(1) Pokud se dále neustanovuje jinak, přidělí se drobné živnostenské podniky, konfiskované podle konfiskačního dekretu v pohraničním území nebo v jiných územních oblastech, stanovených příslušným přídělovým nařízením (§ 9) - vyjma ty, které označí příslušný rámcový plán - za úhradu jejich dosavadnímu národnímu správci, rodinné domky za týchž předpokladů jejich dosavadnímu uživateli, požádají-li o to ve lhůtě stanovené osidlovacím úřadem vyhláškou ve věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy a prokáží-li, že vedle ostatních podmínek, stanovených v příslušném přídělovém nařízení, splňují tyto podmínky:

1. že jsou československými státními občany nebo že jsou za ně považováni podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona č. 74/1946 Sb.,

2. že jsou české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, soudně bezúhonní, národně i státně spolehliví a že i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví a nejsou národnosti německé nebo maďarské; výjimky, pokud jde o rodinné příslušníky, může povoliti ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem národní obrany, nejde-li o otázku státní spolehlivosti. Až do rozhodnutí o takové výjimce zůstává dosavadní národní správa beze změny, jestliže k jejímu odvolání nejsou jiné závažné důvody. Ustanovení o národnosti neplatí u osob, jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské,

3. jde-li o drobný živnostenský podnik,

a) že jej osobně a řádně spravují a splňují podmínky předepsané pro jeho provozování; předpisy o úlevách k získání zvláštního úředního oprávnění nebo povolení zůstávají nedotčeny,

b) že jej spravují nejpozději ode dne 1. května 1946; tato podmínka neplatí za předpokladu, že uchazeč je v den podání žádosti alespoň tři měsíce národním správcem drobného živnostenského podniku, o jehož příděl žádá,

aa) pro osoby jmenované v §§ 1 a 6 zákona č. 255/1946 Sb. a v § 84, odst. 1 zákona č. 164/ 1946 Sb.,

bb) pro Čechy a Slováky a příslušníky jiných slovanských národů, kteří se přistěhovali (navrátili) na území Československé republiky po osvobození tohoto území od nepřátelské okupace nebo se na ně přistěhují, buď na základě československé úřední přesidlovací akce nebo bez souvislosti s ní, když ministerstvo sociální péče vysloví ze závažných důvodů, že mají býti postaveni na roveň osobám, které se přistěhovaly (navrátily), anebo se přistěhují (navrátí) na podkladě úřední přesidlovací akce,

c) že nejpozději ode dne počátku účinnosti tohoto zákona mají bydliště v místě, kde je jimi spravovaný drobný živnostenský podnik, anebo v jeho nejbližším okolí, a nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají pro případ přidělení drobného živnostenského podniku; podmínku bydliště v místě lze prominouti tomu, kdo ji nemohl bez vlastní viny splniti,

4. jde-li o uživatele rodinných domků, že

a) nejsou svobodni

b) nejpozději ode dne počátku účinnosti tohoto zákona mají společně se svou rodinou bydliště v rodinném domku

c) nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají pro případ přidělení rodinného domku,

d) mají v místě, kde je rodinný domek, nebo v okolí, stálé řádné zaměstnání,

e) si při správě (užívání) rodinného domku vedou s péčí řádného hospodáře.

(2) Provozuje-li národní správce drobného živnostenského podniku ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu spravovaný drobný živnostenský podnik bude přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen bezpodmínečně se vzdáti svého dosavadního živnostenského oprávnění.

Vlastní-li uživatel rodinného domku obytný dům (stavební parcelu), jest povinen nabídnouti jej osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu rodinný domek bude přidělen, ačli jej ve lhůtě stanovené přídělovým nařízením nepřevede do vlastnictví svého zletilého dítěte. Výjimky s ohledem na sociální důvody v případě rodin s více dětmi, byť nezletilými, stanoví přídělové nařízení. Osidlovací úřad a fond může nabídnutou nemovitost převzíti na úhradu přejímací ceny. Ocenění převzaté nemovitosti se řídí týmiž zásadami jako ocenění majetku přidělovaného. S takto převzatým nemovitým majetkem se naloží podle ustanovení části II. a III. konfiskačního dekretu a podle tohoto zákona.

(3) Rodinný domek může býti přidělen též do spoluvlastnictví několika uchazečů vyhovujících podmínkám odstavce 1 nebo do spoluvlastnictví takových uchazečů a jejich rodinných příslušníků, žijících s nimi ve společné domácnosti, požádají-li o to v žádosti o příděl a nejsou-li národnosti německé nebo maďarské.

