nebo jaká je vlastní váha vozidla, je zpravidla
rozhodný údaj zapsaný v platném typovém
osvědčení motorového vozidla.
(2) Osobním automobilem se rozumí motorové
vozidlo, jímž lze dopravovati nejvýše
osm osob, počítajíc v to řidiče.
Osobní motorové vozidlo přestavěné
nebo zařízené pro dopravu nákladů
(zboží) se považuje za nákladní
motorové vozidlo od té doby, kdy správním
(povolovacím) úřadem bylo za takové
uznáno a označeno. Lze-li však přestavěného
nebo zařízeného motorového vozidla
používati střídavě k dopravě
osob a nákladů (zboží), t. zv. pomocný
vůz dodávkový, je podrobeno dani jako osobní
automobil.
(3) Tuzemským motorovým vozidlem je každé
vozidlo, které je nebo má býti opatřeno
československou poznávací (rejstříkovou)
značkou.
(4) Cizozemským motorovým vozidlem je vozidlo, které
je opatřeno cizozemskou poznávací značkou.
(5) Bližší určení daňového
základu (odstavec 1) stanoví vláda nařízením.
(1) U motorového vozidla s výjimkou vozidel uvedených
v odstavci 2 činí daň za kalendářní
rok:
1. u jízdního kola s pomocným motorem o obsahu
válců nad 100 ccm a u motorového kola (motocyklu)
o obsahu válců do 250 ccm - 300 Kčs;
2. u motorového kola (motocyklu) o obsahu válců
nad 250 ccm - 600 Kčs;
3. u motorového kola s přívěsným
vozíkem a u motorové tříkolky - 900
Kčs;
4. u osobního automobilu o obsahu válců do
1.000 ccm - 1.200 Kčs;
5. u osobního automobilu o obsahu válců nad
1.000 ccm do 1.250 ccm - 1.500 Kčs;
6. u osobního automobilu o ob. sahu válců
nad 1.250 ccm do 1.500 ccm - 2.200 Kčs;
7. u osobního automobilu o obsahu válců nad
1.500 ccm do 2.000 ccm - 3.600 Kčs;
8. u osobního automobilu o obsahu válců nad
2.000 ccm - 7.600 Kčs.
(2) U motorových vozidel, která jsou poháněna
výhradně elektřinou nebo jinou pohonnou látkou
než minerálními oleji či jejich směsí
s lihem, činí daň za kalendářní
rok za každých i započatých 100 kg vlastní
váhy vozidla 150 Kčs.
Poplatníkem je ten, komu je přidělena poznávací
(rejstříková) značka. Bylo-li motorového
vozidla použito k jízdě bez přidělení
poznávací (rejstříkové) značky,
je poplatníkem držitel vozidla.
(1) Za předpokladu vzájemnosti jsou od daně
osvobozena motorová vozidla osob, kterým přísluší
právo exteritoriality, konsulů z povolání
a osob jim na roveň postavených, nejsou-li tyto
osoby československými státními občany
a neprovozují-li na území Československé
republiky výdělečnou činnost.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby na návrh
ministra národní obrany a ministra průmyslu
poskytl na přechodnou dobu osvobození nových
motorových vozidel určitých typů.
Bližší podmínky a dobu, na kterou se osvobození
poskytuje, vyhlásí ministr financí ve Sbírce
zákonů a nařízení.
(3) Nárok na daňové osvobození podle
předchozích odstavců jest uplatniti při
plnění ohlašovací povinnosti (§
7) a rozhodné okolnosti jest třeba dokázati.
O osvobození vydá finanční úřad
I. stolice písemné osvědčení.
(1) Poplatník je povinen motorové vozidlo před
použitím k jízdě ohlásiti u správního
(povolovacího) úřadu, v jehož obvodě
má vozidlo své pravidelné (domovské)
stanoviště (§ 18, odst. 3).
(2) Změny v ohlášených údajích
je poplatník povinen oznámiti správnímu
(povolovacímu) úřadu do osmi dnů po
nastalé změně.
(3) Způsob ohlašování upraví
vláda nařízením.
