(¹) Nedoplatky úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) zatěžují i bez knihovního zápisu nemovitosti přiděleného majetku zákonným zástavním právem v pořadu za zákonným zástavním právem příslušejícím nedoplatkům na dani výdělkové (všeobecné nebo zvláštní), pozemkové nebo domovní, ale přede všemi jinými zákonnými zástavními právy, která mají jinak stejný pořad jako nedoplatky těchto daní. Stejné přednostní právo přísluší až do 20% celkové úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) vedlejším příslušnostem, zejména úrokům a úrokům z prodlení, i když jsou starší než tři roky, útratám spojeným s vymáháním, jakož i platům učiněným za nabyvatele přiděleného majetku.

(²) Fond může uložiti platebními příkazy povinným osobám zaplacení úhrady (přídělové nebo přejímací ceny) a ostatních platů uvedených v odstavci 1, jakož i platů podle § 23, odst. 3, a to do 30 dnů ode dne doručení platebního příkazu. Byl-li v této lhůtě fondu podán písemný rozklad do platebního příkazu, nemohou býti předepsané částky vymáhány. Nebyl-li podán ve stanovené lhůtě rozklad anebo byl-li zamítnut, jsou platební příkazy, opatřené doložkou vykonatelnosti, exekučními tituly pro soudní nebo správní exekuci.

(¹) Dokud nepominulo obmezení vlastnického práva zákazem zcizení a zatížení (§ 23), může dražební řízení o přiděleném majetku býti zahájeno jen se souhlasem fondu; souhlas se vykáže v návrhu na zahájení dražebního řízení. Veškerá usnesení, vydaná za řízení, je doručiti fondu, i když není sám vymáhajícím věřitelem.

(²) Nebylo-li při dražbě učiněno někým jiným ani nejmenší podání, může fond při dražebním roku anebo, nezúčastní-li se ho svým zástupcem, do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, písemným prohlášením u exekučního soudu převzíti nemovitost danou do dražby za nejmenší podání. V takovém případě udělí soud příklep státu, jinak zruší dražební řízení.

(³) Bylo-li učiněno při dražbě nemovitosti ztížené ještě zákazem zcizení a zatížení nejvyšší podání někým jiným, může fond prohlášením učiněným při roku anebo, nezúčastní-li se roku, písemným prohlášením učiněným u exekučního soudu do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, převzíti nemovitost za totéž nejvyšší podání. Nezúčastní-li se fond dražebního roku, odročí soud rozhodnutí o příklepu, až uplyne určená čtrnáctidenní lhůta. Učiní-li fond při roku anebo, nezúčastní-li se ho, ve lhůtě prohlášení, že přejímá nemovitost za nejvyšší podání některým dražitelem učiněné, udělí soud příklep státu, jinak nejvyššímu podateli.

(⁴) V dražební vyhlášce je upozorniti na právo fondu převzíti draženou nemovitost za nejmenší podání, nebylo-li jiným učiněno, nebo za nejvyšší podání učiněné jiným dražitelem.

(⁵) O nakládání s nemovitostí převzatou za nejmenší nebo nejvyšší podání platí přiměřeně ustanovení o přidělování majetku.

(¹) Převezme-li fond pro účely uvedené v § 1, odst. 3 celé knihovní těleso (všecka knihovní tělesa v téže vložce zapsaná), stanoví okresní soud, v jehož obvodu je tento majetek nebo převážná jeho část, na návrh fondu obecnou cenu tohoto majetku v rámci platných cenových předpisů podle odhadního řádu, vydaného vládním nařízením ze dne 23. července 1933, č. 100 Sb., a rozvrhne její sumu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

(²) Částky připadající podle rozvrhového usnesení jednotlivým oprávněným osobám vyplatí jim fond, nedojde-li k jiné dohodě, v hotovosti do 3 měsíců ode dne doručení rozvrhového usnesení.

