Revisnictví jako odborná činnost svého druhu není dosud náležitě normována..je živností svobodnou ve smyslu živnostenského řádu, resp. dvorského dekretu z r. 1847, jejíž výkon není vázán žádným průkazem odborné způsobilosti ani zvláštní. Tuto činnost tak značné hospodářské důležitosti mohou dnes vykonávati i osoby, které nemusí ovládati ani základní zásady účetnictví, mohou býti charakterově i morálně vadné nebo propuštěny z velmi závažných důvodů z dřívějšího zaměstnání. Takové osoby pak neposkytují dostatečné záruky pro výkon odborné kontroly v podnicích a tím méně plnou důvěru, nezbytnou k výkonu podnikových revisí. Základním předpokladem pro majitele podniků, kteří svěří zmíněným osobám přezkoumání provozu svého podniku, především po stránce hospodárnosti a výnosnosti (nikoli po stránce technické), je totiž, aby k takovým osobám měli plnou osobní důvěru, že svěřenou práci vykonají odborně, svědomitě a spolehlivě. Vždyť na výsledku této revisní činnosti buduje pak podnik řádnou organisaci své správy i racionalisaci provozu. Dosavadní právní i faktický stav v tomto oboru nám však nedává dostatečné záruky, že nebudou vydány věcně pochybené a nesprávné posudky nebo rady osobami, jejichž osobní i odborná způsobilost nebyla nikým řádně přezkoušena. Takové neodborné revisní nálezy nemohou pak býti podkladem pro odstranění finančně-hospodářských závad v podnikovém provozu a nelze na základě nich spolehlivě provésti účelnou a hospodárnou organisaci podniku.

K odst. 1, č. 2. Součinnost poradců při jakékoliv organisační změně podniku je naléhavě potřebná a rozhodující, aby hospodářská stabilita nově vznikajícího provozního subjektu byla postavena na správný finanční a organisační základ nebo aby majetková podstata zrušeného podniku byla po stránce účetně-bilanční přesně a odpovědně zachycena. Těmito úkony se nijak nezasahuje do oprávnění advokátů a notářů, ježto jde o činnost speciálního druhu, vyhraněnou s hlediska organisace podnikového početnictví a odborné správy podniků.

K odst. 1, č. 3. Ustanovením o hospodářské správě svěřeného majetku se sleduje jednotná zákonná úprava této hospodářské činnosti, jakož i nezbytnost jejího zodbornění. Je samozřejmé, že činovníci v tomto oboru musí především ovládati účetnictví, bilancování, revisnictví i podnikovou organisaci, jakož i otázky daňové, aby mohli majetkovou správu (správa nemovitostí, účastí a pod.) s úspěchem a spolehlivě vykonávati. Jde tu nepochybně především o finančně-hospodářský ráz svěřených úkolů, které vyžadují vzhledem k svému účelu speciální znalosti jako pod č. 1 po případě č. 5 a též průkazu osobní i odborné způsobilosti podle tohoto zákona. Pro tento druh činnosti, zejména po stránce odborné i osobní kvalifikace, nemají dosud platné předpisy (§ 1, písm. c) vl. nař. č. 269/1942 Sb. a zčásti i dvorské dekrety z r. 1833 a 1847) žádných ustanovení. Je přirozené, že tato důvěrnická správa může býti vykonávána jen v takovém rozsahu, pokud nezasahuje do činnosti vyhrazené advokátům a notářům.

K odst. 1, č. 4. Rovněž dnešní spletitost v otázkách devisových vyžaduje odborného poradce se speciálním školením. Vlastní právní porady však v tomto oboru poradce udíleti nesmí.

K odst. 1, č. 5. Hospodářský a daňový poradce má možnost podle tohoto ustanovení, aby také v oboru daní, poplatků a jiných veřejných dávek udílel rady a jednal za třetí osoby před správními úřady, především před úřady finančními. Odborné práce zmíněného poradce z oboru podnikového početnictví, revisnictví a organisace, i když nejsou výslovně konány pro účely veřejných dávek včetně daní a poplatků, musí býti provedeny tak odborně a spolehlivě, aby mohly sloužiti též jako věrohodný základ pro předpis daní, poplatků a jiných dávek. V důsledku toho přiznává se tomuto poradci v uvedeném oboru oprávnění, aby i jako daňový poradce mohl příkazci jak raditi tak také za něho jednati před příslušnými úřady za tím účelem, aby své práce účetní, bilanční a jiné vysvětlil, věcně odůvodnil a náležitě obhájil.

Odst. 2 obsahuje oprávnění výhradného užívání chráněného názvu "hospodářský a daňový poradce".