(1) Osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/ 1946 Sb., které nejsou umístěny, nebo osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (dále jen přednostní uchazeči), podávají žádosti o příděl drobných živnostenských podniků do vlastnictví na úředním tiskopise u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě.

Osidlovací úřad však přidělí drobný živnostenský podnik přednostnímu uchazeči do vlastnictví jen podle ustanovení § 7, odstavec 7.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na přednostní uchazeče, kteří jsou v den podání žádosti alespoň tři měsíce národními správci drobného živnostenského podniku, o jehož příděl do vlastnictví žádají [§ 5, odst. 1, č. 3, písm. b), bod aa)].

(1) Národní výbory jsou povinny hlásiti bezodkladně osidlovacímu úřadu národní správy drobných živnostenských podniků uvolněné podle § 13. Ohlašovací povinnost podle § 11 zák. č. 255/1946 Sb. zůstává nedotčena.

(2) Národními správci drobných živnostenských podniků, uvolněných podle § 13, mohou býti ustanoveni toliko přednostní uchazeči, kteří podali žádost podle § 6, odst. 1, věty první a vyhovují také podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2, a to jen se souhlasem osidlovacího úřadu. Jinaké ustanovení národních správců jest neúčinné.

(3) Nebudou-li způsobem zmíněným v odstavci 2, větě první uspokojeni všichni žadatelé z řad přednostních uchazečů, vydá osidlovací úřad pokyny, podle kterých příslušný národní výbor odvolá dosavadní národní správce drobných živnostenských podniků ustanovené po 1. květnu 1946 a ustanoví na jejich místo neuspokojené žadatele.

(4) Přednostní uchazeče, kteří nebudou umístěni při řízení podle odstavce 2 nebo 3, ustanoví příslušný národní výbor podle pokynů osidlovacího úřadu - vydaného v dohodě s ministerstvem národní obrany, pokud se týče s ministerstvem sociální péče, a po slyšení zemského národního výboru - národními správci drobných živnostenských podniků (po případě i mimo pohraniční území), a to podle možnosti toho druhu, o který přednostní uchazeč žádal.

(5) Není-li neuspokojených žadatelů z řad přednostních uchazečů, mohou býti na místo národních správců odvolaných podle § 13 ustanoveni se souhlasem osidlovacího úřadu národními správci drobných živnostenských podniků žadatelé z řad ostatních uchazečů, vyhovujících i podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2, a to především z osob jmenovaných v § 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska (dále jen navrátilci), a teprve po těchto z řad jiných uchazečů s přihlédnutím k ustanovení § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.

(6) Nepřevezme-li přednostní uchazeč nebo navrátilec bez závažných důvodů národní správu drobného živnostenského podniku, na níž byl podle odstavců 2 až 5 ustanoven, pozbývá nároku na ustanovení národním správcem takového podniku v pohraničním území. Výrok o tom vydá ministerstvo národní obrany - u navrátilců ministerstvo sociální péče - v dohodě s osidlovacím úřadem.

(7) Národnímu správci ustanovenému podle odstavců 2 až 5 přidělí za podmínek § 5, odst. 1, č. 1 až 3 osidlovací úřad drobný živnostenský podnik do vlastnictví na přihlášku, kterou lze podati po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem. O drobných živnostenských podnicích, které nelze takto přiděliti do vlastnictví, platí ustanovení § 13.

(1) Požádá-li o příděl rodinného domku ve lhůtě stanovené podle § 5, odst. 1 vedle dosavadního uživatele také přednostní uchazeč, který není uživatelem tohoto domku, předloží příslušný národní výbor podané žádosti osidlovacímu úřadu s návrhem na příděl rodinného domku a s návrhem na náhradní příděl (odstavec 3).

(2) Osidlovací úřad přidělí rodinný domek

a) přednostnímu uchazeči, který splňuje podmínky § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4, písm. a), c), d) a jehož zaměstnání je s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky důležitější než u dosavadního uživatele,

b) jinak dosavadnímu uživateli.

(3) Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu uživateli, jemuž nebude přidělen rodinný domek podle odstavce 2, přidělí osidlovací úřad po jeho slyšení náhradní příděl, a to podle možnosti jiný rodinný domek, než o který žádal, jiný obytný nemovitý majetek nebo jeho ideální část nebo podíl na společnosti s ručením obmezeným, které bude takový majetek přidělen, nebo stavební pozemek, vhodný pro stavbu rodinného domku.

