Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zemědělskou půdou podle tohoto zákona se rozumějí pozemky užívané pro rolnictví, zahradnictví, zelinářství, vinařství, rybniční hospodářství a příbuzná odvětví prvovýroby nebo pozemky pro to způsobilé.

(2) Lesní půdou podle tohoto zákona se rozumějí pozemky zalesněné nebo k zalesnění určené, na nichž hospodaření podléhá předpisům lesního práva. Za lesní půdu se však nepokládají pozemky porostlé rozptýleně jednotlivými stromy, sloužící jinému než lesnímu hospodaření, dále osamělé háje a pozemky nebo jejich části porostlé skupinami stromů, pokud jejich výměra není větší než ¹/₂ ha a pozemky nebo jejich části s alejemi stromů, zejména podél cest, vodotečí a pod.

Zemědělské půdy mohou napříště do vlastnictví, do pachtu nebo do jiného užívání nabývati jen: československý státní občan nebo sdružení takových občanů, korporace veřejného práva, zejména stát a svaz územní samosprávy, anebo jiné právnické osoby. Výjimky z tohoto ustanovení může povoliti vláda zejména s ohledem na mezinárodní vztahy.

(1) Zemědělskými závody podle tohoto zákona se rozumějí samostatné hospodářské jednotky bez ohledu na to, jsou-li ve vlastnictví jediné osoby nebo ve spoluvlastnictví více osob. Lesní půda patřící po případě k zemědělskému závodu, tvoří jeho součást.

(2) Zemědělské závody, k nimž náleží zemědělská půda nepřesahující 50 ha, nebudou napříště - s výjimkou ustanovení tohoto zákona, jakož i zákonných ustanovení o scelování a úpravě dědického práva - předmětem dalších vlastnických a držebnostních úprav a zachovává se pro ně plné soukromé vlastnictví.

(3) Vlastnictví k zemědělským závodům o menší výměře než 4 ha, pokud se věnují zvláštní zemědělské výrobě (jako zahradnictví, květinářství, semenářství, vinařství, chmelařství, drůbežnictví a pod.), zůstává rovněž nedotčeno. Ostatní zemědělské závody o výměře menší než 4 ha budou doplňovány podle ustanovení tohoto zákona na závody o výměře větší.

(4) Táž osoba může býti vlastníkem, pachtýřem nebo jiným uživatelem zemědělské půdy v nejvyšší výměře 50 ha, pokud jí nebyla povolena výjimka podle odstavce 5. Manželé se považují v tomto případě za osobu jedinou.

(5) Zemědělské závody o výměře větší než 50 ha mohou býti zachovány, pokud slouží účelům šlechtitelským nebo zemědělskému pokusnictví nebo odborné intensivní výrobě a nepřesahují výměru 150 ha zemědělské půdy. O povolení takové výjimky rozhoduje k žádosti vlastníka v českých zemích zemský národní výbor, na Slovensku sbor pověřenců, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců.

(6) Omezení podle předchozích odstavců se nevztahují na stát a na svazky územní samosprávy s výhradou ustanovení § 9, odst. 5 a § 11, odst. 1, písm. f). Korporace veřejného práva, veřejně prospěšné fondy a zemědělská výrobní družstva mohou nabývati do vlastnictví zemědělské půdy bez omezení podle předchozích odstavců jen se souhlasem vlády, která rozhodne po slyšení Jednotného svazu zemědělců.

(1) Vlastnictví lesní půdy mohou napříště nabývati stát, svazky územní samosprávy nebo družstva z nich utvořená, korporace veřejného práva a veřejně prospěšné fondy, dále se souhlasem příslušného úřadu lesní družstva a družstva pro lesní hospodaření, jakož i historickým vývojem vzniklá společenství malých a středních zemědělců a s omezeními dále uvedenými též československý státní občan nebo sdružení takových občanů, pokud jde o lesní půdu doplňující hospodářsky jejich zemědělské závody nebo o lesní půdu získanou podle ustanovení práva dědického.

