(1) Stavební práce na pozemních stavbách lze s výjimkami stanovenými v § 2 prováděti jen, jsou-li součástí úkolů stanovených zákonem.ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu (v dalším jen dvouletý plán).

(2) Povolení k rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště a stavební povolení se smějí až do 30. června 1948 vydávati jen, je-li jich třeba pro stavby přípustné podle tohoto zákona.

(3) Stavebními pracemi podle odstavce 1 se rozumějí všechny práce na pozemních stavbách, které tvoří předmět oprávnění civilních inženýrů, stavitelů a mistrů zednických, kamenických, tesařských a studnařských, jakož i stavební práce řemeslnické, pokud je při nich třeba železa ve větším množství, než kterého lze volně nabývati nebo které se přiděluje řemeslníkům k provozu živnosti.

(4) Tento zákon neplatí pro stavby k účelům vojenským nebo k účelům obrany státu, pro stavby na železničním pozemku, souvisící s provozem drah, a pro stavby telekomunikačních vedení.

(1) Stavební práce na stavbách, neobsažených ve dvouletém plánu, možno prováděti jen, bude-li potřeba stavebnin a pracovních sil pro ně kryta z místních zdrojů tak, že nebudou tyto stavebniny a pracovní síly odňaty plnění úkolů, stanovených dvouletým plánem.

(2) Při rozhodování o přídělu vázaných stavebnin podle platných předpisů rozhodne příslušný úřad zároveň o tom, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1. Jde-li o stavební práce, k nimž není třeba vázaných stavebnin, rozhodne o tom, zda jest splněna podmínka stran pracovních sil, okresní úřad ochrany práce výměrem; povolení k stavbě nesmí býti dříve vydáno. Ministerstvo techniky - na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenectev - vydá směrnice pro tato rozhodování, a to v dohodě s ministerstvem sociální péče, pokud jde o pracovní síly.

(3) Při zvlášť naléhavých hospodářských, bezpečnostních, sociálních nebo zdravotních důvodech (opatření přístřeší pro rodinu s více dětmi, odstranění následků živelních pohrom, rozestavěné stavby a pod.) může zemský národní výbor - na Slovensku pověřenectvo techniky - podle směrnic ministerstva techniky povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1.

(4) Volně možno prováděti nezbytné udržovací stavební práce,

a) nevyžadují-li povolení k stavbě,

b) není-li k nim třeba železa ve větším množství, než kterého lze volně nabývati nebo které se přiděluje řemeslníkům k provozu živnosti, a

c) budou-li zaměstnány jen místní pracovní síly tak, že nebudou odňaty plnění úkolů, stanovených dvouletým plánem.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí pro všechny druhy staveb s výjimkou staveb uvedených v § 1, odst. 4.

(1) Ustanovení této části platí pro stavební činnost v obcích,

1. v nichž budou prováděny stavby podle dvouletého plánu nebo stavby jimi vyvolané anebo stavby podle § 2, odst. 1 nebo 3 a

2. které mají více než 5.000 obyvatel, nebo které, mají-li méně obyvatel, výjimečně určí vzhledem k jejich hospodářské důležitosti ministr techniky, na Slovensku pověřenec techniky; seznam těchto obcí vyhlásí v Úředním listě, na Slovensku v Úředním věstníku (Úradnom vestníku).

(2) Novostavby lze prováděti jen na místech, která budou uznána za vhodná pro příslušný druh staveb, zejména i s hlediska soustavného, účelného a hospodárného stavebního vývoje obce. Pro to budou rozhodnými platné upravovací (regulační) plány, vyhovují-li nynějším potřebám, nebo upravovací náčrty (§ 4).

(3) Upravovací plán vyhovuje podle odstavce 2 nynějším potřebám, dbá-li všech důležitých veřejných zájmů, zejména obrany státu, hospodářských, dopravních, zdravotních a estetických, ochrany památek a zachování krajinného prostředí.

