(1) Setká-li se pense s jinou pensí nebo provisí nebo s důchodem podle jiných předpisů o veřejnoprávním důchodovém (úrazovém) pojištění (zaopatření) nebo s odpočivnými (zaopatřovacími) požitky z prostředků veřejných, krátí se pense, pokud úhrn těchto pensí (důchodů) spolu se všemi zákonnými zvýšeními kromě výchovného přesahuje 24.000 Kčs ročně, o částku nad to jdoucí, nejvýše však o polovinu nižší pense (důchodu). Je-li jiných pensí (důchodů) více, považují se při tom za celek.

(2) Pense sirotčí se krátí obdobně, přesahuje-li úhrn pensí (důchodů) 9.600 Kčs ročně.

(3) Pense se však nekrátí, setká-li se s důchodem z pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(1) Nárok na příspěvek na sňatek má pojištěnec (pojištěnka), uzavře-li sňatek. Nárok musí býti uplatněn do 2 let od uzavření sňatku, jinak zaniká.

(2) Příspěvek na sňatek činí 2.000 Kčs.

(3) Uzavře-li sňatek pojištěnec (pojištěnka), kterému již byl příspěvek vyplacen, má znovu nárok na příspěvek jen, získá-li mezi předchozím a novým sňatkem příspěvkovou dobu rovnající se čekací době.

(1) Nárok na odbytné jednou provždy mají vdova (vdovec) a děti, zemře-li pojištěnec po dokončení šesti příspěvkových měsíců a před dokončením čekací doby, nikoliv však následkem podnikového úrazu, a jsou-li jinak splněny podmínky pro požívání vdovské pense (§ 20 a § 23, odst. 1), nebo pense sirotčí (§ § 27 a 28). Tento nárok náleží též, zemře-li pojištěnec před dokončením šesti příspěvkových měsíců následkem jiného úrazu než podnikového.

(2) Není-li osob oprávněných podle odstavce 1, mají nárok na odbytné podle odstavce 1 rodiče pojištěnce za podmínek uvedených v § 31 a jeho děti starší 18 let za podmínek uvedených v § 28, odst. 2.

(3) Odbytné činí 2.000 Kčs. Je-li více oprávněných, může býti na odbytném vyplaceno nejvýše 5.000 Kčs, při čemž se jednotlivé částky snižují poměrně.

(4) Nárok na odbytné nutno uplatniti do dvou roků ode dne pojištěncovy smrti, jinak zaniká.

Získá-li pensista, požívající invalidní (starobní) pense, alespoň šest dalších příspěvkových měsíců povinného pojištění podle tohoto zákona, zvyšuje se jeho pense o zvyšovací částky plynoucí z příspěvkové doby takto získané. Nárok na ně může býti uplatněn teprve po 6 měsících od zániku nového pojištění. Toto zvýšení pense přísluší od nejbližší splátky pense po uplatnění tohoto nároku.

(1) Požitek pense počíná prvním dnem měsíce následujícího po vzniku nároku na pensi. Pense se vyplácí měsíčně předem.

(2) Měsíční částky se zaokrouhlují dolů na celé koruny československé.

(3) Zanikne-li nárok na pensi během měsíce, nevracejí se přijaté částky. Výplata pense do ciziny se může díti také v jiných lhůtách než měsíčních a pozadu.

Poživatelé pense jsou povinni kdykoliv na požádání předložiti potvrzení o žití nebo vdovství nebo o jiných rozhodných okolnostech.

(1) Nedosáhlo-li by se výplatou dávky oprávněnému zřejmě účelu, kterému dávka slouží, nebo jsou-li zájmy jeho rodinných příslušníků poškozovány, může okresní soud bydliště oprávněného na návrh jeho manželky nebo opatrovníka dětí nebo nositele hromadného poručenství nebo obce, ve které bydlí, určiti osobu, korporaci nebo úřad, kterým má býti vyplácena dávka místo oprávněnému. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka.

(2) Vyhoví-li se návrhu, je ten, komu je vyplácena dávka, povinen použíti jí toliko ve prospěch oprávněného a jeho rodiny.

