Výbory bezpečnostní, právní, branný a rozpočtový projednaly vládní návrh zákona o národní bezpečnosti v řadě schůzí a provedly v osnově zákona některé změny a doplňky. Z nich zejména jsou významné tyto změny a doplňky:

K §u 1 byl přidán jako text odstavec 2. formulace, jíž se přenáší na vládu povinnost vymeziti blíže úkoly národní bezpečnosti, které podle zákona budou vykonávat správní úřady národní bezpečnosti. Toto vymezení bylo ponecháno vládě z toho důvodu, aby všechna resortní ministerstva mohla se tohoto vymezení pravomoci zúčastniti, ježto jde v podstatě o určení dílčí kompetence okresního národního výboru, který zastává úkoly i jiných resortů v I. stolici.

U §u 2, v odst. 1 učinil právní výbor změnu v tom smyslu, že za správní úřady národní bezpečnosti se pokládají také místní (ústřední) národní výbory, vykonávající pravomoc okresních národních výborů oproti dřívějšímu znění osnovy, kde se mluví jen o statutárních městech a městech se zřízeným magistrátem. Tato změna je odůvodněna tím, že na Slovensku rozhodnutím SNR byla vytvořena obec "Vysoké Tatry", jíž byla v určitých funkcích přiznána pravomoc okresního národního výboru. V důsledku toho jsou místními národními výbory s pravomocí okresního národního výboru tyto obce: v zemích České a Moravskoslezské Praha, Plzeň, Liberec, Brno, Olomouc, Ostrava, Opava, na Slovensku města se zřízeným magistrátem Bratislava a Košice a nyní ještě obec s funkcemi okresního národního výboru - Vysoké Tatry.

V §u 3 byl přijat v odstavci 3. nový text, který odůvodnil bezpečnostní výbor a výbor právní snahou zajistiti kolektivní demokratickou kontrolu u aktů, které podle odstavce 1. téhož paragrafu může učiniti bez vědomí příslušného sborového orgánu jednotlivý referent nebo předseda monokratickým rozhodnutím. Tím, že platnost takto vydaného rozhodnutí je vázána lhůtou, jejímž uplynutím pomine platnost rozhodnutí, nebude-li toto schváleno příslušným sborovým orgánem, má býti především zvýšena svědomitost, zodpovědnost a smysl pro respektování platných zákonů a nařízení u bezpečnostních referentů a předsedů národních výborů. Poslední větou odstavce 3 se rozumí, že referent, případně předseda národního výboru je povinen vyrozuměti stranu o tom, že jde o neodkladné opatření učiněné jménem příslušného sborového orgánu, které podléhá do 15 dnů schválení sborového orgánu. Stejně tak je předseda či referent povinen vyrozuměti stranu o pominutí účinnosti opatření, aniž by mohl jakkoliv prodloužiti platnost tohoto neodkladného opatření bez souhlasu příslušného sborového orgánu.

U §u 4 v novém odstavci 4. bylo přijato důležité ustanovení, že při přemísťování, povyšování a překládání do výslužby zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti musí býti vždy slyšen příslušný zemský národní výbor, aby byla zajištěna demokratická kontrola těchto aktů.

Zásadní změny byly provedeny v § 6, v němž se mluví o tom, kdo tvoří Sbor národní bezpečnosti. Oproti dosavadnímu znění vychází nová textace ze zásady, že Sbor se skládá jednak z účastníků národního boje za osvobození, jednak z příslušníků bývalých bezpečnostních sborů a kriminální služby a konečně také z ostatních osob, které byly po dni 5. května 1945 nově přijaty do bezpečnostního sboru a nemají charakter účastníků národního boje za osvobození, ani nejsou příslušníky býv. četnictva, sboru uniformované státní policie, kriminální služby a býv. obecní policie. Poněvadž se jedná o osoby, které začasto nebudou míti ani odbytou vojenskou presenční službu, bylo v §u 36 (dřívější § 33) přijato ustanovení, že takovým osobám započítává se dosavadní služba ve sboru do presenční služby vojenské nebo vojenského výcviku jen tehdy, je-li obdobnou službě vojenské. Jak a pokud budou tyto osoby podrobeny dodatečnému výcviku, má stanoviti ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra a se souhlasem vlády. Důležitá změna byla učiněna v odstavci 3. téhož paragrafu, pokud se týká prověřování takto vytvořeného Sboru. Podle přijatého nového znění tohoto odstavce nebudou členové Sboru hromadně prověřováni. Má jim být jen umožněno propustiti nebo přeložiti do výslužby jednotlivce, u nichž bude dodatečně zjištěno, že nevyhovují základním podmínkám pro členství ve Sboru, uvedeným v tomto odstavci.

