(¹) Plátce jest povinen u příjemců, kterým vyplácel mzdu po celý rok, vypočítati při poslední výplatě v kalendářním roce, jaká celoroční daň připadá na mzdu v témž roce vyplacenou; při tom odečte od celoroční mzdy podrobené dani součet částek, jež měly býti v jednotlivých mzdových obdobích odečteny podle §§ 7 a 9. S takto vypočtenou celoroční daní porovná daň, kterou v témže roce příjemci skutečně srazil. O částku, o kterou srazil více než kolik činí vypočtená celoroční daň, srazí příjemci při výplatě mzdy méně, po případě ji příjemci vrátí, činí-li alespoň 20 Kčs, a odvede o ni při příštích odvodech daně méně.

(²) Byl-li příjemce zaměstnán u více plátců, provede plátce výše uvedený výpočet pouze, předloží-li mu příjemce potvrzení předchozích plátců o výši vyplacených mezd a provedených srážek daně, avšak pouze za dobu, po kterou příjemce pobíral mzdu.

(³) Ministerstvo financí vydá tabulku daně ze mzdy přepočtené na rok.

(¹) Srážkou vykonanou řádně podle ustanovení §§ 6, 7, 9, 12 a 13 jest daňové povinnosti, pokud jde o mzdu podrobenou dani ze mzdy, učiněno zadost, vyjímajíc případy, uvedené v odstavci 3.

(²) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předpíše vyměřovací úřad příslušný podle příjemcova bydliště dodatečně příjemci příslušnou částku k přímému placení.

(³) Byla-li témuž příjemci v kalendářním roce vyplácena mzda zároveň různými plátci, předepíše se daň ze mzdy příjemci částkou, rovnající se úhrnu srážek podle ustanovení §§ 6 až 9, které by se byly vykonaly, kdyby tu byl jediný plátce. Daňové částky, které plátci srazili, se od ní odečtou.

(⁴) V případech uvedených v odstavci 3 jest příjemce povinen oznámiti do konce února následujícího roku vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu měl 31. prosince uplynulého roku bydliště, jména a sídla všech plátců, výši vyplacených mezd a sražené daně na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.

(⁵) Předepisuje-li se daň podle odstavců 2 nebo 3, odečte se od příjemcovy celoroční mzdy, podrobené dani, součet částek, jež měly býti odečteny v jednotlivých mzdových obdobích podle §§ 7 a 9, a to v případech odstavce 3 tak, jako by celá mzda byla vyplácena jedním plátcem.

(⁶) Daň ze mzdy se nesráží z požitků docílených činností ve vlastní ordinaci, které pobírají lékaři (zubní technici, dentisté a zkoušení zubní technici) od nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění na podkladě rámcových nebo obdobných smluv. Tito nositelé jsou však povinni vždy do konce února po uplynutí kalendářního roku oznámiti vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu příjemce bydlí, výši hrubých požitků, vyplacených příjemci v uplynulém roce. Příjemce má právo v téže lhůtě uplatniti zvláštním podáním u vyměřovacího úřadu, příslušného podle jeho bydliště, výši služebních výdajů spojených s tímto příjmem (§ 2, odst. 5). Vyměřovací úřad přezkouší výši uplatněných služebních výdajů a odečte je od vykázaných požitků. Zbývající částka se zdaní podle odstavce 2 nebo, pobírá-li příjemce požitky od několika plátců, spolu s případnou ostatní mzdou podle odstavce 3.

(¹) Částky, které byli plátci povinni v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

(²) Nepřesahuje-li úhrn daně všem příjemcům sražené měsíčně částku 100 Kčs, odvede plátce daň sraženou v každém kalendářním pololetí do konce měsíce následujícího po uplynutí pololetí.

(³) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána berní (soudní) exekucí podle zákona o přímých daních jako jeho dluh.

(⁴) Ministerstvo financí může povoliti odchylky ve věci způsobu a doby odvodu sražené daně. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

Plátce jest povinen po uplynutí každého kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vypláceti mzdu, dáti každému příjemci na žádost písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, po případě do dne skončení pracovního poměru jeho hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena.