(1) Pense odpočívá, pokud se oprávněný československý státní občan zdržuje v cizině a neoznámí nositeli pojištění místo svého pobytu. Prokáže-li však, že tak neučinil bez svého zavinění, oživne opět pense se zpětnou platností.

(2) Pense odpočívá, pokud oprávněný cizinec

a) se dobrovolně zdržuje v cizině, nebo

b) byl vyhoštěn z Československé republiky pravoplatným výrokem trestního soudu.

(3) Pense se snižuje o pevnou složku základní částky

a) u pensí vyplácených do ciziny,

b) u pensí pozůstalých po cizinci, jejichž stálé bydliště bylo v době jeho úmrtí v cizině.

(4) Ministr sociální péče může v dohodě s ministrem financí povoliti výjimky.

Pense odpočívá, odpykává-li oprávněný trest na svobodě, trvající déle než jeden měsíc. Má-li pensista v tuzemsku rodinné příslušníky, které převážně vydržoval, poukazuje se jim pense. Je-li více takových oprávněných, mají manželka (manžel) a děti přednost před rodiči a tito před ostatními rodinnými příslušníky. Mezi osoby téže skupiny se rozdělí dávka stejným dílem.

(1) Změní-li se poměry rozhodné pro vyměření dávky nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána na podkladě omylu ve skutkových poměrech, sníží, zvýší nebo zastaví nositel pojištění dávku.

(2) Vrácení částek neprávem přijatých může býti požadováno, jestliže příjemce jejich výplatu zavinil nebo spoluzavinil. Tyto částky mohou býti též sraženy s běžné nebo později přiznané pense nebo jiné dávky téhož příjemce.

(1) Nároky na dávky mohou býti platně převedeny, zastaveny nebo zabaveny jen pro

1. zálohy, které oprávněný obdržel od podniku nebo nositele pojištění na dávky před jejich výplatou;

2. pohledávky proti oprávněnému z nároku na zákonné výživné, a to až do poloviny dávky.

(2) Výjimečně může oprávněný se souhlasem ministerstva sociální péče také v jiných případech přenésti svůj nárok zcela nebo zčásti na jiné osoby.

(1) Dávky z pojištění stanoví nositel pojištění (§ 80, odst. 1).

(2) Nárok na přiznání dávky může uplatniti oprávněná osoba nebo její zástupce. Nezletilec, dosáhnuvší 18. roku, může jej uplatniti sám.

(3) Návrh jest podati u nositele pojištění, u něhož byl pojištěnec naposledy pojištěn.

(4) Podání návrhu u příslušného nositele pojištění klade se naroveň podání návrhu u jiného nositele pojištění, jiného tuzemského úřadu nebo soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu). Návrh jest neprodleně postoupiti příslušnému místu a navrhovatele jest o tom uvědomiti.

(5) Zemře-li pojištěnec nebo jiná osoba, která má nárok na dávku, po uplatnění nároku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne úmrtí oprávněného postupně manžel, děti, otec, matka a sourozenci, jestliže s oprávněným žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.

(1) Byl-li návrh na přiznání pense pravoplatně zamítnut proto, že invalidita nebyla prokázána, může býti jen tehdy opakován, a) uplynul-li nejméně jeden rok od doručení zamítavého rozhodnutí, nebo b) osvědčí-li se věrohodně, že mezitím nastaly nové okolnosti, které prokazují invaliditu.

(2) Není-li těchto předpokladů, odmítne se návrh bez věcného zkoumání. Proti výměru o odmítnutí není opravného prostředku. Na to jest poukázati ve výměru.

(3) Přizná-li se pense, uhradí nositel pojištění navrhovateli přiměřené náklady lékařského vysvědčení, jež předložil.

(4) Předpisy odstavců 1 až 3 platí obdobně, byla-li pense pravoplatně odňata, ježto invalidita již pominula.

(5) Zdráhá-li se poživatel dávky podmíněné invaliditou bezdůvodně podrobiti se další lékařské prohlídce nebo pozorování, může býti dávka dočasně zcela nebo zčásti odňata, byl-li na tyto následky upozorněn.

