13. § 123 ods. 1 znie:
"Rozhodnutie, ktorým bolo strane priznané právo
chudoby, nemôže odporca napádať rekurzom.
Rozhodnutie, že sa chudobnej strane ustanovuje advokát,
môže byť napadnuté rekurzom len preto,
že niet dôvodu, aby bol strane ustanovený advokát.
Tento rekurz môže podať odporca chudobnej strany,
advokát ustanovený chudobnej strane a výbor
tej advokátskej komory, ktorá má advokáta
chudobnej strane menovať. Chudobná strana môže
podať rekurz proti usneseniu, ktorým bola jej žiadosť
o právo chudoby zamietnutá, alebo právo chudoby
jej bolo priznané len čiastočne, alebo ktorým
jej bolo právo chudoby odňaté; chudobná
strana i jej odporca môže podať rekurz proti usneseniu,
ktorým bolo im uložené dodatočné
platenie trov (§ § 119, 120); tieto rekurzy možno
podať i u krajského súdu do protokolu a chudobná
strana môže rekurz podať i u okresného
súdu svojho bydliska alebo pobytu."
14. V § 176 ods. 5 suma "200 Kčs" sa nahradzuje
sumou "1.000 Kčs".
15. V § 415 ods. 1 č. 4 suma "400 Kčs"
sa nahradzuje sumou "500 Kčs".
16. § 476 znie:
"Proti rozsudkom súdov prvej stolice možno sa
odvolať.
Odvolanie proti rozsudkom okresných súdov v sporoch
o majetkové práva nie je však prípustné,
ak celková hodnota predmetu sporu, o ktorom súd
rozhodoval, neprevyšuje na peniazoch alebo na peňažnej
hodnote 300 Kčs."
17. V § 509 ods. 1 suma "2.000 Kčs" sa nahradzuje
sumou "3.000 Kčs".
18. § 509 ods. 3 znie:
"V sporoch o majetkové práva, v ktorých
nejde výhradne o zaplatenie peňažnej sumy,
odvolací súd uvedie v rozsudku hodnotu predmetu
sporu, o ktorom rozhodoval. Pritom použije obdobne §§
5 až 8 a ak treba, vypočuje o tom v odvolacom konaní
strany. Ocenenie predmetu sporu nemožno napadnúť
opravným prostriedkom."
19. V § 513 ods. 2 suma "200 Kčs" sa nahradzuje
sumou "1.000 Kčs" a vynecháva sa druhá
veta.
20. § 521 znie:
"Dovolanie v sporoch o majetkové práva nie
je prípustné, ak celková hodnota predmetu
sporu, o ktorom rozhodoval odvolací súd, neprevyšuje
na peniazoch alebo na peňažnej hodnote 2.000 Kčs,
a ak ide o potvrdzujúci rozsudok odvolacieho súdu,
10.000 Kčs. Dovolanie je však v oboch týchto
prípadoch prípustné, ak odvolací súd
v rozsudkovom výroku vyhlásil dovolanie za prípustné,
pretože ide o rozhodnutie zásadného významu.
Ak celková hodnota predmetu sporu, o ktorom rozhodoval
odvolací súd, prevyšuje na peniazoch alebo
na peňažnej hodnote 2.000 Kčs, pripúšťa
sa dovolanie, keď rozsudok súdu prvej stolice, potvrdený
odvolacím súdom, bol vydaný po usnesení
odvolacieho súdu, ktoré nemohlo byť rekurzom
napadnuté a ktorým bol predchádzajúci
rozsudok zrušený a vec vrátená súdu
prvej stolice so záväzným právnym posudkom
(§ 506) a ak v potvrdenom rozsudku bolo rozhodnuté
inak, ako v rozsudku predošlom."
21. V § 525 ods. 2 suma "5.000 Kčs" sa nahradzuje
sumou "10.000 Kčs".
