Rozpočtový výbor projednal uvedený vládní návrh zákona (tisk 632) ve své schůzi dne 18. června 1947 a doporučuje jej k přijetí ve znění navrženém vládou s následujícími změnami:

1. V § 2, odst. 2 má písm. c) zníti:

"c) funkční požitky vyplácené ze státní nebo jiné veřejné pokladny;"

2. v § 3, odst. 1, písm. d) se učiní za slovy "20.000 Kčs ročně" tečka, zbytek této písmeny se škrtá a nahrazuje větou: "Jiné dary a bezplatná věnování (jubilejní dary) věnovaná zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí směrnicemi nebo zásadami státní řízené mzdové politiky, až do úhrnné výše 10.000 Kčs ročně; dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny, dary a věnování tyto částky přesahují,".

3. V § 3, odst. 2 se za slova "Vláda může" vkládá slovo "usnesením".

4. V § 7, odst. 2 se písm. b) a c) nahrazují písmenami b), c), d) a e), které zní:

"b) na první dítě při týdenním mzdovém období 138 Kčs a při měsíčním mzdovém období 600 Kčs,

c) na druhé dítě při týdenním mzdovém období 161 Kčs a při měsíčním mzdovém období 700 Kčs,

d) na třetí dítě při týdenním mzdovém období 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období 1.000 Kčs a

e) na čtvrté a každé další dítě při týdenním mzdovém období po 277 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 1.200 Kčs."

5. V § 7, odst. 3 se za slova "v § 8, odst. 1, písm c)" vkládají slova "a d)".

6. V § 8, odst. 1 se připojuje za písm. c) nová písm. d) tohoto znění:

"d) zletilí sourozenci, synovci a neteře příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li práce neschopni a v příjemcově zaopatření."

Na konci písm. c) se tečka nahrazuje čárkou.

7. V § 8, odst. 1 se v pododstavci škrtají slova "pokud je v jejich zaopatření" a za slovem "domácnost" se učiní tečka.

8. V § 8, odst. 3 se slova "písm. b) a c) " nahrazují slovy "písm. b) až d)".

9. V § 9, odst. 2 se mezi první a druhou větu vsunuje věta:

"Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění přesahuje 44% ".

10. V § 11, odst. 1 se slovo "nedosahuje-li" nahrazuje slovem "nepřesahuje-li".

11. V § 16 se slovo "skoneční" (tisková chyba) nahrazuje slovem "skončení".

12. V § 25, odst. 1, větě druhé se za slovy "berní správa" učiní čárka a vsunou se slova "v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny,".

13. V § 25, odst. 2 se na konci připojuje věta "Ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních platí obdobně."

14. V § 27, odst. 1 se slova "posledním dnem měsíce, v němž tento zákon bude vyhlášen." nahrazují slovy "dnem 1. července 1947."

15. V § 28, odst. 1 se slova "posledním dni měsíce, v němž bude tento zákon vyhlášen." nahrazují slovy "30. červnu 1947."

16. V § 29, odst. 1 se za slovy "ze mzdy" škrtá tečka a připojují se slova "do 31. prosince 1948."

17. V § 30, odst. 1 se slova "přede dnem, kdy se započne se srážkou daně podle tohoto zákona," nahrazují slovy "před 1. červencem."

18. V § 30, odst. 1, větě čtvrté se za slovy "za dobu" škrtá čárka a slova "po kterou se sráží daň podle tohoto zákona", se nahrazují slovy "od 1. července do 31. prosince."

19. V § 30, odst. 1, větě páté se slova "tolika dvanáctin" nahrazují slovy "jedné poloviny" a slova "kolik celých měsíců uplynulo od 1. ledna 1947 do dne, kdy se započne se srážkou daně podle tohoto zákona, a tolika dvanáctin" nahrazují slovy "a jedné poloviny". Poslední dva řádky téhož odstavce se škrtají a za slovem "zákona" se dělá tečka.

20. V § 31 se slova "dnem vyhlášení" nahrazují slovy "dnem 1. července 1947" a slova "po konci kalendářního měsíce, v němž tento zákon bude vyhlášen;" slovy "po 30. červnu 1947;".

21. Tabulka daně ze mzdy připojená k vládnímu návrhu zákona se nahrazuje novou tabulkou daně ze mzdy připojenou k zákonu.

22. Odůvodnění k § 15 se doplňuje takto:

"Změna nastává jen na Slovensku, kde se dosud daň důchodová vybíraná srážkou platila u účtárny pověřenectva financí a podle zákona o dani ze mzdy se bude tak jako v zemi České a Moravskoslezské platiti u berních úřadů".