(4) Výjimečně lze před 15. květnem 1947 na Slovensku před 1. červencem 1947 - se souhlasem stavebního úřadu začíti s prováděním novostavby obsažené ve dvouletém plánu i tehdy, nemá-li obec vyhovující upravovací (regulační) plán nebo nebyl-li upravovací náčrt ještě pravoplatně schválen. Při tomto rozhodování je stavební úřad povinen dbáti zásad uvedených v odstavci 2, větě prvé i jiných veřejných zájmů (obrany státu, dopravních a pod.).

(1) V obcích, které mají platný upravovací (regulační) plán, rozhodne nejprve zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad, zda tento plán nebo jeho část vyhovuje nynějším potřebám. Z rozhodnutí zemského národního výboru se může odvolat jen místní národní výbor, a to k ministerstvu techniky; na Slovensku je rozhodnutí státního plánovacího a statistického úřadu konečné. Obdobné rozhodnutí, pokud pro obec nebo její část již bylo vydáno podle § 4, odst. 1, písm. b) zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově, nebo podle § 2, odst. 4 nařízení sboru pověřenců ze dne 22. října 1945, č. 128 Sb. n. SNR, o výstavbě měst a obcí na Slovensku, platí i pro účely tohoto zákona.

(2) Nebude-li upravovací plán uznán podle odstavce 1 za vyhovující nebo nemá-li obec vůbec upravovacího plánu, uloží zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad - místnímu národnímu výboru, aby v přiměřené lhůtě co nejrychleji opatřil návrh upravovacího náčrtu, a dá mu k tomu potřebné pokyny a poučení (§ 6).

(3) Upravovací náčrt stanoví podle hledisek § 3, odst. 3 závazné směrnice pro stavební vývoj obce do té doby, než bude opatřen a schválen konečný upravovací plán. Určí se jím jednak plochy pro jednotlivé účely a způsoby využití, jednak podrobnější úprava těchto ploch, zejména pokyny pro tvar a velikost stavenišť, způsob, druh, rozsah a postup zastavění, důležité stavební čáry a výškové úrovně, jakož i stavební obvod (§ 8) pro nejbližší dobu. Do náčrtu však nesmějí býti pojaty části obce, jejichž úpravu nelze řešiti bez znalosti podrobných podkladů (na př. výškového zaměření) anebo jež jsou nebo patrně budou dotčeny důležitým, avšak dosud nevyřešeným veřejným zařízením (na př. železnicí, dálkovou silnicí, průplavem).

(4) Je-li to účelné, může býti vypracován společný upravovací náčrt pro dvě nebo více spolu souvisících obcí. O tom rozhodne zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad - po slyšení zúčastněných místních národních výborů. Náklady spojené s opatřením společného náčrtu se rozdělí mezi zúčastněné obce v poměru přímých daní v nich předepsaných.

(5) Upravovací náčrt se skládá z jednoho nebo více nákresů, z nichž budou zřejmy zejména dosavadní stav a konečná úprava, po případě také se slovním popisem, jakož i z průvodní zprávy s odůvodněním; může býti vypracován podle potřeby jako dílčí. Nákres budiž zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:2000, u větších prostorů 1:5000; nebude-li takových podkladů, lze použíti měřítka 1:2880 nebo od něho odvozeného většího měřítka.

(6) Podrobnější pokyny o upravovacích náčrtech vydá vyhláškou v Úředním listě ministr techniky, pro Slovensko po slyšení státního plánovacího a statistického úřadu vyhláškou v Úředním věstníku (Úradnom vestníku).

(7) Ustanovení o upravovacím náčrtu se nevztahují na území, pojaté do výměru o obnově podle § 8 zák. č. 86/1946 Sb. Má-li se opatřit upravovací náčrt pro obec, pro niž platí právě uvedený zákon, nebo pro její část a nedošlo-li ještě k místnímu ohledání, předcházejícímu výměr o obnově nebo jeho zamýšlenou změnu, jest obě řízení, pokud je mezi upravovanými plochami územní souvislost, provésti zpravidla současně a dbáti toho, aby úprava území na sebe plynule navazovala.