(2) Zvláštním zákonem bude stanoveno, jak se naloží s lesní půdou, která jest ve vlastnictví cizinců a těch jednotlivců, jejichž lesní půda netvoří doplňující součást jejich zemědělských závodů. Při tom zůstane nedotčeno

a) vlastnictví k drobným selským lesům, pokud v době nabytí účinnosti tohoto zákona tvořily součást zemědělského závodu téhož vlastníka (spoluvlastníka);

b) spoluvlastnictví k lesní půdě tak řečených singularistů a urbarialistů a jiných historickým vývojem vzniklých společenství malých a středních zemědělců;

c) vlastnictví k lesní půdě lesních družstev, jejichž členy jsou právnické osoby uvedené v odstavci 1;

d) vlastnictví k lesní půdě lesních družstev, jejichž členy jsou zcela nebo zčásti jednotlivci, pokud tato družstva po právu trvala v den nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Se souhlasem příslušného úřadu mohou vlastníci (spoluvlastníci) zemědělských - zvláště nově utvořených - závodů nabývati vlastnictví k lesní půdě do 10 ha, zejména k zaokrouhlení drobných selských lesů nebo k hospodářsky odůvodněnému doplnění zemědělského závodu, a výjimečně do 20 ha, svědčí-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

(4) Lesní půda se nezapočítává do výměry zemědělských závodů podle § 3.

(1) Vlastníci nebo spoluvlastníci drobných selských lesů ležících v katastrálním území jedné nebo několika sousedních obcí mohou se k vytvoření hospodářsky účelných lesních celků sdružovati buď v lesní družstva nebo v družstva pro lesní hospodaření. Takové sdružování bude podporováno, zejména pokud jde o lesní družstva.

(2) Členské podíly v lesních družstvech mohou se u jednotlivců převáděti pouze na vlastníky (spoluvlastníky) zemědělských závodů, ležících buď v katastrálním území obce, v němž jest družstevní lesní majetek, nebo obcí sousedících, po případě na družstvo samo nebo na svazky územní samosprávy. Tato zásada platí přiměřeně i o převodech podílů na společenství podle § 4, odst. 2, písm. b).

(1) Dědictvím nemůže nabýti zemědělské půdy (zemědělského závodu) osoba nezpůsobilá (§§ 2 a 3). Zvláštní předpisy o nabývání zemědělských závodů (zemědělské půdy) děděním zůstávají nedotčeny, při čemž se zemědělská půda (zemědělský závod) nesmí dostati do vlastnictví osob, které na ní nepracují, ani nesmí býti odňata rodu vlastníka nebo jeho manželky (manžela).

(2) Každý přechod vlastnictví k zemědělské půdě (zemědělskému závodu) potřebuje ke své platnosti, není-li tímto zákonem ustanoveno jinak, schválení úřadu. Přechod nesmí býti schválen, byl-li by v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, nebo šlo-li by o ztenčení půdní reservy. Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o schvalování převodu nemovitého majetku, zejména státního, církevního a nemovitého majetku svazků územní samosprávy.

Lesní půda nesmí býti zpravidla dělena, zejména nesmějí býti rušeny souvislé lesní celky. Výjimečně ji lze děliti se souhlasem úřadu k zaokrouhlení lesních celků, při čemž nabyvatelem může býti jen některá z osob uvedených v § 4, odst. 1. Dělením nesmí vzniknouti celek o výměře menší než 500 ha.

(1) Vlastníci, pachtýři a jiní uživatelé zemědělské a lesní půdy jsou povinni na ní řádně hospodařiti a pečovati o to, aby jí bylo náležitě využito k zemědělskému a lesnímu hospodaření způsobem, který odpovídá zásadám hospodárného využití půdy a výrobních prostředků a výrobnímu plánu.

(2) Hospodaření na lesní půdě se řídí předpisy lesního práva.

(3) Jednotný svaz zemědělců působí radou a poučováním k tomu, aby zemědělci hospodařili podle zásad uvedených v odstavci 1. Hrubé a trvalé závady oznámí selskému soudu (§ 19).

(4) Kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti trvale na zemědělské půdě (v zemědělském závodě) řádně nehospodaří (odstavec 1), bude selským soudem nejprve napomenut, při čemž mu bude uloženo, aby v přiměřené lhůtě, kterou soud určí, odstranil zjištěné závady. Nevedlo-li napomenutí k nápravě, zřídí mu selský soud ku pomoci poradce ze zemědělců usedlých v obci, v jejímž obvodu dotčený zemědělský závod leží, nebo v obci sousední, na dobu, kterou soud určí, nejdéle však na dobu jednoho roku. Nevedlo-li ani toto opatření z hospodářovy viny k nápravě, může býti hospodář soudem prohlášen za nezpůsobilého dále hospodařit.