(¹) Převezme-li fond pro účely uvedené v § 1, odst. 3 jen některé nemovitosti nebo jejich části, není k odepsání těchto nemovitostí (částí) z dosavadní vložky bez závad potřebí souhlasu osob, pro které jsou ve vložce zapsána knihovní práva, navrhne-li fond, aby závady váznoucí v dosavadní vložce byly jako společné převedeny do vložky, do které bude zapsán přidělený majetek, a potvrdí-li, že přidělený majetek má alespoň stejnou hodnotu jako nemovitosti (části) odepsané.

(²) Jinak platí o odepsání bez závad v těchto případech obecné předpisy.

(³) Ustanovení odstavce 1 lze užít přiměřeně k odklizení závad, váznoucích na knihovním tělese, které bylo celé převzato pro účely uvedené v § 1, odst. 3, neužije-li fond způsobu upraveného v § 30; závady váznoucí v dosavadní vložce se v tomto případě převedou do vložky, do které bude zapsán majetek přidělený.

(¹) Týká-li se konfiskace jen spoluvlastnického podílu a nedojde-li k dohodě o rozdělení nemovitosti, rozdělí ji na návrh fondu nebo kteréhokoliv ze spoluvlastníků v nesporném řízení okresní soud, v jehož obvodu je nemovitost nebo její převážná část.

(²) Není-li možno nemovitost rozdělit vůbec nebo je-li to možno jen se značným znehodnocením, může fond navrhnouti, aby mu soud za náhradu rovnající se obecné ceně ostatních spoluvlastnických podílů přiřkl nemovitost celou. Nedají-li se z nemovitosti utvořiti dílce přesně odpovídající podílům spoluvlastníků, může soud utvořiti dílce odpovídající podílům spoluvlastníků toliko přibližně a rozdíly v hodnotě vyrovnati penězi, ale to jen tehdy, když peníz, který jednotlivý spoluvlastník má dostat, nepřevýší deset ze sta hodnoty jeho dílce.

(³) Převezme-li fond celé knihovní těleso, platí o vypořádání závazků na něm váznoucích přiměřeně ustanovení § 30.

(⁴) Při reálném dělení sníží soud závazky váznoucí dosud na celé nemovitosti se zřetelem na poměr hodnoty dílce připadajícího fondu k hodnotě celé nemovitosti a převede je, nedojde-li k jiné dohodě, na dílce utvořené pro ostatní spoluvlastníky jako společně závady. Při této úpravě může nároky, které by se nedaly dobře dělit (výměnky atp.), přeměnit na pohledávky peněžité.

(⁵) Fond může v těchto případech navrhnouti provedení knihovního pořádku i stran dílců připadajících ostatním spoluvlastníkům.

(⁶) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice není opravný prostředek.

(¹) Obsahuje-li polohopisný nástin (§ 12) též návrh na změnu hranic obcí nebo na změnu hranic katastrálních území, provede se taková změna v pozemkové knize zároveň s ostatními změnami z úřední povinnosti. Řízení katastrálního měřického úřadu a předepsané náležitosti nahrazuje osidlovací řízení podle dekretu č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR. Okresní národní výbor (po slyšení dotčených místních národních výborů), katastrální měřický úřad a knihovní soud potvrdí na tomto nástinu nebo na příloze k němu souhlas s navrženou změnou hranic obcí a katastrálních území.

(²) Zemský národní výbor povolí s konečnou platností změny hranic obcí, maje na zřeteli zabezpečení způsobilosti obcí k řádnému plnění jejich zákonných úkolů, po poradě se zmocněnými zástupci finančního úřadu II. stolice a sborového soudu II. stolice.

(³) Finanční úřad II. stolice povolí s konečnou platností změny hranic katastrálních území po poradě se zmocněnými zástupci sborového soudu II. stolice.

(⁴) Úřad, který povolil změnu hranic (odstavec 2 a 3), vyznačí to na polohopisném nástinu nebo na příloze k němu dovětkem: "Změna hranic obcí a katastrálních území se povoluje".