Upravovací plán, který byl uznán za vyhovující (§ 4, odst. 1), jakož i schválený upravovací náčrt (§ 6, odst. 4) mají tyto právní účinky:

1. jejich ustanovení, pokud z tohoto zákona anebo z obsahu plánu nebo náčrtu samého nevyplývá, že jde jen o směrnice pro podrobné řešení při konkretním stavebním řízení, jsou závazná v plném rozsahu;

2. povolení k rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště nebo stavební povolení lze uděliti jen ve shodě s upravovacím plánem nebo náčrtem;

3. stavby, pro něž byla povolení uvedená v č. 2 vydána před účinností upravovacího plánu nebo náčrtu a při nichž nebylo ještě začato ani s kladením základů, lze provésti teprve, když stavební úřad přezkoumal a potvrdil, že udělená povolení nejsou v rozporu s upravovacím plánem nebo náčrtem;

4. stavby není třeba hlásiti podle § 2 vládního nařízení ze dne 23. července 1941, č. 299 Sb., o přípravách prostorového plánování a zjištění a projednávání plánovacích akcí.

(1) Místní národní výbor, řídě se odbornými poučeními a pokyny zemského národního výboru - na Slovensku státního plánovacího a statistického úřadu - provádí práce, potřebné k opatření a přípravě nejnutnějších podkladů pro upravovací náčrty, zejména též jednání s jednotlivými veřejnými správami o projektech jimi v obci zamýšlených, a opatří návrh upravovacího náčrtu.

(2) Místní národní výbor veřejně vyloží návrh upravovacího náčrtu po dobu 15 dnů. V této lhůtě mohou úřady, hájící veřejné zájmy, jichž se upravovací náčrt dotýká, a místní národní výbory sousedních obcí podati u místního národního výboru námitky a ostatní zájemci připomínky; námitky s hlediska obrany státu lze podati přímo u zemského národního výboru, na Slovensku u státního plánovacího a statistického úřadu. Vyložení náčrtu se v obci veřejně vyhlásí s poučením podle předchozí věty a uveřejní se v Úředním listě - na Slovensku v Úředním věstníku (Úradnom vestníku); opis vyhlášky se podle potřeby zašle také uvedeným úřadům a obcím. Vedle toho zašle místní národní výbor návrh upravovacího náčrtu stavebnímu úřadu a podle potřeby zemskému národnímu výboru na Slovensku státnímu plánovacímu a statistickému úřadu, u nichž bude možno do něho veřejně nahlédnouti.

(3) Zemský národní výbor - na Slovensku státní plánovací a statistický úřad - může pověřiti provedením úkolů podle odstavců 1 a 2

1. okresní národní výbor na náklad obce, nevyhoví-li místní národní výbor příkazu podle § 4, odst. 2;

2. okresní národní výbor nebo jeden z místních národních výborů zúčastněných obcí, jde-li o opatření společného upravovacího náčrtu pro více obcí (§ 4, odst. 4). Při tom nutno dbáti co nejširší účasti dotčených místních národních výborů.

(4) Do 8 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 2 předloží místní národní výbor, po případě okresní národní výbor (odstavec 3) náčrt se všemi přílohami, s vyhláškou, jakož i s podanými námitkami a připomínkami a se svým vyjádřením zemskému národnímu výboru na Slovensku státnímu plánovacímu a statistickému úřadu; tento úřad rozhodne výměrem o námitkách a upravovací náčrt schválí, podle potřeby jej při tom upraví nebo vrátí k přepracování.

(5) Z výměru zemského národního výboru (odstavec 4) se může odvolati jen místní národní výbor (odstavec 1), jakož i úřady a obce, pokud podaly námitky nebo pokud se jich dotýká úprava náčrtu podle odstavce 4; o odvolání rozhodne ministerstvo techniky. Na Slovensku mohou tyto korporace a úřady podati rozklad, o němž rozhodne státní plánovací a statistický úřad za součinnosti pověřenectva techniky.