Takto pozměněný vládní návrh zákona doporučuje rozpočtový výbor plenu sněmovny ke schválení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dani ze mzdy podléhají fysické osoby veškerou svou mzdou, plynoucí z tuzemska (nadále nazývané "příjemci"), bez ohledu na to, mají-li v tuzemsku bydliště.

(¹) Předmětem daně jest mzda.

(²) Mzdou podle tohoto zákona jsou:

a) veškeré požitky (příjmy) plynoucí příjemci z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním (odstavec 3);

b) všeliké odpočivné (zaopatřovací) platy, plynoucí z veřejného pensijního zaopatření, dávky z veřejnoprávního sociálního pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě smluv, stanov, služebních řádů a pod.;

c) funkční požitky vyplácené ze státní nebo jiné veřejné pokladny;

d) požitky plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě, které druhy zaměstnání sem patří;

e) odměny příslušníkům domácnosti majitelů nebo spolumajitelů podniku, zaměstnaným v tomto podniku, poskytované podnikatelem ve výši odpovídající podle platných mzdových (platových) vyhlášek mzdě zaměstnance, který by vykonával tutéž práci.

(³) Požitky (příjmy) plynoucími příjemci z pracovního poměru jsou zejména:

a) služební platy, jakékoliv přídavky k nim, remunerace, mzdy úkolové a od kusu a všechny jiné, jakkoli zvané platy všech veřejných a soukromých zaměstnanců,

b) příspěvky, které dostávají na výživu světští duchovní a členové řeholních společenstev ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména celá kongrua (podrobnosti stanoví ministr financí),

c) veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované pod písm. a) a b) ze svého pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, bez ohledu na to, spočívají-li na právním nároku nebo ne, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, provise, odměny, dary a jiná bezplatná věnování a pod., pokud nejsou osvobozena podle § 3.

(⁴) Požitky uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou mzdou bez rozdílu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v přírodninách. Požitky v přírodninách ocení plátce hodnotami, které jsou podkladem pro výpočet pojistného v nemocenském pojištění. Není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, započtou se podle běžných místních cen.

(⁵) Mzdou podrobenou dani nejsou požitky, které jsou náhradou skutečných služebních výdajů. Je-li mzda určena též z části na úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od ní služební náklad skutečně z ní zapravený. Ministr financí stanoví, které požitky jest pokládati za náhradu služebních výdajů po případě je stanoví paušálem.

(¹) Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:

a) plat presidenta republiky Československé,

b) tři pětiny funkčních požitků (platů a činovních - funkčních - přídavků) vyplácených ze státní nebo jiné veřejné pokladny s výjimkou funkčních požitků státních a jiných veřejných zaměstnanců,

c) representační přídavky předsedy Národního shromáždění, členů vlády, předsedy a místopředsedů Slovenské národní rady a členů sboru pověřenců, jakož i přídavky místopředsedů Národního shromáždění,

d) odměny poskytované v rámci platných mzdových předpisů zaměstnancům za zlepšovací návrhy (na úplaty za patenty, licence a pod. se nevztahují ustanovení tohoto zákona) až do úhrnné výše 20.000 Kčs ročně. Jiné dary a bezplatná věnování (jubilejní dary) věnovaná zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí směrnicemi nebo zásadami státní řízené mzdové politiky, až do úhrnné výše 10.000 Kčs ročně; dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny, dary a věnování tyto částky přesahují,

e) příplatky ke mzdě za práci zdraví zvláště škodlivou, poskytované až do výše sazeb stanovených platnými mzdovými (platovými) vyhláškami,

f) přídavky za zranění nebo za újmu utrpěnou na zdraví nebo za neschopnost k vojenské službě následkem služby válečné, vyplácené osobám vojenským v činné službě nebo z ní již propuštěným a příslušníkům ozbrojených strážních sborů v činné službě nebo z ní propuštěným,

g) úmrtné po veřejných a soukromých zaměstnancích v částce stanovené platnými předpisy,

h) veškerá plnění (peněžité a naturální požitky) z veřejnoprávního nemocenského pojištění a veřejnoprávního úrazového pojištění (zaopatření, které je nahrazuje), jakož i naturální plnění, a jednorázová plnění (odbytné, výbavné, pohřebné a pod.) ostatních odvětví veřejnoprávního sociálního pojištění (zaopatření, které je nahrazuje) nebo veřejného pensijního zaopatření,

ch) zvýšení důchodů (zaopatřovacích platů) pro bezmocnost,

i) výchovné, jakož i zvláštní přídavek k němu, rodinný přídavek a obdobná plnění, poskytovaná na nezaopatřené děti veřejným i soukromým zaměstnancům, jakož i poživatelům veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, nebo příjemcům důchodů veřejnoprávního důchodového pojištění až do výše stanovené platnými předpisy,

j) zaopatřovací požitky vyplácené podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce.