(5) Poradce je oprávněn k výkonu své funkce vstupovati v přiměřené době do hospodářských místností a budov a na pozemky hospodářovy. Hospodář je povinen na požádání dáti mu nahlížeti do písemností týkajících se provozu zemědělského závodu a zpravovati ho o všech věcech souvisejících s provozem podniku. Poradce jest povinen býti radou a pokyny nápomocen hospodáři při vedení hospodářství, zachovávati o všech věcech, o kterých se doví při výkonu své funkce, mlčenlivost a nabytých vědomostí nevyužíti v neprospěch hospodáře ani ve svůj prospěch. Funkce poradce jest čestná; z vážných důvodů může mu však býti přiznána rozhodnutím selského soudu, přispěl-li podstatně k odstranění závad, z čistého výnosu hospodaření náhrada výloh podle směrnic, které vydá ministr zemědělství.

(6) Je-li hospodář, který byl prohlášen rozhodnutím selského soudu za nezpůsobilého dále hospodařiti, vlastníkem zemědělské půdy (zemědělského závodu), může mu soud uložiti, aby ji (jej) ve lhůtě a za podmínek soudem stanovených podle vlastní volby propachtoval nebo převedl na svou manželku (manžela) nebo na jinou podle tohoto zákona způsobilou osobu, která by se mohla státi jeho zákonným dědicem. Souhlas soudu s osobou pachtýře nebo nabyvatele nahrazuje v tom případě schválení okresního národního výboru jinak potřebné k pachtu nebo k převodu. Nedojde-li takto k pachtu ani k převodu, převede soud zemědělskou půdu (zemědělský závod) na způsobilého příbuzného hospodáře nebo jeho manželky popř. na jinou způsobilou osobu.

(7) Je-li hospodář, který byl prohlášen za nezpůsobilého dále hospodařiti, pachtýřem zemědělské půdy (zemědělského závodu) ruší se výrokem selského soudu jeho pachtovní poměr; je-li jiným uživatelem zemědělské půdy (zemědělského závodu) rozhodne selský soud, zda má býti tato půda (závod) dána do pachtu, nebo jak má býti zajištěno řádné hospodaření.

(1) Je-li vlastníkem zemědělské půdy (zemědělského závodu) jednotlivec, má zásadně na ní hospodařiti osobně.

(2) Propachtovati zemědělskou půdu (zemědělský závod) lze jen výjimečně a na přechodnou dobu z důvodů zvláštního zřetele hodných, zejména

a) je-li vlastníkem nezletilec nebo osoba sice zletilá, která se však připravuje studiem nebo odbornou praxí k vlastnímu zemědělskému podnikání; propachtovati zemědělskou půdu (zemědělský závod) lze tu jen na dobu nezletilosti, po př. na dobu přiměřenou k přípravě;

b) je-li vlastníkem osoba ovdovělá nebo jinak osamocená, nemocná nebo neduživá, a nemůže prokazatelně z tohoto důvodu osobně hospodařiti, je však rozhodnuta udržeti vlastnictví pro svého nástupce (dědice), který vykazuje náležitosti pod písm. a) uvedené;

c) hospodaří-li vlastník ve svém zemědělském závodě osobně a hodlá propachtovati pouze část svých pozemků, které netvoří podstatnou a převážnou část zemědělského závodu, zemědělským dělníkům nebo malozemědělcům k doplnění obživy jejich rodin nebo k zvýšení jejich sociální úrovně;

d) jde-li o parcelový pacht pro účely veřejně prospěšné (tělovýchovné, zdravotní, bezpečnostní, sociální, kulturní a pod.);

e) odešel-li vlastník, který na své půdě osobně hospodařil, v přiměřeném věku nebo pro chorobu na odpočinek a nemá dědice schopného převzíti ihned hospodaření;

f) zastává-li vlastník veřejnou funkci, pro jejíž výkon nemůže sám dočasně hospodařiti;

g) má-li býti pachtýřem spoluvlastník alespoň jedné čtvrtiny propachtovaného zemědělského závodu;

h) má-li vlastník, který nabyl zemědělské půdy (zemědělského závodu) od rodičů, sourozenců nebo prarodičů, trvale jiné zaměstnání, chce však tuto půdu (závod) uchovati v rodě pro své děti; toto ustanovení platí však pouze nejdéle na dobu deseti let od nabytí účinnosti tohoto zákona;

ch) došlo-li k propachtování na základě rozhodnutí selského soudu (§ 8, odst. 6 a 7) nebo národního pozemkového úřadu (§ 14).