(1) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) může prováděti všeobecná opatření zdravotní péče ochranné a sociálně zdravotní, a to:

a) k zajištění zdravého hornického dorostu,

b) k udržení a posílení zdraví a výkonnosti pojištěnců, zvláště k potírání nebezpečí nemocí obvyklých v hornictví,

c) k odvrácení předčasného vzniku invalidity, zejména k potírání častěji se vyskytujících nemocí nebo k odstranění invalidity již nastalé.

(2) Opatření podle odstavce 1 mohou býti prováděna jen podle směrnic schválených ministrem sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví.

(3) Ministr sociální péče může stanoviti, že nositelé nemocenského pojištění mají k splnění úkolů podle odstavce 1 nebo jiných společných úkolů odváděti ročně až 1% z pojistného zapraveného na nemocenské pojištění.

(1) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) provádí v jednotlivých případech léčebnou péči, je-li možno očekávati, že

1. odvrátí invaliditu pojištěnce nebo invaliditu vdovy hrozící následkem onemocnění,

2. učiní poživatele pense znovu výdělečně schopným.

(2) Léčebnou péči provádí nositel pojištění podle obdoby odstavce 1 také u manželky a dětí pojištěncových.

(3) Nositel pojištění (§ 80, odst. 1) se může dohodnouti s nositelem nemocenského pojištění o společném provádění léčebné péče.

(1) Po dobu léčení pojištěnce může nositel pojištění (§ 80, odst. 1) poskytovati jeho rodinným příslušníkům podle předpisů o nemocenském pojištění příspěvek na domácnost. Příspěvek na domácnost činí polovinu nemocenského, na něž by měl pojištěnec nárok. Je-li léčen pojištěnec, který pečuje o více než 3 děti nebo je-li léčen pojištěnec tuberkulosní, může býti příspěvek na domácnost zvýšen za druhého a každého dalšího rodinného příslušníka o desetinu až do celkové výše 90% plného nemocenského.

(2) Po dobu léčení pensisty může mu býti pense zcela nebo zčásti ponechána nebo vyplácena jeho rodinným příslušníkům (odstavec 1).

(3) Při léčení tuberkulosy může býti vedle příspěvku na domácnost nebo pense poskytována další podpora.

(4) Podnik nesmí vypověděti služební poměr pojištěnce, kterému jest poskytována léčebná péče, po dobu trvání nebo z důvodů této léčebné péče. Zavede-li se léčebná péče, je výpověď neúčinná, byla-li dána po podání žádosti o léčebnou péči.

Nositel pojištění vydá k provádění ustanovení § § 48 a 49 směrnice, jež vyžadují schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví.

Zdráhá-li se poživatel invalidní pense nebo žadatel o invalidní pensi bezdůvodně podrobiti se léčebné péči a dá-li se předpokládati, že by jeho invalidita léčebnou péčí byla odvrácena nebo odstraněna, může býti invalidní pense dočasně zcela nebo zčásti zastavena, po případě její přiznání odepřeno, byl-li pojištěnec na tyto následky předem upozorněn.

(1) Nositel pojištění zřídí mimořádný podpůrný fond odděleně účtovaný. V případech hodných zvláštního zřetele může nositel pojištění z prostředků tohoto fondu poskytovati podpory.

(2) Z prostředků fondu může nositel pojištění poskytovati také výbavy při narození dítěte pojištěnce (pojištěnky). Namístě výbavy může býti poskytnuta peněžitá podpora.

(3) Směrnice o opatření prostředků pro podpůrný fond a o poskytování podpor vydá na návrh nositele pojištění ministr sociální péče.

Prostředky potřebné pro hornické pensijní pojištění se opatřují,

1. pojistným,

2. dávkou z uhlí,

3. příspěvkem státu.

Pojistné hornického pensijního pojištění činí 15% výdělku (§ 55). Z pojistného hradí podnik 10% výdělku a pojištěnec 5% výdělku. Za pojištěnce, který je zaměstnán bezplatně (ve výcviku), hradí pojistné podnik.

(1) Pojistné se určí v procentech z měsíčního výdělku (§ 3), nejvýše však z výdělku 6.000 Kčs měsíčně.

(2) K jednorázovým odměnám, pokud je lze považovati za mzdu, se přihlíží pro výpočet pojistného jen v tom období, v němž byly poskytnuty.