(⁵) Na Slovensku povoluje změny hranic (odstavec 2 a 3) pověřenectvo vnitra po poradě se zástupci pověřenectev financí a spravedlnosti.

Katastrálních operátů doplněných nebo obnovených podle polohopisných nástinů a srovnávacího sestavení (§ 12) lze užíti jako podkladu pro předpis pozemkové daně anebo jiné daně, která pozemkovou daň nahradí.

Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k provedení dekretů č. 12 a 28/1945 Sb. a nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, jakož i k provedení tohoto zákona, pokud se týkají zemědělského majetku, jsou osvobozeny od poplatků, případně daně z obohacení a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Nedotčeno zůstává nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. září 1946, č. 104 Sb. n. SNR, o vydávání výměrů o vlastnictví půdy přidělené podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR.

Ministr spravedlnosti může se ve výnosu, kterým vydá podrobné předpisy k provádění knihovního pořádku podle tohoto zákona a zejména upraví vzorce, tiskopisy a vzory knihovních usnesení a zápisů, odchýlit od ustanovení návodu k provedení obecného knihovního zákona a jednacích řádů pro soudy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

S konfiskací nemovitého majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a s přídělem nebo jiným přechodem tohoto majetku na nové nabyvatele je spojen vznik nesouladu skutečného stavu právního se stavem knihovním. Nejen obecný zájem, aby veřejné knihy byly pravdivým obrazem skutečnosti, ale zejména i přirozený požadavek nových vlastníků zkonfiskovaných nemovitostí, zvláště drobných přídělců, aby jejich práva byla patrná i z pozemkové knihy, nutí k tomu, aby vzniklý nesoulad mezi skutečným stavem a stavem knihovním byl odklizen, a to co možná nejdříve.

Potřebný knihovní pořádek dal by se ovšem prováděti podle obecných ustanovení, ale pak by vyžadoval doby poměrně velmi dlouhé. Vzhledem k velikosti převratu, který konfiskací a přídělem nastává v pozemkové držbě, je však důležité, aby se knihovní pořádek provedl rychle, třebas i za tu cenu, že nebude proveden tak přesně, jak by to odpovídalo platným předpisům.

Proto vláda v svém usnesení ze dne 16.července 1946 o přípravných opatřeních k dvouletému budovatelskému programu uložila mezi jiným ministru spravedlnosti, aby předložil osnovu zákona, na jehož podkladě by bylo lze uskutečniti urychlený knihovní přechod vlastnictví k nemovitostem na přídělce nemovitostí zkonfiskovaných, po případě přidělovaných podle dekretu č. 12/1945 Sb., č. 28/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb.

Tomuto vládnímu usnesení se vyhovuje přítomnou osnovou, která se snaží upraviti otázky, o které jde, způsobem vyčerpávajícím a jednotně pro celé státní území. Pamatuje nejen na majetek zkonfiskovaný a stejnému režimu podléhající, ale i na majetek, kterého se jinak dostalo pro účely vnitřního osídlení nebo pozemkových úprav s osídlením souvisících, zejména tím, že jej drobný zemědělec odevzdal, aby pro sebe splnil podmínku přídělu, a s druhé strany nejen na majetek přidělený, ale i na majetek, který se nestane předmětem přídělu ve vlastním slova smyslu, poněvadž si jej ponechá anebo jej převezme stát nebo poněvadž přejde na nového nabyvatele mimo řízení přídělové. Přitom přihlíží ke všem normám upravujícím konfiskaci a příděl, bez rozdílu, zdali mají či budou mít účinnost celostátní (dekret č. 108/1945 Sb., připravovaný zákon o některých zásadách při rozdělení nepřátelského majetku zkonfiskovaného podle dekretu č. 108/1945 Sb.) nebo platí jen v zemích České a Moravskoslezské (dekrety č. 12/1945 Sb., č. 28/1945 Sb.) anebo jen na Slovensku (nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR).