(²) Vláda může usnesením z důvodů zvláštního zřetele hodných všeobecně osvoboditi některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy.

Každý, kdo vyplácí dani podrobenou mzdu (nadále nazýván "plátce"), jest povinen při její výplatě srážeti daň ze mzdy a odváděti ji státní pokladně.

(¹) Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek.

(²) Daň ze mzdy se sráží v době, kdy se vyplácí nebo připisuje k dobru mzda, bez ohledu na to, za kterou dobu se vyplácí.

(¹) Daň ze mzdy se vybírá při výplatách v týdenních a měsíčních mzdových obdobích částkami stanovenými v tabulce daně ze mzdy připojené k tomuto zákonu.

(²) Ministerstvo financí může vydati tabulky daně ze mzdy i pro jiná než týdenní a měsíční mzdová období, přepočtené z tabulky připojené k tomuto zákonu.

(³) Je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období (na př. při nastoupení nebo skončení pracovního poměru), nutno daň vypočítati tak, že srážka za každý pracovní den bude činiti jednu šestinu daňových částek, uvedených v tabulce pro týdenní mzdové období.

(¹) Příjemcům aspoň s jedním příslušníkem domácnosti (§ 8, odst. 1) se poskytne při srážce daně ze mzdy sleva ve výši stanovené v odstavcích 2 a 3.

(²) Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) a b) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte:

a) na manželku (družku), po případě manžela (druha) při týdenním mzdovém období 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období 500 Kčs,

b) na první dítě při týdenním mzdovém období 138 Kčs a při měsíčním mzdovém období 600 Kčs,

c) na druhé dítě při týdenním mzdovém období 161 Kčs a při měsíčním mzdovém období 700 Kčs,

d) na třetí dítě při týdenním mzdovém období 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období 1.000 Kčs a

e) na čtvrté a každé další dítě při týdenním mzdovém období po 277 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 1.200 Kčs.

Ve stejné výši jako na děti se poskytne sleva na vnuky, pastorky a schovance zmíněné v § 8, odst. 1, písm. a) a na ostatní příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. b).

(³) Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. c) a d) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte za každého z těchto příslušníků domácnosti při týdenním mzdovém období po 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 500 Kčs.

(⁴) U příjemců, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, rozvedené nebo trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti a mají alespoň jedno dítě (vnuka, pastorka, schovance) jako příslušníka domácnosti, zvýší se sleva příslušející podle odstavce 2 při týdenním mzdovém období o částku 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období o částku 500 Kčs. Totéž platí pro svobodné příjemce, kteří mají jako příslušníka domácnosti alespoň jedno nemanželské dítě.

(⁵) Vdané příjemkyni (družce), která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, nepříslušejí slevy uvedené v odstavcích 2 a 3; od její dani podrobené mzdy bude odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs.

(⁶) Na žádost obou manželů (druha a družky) povolí berní správa, příslušná podle příjemcova bydliště, aby příjemkyni, která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, byla místo slevy stanovené v odstavci 5 poskytnuta sleva podle ustanovení odstavců 2 a 3; v tomto případě bude jejímu manželovi (druhu) poskytnuta pouze sleva stanovená v odstavci 5.

(⁷) Příjemcům, kteří vychovali alespoň dvě děti, t. j. měli je v zaopatření (§ 8, odst. 3) alespoň do jejich čtrnáctého roku, bude úhrnem odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předchozích odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

(⁸) Při jiných než týdenních nebo měsíčních mzdových obdobích činí odčitatelná částka příslušný násobek nebo díl částek shora uvedených.

(⁹) Pro povolení shora uvedených slev jest rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však příjemci během mzdového období dítě, poskytne se příjemci na ně sleva již pro mzdové období, v němž se dítě narodilo.

(¹) Příslušníky domácnosti jsou:

a) manželka (družka), po případě manžel (druh), a nezletilé děti (vnuci, pastorci, schovanci), žijí-li s příjemcem ve spotřebním společenství,

b) zletilé děti, nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a neteře příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li v příjemcově zaopatření,

c) rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchyně příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li v příjemcově zaopatření,

d) zletilí sourozenci, synovci a neteře příjemce (příjemkyně) nebo jeho manželky (jejího manžela), jsou-li práce neschopni a v příjemcově zaopatření.

U duchovních církví a náboženských společností státem uznaných, kteří podle církevních předpisů nesmějí vstoupiti v manželství, považuje se za příslušníka domácnosti také osoba vedoucí jim domácnost.