22. § 545 znie:
"Ak sa napáda rozsudok sborového súdu
prvej stolice ako súdu odvolacieho a celková hodnota
predmetu sporu, o ktorom rozhodoval odvolací súd,
nepresahuje sumu 5.000 Kčs, ďalej vo všetkých
prípadoch, kde odvolací súd rozhodnutie prvej
stolice vo veci samej potvrdil, rozhodne dovolací súd
o dovolacom návrhu, respektíve o pripojovacom návrhu,
v neverejnom zasadnutí. O osvedčení a určení
hodnoty sporového predmetu platí tu obdobne §
476.
V prípadoch uvedených v ods. 1 predseda dovolacieho
senátu dodá dovolací návrh odporcovi
s tým, že môže do 8 dní od jeho
doručenia podať na dovolacom súde odpoveď
podpísanú advokátom. Ak celková hodnota
predmetu sporu, o ktorom rozhodoval odvolací súd,
prevyšuje sumu 5.000 Kčs, odporca sa môže
v odpovedi pripojiť k dovolaciemu návrhu.
Ak sa pripojí v prípadoch uvedených v prvom
odseku odporca dovolateľa k dovolaciemu návrhu, môže
dovolateľ na pripojovací návrh podať na
dovolacom súde odpoveď podpísanú advokátom
do ôsmich dní od doručenia pripojovacieho
návrhu.
Dovolací súd sa môže pred skončením
porady usniesť na tom, aby vec, v ktorej celková hodnota
predmetu sporu, o ktorom rozhodoval odvolací súd,
sumu 5.000 Kčs presahuje, bola pojednávaná
na ústnom pojednávaní; v takomto prípade
strany sa upovedomia o termíne podľa § 530."
23. V § 603 ods. 4 suma "50 Kčs" sa nahradzuje
sumou "150 Kčs".
24. § 639 znie:
"Ak sú strany alebo jedna z nich československými
štátnymi občanmi, zakladá príslušnosť
súdu pre spory o vyhlásenie manželstva za neplatné,
o napadnutie manželstva a o jeho rozluku ako i o rozvod od
stola a loža posledné spoločné bydlisko
manželov.
Ak posledné spoločné bydlisko manželov
nebolo v tuzemsku, je príslušný všeobecný
súd žalovaného, a ak niet takého súdu,
všeobecný súd žalobníka. Ak niet
ani takého súdu, je príslušný
súd v Bratislave.
Príslušnosť súdu v tomto paragrafe ustanovená
je výlučná."
25. § 640 znie:
"Ak žiadna zo strán nie je československým
štátnym občanom, je pre spory uvedené
v predošlom paragrafe príslušný súd,
v obvode ktorého bolo posledné spoločné
bydlisko manželov, a ak niet tu takého súdu,
všeobecný súd žalovaného. Okrem
prípadu, že o neplatnosť alebo o napadnutie manželstva
žaluje štátny zástupca z dôvodu,
pre ktorý takú žalobu pripúšťa
československé právo, môže však
súd vo veci konať len vtedy, ak rozhodnutie možno
uznať v domovskom štáte manželov, a ak sú
štátnymi občanmi rôznych štátov,
v oboch dotyčných štátoch.
Ak žena bola v čase uzavretia manželstva československou
štátnou občiankou, môže žalovať
o neplatnosť manželstva uzavretého s mužom,
ktorý nie je štátnym občanom tohto štátu,
alebo také manželstvo napadnúť na tunajšom
súde, v obvode ktorého bývala naposledy pred
uzavretím manželstva, a ak niet tu takého súdu,
na súde v Bratislave.
Príslušnosť súdu v tomto paragrafe ustanovená
je výlučná."
26. § 641 znie:
"Ak medzinárodná smlúva vyhlásená
v Sbierke zákonov a nariadení ustanovuje niečo
iného, platia jej predpisy miesto predpisov § 640."
27. § 691 znie:
"Osobitným odvolaním možno napadnúť
výrokovú časť rozsudku o majetkoprávnej
žalobe, alebo vzájomnej žalobe, a ak súd
o majetkoprávnej otázke rozhodol osobitne, v tejto
veci vynesený rozsudok možno napadnúť
odvolaním len vtedy, ak celková hodnota majetkoprávneho
sporu prevyšuje 2.000 Kčs.