Odst. 1. Povolení k výkonu činnosti podle § 1, odst. 1 uděluje s výjimkou § 16, odst. 1 ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem financí vzhledem k značné hospodářské důležitosti uvedené činnosti pro všechna odvětví podnikání a se zřetelem k naprosté nezbytnosti jednotné úpravy, má-li býti sjednána náprava dnešního naprosto neuspokojujícího stavu v tomto oboru po stránce osobní i odborné kvalifikace u většiny majitelů dosavadních kanceláří účetních, bilančních, revisních, organisačních, důvěrnických, daňových a podobných. Zpřísněním požadavků podle tohoto zákona pro povolání poradců bude dosaženo žádoucí úrovně tohoto stavu i pro budoucnost a v zájmu usměrnění a udržení této potřebné vysoké úrovně na celém území státu, je bezpodmínečně nutné, aby tu byla dána možnost ústředního přezkoumání osobní i odborné kvalifikace žadatelů podle jednotných hledisek, zvláště, když výkon činnosti těchto poradců nebude omezen ani oblastně ani územně. Zároveň se stanoví v tomto odstavci podmínky osobní i odborné způsobilosti, kterou musí míti žadatel o udělení povolení podle tohoto zákona. V těchto podmínkách je zvlášť zdůrazněn požadavek zvýšené odborné způsobilosti (odborná praxe a zvláštní zkouška) i nezbytných osobních vlastností pro poradce, aby byla k nim.již na počátku utvrzena nutná důvěra hospodářské veřejnosti i veřejné správy vzhledem k jejich tak hospodářsky důležité činnosti. Uchazeči musí nabýti odborné praxe především u zmíněných poradců. Pro přechodnou dobu bude však možno přiměřeně zhodnotiti i jejich obdobnou činnost, konanou v jiných podnicích. Za takovou činnost jest považovati výkony uvedené v § 1, odst. 1, které jsou provozovány buď samostatně na vlastní účet nebo ve služebním poměru, a to především v samostatném úředním postavení a v takovém rozsahu, který dává dotčené osobě dostatečnou možnost k tomu, aby si osvojila veškeré potřebné znalosti pro výkon povolání poradce podle tohoto zákona.

Odst. 2 má ustanovení o přechodu veřejných zaměstnanců do povolání poradců, který je vázán souhlasem příslušného úřadu ještě po dobu pěti let od zániku služebního poměru.

Podle odst. 3 je poradce povinen vykonávati své povolání jako hlavní a v zájmu zvýšené odbornosti, spolehlivosti a odpovědnosti jako činnost výlučně osobní. Druhá věta tohoto odstavce připouští výjimku pro osoby, u nichž je dána úzká vnitřní spojitost mezi jejich hlavním povoláním a mezi činností poradce. Předpokladem je potřeba stejných odborných vědomostí a znalostí v jejich dosavadním povolání, aby takové osoby mohly vykonávati činnost poradce jako vedlejší povolání.

V odst. 1 se stanoví náležitosti řádného výkonu povolání poradce a zároveň se mu ukládá zachovávání mlčenlivosti o věcech, které se doví při výkonu své činnosti. Vlastnoručním podepisováním všech odborných elaborátů vydaných poradcem, má se zdůrazniti jeho osobní odpovědnost před veřejností za tyto odborné práce.

Odstavcem 2 uložený výkon slibu má zvednouti vážnost a význam poradců pro hospodářský život s vysokou jejich úrovní osobní i odbornou podle tohoto zákona na rozdíl od dosavadních majitelů účetních, bilančních, revisních, organisačních a podobných kanceláří, od nichž nebyla vyžadována úředně žádná zvláštní osobní i odborná způsobilost.

Odst. 3 ukládá poradcům povinnost k převzetí zvláštních úkolů, které jim mohou v rámci jejich oprávnění podle tohoto zákona ukládati orgány veřejné správy (na př. revise hospodářského stavu živnostenského podniku s hlediska plánované místní potřeby, přezkoumání hospodaření jednotlivých podniků v rámci dvouletého plánu a pod.).

Odst. 4 nedovoluje, aby si poradce mohl vymíniti za úspěšně vykonanou činnost podle § 1, odst. 1 jakoukoliv úplatu na vrub dosaženého snížení nebo úspor na veřejných dávkách včetně daní a poplatků.

Podle odst. 1 a 2 se zřídí Svaz hospodářských a daňových poradců jako veřejnoprávní korporace se sídlem v Praze a s odbočkami v Bratislavě a v Brně. Svaz se stará o zájmy svých členů, vede jejich seznam, nad jejich činností vykonává dozor s pravomocí disciplinární a chrání čest stavu.