V § 7, odst. 4 byla přijata všemi příslušnými výbory změna, že členové Sboru budou podrobeni mravně politické a osvětové výchově jen při základním školení ve výcvikových střediscích. Omezením osvětové výchovy členů Sboru na základní školení ve výcvikových střediscích není dotčena pravomoc velitelů těchto středisk poučit členy Sboru při případném dalším odborném školení ve střediscích o osvětových a mravních zásadách nutných k dobrému výkonu služby. Ustanovení tohoto odstavce sleduje jen úmysl zákonodárce odstranit zvláštní osvětovou a mravní výchovu z ostatních složek Sboru a tvoření zvláštních orgánů této služby a zamezit tak jakémukoliv jejich zasahování do personálních záležitostí členů Sboru.

§ 8. Škrtnutí ustanovení odstavce 3 vládního návrhu bylo provedeno proto, aby kompetence hlavního velitele Sboru byla upravena v rámci organisace Sboru podle § 10 se souhlasem vlády. Projednávající výbory přiklonily se k názoru, že základní rozčlenění Sboru má býti pojato již do zákona a bylo usneseno, že Sbor se má skládati ze složky pořádkové, kriminální a státně bezpečnostní. Pokud jde o složku státně bezpečnostní je vláda povinna sloučiti ji nařízením se složkou kriminální, jakmile úkoly této složky se zmenší a existence této složky jako samostatné nebude již nutná.

U § 16, v odst. 4 bylo přijato důležité ustanovení, že útvary se zvláštním určením mohou býti určeny k jiným úkolům než ke kterým byly zřízeny, jen připustí-li to vláda. Tím má býti zajištěno, že těchto útvarů nebude použito nikým k účelům, s nimiž by vláda nesouhlasila. Na to navazuje také dodatek přijatý u § 18, že členové Sboru mají povinnost upustiti od výkonu příkazu, jestliže se příkaz zjevně příčí povinnostem, jež na sebe členové Sboru vzali přísahou nebo kdyby příkazem bylo nařízeno vykonání činu, jenž je zapověděn trestním zákonem, po případě, kdyby: příkaz příčil právě ustanovení § 16, odst. 4.

U § 21 byla podmínka pro přijímání členů Sboru na zkoušku, t. j. československé státní občanství, české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti doplněna ještě další podmínkou, aby toto občanství uchazeč měl alespoň pět let. Účelem této podmínky jest, aby byla zaručena státní spolehlivost a znalost domácích poměrů. Tato podmínka se ovšem nemá vztahovati na účastníky národního boje za osvobození.

V § 22, kde se mluví o doplňování důstojnictva Sboru bylo přijato omezení, že přestup aktivních důstojníků vojska je možný jen nejvýše do hodnosti kapitána, a to za další podmínky, že pro uvolněná místa nebude dostatek způsobilých uchazečů z řad gážistů Sboru. Stejné omezení platí i pro důstojníky vojska v záloze. Tím má býti zdůrazněno, že gážisté Sboru mají míti přednostní právo při jmenování důstojníků Sboru.

Stanovením účasti zástupců jednotné odborové organisace při odborných zkouškách (§ 23, odst. 1) a zaměstnaneckých rad při překládání, jmenování, povyšování, překládání do výslužby a propouštění členů Sboru (§§ 26 a 28) je vyjádřen úmysl zákonodárce docíliti nejužší spolupráce demokraticky volených zástupců členů Sboru, zejména na vyřizování jejich personálních záležitostí.

V důsledku rozčlenění Sboru na tři složky přijaly výbory ustanovení o vymezení kompetence zvláštních úkolů národní bezpečnosti zejména, pokud se týká služby kriminální, státně bezpečnostní a zpravodajské, kterážto ustanovení byla pojata do nově vytvořeného oddílu 5. Pokud jde o službu zpravodajskou, bylo uloženo vládě, aby výkon a organisaci této služby upravila vláda usnesením. Pokud jde o organisaci vojenské zpravodajské služby, má se jí vláda zabývati jen pokud zasahuje do věcí politických, při čemž musí vzíti zřetel na její dosavadní organisaci, upravenou zvláštními předpisy.