(6) Schválený upravovací náčrt místní národní výbor veřejně vyhlásí, trvale vyloží k veřejnému nahlédnutí a kopii dodá katastrálnímu měřickému úřadu [§ 55 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon)].

Bude-li vypracování návrhu upravovacího náčrtu zadáno, může zemský národní výbor na Slovensku pověřenectvo techniky - obci, jež podle svého finančního stavu není s to uhraditi náklad s tím spojený, poskytnouti ze státních prostředků přiměřenou podporu. Nedotčeno zůstává ustanovení § 3 finančního zákona ze dne 14. prosince 1946, č. 234 Sb., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947.

(1) Okresní národní výbor - na Slovensku státní stavební úřad - určí, pokud se tak již nestalo při pořizování upravovacího náčrtu (§ 4, odst. 3), po slyšení místního národního výboru stavební obvod, t. j. zpravidla souvislou část území, pro něž platí upravovací plán nebo náčrt, s tím právním účinkem, že jen v tomto obvodě se smějí prováděti novostavby.

(2) Mimo stavební obvod lze připustiti stavby jen pro účely zemědělství, lesnictví, hornictví, dopravy a zdravotnictví. O tom, zda je možno zříditi stavbu pro účely zdravotnictví, rozhoduje zemský národní výbor, v ostatních případech stavební úřad.

(3) Do stavebního obvodu budou pojaty plochy, které jsou již zastavěny a podle upravovacího plánu nebo náčrtu zůstávají zastavitelné, a další plochy v rozsahu očekávané stavební potřeby tak, aby stavební vývoj obce pokračoval soustavně, uceleně a hospodárně. Budou to tedy zejména plochy, kde již jsou provedena a budou plně využita veřejná zařízení (cesty, vodovod, kanalisace atd.), po případě kde se dají snadno prodloužiti a kde při tom bude dosavadní zastavění uceleno, a to především zastavěním mezer. Podle týchž zásad bude stavební obvod postupně rozšiřován.

(4) Z výměru, kterým byl určen stavební obvod, se může odvolati jen místní národní výbor; o odvolání rozhodne zemský národní výbor - na Slovensku pověřenectvo techniky po slyšení státního plánovacího a statistického úřadu. Pravoplatné určení stavebního obvodu bude v obci veřejně vyhlášeno a vyznačeno v upravovacím plánu nebo náčrtu, jenž je vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(1) Vlastníci pozemků jsou povinni postoupiti za přiměřenou náhradu plochy, které nejsou zastavěny nebo na nichž jsou stavby, jež podle pravoplatného rozhodnutí mají býti zbořeny, je-li těchto ploch třeba pro stavby podle dvouletého plánu nebo s nimi souvisící veřejná zařízení (cesty, vodovod a pod.). Podle okolností stane se tak buď převodem vlastnického práva nebo zrušením věcného práva, jež brání tomuto použití, nebo omezením těchto práv anebo, pokud jde o stavbu budov, také zřízením práva stavby. Jiné předpisy, jimiž se stanoví povinnost k bezplatnému postupu, zůstávají nedotčeny.

(2) Má-li obec vyhovující upravovací plán nebo schválený upravovací náčrt, musí býti potřebné plochy opatřeny ve shodě s nimi; jinak třeba dbáti toho, aby stavební vývoj obce pokračoval soustavně, uceleně a hospodárně a aby stavby neporušovaly ráz nebo ladný vzhled místa nebo krajiny anebo okolí historických nebo uměleckých památek.

(3) Je-li podle odstavce 1 třeba plochy, která je ve vlastnictví státu, může býti postoupena jinému odvětví státní správy jen se souhlasem ústředního úřadu - na Slovensku pověřenectva - příslušného pro odvětví státní správy, které dosud tuto plochu spravuje nebo jí užívá; v ostatních případech je třeba ještě souhlasu ministerstva financí. Je-li plocha jen ve správě nebo užívání státu, může býti postoupena jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu - na Slovensku příslušného pověřenectva. Obdobně jest postupovati, má-li býti omezeno nebo zrušeno právo, které přísluší státu k postupované ploše.