(3) Je-li vlastník zemědělské půdy (zemědělského závodu) osoba právnická, má na ní (na něm) zásadně hospodařiti sama; do pachtu může ji (jej) dáti jen z vážných důvodů hospodářských, sociálních nebo z jiného důvodu veřejného zájmu. Výrobní družstva mohou propachtovati svou zemědělskou půdu z důvodů v prvé větě uvedených jen na přechodnou dobu.

(4) Propachtování lesní půdy se připouští jen při propachtování zemědělského závodu, jehož součást lesní půda tvoří; i v takovém případě zůstává vlastník spoluodpovědný za dodržování předpisů o lesním hospodaření. Z vážných důvodů může býti dovoleno propachtování drobných selských lesů lesnímu družstvu nebo družstvu pro lesní hospodaření, v jehož obvodu les leží nebo obci.

(5) Státní zemědělské závody budou organisovány jako národní podniky nejde-li o závody určené především k výzkumným nebo pokusným nebo jiným zvláštním účelům celostátního významu a to obdobně podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků; přizpůsobení organisace těchto národních podniků ustanovením tohoto dekretu upraví vláda nařízením.

(1) Vlastník, který v den, kdy tento zákon nabude účinnosti má propachtovanou zemědělskou půdu (zemědělský závod) jejíž (jehož) propachtování je nepřípustné, je povinen vypověděti pacht tak, jak jest to podle pachtovní smlouvy nejdříve možné a po uplynutí pachtu ujmouti se osobně hospodaření. Do té doby je pachtýř povinen na pachtované půdě řádně hospodařiti. Je-li výpovědní lhůta podle pachtovní smlouvy delší jednoho roku, nastupuje na její místo jednoroční výpovědní lhůta. Ustanovení smlouvy, že ji lze vypověděti teprve po uplynutí delší doby, je neplatné. Výpověď pachtu je vlastník povinen zároveň oznámiti příslušnému úřadu a vyrozuměti o ní příslušnou organisaci jednotného svazu zemědělců.

(2) Nevypověděl-li vlastník pachtovní poměr podle ustanovení předchozího odstavce, vypoví jej k oznámení pachtýře nebo organisace jednotného svazu zemědělců příslušný úřad, rozhodne-li, že pacht je nepřípustný. Neujme-li se vlastník po skončení pachtu osobně hospodaření, může ho selský soud prohlásiti za nezpůsobilého hospodařiti s důsledky stanovenými v § 8, odst. 6, nebo rozhodnouti, že jeho půda (závod) přechází do půdní reservy.

(3) Kdo měl v pachtu před 1. lednem 1947 nepřetržitě alespoň po dobu 12 let zemědělskou půdu (zemědělský závod), má, vyhovuje-li podmínkám tohoto zákona, k ní (k němu) předkupní právo i před příbuznými uvedenými v § 8, odst. 6, s výjimkou manželky dosavadního vlastníka nebo jeho dětí. Toto předkupní právo zaniká, neuplatní-li je pachtýř do 6 měsíců ode dne výpovědi (odstavec 1 a 2).

(4) Napříště je propachtovatel povinen oznámiti uzavření každého pachtu Jednotnému svazu zemědělců.

(1) K dosažení cílů tímto zákonem sledovaných se vytváří půdní reserva, do níž spadají tyto nemovitosti:

a) zemědělská půda převyšující v den nabytí účinnosti tohoto zákona u jednotlivých zemědělských závodů nebo v majetku téže osoby výměru 50 ha případně nejvýše 150 ha podle §§ 3 a 4;

b) zemědělská půda, která v pozůstalostním řízení nebyla převedena na způsobilého dědice (§§ 3 a 4);

c) zemědělská půda, o které tak rozhodl selský soud podle § 10, odst. 2;

d) zemědělská půda, která by podle platných předpisů připadla jako odúmrť státu;

e) zemědělská půda, která ve smyslu ustanovení § 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vcházejících, nebude vrácena;

f) zemědělská půda, která z jiných právních důvodů (dědictvím, odkazy, dary, koupí, směnou, vydražením a pod.) do půdní reservy připadla, nebo byla pro ni získána.