Toto pravidlo treba použiť na rozsudok odvolacieho súdu
tak, že proti tomuto osobitné dovolanie, respektíve
dovolanie je prípustné len vtedy, ak celková
hodnota predmetu sporu, o ktorom rozhodoval odvolací súd,
prevyšuje 10.000 Kčs."
28. V § 758 ods. 1 suma "100 Kčs" sa nahradzuje
sumou "300 Kčs".
Zákon ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb.,
o soudnictví ve sporech z poměru pracovního,
služebního a učebního (o pracovních
soudech), ve znění novel, se mění
takto:
1. Do § 4 se zařaďuje nový třetí
odstavec:
"(3) Zanikly-li později podmínky,
které byly podle odstavce 1 nebo 2 rozhodné pro
zřízení samostatného pracovního
soudu nebo zvláštního oddělení
pro spory pracovní u okresního soudu, může
vláda nařízením pracovní soud
nebo zvláštní oddělení pro spory
pracovní zrušit."
2. Dosavadní třetí odstavec § 4 se stává
odstavcem čtvrtým.
3. § 16, odst. 2 zní:
"(2) Předseda pracovního soudu povolá
k zasedání přísedící
tak, aby náleželi k témuž, a není-li
to možno, alespoň k podobnému povolání,
jako jsou strany; nebylo-li by takových přísedících,
povolá předseda k zasedání přísedící,
kteří náležejí k témuž
nebo alespoň k podobnému oboru, jako jsou strany.
Přitom zachovává pokud možno pořadí
přísedících, stanovené předem
pro jednotlivé odbory, a odchýlí se od něho
zpravidla, jen je-li přísedící z rozhodování
vyloučen (§ 15, odst. 1), byl-li platně odmítnut,
nedostavil-li se k přelíčení, anebo
nemohlo-li by jinak přelíčení být
v ustanovenou dobu provedeno."
4. § 20, odst. 1 se zrušuje.
5. § 25, odst. 2 zní:
"(2) O těchto námitkách rozhodne
soud usnesením. Byla-li námitka zamítnuta,
jedná se ve věci hlavní (odstavec 3, §
26, odst. 1) a usnesení se pojme do rozsudku; neodporuje-li
strana zároveň rozsudku ve věci hlavní,
může takovému rozhodnutí odporovat jen
rekursem. O všech jiných námitkách se
jedná a rozhodne zároveň s jednáním
a rozhodnutím ve věci hlavní."
6. § 28, odst. 2 zní:
"(2) Ve sporech, jejichž předmět
má hodnotu vyšší než 300 Kčs,
lze rozsudku pracovního soudu odporovati odvoláním
nejenom z důvodů zmatečnosti, uvedených
v odstavci 1, ale i z jiných důvodů. Důvody
není třeba v odvolání uváděti."
7. K § 29 se připojuje tento další odstavec:
"(2) Odvolací lhůta je na Slovensku
lhůtou propadnou."
8. § 31 zní:
"(1) O odvoláních podle § 28,
odst. 1 rozhoduje odvolací soud v zasedání
neveřejném v tříčlenném
senátu, složeném ze soudců z povolání,
na podkladě spisů.
(2) Jestliže má odvolací soud za
to, že pro zjištění důvodů
zmatečnosti je třeba, aby byly stranami nebo soudem
prvé stolice vysvětleny jisté okolnosti nebo
aby byla konána jiná šetření,
učiní potřebná opatření
a vykoná je buď sám nebo je dá vykonati
soudcem z příkazu nebo procesním soudem;
proti těmto opatřením není opravného
prostředku.
(3) Vyhoví-li odvolací soud odvolání,
podanému podle § 28, odst. 1 z důvodu zmatečnosti,
zruší usnesením rozsudek pracovního
soudu; podle okolností zruší i řízení
jej předcházející, které bylo
zasaženo zmatečností. Je-li tu důvod
zmatečnosti uvedený v § 28, odst. 1, č.