Aby osnova splnila svůj účel, urychlit provedení knihovního pořádku, a to pokud možná silami dnes po ruce jsoucími, musí se úprava věci vyvarovat všech postradatelných složitostí řízení, a to jak u orgánů provádějících příděl a práce s osídlením souvisící, tak u knihovních soudů a katastrálních měřických úřadů. Osnova proto zavádí zejména významné úlevy jednak pro řízení upravené předpisy katastrálními, jednak pro řízení před knihovními soudy. Mimoto upravuje i některé právní poměry vztahující se na přidělený majetek, a to opět způsobem, který se jeví vhodným pro usnadněné a urychlené provedení řízení přídělového a knihovního.

Pokud toho bylo zapotřebí, zasahuje osnova do platných předpisů leckde hodně hluboce a nezastavuje se ani před novotami na první pohled velmi odvážnými. Snažila se však vždy postupovat co možná opatrně, a obětovala-li někde určité záruky přesnosti veřejných knih a katastrálních operátů, stalo se tak jen potud, pokud se tím dalo vykoupit značné zvýšení výkonnosti zúčastněných orgánů a tím podstatné zrychlení celé akce. Zrychlení akce je v zájmu všech účastníků a zejména na ně naléhá ministerstvo zemědělství.

Ustanovení osnovy jsou rozvržena v šest částí.

Část prvá obsahuje ustanovení úvodní, o rozsahu zákona.

Zde se vymezuje pro účely osnovy pojem majetku konfiskovaného. Je jím v zemích České a Moravskoslezské zemědělský majetek konfiskovaný dekretem č. 12/1945 Sb., na Slovensku zemědělský majetek konfiskovaný nařízením č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1940 Sb. n. SNR, na celém území státu nemovitý majetek zkonfiskovaný dekretem č. 108/1945 Sb. Ustanovení § 1, odst. 2 má zřetel k zemědělskému majetku na Slovensku, který propadl výrokem mimořádného lidového soudu; jinak se na tento majetek podle § 25 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR vztahuje cit. nařízení. V třetím odstavci se vyplňuje mezera, která by vznikla opominutím majetku odevzdaného drobným zemědělcem podle § 2, odst. 1, písm. b) dekretu č. 28/1945 Sb. anebo na Slovensku podle § 7, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR. Tomuto majetku se klade na roveň majetek, který bude od dosavadního vlastníka jinak získán pro účely osidlovací nebo pro pozemkové úpravy souvisící s osídlením, zejména směnou za jiné, zpravidla konfiskované nemovitosti (srv. také poznámky k §§ 30 a 31). Za pozemkovou úpravu souvisící s osídlením bude možno považovat na př. i zřízení pozemkové služebnosti pro přidělený majetek, která bude zatěžovat majetek nekonfiskovaný.

Z důvodů legislativně technických je dán legální výklad pojmu majetku přiděleného. Vedle majetku odevzdaného přídělem v technickém slova smyslu, t. j. vydáním přídělové listiny, rozumí se v oboru osnovy, pokud není ustanoveno jinak, majetkem přiděleným i nemovitý majetek, který si ponechá anebo převezme stát (srv. zejména § 6, odst. 2, větu 1 dekretu č. 12/1945 Sb., §§ 16 a 18 dekretu č. 108/1945 Sb.), anebo majetek, který na nového nabyvatele přejde mimo řízení přídělové, na př. přímo podle t. zv. rámcových plánů (§ 6, odst. 1 dekretu č. 108/1945 Sb.).

Část druhá se zabývá prováděním knihovního pořádku a v ní, ve spojení s částí třetí, leží těžisko osnovy. Poskytují se tu významné úlevy pro orgány pověřené provedením přídělového řízení a pozemkových úprav souvisících s osídlením, jakož i k usnadnění prací potřebných k zjednání souladu knihovního stavu s novým skutečným stavem právním.