(4) Ustanovení § 7, odst. 6 platí tu přiměřeně.

Přídělové nařízení stanoví, které územní oblasti jsou pohraničním územím ve smyslů tohoto zákona. Může také stanoviti, že ustanovení oddílu III. se vztahují i na jiné územní oblasti.

(1) Podle tohoto zákona lze drobné živnostenské podniky a rodinné domky přidělovati též právnickým osobám.

(2) Přídělové nařízení stanoví podmínky, za nichž může býti v případech, kde národním správcem drobného živnostenského podniku (uživatelem rodinného domku) byla ustanovena osoba fysická z pověření osoby právnické, dána ze závažných důvodů přednost této právnické osobě před uchazeči uvedenými v § 5 nebo v § 8, odst. 2, písm. a).

(1) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden drobný živnostenský podnik nebo jeden rodinný domek; výjimky mohou býti stanoveny příslušným přídělovým nařízením.

(2) Uchází-li se o příděl drobného živnostenského podniku (rodinného domku) více jeho národních správců (uživatelů), kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a nejde-li o případ uvedený v § 5, odst. 3, jest při přídělu přihlížeti především k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči se rozhodne podle volné úvahy, při čemž se přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci.

Byl-li přidělen podnik, k jehož provozování je podle platných (použivatelných) předpisů třeba živnostenského oprávnění nebo povolení, je příslušný úřad (orgán) povinen současně uděliti přídělci příslušné oprávnění (živnostenský list, koncesní dekret, licenci a pod.), nebo povolení.

(1) Národní výbory jsou povinny odvolati podle pokynů osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy bezodkladně národní správce konfiskovaných drobných živnostenských podniků, po případě konfiskovaných rodinných domků, kteří nesplňují podmínky uvedené v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 3, písm. a) a c) po případě v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4. Nevyhoví-li tomuto pokynu příslušný národní výbor ani nadřízený národní výbor ve lhůtě stanovené osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, odvolá národního správce osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

(2). Výjimky z ustanovení odstavce 1, pokud jde o rod1nné domky, nutné v zájmu opatření v oboru bytové péče a v zájmu opatření kulturních, zdravotních, sociálních nebo z důvodů obrany státu, může povoliti osidlovací úřad podle přídělového nařízení.

(3) Národní výbory jsou povinny oznámiti osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy bezodkladně všechny případy, kdy byl národní správce konfiskovaného drobného živnostenského podniku ustanoven po 1. květnu 1946.

(1) Živnostenská oprávnění nebo povolení získaná po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku, zruší příslušné ministerstvo nebo jím pověřený úřad na návrh nebo po slyšení osidlovacího úřadu a příslušného živnostenského úřadu, jestliže byla získána obejitím přídělového řízení anebo živnost (podnik) jest provozován pomocí konfiskované majetkové podstaty.

(2) Příslušné ministerstvo nebo jím pověřený úřad přezkoumá udělení živnostenských oprávnění nebo povolení získaných po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku v pohraničním území (§ 9) a může tato oprávnění (povolení) po slyšení příslušného živnostenského úřadu, hospodářských organisací a osidlovacího úřadu zrušiti, byla-li získána beze zřetele na hospodářskou potřebu nebo v rozporu se zásadami a potřebami osidlovací politiky.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na živnostenská oprávnění nebo povolení ku provozování výdělečných podniků, získaná přednostními uchazeči a těmi osobami, které pozbyly svých dřívějších živnostenských oprávnění nebo povolení v důsledku politické, národní nebo rasové persekuce.

(1) Pokud z tohoto zákona nebo z předpisů vydaných k jeho provedení neplyne jinak, zůstávají ustanovení konfiskačního dekretu nedotčena a užije se jich při provádění tohoto zákona.

(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na majetek uvedený v § 18 konfiskačního dekretu.

Tento zákon provedou všichni členové vlády.