3, odmítne odvolací soud usnesením žalobu,
jinak vrátí věc pracovnímu soudu,
aby znovu rozhodl, podle potřeby řízení
doplně anebo proveda je znovu. Odporuje-li se však
rozhodnutí pracovního soudu z jiných důvodů
než z důvodů zmatečnosti, může
odvolací soud rozhodnouti rozsudkem ve věci samé,
shledá-li odvolání důvodným
proto, že věc byla nesprávně posouzena
po stránce právní, a není-li třeba
doplniti řízení."
9. § 32 zní:
"(1) O odvolání ve sporech, jejichž
předmět má hodnotu vyšší
než 300 Kčs, rozhoduje odvolací soud v senátě
složeném ze tří soudců z povolání,
z nichž jeden předsedá, a ze dvou přísedících.
O jmenování a povolávání přísedících
odvolacího soudu platí obdobně ustanovení
o přísedících pracovního soudu.
Strany se mohou do počátku ústního
jednání odvolacího vzdáti toho, aby
se ústní jednání o odvolání
konalo za účasti přísedících.
Odvolatel může tak učiniti již v odvolacím
spise. Zřekne-li se odvolatel ve svém odvolání
účasti přísedících,
oznámí to soud spolu s vyrozuměním
podle § 29, odst. 1 odpůrci a poučí
ho, že se bude míti za to, že se vzdáním
přísedících souhlasí, neprojeví-li
odvolacímu soudu nesouhlas v osmidenní lhůtě.
Prohlášení o vzdání se účasti
přísedících může býti
učiněno do protokolu.
(2) Je-li ve sporu, jehož předmět
má hodnotu vyšší než 300 Kčs,
uplatněn důvod zmatečnosti nebo vyjde-li
tato vada najevo jinak, může odvolací soud
rozhodnouti o důvodu zmatečnosti před ústním
odvolacím jednáním v zasedání
neveřejném v tříčlenném
senátu, složeném ze soudců z povolání,
avšak jen potud, pokud lze tak učiniti na skutkovém
základě, jenž dalším řízením
odvolacím, prováděným s přísedícími,
nemá býti dotčen."
10. § 33, odst. 1 zní:
"(1) V případech § 32, odst.
1 projednává se věc před odvolacím
soudem znovu v mezích určených návrhy
stran v odvolání. O řízení
před odvolacím soudem platí obdobně
ustanovení civilního řádu soudního
o řízení před sborovými soudy
první stolice jako soudy procesními s tou změnou,
že:
1. není třeba přípravných podání;
2. strany se mohou dáti zastupovati osobami jmenovanými
v § 23; přitom však neplatí § 23,
odst. 1, věta druhá;
3. skutkové okolnosti a důkazy, které nebyly
uvedeny v řízení před prvou stolicí,
mohou býti předneseny, aby se dokazovaly nebo vyvracely
důvody odvolací. Jiná skutková tvrzení
a důkazy, vztahující se na předmět
sporu, které mohly býti předneseny již
v prvé stolici a jichž připuštěním
by se protáhlo vyřízení sporu, mohou
býti připuštěny, jen nabude-li odvolací
soud podle volného uvážení přesvědčení,
že strana je opomněla v první stolici přednésti
nikoliv z hrubé nedbalosti nebo proto, aby se spor protahoval;
4. o tom, má-li býti důkaz již provedený
opakován, či má-li býti použito
výsledků dříve již provedeného
důkazu, rozhodne odvolací soud, zhodnotě
pečlivě všechny okolnosti případu."
11. Do § 33 se zařaďuje nový čtvrtý
odstavec:
"(4) Ustanovení odstavce 1, č. 3
a 4 neplatí na Slovensku."
12. § 34 zní:
"(1) Rozsudku odvolacího soudu lze odporovati
dovoláním z důvodů, z kterých
se připouští dovolání v řízení
před soudy řádnými. Proti potvrzujícímu
rozsudku odvolacího soudu se dovolání nepřipouští,
nepřesahuje-li celková hodnota předmětu
sporu, o kterém rozhodl odvolací soud, částku
10.000 Kčs, ledaže odvolací soud v rozsudku
prohlásí dovolání za přípustné,
protože jde o rozhodnutí zásadního významu.