Pro účely daně ze mzdy jsou plátci povinni vésti záznamy. Náležitosti těchto záznamů vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(¹) Plátce jest povinen předkládati za každý měsíc, v němž byla srážka vykonána, do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu jest sídlo plátcovy pokladny, hlášení o sražené dani ze mzdy na tiskopisech, jejichž vzor vydá ministerstvo financí.

(²) Plátce jest povinen do konce února po uplynutí každého kalendářního roku předložiti berní správě, v jejímž obvodu jest sídlo jeho pokladny, roční výkaz všech příjemců; roční výkaz nutno vyhotoviti na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo financí a které plátcům bezplatně vydá berní správa.

(³) Ministr financí může povoliti úlevy v povinnostech stanovených v §§ 17 a 18. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

Příjemce jest povinen prokázati plátci počet příslušníků domácnosti i jejich příjmové poměry a všechny změny, které mají vliv na povolení slevy podle § 7, po případě odůvodňují upuštění od srážky daně podle § 11. Dokud příjemce tyto okolnosti neprokáže, nesmí mu plátce poskytnouti slevu podle § 7, po případě nesmí zvýšiti rozsah této slevy, kdyby šlo o změnu ve prospěch příjemce. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 7, odst. 9, věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě způsob provedení průkazu.

(¹) Berní správa dozírá na řádnou srážku a odvod daně ze mzdy kontrolou plátců, kteří mají provozovnu v obvodu berní správy.

(²) Plátci jsou povinni:

a) osobám, zmocněným berní správou ke kontrole srážky daně, dovoliti vstup do provozních místností v obvyklých provozních hodinách a poskytnouti jim potřebné pomůcky (náčiní, osvětlení) a potřebnou místnost nebo pracovní místo k vyřízení jejich úkolů,

b) kontrolujícímu orgánu dáti vysvětlení, jichž je třeba k porozumění zápisům v knihách,

c) osobě zmocněné berní správou dáti na požádání také o jiných osobách činných pro podnik, u nichž jest sporné, v jakém poměru jsou k plátci, požadovanou informaci k zjištění jejich daňových poměrů,

d) předložiti berní správě požadované doklady.

(³) Příjemci jsou povinni dáti osobě zmocněné ke kontrole požadovanou informaci o druhu a výši své mzdy.

(⁴) Osoba zmocněná ke kontrole je oprávněna požadovati od osob, u nichž jest sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jakoukoliv informaci k zjištění povahy tohoto poměru.

Nositelé sociálního pojištění jsou povinni poskytnouti finančním úřadům potřebnou pomoc při provádění tohoto zákona.

(¹) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a příjemci o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

(²) Berní správa jest povinna sděliti stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

(³) Z rozhodnutí berních správ uvedených v odstavcích 1 a 2 lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice (na Slovensku k pověřenectvu financí), který rozhodne s konečnou platností.

Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech daně ze mzdy jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Plátce ručí státu rukou společnou a nerozdílnou s příjemcem za daň ze mzdy, kterou příjemci nesrazil.

(¹) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona se trestají, pokud nejsou trestná podle odstavce 2 nebo podle hlavy VIII. zákona o přímých daních, pořádkovou pokutou od 100 Kčs až do 50.000 Kčs. Pořádkovou pokutu ukládá berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny, a může ji opakovati.