V § 35, novém odstavci 3, bylo přijato zásadní ustanovení, že dnem účinnosti tohoto zákona zrušují se všechny úřady a orgány služby pořádkové, kriminální a státně bezpečnostní, pokud neodpovídají ustanovení tohoto zákona. Jen organisace zpravodajské služby zůstává v platnosti až do usnesení vlády podle § 34, nejpozději však do konce r. 1947.

Do přechodných ustanovení v § 37 bylo pojato také v odstavci 3 ustanovení, že nedotčeny zůstávají mimo jiné zejména předpisy o organisaci a úkolech finanční stráže, aby tím bylo najisto postaveno, že tento zákon i když mluví v § 5, že k úkolům Sboru náleží také střežení státních hranic, nikterak se nedotýká dosavadní organisace a úkolů stráže finanční. Výbor rozpočtový přijal připojené resoluce I. a II., k nimž se připojuje také výbor bezpečnostní; rovněž výbor bezpečnostní přijal připojenou resoluci. Podepsané výbory doporučují přijetí připojené osnovy zákona a 3 resolucí.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Správním úřadům národní bezpečnosti náleží úkol chránit veřejnou bezpečnost, zejména ústavní zřízení, lidová práva a svobody, zaručené ústavou, jakož i bezpečnost osoby a bezpečnost veřejného i soukromého majetku, a bdít nad veřejným pořádkem a veřejnou mravností, tak aby každý občan mohl žíti v klidu a bez obav.

(2) Bližší vymezení úkolů národní bezpečnosti (odstavec 1) stanoví vláda nařízením.

(1) Správními úřady národní bezpečnosti jsou: okresní národní výbory (okresní správní komise, okresní komisaři), místní (ústřední) národní výbory, vykonávající pravomoc okresních národních výborů; zemské národní výbory; pověřenectvo vnitra; ministerstvo vnitra.

(2) Působnost správních úřadů národní bezpečnosti v jednotlivých jejich stolicích je upravena zvláštními předpisy.

(3) Působnost jiných úřadů a orgánů v oboru národní bezpečnosti (§ 1), stanovená zákonem nebo předpisy vydanými na podkladě zákona, zůstává nedotčena. Zejména zůstává nedotčena působnost místních národních výborů jako orgánů obcí, s omezením plynoucím z ustanovení § 31.

(4) Zvláštními předpisy je stanoveno, jak se správní úřady národní bezpečnosti účastní obrany státu.

(1) Je-li nebezpečí v prodlení a vyžaduje-li veřejný nebo naléhavý soukromý zájem neodkladného rozhodnutí, učiní pod osobní odpovědností onen člen příslušného národního výboru (správní komise), jemuž podle vnitřní organisace náleží obstarávati dané úkoly národní bezpečnosti, v mezích působnosti tohoto národního výboru všechna potřebná opatření, i když by k nim jinak bylo potřebí usnesení sborového orgánu. Nemůže-li tak učiniti pro překážky, faktické nebo právní, náleží učiniti tato opatření předsedovi.

(2) Žádá-li toho povaha věci, může orgán národního výboru (správní komise), jemuž podle vnitřní organisace náleží obstarávati úkoly národní bezpečnosti, pověřiti některého člena nebo přiděleného úředníka, aby jménem příslušného národního výboru pod osobní odpovědností v určité věci rozhodl nebo vykonával určité opakující se úkony nebo provedl nějaký úkol.

(3) Každé opatření podle odstavce 1 buď označeno jako opatření neodkladné a budiž v něm uvedeno, na místě kterého sborového orgánu se vydává. O učiněném neodkladném opatření buď bez prodlení podána zpráva příslušnému sborovému orgánu. Jde-li o opatření, z něhož strana nenabývá práv, pomíjí jeho platnost, nebude-li do 15 dnů tímto orgánem schváleno. O tom je nutno vyrozuměti ty, jichž se věc týká.

(4) V případech podle odstavce 2 buď příslušnému orgánu bez prodlení podána zpráva o učiněném rozhodnutí nebo opatření.