Nepřesahuje-li však celková hodnota předmětu
sporu, o kterém rozhodl odvolací soud, částku
2.000 Kčs, není dovolání přípustné,
ani když byl rozsudek první stolice změněn,
ledaže odvolací soud prohlásí odvolání
za přípustné, protože jde o rozhodnutí
zásadního významu.
(2) Dovolání buď podáno u
pracovního soudu přípravným podáním
podepsaným advokátem do patnácti dnů
od doručení rozsudku odvolacího soudu.
(3) Bylo-li dovolání podáno včas,
doručí pracovní soud jeden jeho stejnopis
odpůrci, který může podati do patnácti
dnů u téhož soudu odpověď, rovněž
podepsanou advokátem.
(4) Uváděti v řízení
dovolacím nová tvrzení o skutcích
nebo nabídnouti nové důkazy není dovoleno.
(5) Na Slovensku platí o lhůtě
pro dovolání, o způsobu, jak se dovolání
podává, o jeho do ručení odpůrci
a o dovolacím sdělení ustanovení tam
platného civilního řádu soudního."
13. K § 36 se připojuje tento další odstavec:
"(3) Na Slovensku platí o rekursní
lhůtě a způsobu podání rekursu,
jakož i o přípustnosti rekursu (odstavec 1
a 2) ustanovení tam platného civilního řádu
soudního."
14. § 42 zní:
"(1) Spory uvedené v §§ 1 a 2
náležejí, pokud není pro soudní
okres zřízen pracovní soud nebo oddělení
okresního soudu pro spory pracovní, k věcné
příslušnosti okresních soudů,
ať byla žaloba podána za trvání
pracovního, služebního nebo učebního
poměru, či po jeho skončení a ať
jest hodnota předmětu sporu jakákoliv. O
místní příslušnosti okresního
soudu platí v těchto případech ustanovení
§ 3.
(2) O řízení v těchto sporech
platí ustanovení části II kromě
ustanovení o přísedících.
(3) Ve sporech projednávaných u okresních
soudů jsou však strany povinny před tím,
nežli se pustí do jednání o věci
hlavní, prohlásiti se o tom, zda mají za
to, že jde o spor pracovní, který třeba
projednávati podle odstavce 2.
(4) Neučiní-li strany takové prohlášení,
ačkoliv byly v tom směru soudem dotázány,
projednává se spor podle ustanovení civilního
řádu soudního, platných pro řádné
soudy.
(5) Učiní-li strany prohlášení,
že jde o spor pracovní, a nemá-li soud důvod
pochybovati o jeho správnosti, prohlásí,
že spor projedná podle ustanovení odstavce
2. Toto usnesení se stranám nedoručuje a
nelze mu odporovati.
(6) Má-li však soud pochybnosti, zdali
jde o spor pracovní, nebo odporují-li si prohlášení
stran, rozhodne soud především odděleně
o otázce, zda jde o spor pracovní. Jednání
o této otázce provede se podle ustanovení
civilního řádu soudního.
(7) Vzdají-li se strany opravného prostředku
proti usnesení, buď ihned pokračováno
v jednání o věci hlavní podle předpisů
o řízení, ve kterém se spor má
podle usnesení projednati. Nevzdají-li se však
strany opravného prostředku, vyhotoví a doručí
se usnesení a vyčká se, až usnesení
o tom, zda jde o spor pracovní, nabude právní
moci.
(8) Krajský soud jako soud rekursní rozhoduje
s konečnou platností o opravném prostředku
do rozhodnutí o tom, zda jde o spor pracovní, v
tříčlenném senátu, složeném
ze soudců z povolání.
(9) Pravomocné rozřešení
otázky ve smyslu předcházejících
ustanovení o tom, v jakém řízení
bude spor projednáván, je závazné
i pro soudy vyšší stolice, jednající
ve sporu.
(10) Rozsudek se označí jako vydaný
v řízení podle zákona o pracovních
soudech. O odvolání proti rozsudkům okresních
soudů v pracovních sporech, jejichž předmět
má hodnotu vyšší než 300 Kčs,
rozhoduje odvolací soud podle ustanovení §
33 v senátě, složeném podle § 32.