(²) Neodvede-li plátce (jeho zákonný zástupce) sraženou daň ze mzdy ani na úřední výzvu, dopouští se trestného činu a potrestá se, nejde-li o čin přísněji trestný podle všeobecného trestního zákona, v daňovém trestním řízení peněžitou pokutou od 1.000 Kčs až do 100.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty jest vyměřiti náhradní trest vězení a to nejméně za každých 500 Kčs jeden den vězení. Při opakování trestného činu jest vedle peněžité pokuty uložiti trest vězení až do jednoho roku. Při tom nesmí náhradní trest vězení spolu s uloženým trestem na svobodě přesahovati jeden rok. Ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních platí obdobně.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro obor daně ze mzdy obdobně ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(¹) Veškerá ustanovení hlavy I. zákona o přímých daních a vládního nařízení ze dne 4. února 1937, č. 15 Sb., kterým se provádí zákon o přímých daních, upravující zdaňování mzdy uvedené v § 2 tohoto zákona a čl. 2 a 3 zákona ze dne 23. října 1946, č. 202 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, se zrušují dnem 1. července 1947. Platí s výhradou § 30 naposled pro zdanění požitků vyplacených do tohoto dne.

(²) Ustanovení hlavy VII. zákona o přímých daních týkající se daně z vyššího služného se zrušují počínajíc berním rokem 1947.

(¹) Poplatek ze služebních smluv podle § 1 a § 6, odst. 3 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb., o poplatku ze služebních smluv, a podle § 20 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), se nevybírá z požitků vyplacených po 30. červnu 1947.

(²) Služební smlouvy o požitcích podrobených zásadně dani ze mzdy nebo osvobozených od ní podle tohoto zákona a listiny vyhotovené o takových smlouvách nepodléhají poplatku.

(³) Výplaty zaopatřovacích částek zaopatřovacími zařízeními (pensijními a provisními ústavy, pensijními fondy, pokladnami, spolky a pod.) jsou osvobozeny od poplatku podle § 4, odst. 1, č. 2 nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., o poplatcích z pojistných, doživotních důchodových a zaopatřovacích smluv, a podle § 4 zák. čl. VIII/1883, o poplatcích ze smluv pojišťovacích, podléhají-li zásadně dani ze mzdy.

(¹) Mzdy vyplácené za práci přes čas a za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně ze mzdy do 31. prosince 1948.

(²) O tom, co se pokládá za mzdu za práci přes čas a za mzdu za vyšší výkon, rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo financí, po případě finanční úřad jím pověřený po slyšení ústředních hospodářských organisací a Ústřední rady odborů. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí a po slyšení Slovenské odborové rady.

(³) Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o řízení podle odstavce 2.

(¹) Řádně provedenou srážkou daně důchodové podle zákona č. 161/1945 Sb. z běžných mezd vyplacených v roce 1947 před 1. červencem jest učiněno zadost daňové povinnosti stran těchto mezd. Nebyla-li tato srážka řádně provedena, platí ustanovení poslední věty tohoto odstavce. Jednorázové mzdy (§ 12) vyplacené v uvedené době nutno však dodatečně zdaniti podle ustanovení § 12. Súčtování podle § 13 se provede v roce 1947 pouze za dobu od 1. července do 31. prosince. Předepisuje-li se daň podle § 14 z mezd vyplacených v roce 1947, vyměří se ve výši součtu jedné poloviny daně připadající na celoroční mzdu podle sazeb stanovených zákonem ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, a jedné poloviny daně připadající na týž základ podle tohoto zákona.

(²) Pokud ministr financí byl zmocněn k provedení opatření podle tohoto zákona, vyhlásí je v Úředním listě.

(³) Pokud v dosavadních zákonech a nařízeních se mluví o dani důchodové, rozumí se tím u příjemců mezd též daň ze mzdy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1947; bude ho použito pro zdanění mezd uvedených v § 2, které budou vyplaceny po 30. červnu 1947; provede jej ministr financí.

(¹) Přesahuje-li mzda částku 15.000 Kčs měsíčně nebo 3.462 Kčs týdně, činí daň ze mzdy při výplatách:

a) měsíčních jednu dvanáctinu daně, která podle odstavce 2 připadá na dvanáctinásobek měsíční mzdy,

b) týdenních jednu dvaapadesátinu daně, která podle odstavce 2 připadá na dvaapadesátinásobek týdenní mzdy.

(²) Daň ze mzdy činí ročně

Daň však nesmí činiti více než 85% mzdy.