V odst. 3 se stanoví povinné členství pro poradce (§ 1, odst. 1) a pro osoby s oprávněním podle § 11, odst. 4.

Podle odst. 4 mohou se státi členy také osoby, které vykonávají v zaměstnaneckém poměru činnost téměř stejného rozsahu jako poradci (odborní úředníci poradců, revisní úředníci národních podniků a revisních svazů a pod.). Spolupráce těchto odborníků v rámci jednotné stavovské organisace bude nesporně pro stav poradců velmi prospěšnou s hlediska jejich speciální činnosti a zkušenosti; proti tomu zase oni získají stykem s ostatními členy odborného prohloubení svých znalostí pro svou úřední působnost.

Podle odst. 1 jsou orgány svazu představenstvo a členské shromáždění. Představenstvo se zčásti volí na členském shromáždění podle zásad, stanovených ve statutu svazu. Prvé představenstvo bude jmenováno celé ministrem vnitřního obchodu na přechodnou dobu než bude ustaveno řádné představenstvo podle vydaného statutu, nejdéle však na dobu jednoho roku.

Odst. 2. Orgány svazu a jeho zaměstnanci jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, které se dovědí při výkonu dozoru nad jednotlivými členy.

Odst. 1. Úprava právních poměrů svazu, jeho organisace a úkoly, jakož i oprávnění jeho orgánů a právního postavení členů, disciplinárního dozoru nad nimi, jejich stavovských práv a povinností a pod. se ponechává statutu svazu po případě zvláštním řádům.

Odst. 2. Zkušební řád pro poradce, který bude obsahovati především ustanovení o zkušebních komisích, jakož i o rozsahu a výkonu zkoušek, vydá ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem financí. Obdobně bude vydán také disciplinární řád.

Odst. 3 má ustanovení o vydání stavovského řádu a jednacího řádu svazu, které usnese členské shromáždění a schválí ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem financí.

Odst. 4. Usnesení členského shromáždění o sazebníku odměn podléhá schválení nejvyššího úřadu cenového v dohodě s ministerstvy vnitřního obchodu a financí. Poslední odstavec pak stanoví formu vyhlašování výše zmíněných předpisů.

Povinnosti členů svazu jsou zde stanoveny všeobecně a pro jejich neplnění bude míti příslušná trestní ustanovení disciplinární řád. Podle odst. 1, písm. b) může svaz v rámci disciplinárního řádu a za šetření ustanovení §§ 8 až 10 ústavního zákona č. 293/1920 Sb. vykonati u členů svým odpovědným zástupcem prohlídku, aby k účelům disciplinárního řízení byl zjištěn správný skutkový stav provinění.

Hospodaření svazu bude se díti v rámci rozpočtu a účetní závěrky. Úhrada bude opatřována především členskými příspěvky, které v případě neplacení mohou býti vymáhány politickou exekucí. Usnesení o rozpočtu, účetní závěrce a o výši příspěvků podléhá schválení ministrů vnitřního obchodu a financí. Výše příspěvků bude schvalována za součinnosti nejvyššího úřadu cenového.

Podle ustanovení tohoto paragrafu je dohlédacím úřadem ministerstvo vnitřního obchodu. Pokud při výkonu dozoru budou v jednotlivých případech přicházeti v úvahu také otázky z oboru daní, poplatků a vůbec veřejných dávek, budou tyto projednávány v dohodě s ministerstvem financí. Pro usnadnění úředního dozoru bude možno zříditi zvláštní orgán.

Ustanovení tohoto paragrafu jsou rázu trestního. Podle odst. 1 se dává možnost představenstvu svazu, aby se o spáchaném přestupku podle tohoto zákona vždy předem vyjádřilo a navrhlo potrestání vzhledem k tomu, že tímto zákonem se upravuje poradní činnost speciálního druhu, k jejímuž posouzení je třeba zvláštních odborných znalostí.

Odst. 1 ponechává na přechodnou dobu další výkon dosavadní činnosti stávajících kanceláří na podkladě dřívějšího oprávnění za podmínky, že oprávněná osoba si podá do 60 dní žádost za udělení povolení podle § 2.

Odst. 2 obsahuje přechodné ustanovení pro fysické osoby, které před účinností tohoto zákona vykonávaly samostatně alespoň 15 let činnost podle § 1, odst. 1. Povolení podle § 2, odst. 1 bude těmto osobám uděleno za předpokladu, že splní všeobecné podmínky v § 2, odst. 1, č. 1 až 3 stanovené.