(2) V pochybných případech rozhoduje selský soud k návrhu vlastníka nebo národního pozemkového úřadu, zdali zemědělská půda (zemědělský závod) spadá do půdní reservy. Vlastník musí tento návrh podati do propadné lhůty 30 dnů ode dne, kterého byl vyrozuměn národním pozemkovým úřadem, že má jeho zemědělská půda (zemědělský závod) přejíti do půdní reservy.

(1) Půdní reserva slouží:

a) k doplnění nesoběstačných zemědělských závodů na závody, které by neměly méně než 4 ha a více než 50 ha zemědělské půdy, tak, aby bylo nejlépe zajištěno hospodárné a pro celek prospěšné využití půdy;

b) k doplňování zemědělských závodů věnovaných zvláštní zemědělské výrobě (§ 3, odst. 3, věta prvá) nebo k zřizování nových takových závodů;

c) k rozšiřování nebo k zřizování potřebných průmyslových závodů;

d) k stavebnímu rozvoji obcí a k jiným obecně prospěšným účelům (stavba škol, veřejných budov a zařízení, kulturních domů, hřišť, komunikací, zřizování a doplňování šlechtitelských a pokusných stanic a závodů a pod.);

e) pro stavbu obytných a hospodářských budov a ke zřizování zahrádek do výměry ¹/₂ ha.

(2) Půdní reserva je právnickou osobou způsobilou nabývati majetkových práv a závazků.

(1) Půdní reservu zastupuje národní pozemkový úřad. Ten je povinen činiti opatření potřebná k zjištění, která půda patří nebo by měla patřiti do vlastnictví půdní reservy, a může k tomu účelu nařizovati ohlašovací povinnost. Spravuje půdní reservu.

(2) K návrhu národního pozemkového úřadu poznamená soud v pozemkové knize, jaká část zemědělské půdy (zemědělského závodu) má býti převzata do vlastnictví půdní reservy. Tato poznámka je účinná proti všem pozdějším nabyvatelům.

(3) Vlastník zemědělské půdy (zemědělského závodu), na kterou (který) se vztahuje poznámka podle předchozího odstavce, je oprávněn národnímu pozemkovému úřadu označiti pozemky, které si ponechává ve vlastnictví. Národní pozemkový úřad potom navrhne s největším urychlením.knihovní vklad vlastnického práva pro půdní reservu na zbývající pozemky přesně vymezené. Kde bylo provedeno nebo se provádí scelování pozemků, je vlastníkův výběr vázán na souhlas příslušného scelovacího úřadu, který může jeho výběr pozměniti podle potřeb scelování.

(4) Na vyzvání národního pozemkového úřadu a ve lhůtě jím stanovené je vlastník povinen vykonávati výběr. Lhůta je zachována, jde-li o scelené pozemky nebo o pozemky za scelování, když vlastník před jejím uplynutím požádá scelovací úřad o souhlas s výběrem a současně to oznámí národnímu pozemkovému úřadu. Nevyhoví-li vlastník v určené lhůtě výzvě, je národní pozemkový úřad oprávněn provésti výběr, po případě v dohodě se scelovacím úřadem.

(5) Měla-li by přejíti do půdní reservy veškerá zemědělská půda určitého vlastníka, jest tento oprávněn ponechati si ve vlastnictví podle svého výběru zemědělskou půdu o výměře do 1 ha; ustanovení odstavce 3, věty třetí je přiměřeně použíti.

Kdo hospodaří na zemědělské půdě (zemědělském závodě), která (který) má přejíti nebo už přešla (přešel) do vlastnictví půdní reservy, je povinen na ní (na něm) řádně hospodařiti, dokud ji (jej) nepřevezme národní pozemkový úřad a do té doby mu náležejí veškeré výtěžky z tohoto hospodaření a postihují ho veškerá břemena, která jinak postihují vlastníka. Neplní-li náležitě tuto povinnost, může národní pozemkový úřad ihned tuto půdu (závod) převzíti anebo na útraty hospodářovy učiniti opatření potřebná k zajištění řádného hospodaření.