(1) Nedojde-li k dohodě o získání ploch, je možno je opatřit - nejde-li o plochy ve vlastnictví, správě nebo užívání státu - na žádost vyvlastněním.

(2) Pro stavbu budov na pozemcích náležejících obci nebo ústavu, podniku nebo fondu jí spravovanému anebo k účelovému jmění nelze vyvlastniti potřebnou plochu převodem vlastnického práva, nýbrž jen zřízením práva stavby na dobu nejméně 30 a nejvýše 80 let; toto omezení neplatí pro stavbu budov, jejichž stavebníkem je veřejnoprávní korporace.

(1) O vyvlastnění rozhoduje okresní národní výbor; v druhé stolici rozhoduje na Slovensku pověřenectvo vnitra.

(2) V žádosti o vyvlastnění třeba uvésti jména a pokud možno přesné adresy osob, proti nimž směřuje vyvlastnění, po případě jejich zákonných zástupců, a zda a kterým výměrem byl pozemek rozdělen nebo přeměněn na staveniště; dále nutno připojiti:

1. výpis z pozemkové knihy o příslušné ne movitosti,

2. trojmo přesný plánek potřebné plochy, zhotovený úřadem, orgánem nebo osobou k tomu oprávněnými (§ 51 katastrálního zákona), a

3. doklad o tom, že vlastník nebo jiný věcně oprávněný byl požádán, aby postoupil plochu nebo se vzdal věcného práva a pod., že mu byla nabídnuta náhrada a že do 15 dnů nedošlo k dohodě.

(3) Vyvlastňovací řízení je zahájeno podáním řádně doložené žádosti u příslušného okresního národního výhoru. Na žádost okresního národního výboru se poznamená zahájení tohoto řízení ve veřejných knihách. Tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dobude k dotčené nemovitosti knihovního zápisu.

(4) O žádosti se provede ústní jednání na místě. Řízení se zpravidla spojí s řízením o rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště nebo, bylo-li toto řízení provedeno již dříve, s řízením o stavebním povolení; řízení podle stavebních předpisů lze zahájiti bez souhlasu vlastníka pozemku. Jde-li o vyvlastnění pro pozemní stavbu a nebyl-li pozemek dosud rozdělen nebo přeměněn ve staveniště, může úřad žadatele ihned vybídnouti, aby podal příslušnou žádost, a upozornit jej, že vyvlastnění bude projednáno až zároveň s ústním jednáním o této žádosti.

(5) Hodlá-li vlastník pozemku žádati, aby mu náhrada byla dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, musí tento požadavek uplatniti nejpozději při ústním jednání.

(6) Ve výměru o vyvlastnění se určí

1. předmět, způsob a rozsah vyvlastnění,

2. osoba, v jejíž prospěch se vyvlastňuje,

3. účel, pro který se vyvlastňuje,

4. při nuceném zřízení práva stavby doba, na kterou se právo stavby zřizuje, a

5. jistota, nedojde-li k dohodě o náhradě (§ 12).

(7) Za právo odňaté nebo omezené vyvlastněním přísluší přiměřená náhrada (§ 13). Dojde-li nejpozději při ústním jednání mezi žadatelem, vlastníkem a po případě osobami, jimž náleží věcné právo k nemovitosti, k dohodě o náhradě a není-li proti ní námitek z veřejných důvodů, schválí ji úřad vyvlastňovací výměrem; žádal-li vlastník pozemku, aby mu náhrada byla dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, rozhodne úřad, uváživ poměry a potřeby žadatele o vyvlastnění, též o tom, zda a ve kterém pozemku bude náhrada dána. Jinak rozhoduje o náhradě soud v nesporném řízení.

(8) Nedojde-li při nuceném právu stavby mezi vlastníkem pozemku a žadatelem o vyvlastnění k dohodě o ostatních podmínkách práva stavby, určí je vyvlastňovací úřad dodatečně.