Vláda se vyzývá, aby:

1. s urychlením projednala osnovu zákona o některých majetkových opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, jíž se vymezuje rozsah vlastnictví československých nositelů sociálního pojištění k majetku, který byl v době faktického skončení okupace v držbě říšskoněmeckých a maďarských nositelů pojištění neb kterým bylo těmito nositeli disponováno na osoby třetí,

2. do té doby, než bude uzákoněna osnova uvedená v odstavci 1, nebylo použito ustanovení § 1 zákona o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, zkonfiskovaného podle dekretu pres. č. 108/45, na majetek, o němž bude rozhodnuto na podkladě návrhu uvedeného v odst. 1,

3. zajistila Ústředí nositelů pojištění účast na všech přípravných pracích, které se dotýkají práv a pohledávek nositelů pojištění za konfiskáty, zejména aby zajistila účast Ústředí nositelů pojištění na připomínkovém řízení o.návrzích zákonů konfiskačních, depuračních o osnově zákona o konvokací věřitelů, o návrhu přídělových nařízení a o směrnicích pro národní správce konfiskovaných majetkových podstat,

4. zajistila nositelům sociálního pojištění potřebnou součinnost na pracech osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy tím, že zástupce Ústředí nositelů pojištění bude povolán ke spolupráci v poradním sboru OÚ,

5. zajistila v depuračním zákoně přednostní úhradu pro pohledávky pojistného alespoň v míře, jaká je zajištěna pohledávkám ze sociálního pojištění v konkursním řízení,

6. v příslušných předpisech stanovila, že podmínkou přídělu podniku národnímu správci jest řádné plnění pojistného sociálního pojištění a že splněním této podmínky jest povinen národní správce podniku, který se uchází o příděl podniku, jím spravovaného, prokázati potvrzením o tom, že zaplatil příspěvky k sociálnímu pojištění za dobu od zavedení národní správy,

7. učinila vhodná opatření za tím účelem, aby osidlovací úřad a Fond národní obnovy postaral se s největší možnou rigorosností o to, aby bylo národními správci včas zaplaceno dlužné pojistné, pokud možno dříve než dojde k přídělovému řízení, a učinily opatření k tomu cíli, aby národní správci, kteří plní závazky z pojistného nepořádně, byli zproštěni své funkce a nahraženi jinými vhodnými osobami,

8. dohlédla, aby osidlovací úřad při rozdělování nebo slučování majetkové podstaty slyšel příslušný hospodářský svaz, případně jeho odbornou oblastní složku,

9. učinila opatření, aby v budoucnu nedocházelo k vydávání rámcových plánů, jimiž by byly převáděny bez přídělového řízení významnější majetkové podstaty (živnosti, podniky, nemovitosti atd.) do vlastnictví jiných subjektů než státu. Toto se nevztahuje na postupné provádění předcházejících opatření,

10. dbala, aby při provádění tohoto zákona byl příděl drobných živnostenských podniků, důležitých pro výrobu zemědělskou (kováři, koláři atd.) doplněn podle potřeby také přídělem zemědělské půdy až do výměry 3 ha, pokud přidělená živnost nezaručuje přídělci plnou existenci a jedná se o podnik na venkově,

11. nepřipustila, aby jako výjimky podle § 5, odstavec 1, bod 2 byla vzata v úvahu manželství uzavřená s osobami německé nebo maďarské národnosti po 21. květnu 1938, t. j. v době zvýšeného ohrožení republiky,

12. dohlédla, aby při určování okolností rozhodných pro posouzení důležitosti zaměstnání pro hospodářskou výstavbu státu v duchu § 8, odst. 2 a) postupoval osidlovací úřad podle směrnic, jež vydá Rada (§ 3 konf. dekretu),

13. při posuzování, co je rodinným domkem a co je střední majetkovou podstatou, řídila se přibližně dole uvedenými příklady a v duchu těchto znaků řešila případy zde neuvedené:

(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení rozumí se dům konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, čís. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

1. obsahuje-li jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím pod vlastním uzavřením a výjimečně i třetí malý byt, byl-li takový byt zřízen využitím svažitého terénu, a

2. nepřesahuje-li roční úplata (nájemné, nájemní hodnota) za užívání bytu nebo bytů v domě - nečítajíc úplatu za užívání bytu zřízeného využitím svažitého terénu - částku uvedenou v odst. 2.

(2) Roční úplata (nájemné, nájemní hodnota) za užívání bytu nebo bytů v domě podle odstavce 1, č. 2 nesmí přesahovati.

1. v pohraničním území, pokud není ustanoveno jinak pod č. 2 u rodinného domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs,

2. v lázeňských a klimatických místech, které určí a ve věstníku osidlovacího úřadu vyhlásí osidlovací úřad, u rodinného domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 11.000 Kčs,

3. ve vnitrozemí u rodinného domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 11.000 Kčs.