(11) Ustanovení § 41, odst. 2 platí
obdobně pro spory projednávané před
okresními soudy od doby, kdy byla pravomocně rozřešena
otázka, že jde o spor pracovní."
Zákon ze dne 27. dubna 1873, č. 67 ř. z.,
o upomínacím řízení, ve znění
novel, se mění takto:
V § 1, odst. 1 a v § 4, odst. 4 se nahrazuje částka
"5.000 Kčs" částkou "10.000
Kčs".
Zákon ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.,
kterým se vydávají řády konkursní,
vyrovnací a odpůrčí, se mění
takto:
1. V § 54, č. 2 konk. ř. se nahrazuje částka
"24.000 Kčs" částkou "36.000
Kčs".
2. V § 118 konk. ř. se nahrazuje částka
"20.000 Kčs" částkou "36.000
Kčs".
3. V § 169, odst. 1 konk. ř. se nahrazuje částka
"50.000 Kčs" částkou "200.000
Kčs".
4. V § 26, č. 5 vyr. ř. se nahrazuje částka
"24.000 Kčs" částkou "36.000
Kčs" a v témž paragrafu č. 8 částka
"200 Kčs" částkou "500 Kčs".
Peněžité pokuty a tresty všeho druhu,
uložené soudy v občanských věcech
právních, připadají státní
pokladně i tehdy, ustanovují-li dosavadní
předpisy jinak.
(1) Ve věcech, v kterých bylo řízení
zavedeno přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti,
postupuje se podle dosavadních platných nebo přechodně
použivatelných předpisů.
(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1 se užije
v zavedených věcech z ustanovení tohoto zákona:
1. čl. I, odst. 2, co se týká rozhodování
senátu ve věcech konkursních a vyrovnacích;
2. čl. IV, č. 2 až 15 s tím, že
se na právo chudých už povolené hledí,
jako by bylo povoleno podle tohoto zákona;
3. čl. IV, č. 16;
4. čl. V, č. 5 až 13.
(1) Zrušují se:
1. dvorské dekrety ze dne 23. ledna 1794 a ze dne 15. června
1796, republikované jako přílohy I a II dvorského
dekretu ze dne 23. října 1801, č. 542 Sb.
zák. soud.;
2. §§ 116 a 117 zák. čl. XXXI/1894 o manželském
právu;
3. v čl. XIV zákona ze dne 1. srpna 1895, č.
110 ř. z., jímž se uvádí zákon
o vykonávání soudní moci a o příslušnosti
řádných soudů v občanských
věcech právních (jurisdikční
norma), ustanovení odkazující na řízení
ve věcech bagatelních;
4. čl. XXXIII zákona ze dne 1. srpna 1895, č.
112 ř. z., jímž se uvádí zákon
o soudním řízení v občanských
rozepřích právních (civilní
řád soudní);
5. § 90 zákona ze dne 27. listopadu 1896, č.
217 ř. z., jímž se vydávají předpisy
o obsazování, vnitřním zařízení
a jednacím řádu soudů (zákon
o soudní organisaci);
6. § 30 zák. čl. LIV/1912, kterým se
uvádí civilní řád soudní,
pokud odporuje ustanovením tohoto zákona;
7. § 10, odst. 1, věta 3 a odst. 2 zákona ze
dne 28. března 1928, č. 56 Sb., o osvojení;
8. čl. IV, odst. 1 zákona ze dne 11. prosince 1934,
č. 251 Sb., kterým se mění a doplňují
některá ustanovení zákonů o
občanském řízení soudním,
o řízení exekučním a o řízení
nesporném;
9. čl. IX zákona ze dne 16. června 1936,
č. 161 Sb., kterým se mění a doplňují
některá ustanovení zákonů o
soudní příslušnosti a o občanském
řízení soudním, o řízení
exekučním a o soudní organisaci;
10. nařízení Slovenské národní
rady ze dne 25. července 1945, č. 81 Sb. n. SNR,
kterým se mění některá ustanovení
civilního soudního řádu a nařízení
o řízení před obchodními soudy,
pokud odporují ustanovením tohoto zákona;
11. nařízení Slovenské národní
rady ze dne 7. února 1946, č. 12 Sb. n. SNR, kterým
se mění ustanovení civilního soudního
řádu o působnosti soudů a o povinném
zastoupení advokátem v řízení
před okresním soudem.