(1) Nedojde-li k dohodě o náhradě v penězích, stanoví vyvlastňovací úřad s konečnou platností přiměřenou jistotu. Jistota musí býti složena do 3 měsíců od jejího stanovení, a to v hotových penězích nebo ve vkladních knížkách na volné vklady u tuzemských peněžních ústavů.

(2) Jistoty se použije k úhradě náhrady. Soud může však vyvlastněnému ještě dříve uvolniti na jeho žádost jistotu až do její poloviny, prokáže-li vyvlastněný způsobem uvedeným v § 13, odst. 5, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, s tím souhlasí.

(1) Přiměřenou náhradou podle § 9, odst. 1 a § 11, odst. 7 se rozumí obecná hodnota podle platných cenových předpisů s přihlédnutím ke škodě, kterou utrpí uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři, není-li náhrada za předmět vyvlastnění již sama určena též k uspokojení jejich nároků, a po případě k tomu, oč se při částečném vyvlastnění zmenší hodnota zbylé části nemovitosti. Nepřihlíží se k zvláštní oblibě ani k hodnotě, které snad nabude nemovitost po provedení stavby nebo uskutečnění upravovacího plánu, ani k poměrům, jež byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu ke zvýšení náhrady.

(2) Rozhodl-li vyvlastňovací úřad, že náhrada bude dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, určí soud částku, kterou se vyrovná rozdíl obecné ceny pozemku vyvlastněného a pozemku náhradního, není-li u obou stejná.

(3) Spočívá-li vyvlastnění jen v omezení vlastnického práva, stanoví se náhrada zpravidla opakujícími se platy.

(4) Náhradu třeba poskytnouti do jednoho měsíce od jejího pravoplatného stanovení, při opakujících se platech ve stanovených lhůtách.

(5) Neprokáže-li vlastník pozemku, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Průkaz podle předchozí věty podá vlastník listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

(1) Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci a náhrada byla poskytnuta anebo náhrada nebo jistota byla složena u knihovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný pozemek vyvlastniteli do držby výměrem s konečnou platností.

(2) Po odevzdání pozemku vloží soud na žádost vyvlastnitelovu do veřejné knihy vlastnické právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení takového práva. Zároveň poznamená z úřední moci omezení vlastnického práva účelem vyvlastnění.

(1) Nezačal-li vyvlastňovatel nebo jeho právní nástupce se stavbou, pro niž bylo vyvlastnění povoleno, do 31. srpna 1948 nebo nepoužil-li v ostatních případech pozemku k účelu, pro nějž bylo vyvlastnění povoleno, do 31. prosince 1948, zruší okresní národní výbor vyvlastňovací výměr zcela nebo zčásti na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo jejího právního nástupce. Žádost třeba podati do tří měsíců po uplynutí uvedených lhůt.

(2) Byl-li vyvlastňovací výměr zrušen, má osoba, proti níž výměr směřoval (její právní nástupce), nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení (nákladů řízení a vlastní škody způsobené vyvlastněním), a vyvlastňovatel má nárok na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích, lze je uplatniti pořadem práva.

(3) Započetím stavby se rozumí úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše a započetí s jejich zděním nebo, není-li třeba vykopávati základy, započetí s vlastními stavebními pracemi (na př. se zděním) v celém půdorysu.

(1) Aby se dosáhlo úspory stavebnin a nákladů na stavby, může ministr techniky vyhláškou v Úředním listě - pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence techniky vyhláškou v Úředním věstníku (Úradnom vestníku):

1. vydávati pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a

2. prohlásiti za závazné normy pro pozemní stavby vydané Československou normalisační společností a Elektrotechnickým svazem československým.

(2) Pokyny a směrnice (odstavec 1, č. 1) se mohou, pokud jde o stavbu obytných budov, odchýlit od předpisů dosavadních stavebních řádů nebo statutů o světlé výšce obytných místností, o šířce schodiště a chodeb, o výšce a šířce dveří a oken, o zřizování bytů v podkroví a v suterénu, jakož i o umístění, velikosti, větrání a osvětlování bytového příslušenství.