(1) Poplatník je povinen zaplatiti daň předem
podle své volby na celý kalendářní
rok nebo na celé kalendářní čtvrtletí
(platební období), a to:
a) vzniká-li daňová povinnost, před
použitím motorového vozidla k jízdě;
b) trvá-li daňová povinnost, před
počátkem platebního období;
c) u vozidla vyňatého nebo osvobozeného od
daně před zánikem vynětí nebo
daňového osvobození.
(2) Vznikne-li platební povinnost po počátku
platebního období, jest zaplatiti daň vždy
na celé zvolené platební období.
(3) Změny nastalé v platebním období
v osobě poplatníka nebo v daňovém
základu, nemají vlivu na výši daně
připadající na toto období. Poplatník
je povinen předložiti správnímu (povolovacímu)
úřadu do osmi dnů po nastalé změně
daňový průkaz (§ 10) za účelem
poznamenání změny.
(1) Daň se platí u místně příslušného
správního (povolovacího) úřadu
(§ 18, odst. 3) daňovou známkou v hodnotě
odpovídající výši daně,
nalepenou do daňového průkazu (§ 10,
odst. 1), která pak musí býti úředně
znehodnocena. Vzory daňových známek, jejich
hodnoty a prodej určí vláda nařízením.
(2) Za každé motorové vozidlo jest zaplatiti
daň zvláště. Platí-li se daň
na kalendářní čtvrtletí, činí
čtvrtinu roční daně (§ 4) zvýšenou
o 5%. Daň se zaokrouhlí na celé Kčs
nahoru. Poplatník nemůže v kalendářním
roce zvolené platební období měniti.
(3) Z motorového vozidla podrobeného dani, jehož
se použije k jízdě po veřejných
silnicích a cestách bez přidělení
poznávací (rejstříkové) značky,
jest zaplatiti daň v hotovosti šekovým vplatním
lístkem poštovní spořitelny na účet
místně příslušného okresního
finančního ředitelství.
(4) Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou
ve Sbírce zákonů a nařízení
určil jiný způsob placení daně.
(1) Dokladem o splnění platební povinnosti
jest daňový průkaz, opatřený
úředně znehodnocenou daňovou známkou
na běžné platební období, který
vydá poplatníku správní (povolovací)
úřad.
(2) Řidič motorového vozidla je povinen míti
s sebou za jízdy buď daňový průkaz
podle odstavce 1 nebo osvědčení o daňovém
osvobození (§ 6, odst. 3).
(1) Motorová vozidla podniků Československé
státní dráhy a Československá
pošta jest ohlásiti a daň zaplatiti hromadně
v zemích České a Moravskoslezské u
okresního finančního ředitelství
v Praze, na Slovensku u okresního finančního
ředitelství v Bratislavě, a to podle směrnic
vydaných ministerstvem financí po dohodě
s ministerstvy dopravy a pošt.
(2) Ministerstvo financí může povoliti hromadné
ohlašování a zapravování daně
též pro motorová vozidla jiných poplatníků.
(1) Bylo-li skutkovým nebo právním omylem
zaplaceno více než odpovídá zákonu,
povolí okresní finanční ředitelství
na žádost vrácení daně z motorových
vozidel.
(2) Žádost o vrácení daně řádně
doloženou musí poplatník (§ 5) podati
písemně u místně příslušného
okresního finančního ředitelství
(§ 16) nejpozději do jednoho roku po zaplacení
daně.
(3) Ministerstvo financí může lhůtu
stanovenou v odstavci 2 přiměřeně
prodloužiti.
Daň z motorových vozidel požívá
přednostního zákonného zástavního
práva na motorovém vozidle a jeho příslušenství.
(1) Nebyla-li daň včas nebo v plné výši
poplatníkem zapravena, jest zaplatiti z úhrnného
daňového dluhu bez újmy případného
zavedení důchodkového trestního řízení
přirážku pro zmeškání (poplatek
z prodlení) obdobně podle příslušných
předpisů o přirážce pro zmeškání
v oboru přímých daní.