(1) U správních úřadů národní bezpečnosti sborově organisovaných buďtež úkoly národní bezpečnosti obstarávány pod jednotným vedením a řízením.

(2) V obcích (městech), v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, se pro věci národní bezpečnosti zřizují úřadovny národní bezpečnosti příslušných národních výborů. Je-li to účelné pro usnadnění styku s obyvatelstvem, může místní (ústřední) národní výbor takovéto obce (města) zříditi se souhlasem ministerstva vnitra - na Slovensku pověřenectva vnitra - též pobočné úřadovny národní bezpečnosti.

(3) Úřadovnám národní bezpečnosti v takových obcích (městech) přidělí potřebné zaměstnance ministerstvo vnitra - na Slovensku pověřenectvo vnitra - ze stavu zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti. Zůstávají i nadále státními zaměstnanci a státní správa hradí též jejich osobní náklady. Ostatním správním úřadům národní bezpečnosti první stolice přidělí potřebné zaměstnance státní služby národní bezpečnosti ministerstvo vnitra po slyšení zemského národního výboru, na Slovensku pověřenectvo vnitra. Ministr vnitra, na Slovensku pověřenec vnitra podle jeho směrnic, stanoví, které orgány rozhodují v osobních věcech těchto zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti. Při přemisťování, povyšování a překládání do výslužby těchto zaměstnanců budiž vždy slyšen příslušný zemský národní výbor.

(1) Zřizuje se sbor národní bezpečnosti jako výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti (v dalším "Sbor"). Jeho úkolem je chrániti na celém území Československé republiky v rámci právních předpisů a podle příkazů správních úřadů národní bezpečnosti veřejné zájmy, jež náleží do tohoto oboru (§ 1). K úkolům Sboru náleží tudíž zejména: služba bezpečnostní a pořádková; střežení státních hranic; boj proti zločinnosti; výkonná služba k zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále k zajištění osobní bezpečnosti ústavních činitelů; šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).

(2) Zvláštními předpisy je stanoveno, jak se Sbor účastní obrany státu.

(3) Sbor je orgánem státní správy. Náklady spojené s jeho zřízením a udržováním se hradí z prostředků státních.

(4) Předpisů o Sboru podle tohoto zákona se přiměřeně použije tam, kde se v platných předpisech mluví o orgánech, kterým dosud příslušely jeho úkoly (o četnictvu nebo o policejních strážních sborech).

(1) Sbor se tvoří:

1. z přijatých účastníků národního boje za osvobození, zejména těch, kteří byli již dne 5. května 1945 příslušníky bezpečnostní služby (č. 2), jakož i z účastníků národního boje za osvobození nově přijatých;

2. a) z příslušníků bývalého četnictva, bývalého sboru uniformované státní policie, kriminální služby a bývalé obecní výkonné policie;

b) ze zaměstnanců, kteří byli dne 1. ledna 1947 přiděleni pro vykonávání služby kriminální nebo státně bezpečnostní, pokud nebyli se svým souhlasem této služby zproštěni, nebo pokud nebyli podle platných předpisů propuštěni neb přeloženi do výslužby;

3. z ostatních osob, které byly po dni 5. května 1945 nově přijaty do bezpečnostního sboru.

(2) Sbor "Národná bezpečnosť", vytvořený na Slovensku, stává se součástí Sboru podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li se dodatečně, že člen Sboru, který se jím stal podle odstavce 1 nebo 2, není československým státním občanem české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, neb není státně a národně spolehlivým, nebo není mravně bezúhonným, nemůže být ve Sboru ponechán. Buď s ním naloženo podle příslušných předpisů, ačli podle platných předpisů nedojde k jeho propuštění nebo přeložení do výslužby.

(1) Sbor je vojensky organisován. Jeho členové podléhají vojenským soudům a vojenským trestním zákonům (včetně ustanovení o vojenských zločinech a o vojenských přečinech) a platí pro ně vojenský služební řád. Jejich domovské právo se řídí týmiž předpisy jako domovské právo vojenských osob. Kárné a kázeňské předpisy pro členy Sboru budou vydány zvláštním zákonem. Do vydání uvedeného zákona stanoví je ministr vnitra s přihlédnutím ke kárným a kázeňským předpisům vojenským.

(2) Služební čas ztrávený ve Sboru se započítává jeho členům do služební povinnosti ve vojsku. Členové Sboru jsou s výhradou ustanovení §§ 13, 14 a 36 po dobu své činné služby zproštěni služby vojenské.