Ustanovuje, komu přísluší učiniti návrhy potřebné k provedení knihovního pořádku. Kompetence je upravena ve shodě s předpisy § 13, odst. 2 dekretu č. 12/1945 Sb., § 10, odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb., § 17, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, § 5, odst. 1, č. 4 a § 16 dekretu č. 108/1945 Sb. a § 4, odst. 1, č.6 a 7 vládního nařízení č.45/1946 Sb. Přesto se ani ustanovení § 3, odst. 1 nejeví zbytečným, neboť vhodně shrnuje předpisy roztroušené v různých normách a poskytuje jak orgánům zákon provádějícím, tak čtenáři potřebný přehled. Zejména však šlo o to, upravit si pro osnovu terminologii tak, aby nebylo nutné na příslušných místech vyjmenovávat všechny orgány, kterým bude provádění knihovního pořádku příslušeti; to je smysl odstavce 2.

Praktické úvahy doporučují, aby se netrvalo bezvýjimečně na zásadě § 3, že se o provedení knihovního pořádku postará vždy příslušný úřad (orgán). Zejména v oboru působnosti fondů národní obnovy bude možné přenechat soukromé iniciativě zaknihování jednoduchých přídělů, při kterých se nic nemění na knihovním tělese, jako tomu bude zpravidla u přídělů domovního majetku. Železniční pozemky se budou přímo zapisovat do vložek železniční knihy (srv. poznámky k § 8, odst. 2) a v těch si provedení knihovního pořádku nejvhodněji obstará ředitelství státních drah. U majetku, který připadne národním podnikům, je výjimka odůvodněna i tou okolností, že třebas teprve dodatečně rozhodne ministerstvo průmyslu, po případě ministerstvo výživy, do kterého národního podniku bude takový majetek začleněn.

Skupina §§ 5 až 7 a § 9 dotýkají se problému, který by podle dosavadních ustanovení byl prakticky na dlouhou dobu neřešitelný, totiž problému závazků spojených s konfiskovaným majetkem. Konfiskační předpisy tento problém odsunuly, přenechavše jej pozdějším normám (srv. § 5, odst. 3 dekretu č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 5, odst. 1, č. 3 dekretu č. 108/1945 Sb.). Podle vládního usnesení ze dne 16. července 1946 mají býti i tyto věci vyřízeny v rámci dvouletého plánu a bylo už započato s pracemi na osnově příslušných norem, ukázalo se však, že před konečným rozhodnutím o způsobu vypořádání bude třeba znáti rozsah závazků a aspoň přibližně poměr celkové sumy závazků k výtěžkům konfiskace. Bude proto prozatím přikročeno jen k první etapě vypořádání, totiž k soupisu závazků. S druhé strany však mají přídělci dostat přidělený majetek čistý a měl by tedy být konfiskovaný majetek, než se začne přidělovat, depurován, aby jeho parcely mohly být odepsány z dosavadních vložek bez závad. Z této tísně hledá osnova východisko radikálním odklonem od dosavadních předpisů o kautelách, kterých třeba šetřit, když se ze zatížené vložky má nějaká nemovitost odepsat bez závad. Vychází ze stanoviska, že konfiskačními předpisy byl vlastně už vztah závazku ke konfiskovanému majetku jaksi přerván, neboť bylo znemožněno věřiteli, aby se normálním způsobem (zejména exekucí) domáhal a také došel uspokojení svého nároku z majetku konfiskovaného. Pokud bude třeba při vypořádání závazků jednotlivého vlastníka konfiskovaného majetku zjišťovat stav jeho knihovních aktiv a pasiv, stačí k tomu dosavadní pozemková kniha, z níž bude patrný jak stav aktiv (list A, event. C), tak stav pasiv (list C) k datu, které bude pro vypořádání rozhodné. Je-li tento stav v dosavadní vložce jednou zachycen, nezáleží už na tom, zda se jinak s nemovitostmi ve vložce zapsanými (s obsahem listu A) něco stane čili nic. Vzhledem k tomu troufá si osnova odpoutat od sebe aktiva a pasiva ve vložce zapsaná i formálně tím, že dopouští, aby se obsah listu A (parcely v něm zapsané) převedl zcela do jiné vložky, kde se ovšem na něj už nebude vztahovat obsah listu C vložky dosavadní. Pokud se bude vlastnické právo pro nabyvatele přiděleného majetku zapisovat ve vložce dosavadní, odpoutají se od přiděleného majetku závady na listu C dosud váznoucí formálně tím způsobem, že se výrazně vyznačí, že závady přídělcem nepřevzaté nepostihují majetek přidělený. Při této konstrukci není zapotřebí, aby závazky dosud zapsané ve vložkách konfiskovaného majetku kdokoliv výslovně přejímal, ať jako dlužník, ať jen k vypořádání. Zároveň se tím umožňuje, že nebude třeba parcely konfiskovaného majetku z dosavadních vložek odpisovat způsobem jinak pro takové odpisy stanoveným. V instrukci, která bude vydána podle § 37, bude ovšem pamatováno na to, aby se v dosavadní vložce stručně vyznačilo, co se s jednotlivými parcelami stalo.