(3) U domů v pohraničním území jest rozhodná úplata za užívání bytu (nájemné, nájemní hodnota), jak byla určena podle vyhlášky osidlovacího úřadu ze dne 19. ledna 1946, Úřední list I. částka 14, běž. č. 224 a u domů ve vnitrozemí (nájemné, nájemní hodnota), jež tvoří nebo by tvořila základ pro vyměření daně činžovní, propočtená na celý poslední rok.

(4) Za malé byty považují se stavebně v sobě uzavřené byty, jejichž obytná podlahová plocha nepřesahuje 80 m2 (vládní nařízení ze dne 20. prosince 1927, č. 175 Sb. k § 136, odst. 2 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. o přímých daních).

(5) Příslušenství rodinného domku, zejména domovní zahrádka a jiné pozemky patřící k domu, nemají přesahovati míru v místě obvyklou.

(1) Rodinný domek smí obsahovati také malou provozovnu. Za malou provozovnu se pokládá místnost nebo místnosti stavebně v sobě uzavřené, kterých užívá drobný živnostník k provozu své živnosti v domě, v němž obývá malý byt. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny.

(2) Úplata za užívání malé provozovny, pokud netvoří s bytem celek, se nepočítá do částek uvedených v § 1, odst. 2.

(1) Osidlovací úřad může po slyšení národního výboru svoliti, zejména je-li to v zájmu osídlení pohraničního území, aby za rodinné domky byly považovány i takové domy, které nevyhovují plně ustanovení §§ 1 a 2 nebo které jsou pobořeny nebo jinak poškozeny.

(2) Rodinný domek jest malou majetkovou podstatou podle § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu.

Za rodinný domek nelze považovati.

1. dům mající povahu přepychového majetků (§ 136, odst. 6 zákona č. 76/1927 Sb.),

2. dům s bytem nebo byty, které se nedají po celý rok obývati, leč by již před počátkem účinnosti tohoto nařízení byl po dobu více než jednoho roku trvale užíván, a je o něj uchazeč,

3. stavbu stojící na nekonfiskovaném pozemku, leč by šlo o rodinný domek zřízený podle zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z. o právu stavby.

1. Majetkovou podstatu tvoří provozní inventář (stroje, strojní zařízení, suroviny, polotovary, hotové výrobky, zboží, kancelářské a obchodní zařízení, dopravní prostředky atd.) se všemi právy (vzorky, známky, patenty, licence a pohledávky) a závazky k ní patřící, jakož i ideální hodnota podniku ku dni poslední bilance pro účely daňové, a to i když nějaká část inventáře mohla by býti považována za příslušenství nemovitosti. Je-li bilance ku dni 1. ledna 1947 vyšší než bilance ku dni převzetí národní správy, bude vzata za základ bilance ku dni převzetí národní správy s výjimkou případů, kdy národní správce hospodaří se ztrátou bez své viny.

2. Slouží-li k provozu podniku předměty, které byly konfiskovány jiné osobě, než původnímu majiteli podniku, jest možno přiděliti i tyto věci s podnikem, jsou-li k jeho provozu nezbytně nutny.

3. Majetková podstata uvedená v předchozích odstavcích je předmětem přídělu s výjimkou vázaných vkladů a všech likvidních prostředků (hotovostí, cenných papírů, pohledávek, pohledávek na běžných účtech, směnek), pokud jich přídělce nepotřebuje nezbytně k provozu podniku.

1. Za živnostenské podniky považují se živnostenské podniky v provozu, zkonfiskované podle konfiskačního dekretu, které organisačně spadají do Ústředních svazů řemesla, obchodu. dopravy a pro cizinecký ruch, případně do obdobných organisací bývalého pohraničí, pokud rámcovými plány jsou určeny k přídělu.

2. Za živnostenské podniky se považují rovněž podniky, jež byly od 15. března 1939 zařazeny do Ústředního svazu průmyslu a jeho skupin, ač tam svými živnostenskými oprávněními anebo svým rozsahem nepatří. V pochybných případech rozhodne příslušné ministerstvo v dohodě s interesovanými svazy průmyslu a řemesla a osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy.

Tyto živnostenské podniky jsou malé a střední majetkové podstaty a nazývají se pro účely přídělového nařízení drobnými živnostenskými podniky.

Výjimky, které nebudou spadati pod hořejší ustanovení, vyhlásí vláda přídělovým nařízením na návrh, který vypracuje rada O.Ú. a F.N.O. po slyšení interesovaných odborných hospodářských svazů.