(2) O promlčení a vymáhání
daně platí obdobně příslušné
předpisy pro přímé daně.
(3) Pro neplacenou daň z motorových vozidel může
důchodkový kontrolní úřad motorové
vozidlo zajistiti na útraty a nebezpečí poplatníka
(§ 5).
(1) Kdo má ve vlastnictví, držbě nebo
úschově motorové vozidlo, za jízdy
pak ten, kdo vozidlo řídí, podléhá
úřednímu dozoru podle dalších
odstavců.
(2) Úřední orgánové pověření
tímto dozorem jsou oprávněni kdykoliv vstupovati
do garáže motorového vozidla a do prostor s
ní spojených a žádati od osob podrobených
úřednímu dozoru, po případě
jejich zástupců, vysvětlivky a průkazy
o veškerých okolnostech rozhodných pro zjištění
daňové povinnosti. Přitom jsou povinni zachovávati
o zjištěných okolnostech úřední
tajemství a dbáti ustanovení zákona
ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně
státu, a předpisů jej měnících
a doplňujících. Vznikla-li pochybnost o daňových
součinitelích motorového vozidla (§
3, odst. 1), může uložiti finanční
úřad držiteli vozidla, aby je na svůj
náklad předvedl, po případě
může mu uložiti přezkoušení
vozidla zkušebním komisařem příslušného
správního (povolovacího) úřadu.
(3) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny samy nebo svými
zaměstnanci poskytnouti orgánům pověřeným
dozorem při úředním jednání
podle odstavce 2 potřebnou pomoc a opatřiti na svůj
náklad také žádané potřebné
pomůcky.
(1) Věcně pří.slušnými
finančními úřady jsou:
1. v I. stolici okresní finanční ředitelství,
2. v II. stolici v zemích České a Moravskoslezské
zemské finanční ředitelství,
na Slovensku pověřenectvo financí.
(2) Místní příslušnost se řídí
podle místa pravidelného (domovského) stanoviště
motorového vozidla.
(3) Pro příslušnost ve věci daně
z motorových vozidel podniků Československé
státní dráhy a Československá
pošta platí odchylka uvedená v § 11, odst.
1. Ministerstvo financí může obdobnou odchylku
stanoviti také v případě § 11,
odst. 2.
(4) Důchodkový dozor vykonávají finanční
úřady.
(1) Rozhodnutí a opatření ve věcech
této daně vydávají úřady
uvedené v § 16.
(2) Proti rozhodnutím a opatřením lze podati
odvolání do 30 dnů po doručení
písemně u úřadu, který je vydal.
(3) Rozhodnutí a opatření musí obsahovati
označení úřadu, u kterého může
býti opravný prostředek podán, a lhůtu,
ve které může býti podán.
(4) Lhůta odvolací počíná dnem
po doručení rozhodnutí nebo opatření;
je zachována, bylo-li odvolání v odvolací
lhůtě odevzdáno na po tvrzení u poštovního
úřadu k dopravě.
(5) Počátek a běh lhůty se nestaví
nedělemi nebo státem uznanými svátky
nebo památnými dny. Připadne-li však
poslední den lhůty na neděli, státem
uznaný svátek nebo památný den, končí
lhůta teprve příštím všedním
dnem.
(6) O odvolání rozhodne s konečnou platností
finanční úřad II. stolice. Příslušejí
mu přitom táž práva jako finančnímu
úřadu I. stolice. Odvolací úřad
může, pokud nenastalo promlčení, rozhodovati
také o daňové povinnosti a daň zvýšiti.
(7) Odvolání nemá odkladného účinku
ani co do placení ani co do vymáhání
daně.
(8) Odvolání podané na místě
nepříslušném se neprodleně postoupí
příslušnému úřadu a strana
se o tom zároveň uvědomí; bylo-li
podáno u nepříslušného úřadu
ve lhůtě odvolací, považuje se za podané
včas. Odvolání podané opožděně
odmítne finanční úřad I. stolice;
proti tomuto rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu
úřadu II. stolice.