Postup právě nastíněný lze volit jen tam, kde je knihovnímu soudu známo, že jde o majetek postižený konfiskací. V § 5 se proto zavádí stručné vyznačení konfiskace, které soud provede na prostý návrh fondu; toto vyznačení nahradí v praxi formální poznámku konfiskace, na kterou (podle obdoby poznámky záboru, srv. § 8 vl. nař. č. 61/1920 Sb.) pomýšlel § 5, odst. 1, č. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. V odstavcích 4 a 5 se pamatuje na odklizení chybných vyznačení konfiskace a na práva osob oprávněných podle knihovních zápisů na majetku, u něhož byla konfiskace vyznačena neprávem (zejména následkem omylu, který se zběhl u navrhovatele knihovního zápisu). Konfiskace se bude vyznačovat i ve vložkách týkajících se majetku, z něhož je konfiskován jen podíl některého ze spoluvlastníků, a rozsah konfiskace se při tom vyznačí zlomkem odpovídajícím konfiskovanému podílu. Na takové vložky nebude ovšem platit odstavec 2 a bude třeba u nich nejprve provést reální dělení řízením podle § 32.

§ 6 je obdobou § 5 pro majetek, který nepropadl konfiskaci a jen se jindy (srv. § 1, odst. 3) staví konfiskovanému majetku na roveň. O depuraci tohoto majetku srv. § 30. Podobně je § 7, odst. 2 pro tento majetek obdobou § 7, odst. 1. Závěrečná slova tohoto § 7, odst. 1 míří zejména na § 8, odst. 2, písm. c) a odst. 3 dekretu č. 108/1945 Sb.

Majetek přidělený v témž katastrálním území témuž vlastníku (týmž spoluvlastníkům) se zapíše podle § 8, odst. 1 v jediné knihovní vložce jako jediné knihovní těleso. Svědčí-li však proti tomu zvláštní důvody, na př. jeví-li se nevhodným lesní plochy, které převzal stát nebo které byly odevzdány zemi, okresu anebo obci (§ 6, odst. 2 dekretu č. 12/1945 Sb.), přepisovat do jiné nové vložky, anebo je-li sloučení částí takových lesních ploch v jediné vložce nemožné, poněvadž nejsou v dosavadních vložkách stejně zatíženy a nabyvatel závady přejímá anebo nepřejímá z dosavadních vložek závady stejné, upustí se nejen od utvoření jediného knihovního tělesa, ale i od zřízení jediné vložky. Železniční pozemky, t. j. ve smyslu § 3 zák. č. 132/1930 Sb. pozemky, které jsou ve vlastnictví železničního podnikatelstva a jsou určeny k provozu dráhy, zapíší se ovšem vždy do příslušné vložky železniční knihy (srv. i § 4, odst. 2, č. 1). Jinak budou pro železniční knihu v takových případech platit přiměřeně ustanovení daná v osnově pro knihu pozemkovou (srv. i § 34,větu druhou cit. zák. č. 132/1930 Sb.).