Odst. 3. S hlediska sociálního nepovažuje se za účelné, aby z povolání poradců byly s okamžitou platností úplně vyloučeny osoby se středoškolským vzděláním. Těmto osobám byla proto zachována po dobu deseti let možnost k osamostatnění podle tohoto zákona.

Odst. 4 obsahuje zase přechodné ustanovení pro fysické osoby, které před účinností tohoto zákona vykonávaly samostatně činnost v rámci § 1, odst. 1 na podkladě platného živnostenského listu po dobu kratší 15 let. Těmto osobám bude uděleno se zřetelem k § 1, odst. 1 omezené oprávnění pouze k výkonu určitého úseku činnosti (na př. zavádění a vedení účetnictví a účetní revise a pod.) v rozsahu, v jakém ji skutečně vykonávaly podle dřívějšího oprávnění, za předpokladu, že splnily všeobecné podmínky, stanovené v § 2, odst. 1, č. 1 až 3 a že žadatel je podle zjištění osobně i odborně způsobilý.

Podle tohoto ustanovení zastaví příslušné spolky výkon své činnosti, pokud tato bude v rozporu se statutárním oprávněním tímto zákonem zřízené povinné stavovské organisace. Současně musí býti provedena do šesti měsíců stranami dobrovolně příslušná změna stanov, ježto jinak by k tomu bylo přikročeno z moci úřední.

Ustanovení toto dává právní podklad pro případné zamítnutí žádosti zejména se zřetelem k místní potřebě a pod. Obdobné ustanovení má vl. nař. č. 14/1943 Sb. ve znění zák. č. 256/ 1946 Sb. a zák. č. 108/1947 Sb., jehož platnost končí dnem 31. 12. 1947.

Tento právní předpis je rázu formálního pro odnětí oprávnění za určitých podmínek.

V tomto paragrafu je vypočteno, na koho se ustanovení tohoto zákona nevztahují.

Tato výjimka platí také pro povinné revisní svazy družstev, které jsou oprávněny prováděti revise výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) ve smyslu zákonných předpisů pro ně vydaných. Oprávnění těchto svazů nejsou tímto zákonem dotčena, zejména jsou i nadále oprávněny prováděti pro své členské podniky činnosti uvedené v § 1, odst. 1, č. 1 až 5 tohoto zákona v mezích jejich působnosti, aniž by tyto svazy nebo jejich zaměstnanci musili býti povinnými členy svazu, uvedeného v § 4 tohoto zákona.

Táž výjimka platí obdobně pro ústřední ředitelství národních podniků, pokud tato vykonávají činnost hospodářského a daňového poradce pro přičleněné národní podniky svého sektoru.

Tímto ustanovením se zvláště upravuje pro Slovensko působnost podle tohoto zákona.

Oprávnění hospodářského a daňového poradce, jakož i osob s oprávněním podle § 11, odst. 4 se řídí výlučně tímto zákonem. Pro obor jakékoliv hospodářské činnosti poradní, zejména v oboru početnickém, revisním, organisačním, daňovém a pod., dosud platí vedle živnostenského řádu (zákona) zastaralé právní normy (dvorský dekret z r. 1833 a 1847, resp. instrukce o dvorských agentech z r. 1798), třebaže již neodpovídají současnému hospodářskému stavu a podnikatelskému rozvoji. V nedostatku novodobých právních předpisů pro činnost upravenou tímto zákonem dovolává se i nejvyšší správní soud při svém rozhodování stále platnosti uvedených norem. Ustanovení vl. nař. č. 269/1942 Sb. (§ 1, písm. c) má o majetkové správě ustanovení neúplné a o odborné způsobilosti provozovatelů zmíněné činnosti žádné. Z těchto důvodů bylo pojato přímo do zákona ustanovení, že činnost poradce i pokud se týká činnosti podle § 1, odst. 1, č. 3 tohoto zákona nepodléhá výše citovaným předpisům. V důsledku toho se současně ruší použivatelnost ustanovení § 1, písm. c) vl. nař. č. 269/1942 Sb.

Počátek účinnosti zákona se stanoví dnem jeho vyhlášení, aby opatření ve smyslu tohoto zákona mohla býti provedena s největším urychlením vzhledem k velmi naléhavé potřebě kvalifikovaných odborníků pro obor hospodářského a daňového poradnictví, zejména pro organisaci nového podnikového početnictví a pro úspěšné provedení připravované daňové reformy. Zákon provede ministr vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými členy vlády; toto ustanovení připouští možnost vydání podrobnějších prováděcích předpisů pro případ potřeby.