(2) S výhradou toho, co je ustanoveno v čl.
X, odst. 1, zrušuje se použivatelnost:
1. vládního nařízení ze dne
11. listopadu 1938, č. 280 Sb., kterým se mění
§ 16, odst. 2 zákona ze dne 4. července 1931,
č. 131 Sb., o soudnictví ve sporech z poměru
pracovního, služebního a učebního
(o pracovních soudech);
2. vládního nařízení ze dne
26. října 1939, č. 308 Sb., kterým
se mění některá ustanovení
zákona ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb.,
o soudnictví ve sporech z poměru pracovního,
služebního a učebního (o pracovních
soudech);
3. vládního nařízení ze dne
2. června 1942, č. 211 Sb., o zrušení
soudních prázdnin;
4. § 1, odst. 1 vládního nařízení
ze dne 12. července 1943, č. 222 Sb., jímž
se doplňují a mění předpisy
o soudních peněžitých trestech a o nákladech
trestního soudního řízení,
pokud jde o jeho užití v občanských
věcech právních;
5. vládního nařízení ze dne
25. ledna 1944, č. 39 Sb., o změně některých
ustanovení civilního práva procesního;
6. nařízení ministra spravedlnosti ze dne
26. srpna 1944, č. 183 Sb., o zjednodušení
v občanském soudnictví;
7. § 2, odst. 2 a § 4 nařízení
ministra spravedlnosti ze dne 2. září 1944,
č. 194 Sb., o zjednodušení justiční
organisace;
8. vládního nařízení ze dne
13. září 1944, č. 206 Sb., kterým
se vydávají některá další
zvláštní ustanovení o řízení
před soudy Protektorátu Čechy a Morava.
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce
zákonů a nařízení uveřejnil
úplné znění zákonných
ustanovení o právu chudých.
(1) Tento zákon nabývá, pokud
není v odstavci 2 ustanoveno jinak, účinnosti
prvním dnem druhého kalendářního
měsíce po vyhlášení.
(2) Ustanovení čl. XI, odst. 2, č.
7, pokud se týká zrušení použivatelnosti
§ 4 nař. č. 194/1944 Sb., nabude účinnosti
dnem, který určí vláda nařízením.
(3) Zákon provede ministr spravedlnosti.
Ustanovení procesního práva, platná
v zemích České a Moravskoslezské,
byla za doby nesvobody několikráte měněna
a doplňována. Normy, kterými se tak stalo,
jsou s hlediska čl. 2, odst. 1 úst. dekretu pres.
rep. o obnovení právního pořádku
vesměs dále použivatelné, ačkoliv
plně nevyhovují. To platí zejména
o jejich předpisech upravujících výši
hodnoty předmětu sporu, rozhodnou pro věcnou
příslušnost soudů první stolice
i pro přípustnost opravných prostředků.
Cenové hranice vyjádřené v penězích
třeba vždy přezkoušet, nastane-li - ať
už pro poměry válečné nebo i
jiné - značnější přesun
v kupní síle, kterou peníze vůbec
představují. Tak tomu bylo i po první světové
válce a nelze se tomu vyhnouti ani nyní.
Musí-li se však přezkoumat cenové hranice,
stanovené r. 1944, je to vhodná příležitost,
aby se vůbec z procesního práva vymýtily
předpisy jen použivatelné a zároveň
aby se provedly i jiné naléhavé opravy a
reformy (na př. odstranění bagatelního
řízení, které se dle názoru
theorie i praxe celkem neosvědčilo). Provedením
obdobných úprav v procesním právu
slovenském připravuje se také půda
pro konečnou unifikaci procesních zákonů.