Hromadění knihovních žádostí bude, zejména u majetku zemědělského, pravidlem. Fond ušetří sobě i soudu mnoho času i práce, když potřebné zápisy navrhne pro celé katastrální území v jedné žádosti. Ustanovení § 10, odst. 1 to umožní i tehdy, když by tomu bránily předpisy § 86 knih. zák. a §.123 knih. ř., na př. nebudou-li se zápisy zakládat na jediné přídělové listině. Velmi důležité by bylo, aby se vhodně koordinovala činnost Národního pozemkového fondu (pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy) na jedné a Fondu národní obnovy na druhé straně. Pro měřické a knihovní práce by bylo nejideálnější, aby se mohly provést najednou jak pro zemědělský, tak pro jinaký majetek. Obě věty odstavce 2 vyjadřují však toliko přání, jichž se má v praxi dbát, nikoli však podmínky, jichž nedodržení by mohlo mít za následek zamítnutí žádosti.

V odstavci 1 je zejména dána odpověď na otázku, jaká listina bude základem vkladu vlastnického práva k majetku, kterého bylo nabyto mimo příděl, na př. převzetím se strany státu, odevzdáním přímo podle rámcových plánů a pod.; vkladnou listinou bude prostě prohlášení fondu o přechodu majetku. Vlastní přídělové listiny budou vydávat u zemědělského majetku konfiskovaného dekretem č. 12/1945 Sb. ministerstvo zemědělství, u takového majetku konfiskovaného podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR pověřenectvo pro zemědělství a pozemkovou reformu, u majetku konfiskovaného dekretem č. 108/1945 Sb. Fond národní obnovy v Praze nebo v Bratislavě. V odstavci 2 téhož paragrafu se upouští od požadavku, aby o odevzdání majetku drobným zemědělcům a o poskytnutí majetku dosavadním vlastníkem pro účely vnitřního osídlení nebo pozemkových úprav s osídlením souvisících musila býti zřizována listina o právním jednání (o smlouvě směnné, trhové a pod.), opatřená všemi náležitostmi listiny vkladné, tedy zejména legalisovanými podpisy dosavadních vlastníků. Povaha orgánu, který je druhou stranou právního jednání, dovoluje, že se lze spokojiti s protokolem u fondu sepsaným a dosavadním vlastníkem nebo jeho řádně zmocněným zástupcem podepsaným. Třetí odstavec vytýká z opatrnosti výslovně, že osnova nechce měnit § 16 dekretu č. 108/1945 Sb., dopouštějící Fondu národní obnovy a při lázeňském majetku ministerstvu zdravotnictví, aby daly zaknihovat státní majetek bez zvláštního listinného podkladu.

V §§ 12 až 15 jsou dána ustanovení o zeměměřických podkladech pro provedení knihovního pořádku.

Pro urychlení prací a vzhledem k tomu, že jako měřického podkladu při osidlování v pohraničí bylo nutno místo otisků (kopií) katastrálních map užíti též otisků jejich zmenšenin v měřítku 1 : 5.000, bylo třeba v osnově poskytnouti úlevy pro vyhotovení určitých pomůcek potřebných k provedení knihovního pořádku. Jsou proto geometrické (polohopisné) plány, předepsané ustanovením § 42, odst. 7 katastrálního zákona č. 177/1927 Sb., nahrazeny polohopisnými nástiny (obdobně jako tomu bylo u zákona č. 126/1922 Sb.) a přesnost zákresů je podstatně snížena. Jako nezbytná pomůcka polohopisných nástinů se zavádějí "srovnávací sestavení", která doplňují nástiny údaji potřebnými zejména pro pozemkový katastr.

Prozatímnost provedení změn ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru, pokud jde o znázornění hranic a výměru změněných nebo nově vzniklých parcel, je nutno v obou těchto operátech vyznačiti. V pozemkovém katastru místo "záznamu změn" byl volen způsob obdobný zápisu změn s tím rozdílem, že prozatímnost změn je u příslušných parcel v pozemnostních arších a v parcelním protokolu vyznačena nápadným způsobem značkou "proz.". Vzhledem k rozsahu změn ve většině katastrálních území v pohraničí se tu počítá s vyhotovením nových písemných operátů pozemkového katastru a u katastrálních území, u nichž po provedení zápisu změn vznikne nepřehlednost na katastrální mapě a mapě knihovního soudu, i s obnovením těchto map reprodukcí.