(²) Osoby uvedené v odstavci 1, písm. a) žijí s příjemcem ve spotřebním společenství, hradí-li se jejich životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z prostředků domácnosti. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka domácnosti mimo domácnost.

(³) Osoby uvedené v odstavci 1, písm. b) až d) jsou v příjemcově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li jim příjemce převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, mají-li tyto osoby vlastní příjmy, postačující k jejich výživě. Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze jednoho příjemce, a to toho, který hradí větší část výloh zaopatření.

(1) Při srážce daně ze mzdy bude na žádost poskytnuta úleva na dani ze mzdy ve výši stanovené v odstavci 2 těmto příjemcům, pokud jejich hrubá roční mzda nepřesahuje 150.000 Kčs, a to:

a) válečným invalidům z prvé nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla;

b) vojenským (neválečným) invalidům a všem občanským invalidům, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění;

c) jiným osobám tělesně nebo duševně vadným (na př. nevidomým, zmrzačeným a pod.), po případě příjemcům, na jejichž mzdu jsou odkázáni příslušníci domácnosti, kteří jsou tělesně nebo duševně vadní;

d) vdovám (po dobu vdovství) a nezletilým sirotkům po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.) a příslušnících národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo politické persekuce.

(2) Úleva se poskytne tím způsobem, že se u příjemců uvedených v odstavci 1, písm. a) až c) odečte od dani podrobené mzdy při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs a při stupni invalidity přes 44% při týdenním mzdovém období částka 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 1.000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění přesahuje 44%. U příjemců uvedených v odstavci 1, písm. d) se odečte od dani podrobené mzdy při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs. Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí úleva příslušný násobek nebo díl uvedených částek.

(3) O žádosti za přiznání této úlevy rozhoduje berní správa příslušná podle příjemcova bydliště. Uplatňuje-li příjemce proti plátci poskytnutí úlevy, jest povinen předložiti mu potvrzení zmíněné berní správy o rozsahu povolené úlevy.

(4) Úleva se poskytne nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení berní správy.

(¹) Pro zvláštní poměry, které jsou uvedeny v odstavci 3 a které nebyly při srážce daně důvodem pro poskytnutí slevy na příslušníky domácnosti podle § 7 nebo na povolení daňové úlevy podle § 9, povolí berní správa příslušná podle příjemcova bydliště, příjemci přiměřenou slevu z daně sražené v roce, v němž se tyto poměry vyskytly. Slevenou daň vrátí berní správa jako přeplatek.

(²) Sleva bude poskytnuta na žádost, kterou nutno podati do konce února roku, následujícího po roce, v němž zvláštní poměry vznikly nebo trvaly.

(³) Za zvláštní poměry zmíněné v odstavci 1 dlužno pokládati alimentační plnění, k němuž je příjemce právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné, nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvakřených až do druhého stupně, nákladné léčení příjemce a příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

(⁴) Ministr financí vydá směrnice pro stanovení přiměřené slevy.

(¹) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li dani podrobená mzda, po případě po odečtení částek stanovených v §§ 7 a 9, při týdenních mzdových obdobích 369 Kčs nebo při měsíčních mzdových obdobích 1.600 Kčs.

(²) Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí hranice mzdy, do které se daň nesráží, příslušný díl nebo násobek částek uvedených v odstavci 1.

(¹) Jednorázovou mzdou se rozumí část mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy (na př. dani podrobená část darů, jednorázové přídavky a pod.).

(²) Z jednorázové mzdy vypočte plátce daňovou srážku tím způsobem, že zjistí, jaká mzda bude pravděpodobně vyplacena příjemci za celý rok, a to včetně vyplácené mzdy po případě již vyplacených jednorázových mezd. Z tohoto základu vypočte plátce celoroční daň a odečte od ní celoroční daň, která by připadala na tento základ, ale zmenšený o právě vyplácenou jednorázovou mzdu. Zbytek srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

(³) Ze záloh a jiných zatímních plateb na mzdu za delší dobu než za obvyklé mzdové období se vypočte daňová srážka, která by vyplývala, kdyby záloha nebo platba byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Zálohy a jiné zatímní platby vyplacené na mzdu téhož mzdového období se připočtou k částce, jež bude vyplacena za toto období. Ze záloh, jež mají povahu zápůjčky, se daň nesráží.

(⁴) Doplatky k výplatám za uplynulá mzdová období téhož roku se připočtou k výplatám za ta mzdová období, za něž se vyplácejí, daň se vypočte z tohoto součtu a z doplatku za každé mzdové období srazí se rozdíl mezi takto vypočtenou daní a daní, jež byla v dotyčném mzdovém období sražen. Z doplatků za dřívější kalendářní léta se vypočte daňová srážka způsobem uvedeným v odstavci 2.