(9) Proti opatřením důchodkových kontrolních
úřadů může podati postižený
námitky do tří dnů k finančnímu
úřadu I. stolice, který o nich rozhodne s
konečnou platností.
(1) Státní a jiné veřejné úřady
a orgány jsou povinny poskytovati v mezích své
působnosti pomoc při provádění
tohoto zákona.
(2) Správní (povolovací) úřad,
po případě jiný veřejný
úřad, vedoucí v evidenci motorová
vozidla, je povinen přesvědčiti se před
přidělením poznávací (rejstříkové)
značky pro motorové vozidlo podrobené dani,
bylo-li k dani ohlášeno (§ 7). Jízdní
průkaz motorového vozidla podrobeného dani
nesmí vydati správní (povolovací)
úřad před vyhotovením daňového
průkazu (§ 10, odst. 1), po případě
dříve, dokud poplatník nepředloží
doklad o tom, že uplatnil nárok na daňové
osvobození (§ 6, odst. 3). Nezaplatí-li poplatník
daň před počátkem příslušného
platebního období [§ 8, odst. 1, písm.
b)], odejme správní (povolovací) úřad
neprodleně jím vydaný jízdní
průkaz.
(3) Správním (povolovacím) úřadem
je úřad, který má podle dopravně-policejních
předpisů v evidenci motorové vozidlo se zřetelem
k jeho pravidelnému (domovskému) stanovišti.
(1) Motorové vozidlo, jehož se použije neoprávněně
k jízdě po veřejných silnicích
a cestách bez zaplacení daně, může
finanční úřad I. stolice prohlásiti
za propadlé bez ohledu na to, komu patří
a zda se zavede důchodkové trestní řízení
nebo ne.
(2) Orgánové pověření úředním
dozorem jsou v takovém případě oprávněni
postarati se na útraty dotyčných osob o bezpečné
uschování motorového vozidla po dobu, než
příslušný finanční úřad
rozhodne.
(1) Kdo jakýmkoliv způsobem zkrátí
nebo zatají daň nebo se o to pokusí, dopouští
se těžkého důchodkového přestupku
a trestá se pokutou ve výši čtyřnásobku
až osminásobku zkrácené nebo zatajené
daně.
(2) Nelze-li daň, podle níž jest pokutu vyměřiti,
ani zjistiti ani odhadnouti, uloží se po dle okolností
případu pokuta až do výše 1,000.000
Kčs.
(3) Kdo jedná jinak než jest uvedeno v odstavci 1
proti ustanovením tohoto zákona nebo proti prováděcím
ustanovením podle něho vydaným, trestá
se pokutou od 100 do 20.000 Kčs.
(4) Ustanovení o nejvyšší výměře
peněžitých trestů platí jen tehdy,
když se místo pokuty převyšující
tuto nejvyšší výměru uloží
trest na svobodě.
(5) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo
ní náhradní trest vězení (uzamčení)
od jednoho dne až do jednoho roku; náhradní
trest vězení (uzamčení) se stanoví
tak, že se uloží za každých 100 až
300 Kčs pokuty podle míry provinění
a podle osobních poměrů vinníkových
jeden den vězení.
(6) Trestné činy důchodkové se promlčují
ve třech letech, nebyla-li daň zkrácena nebo
ohrožena, v jednom roce; promlčecí lhůta
počíná dnem, kdy byl trestný čin
spáchán.
(7) Úřady a důchodkové soudy rozhodující
o trestných činech důchodkových hodnotí
provedené důkazy podle volného uvážení;
obviněný nemá právního nároku
na upuštění od trestního řízení.
(8) Jinak platí o stíhání a trestání
trestných činů důchodkových
ustanovení trestního práva důchodkového.
Motorová vozidla, jichž se v den počátku
účinnosti tohoto zákona používá
k jízdě, jest ohlásiti podle § 7 do
konce kalendářního měsíce,
kterým počíná účinnost
tohoto zákona. V téže lhůtě jest
splniti také platební povinnost (§§ 8
a 9), po případě povinnost určenou
§ 2, odst. 2.