Řádné vyšetření a zaměření změn katastrálních území, v nichž je předmětů měření poměrně málo a kde převažuje komisionelní šetření (§ 61 kat. zák.), je svěřeno katastrálním měřickým úřadům, které tyto práce postupně zařadí do svých každoročních rozvrhů prací. Měřické výlohy, spojené se zaměřením změn držebnostních hranic, pokud tyto změny vznikly přídělem, hradí fond (§ 10. odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb.). Na práce, které budou konat úředně oprávnění civilní geometři na náklad fondu, je pamatováno zejména v katastrálních územích, v nichž kromě slučování parcel jsou prováděny i různé úpravy držby (vyrovnání hranic, dělba pozemků a pod.), protože tu jde o větší držebnostní celky a převažují měřické práce; přitom přihlíží se i k tomu, že pro nedostatek personálu by katastrální měřické úřady nemohly tyto práce v dohledné době zdolati. V případech, kdy tyto práce provede katastrální měřický úřad (zejména na Slovensku) sám, hradí fondu kromě hotových výdajů spojených s polními měřickými pracemi i část výdajů spojených se zobrazováním těchto změn. U katastrálních území, v nichž byla při tvoření přídělových majetků provedena úprava pozemků podle scelovacích zásad (arrondace pozemků, úprava komunikací, vyrovnání hranic a pod.), počítá se s tím, že po jeho ukončení provedou katastrální měřické úřady obnovení (na Slovensku i založení nebo reambulaci) pozemkového katastru; k těmto pracím přispěje fond přiměřenou částkou.

Pamatuje na případy, v kterých by bylo lze užíti úlev daných v předchozích paragrafech i při provádění knihovního pořádku na nemovitostech konfiskovaných podle dekretu č. 108/1945 Sb.

V rámci úlev pro řízení před knihovním soudem (§§ 16 až 19) dovoluje § 16, odst. 1 výslovně, aby soud, jak se již v praxi, zejména při knihovním provádění pozemkové reformy z let 1919 a násl. vžilo, nezamítl knihovní žádost vadnou, nýbrž aby ji fondu vrátil k opravě nebo k doplnění. Vrácení se však stane usnesením, takže vrácenou vadnou žádost bude lze v deníku odškrtnouti. Poznámky usnesení o vrácení vadné žádosti není třeba, neboť zachování pořadu nemá pro žádosti, o které jde, významu. Tato odchylka nemůže ovšem platit, podává-li žádost podle § 4 sám nabyvatel přiděleného majetku; zde bude třeba postupovat podle obecných zásad knihovního práva.

Zkrácené sepsání a vyhotovení usnesení, kterým se knihovní žádosti vyhovuje (pomýšlí se na zavedení razítka), bude v praxi úlevou velmi významnou (§ 16, odst. 2). Stejně omezené doručování knihovního vyřízení. Zpravení osob, pro které jsou na konfiskovaných nemovitostech zapsána práva, lze nahradit vyvěšením usnesení na soudní desce bez jakýchkoliv obav. Dosavadní knihovní vlastníci budou zpravidla z území státu odsunuti, stejně osoby jinak knihovně oprávněné, pokud jejich majetek byl zkonfiskován, takže doručení do jejich rukou by ani nebylo proveditelné. Bylo by však také zbytečné, neboť jejich práva konfiskací zanikla. Zkráceni však nebudou ani knihovní věřitelé a jiné osoby podle knihovních zápisů oprávněné, jejichž majetek je konfiskací nedotčen, neboť jejich pohledávky a práva budou vypořádány na základě knihovního stavu před vyznačením konfiskace (srv. poznámky k §§ 5 až 7 a § 9).