(3) Členové Sboru budou při základním školení ve výcvikových střediscích podrobeni též mravně-politické a osvětové výchově.

(1) Sbor je jednotný a podléhá ve všech svých složkách jednotnému velení.

(2) V čele Sboru stojí hlavní velitel, jemuž přísluší pečovati o udržení vojenského pořádku a kázně a dále o výcvik a vyučování členů Sboru. Hlavní velitel Sboru má svého zástupce. Hlavního velitele i jeho zástupce jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády. Je-li hlavním velitelem Čech, budiž jeho zástupcem Slovák, a naopak.

(3) V obvodu působnosti zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra stojí v čele Sboru zemští velitelé. Zemského velitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra po slyšení příslušného zemského národního výboru, na Slovensku po vyjádření pověřence vnitra.

(4) Sbor se skládá:

a) z pořádkové složky, která je školena a cvičena především pro vykonávání bezpečnostní a pořádkové služby;

b) z kriminální složky, která je školena a cvičena především pro stíhání trestných činů, které nejsou namířeny proti státu;

c) ze státně bezpečnostní složky, která je školena a cvičena především pro stíhání trestných činů, namířených proti státu.

Zmenší-li se rozsah úkolů státně bezpečnostní složky, sloučí ji vláda nařízením se složkou kriminální.

(5) Po odborné stránce vykonávání služby je každá složka Sboru k ostatním složkám samostatná.

Ke Sboru se přičleňuje bezpečnostní letectvo. Jeho vnitřní organisace a vztah ke Sboru budou upraveny směrnicemi ministra vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.

(1) Ministr vnitra stanoví, a to pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra, podrobnosti organisace Sboru, přihlížeje k organisaci správních úřadů národní bezpečnosti a k rozdělení Sboru na jednotlivé složky (§ 8, odst. 4); vymezí blíže služební určení jednotlivých složek Sboru podle jejich úkolů a stanoví podmínky pro přeřaďování členů Sboru z jedné složky do druhé; podle potřeby zřídí uvnitř složek útvary k plnění zvláštních úkolů (útvary se zvláštním určením); dále určí, jak mají býti členové Sboru vycvičeni a vyškoleni k vykonávání služby po odborné stránce a jak se má konati služba. O důležitých otázkách organisace Sboru, pokud mají význam pro obranu státu, a o tom, jak mají být členové Sboru vystrojeni a vyzbrojeni a jak mají být vycvičeni k vojenským úkolům, rozhoduje ministr vnitra vždy v dohodě s ministrem národní obrany.

(2) Pro stanovení zásad organisace Sboru (odstavec 1) si ministr vnitra opatří souhlas vlády.

Pro přechodné ubytování členů Sboru v případě jejich soustředění platí předpisy o přechodném ubytování vojska. Stálé ubytování členů Sboru bude upraveno zvláštními předpisy. Nežli se tak stane, bude se přiměřeně používati dosavadních předpisů o četnictvu.

Ministerstvo vnitra zabezpečí v dohodě s ministerstvem národní obrany vše, čím může Sbor přispěti k odvrácení vnějšího nebezpečí pro stát. Za tím účelem je přidělen ke Sboru jeden vyšší důstojník československého vojska, určený ministerstvem národní obrany. Ve věcech výzbroje a ve věcech příprav opatření podle § 14 má důstojník vojska právo, aby občasnou inspekcí provedl potřebná zjištění.

Nemá však práva nařizovacího, nýbrž pouze podává ministerstvu národní obrany zprávy o závadách, jež za své přehlídky shledal. Ministerstvo národní obrany projedná pak věc s ministerstvem vnitra.

Za účelem výcviku v polní službě bezpečnostní a součinnosti s vojenskými velitelstvími budou členové Sboru do onoho roku svého věku, do kterého by jinak podle ustanovení branného zákona byli povinni k vojenským cvičením, povoláváni ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra v určitých lhůtách k vojenským cvičením, pokud to bezpečnostní služba připouští, a budou po dobu cvičení podléhati vojenským zákonům a předpisům.

Za stavu branné pohotovosti státu přechází část členů Sboru, určená k bezpečnostní polní službě dohodou mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany, pod přímé velení vojska.