Pojistné se neplatí za dobu, po kterou pojištěnec požíval nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a neměl nároku na mzdu. Totéž platí obdobně o době, po kterou pojištěnka požívala podpory v šestinedělí a neměla nároku na mzdu.

(1) Podniky (závody) odvádějí zároveň se svým podílem na pojistném také podíly pojištěnců; jsou oprávněny zadržeti podíly pojištěnců na pojistném z jejich mzdy. Srážky se rozvrhnou stejnoměrně na mzdová období.

(2) Neprovedené srážky lze učiniti dodatečně při příští výplatě mzdy, později jen tehdy, jestliže podnik (závod) neprovedl srážku beze své viny a dodatečně zaplatil celé pojistné.

Pojistné, které podnik (závod) zadržel pojištěnci ze mzdy, jest statkem podniku svěřeným.

(1) Podniky (závody) jsou povinny odvésti bez předpisu plné pojistné nositeli pojištění nejpozději do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž má býti zaplaceno. Nedoplatky pojistného se úročí 4% ode dne splatnosti.

(2) Ministr sociální péče může vydati podrobná ustanovení o srážce pojistného a o způsobu jeho vybírání.

(1) Dlužné pojistné s příslušenstvím může nositel pojištění (§ 80, odst. 1) vymáhati soudní exekucí na podkladě vykonatelného výkazu nedoplatků. Doložku vykonatelnosti připojí nositel pojištění.

(2) V řízení konkursním a vyrovnávacím ožívají tyto nedoplatky stejného pořadí jako nedoplatky daňové.

(1) Neplní-li podnik (závod) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti povinnost vésti a uchovávati záznamy podle § 4 nebo plní-li ji toliko nedostatečně, takže výdělek nelze zjistiti, nebo odmítá-li podnik (závod) předložení záznamů, může býti pojistné vyměřeno z nejvyššího započitatelného výdělku.

(2) Nejsou-li přihlášky řádně podávány, může nositel pojištění podle svého uvážení určiti počet pojištěnců, za něž jest odváděti pojistné.

(3) Nebyla-li po vystoupení ze zaměstnání učiněna včas odhláška, může nositel pojištění požadovati zaplacení pojistného až do odhlášení.

Kdo nabyl podniku (závodu), ručí za pojistné, jež měl platiti předchůdce, a to nejvýše za dobu 18 měsíců před nabytím. Ručení podle předpisů občanského práva není tímto ustanovením dotčeno.

(1) Jestliže bylo zaplaceno pojistné za pojištěnce, který náležel k jinému odvětví důchodového pojištění, převede se na příslušné odvětví pojištění a považuje se za pojistné právem a včas zaplacené.

(2) Při sporu o pojistnou příslušnost jest až do rozhodnutí platiti pojistné dále dosavadnímu nositeli pojištění.

(1) Neprávem zaplacené pojistné může býti požadováno nazpět do dvou let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém bylo zaplaceno.

(2) Vrácení pojistného nelze požadovati, byla-li již přiznána dávka.

(3) Nárok na vrácení pojistného přísluší pojištěnci, pokud mu bylo sraženo se mzdy, jinak přísluší podniku (závodu).

(4) Doby, v nichž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávku, se nezapočítávají do lhůty podle odstavce 1.

Pojistné, které bylo zaplaceno v mylném předpokladu, že tu jest pojistná povinnost a které není požadováno zpět, považuje se za pojistné dobrovolného pokračování v pojištění, pokud k němu byl pojištěnec v době jeho placení oprávněn.

(1) Nárok na nedoplatky pojistného se promlčuje ve dvou letech od skončení kalendářního roku, ve kterém se pojistné stalo splatným, pokud nebylo zadrženo úmyslně.

(2) Promlčení nedoplatků pojistného se přetrhuje.

1. upomínkou nositele pojištění,

2. prohlášením podniku (závodu) nebo pojištěnce vůči příslušnému nositeli pojištění, že zaplatí dodatečně,

3. zahájením sporu o pojistné nebo o nároky na dávky.

Ustanovení §§ 55 až 62 a § 66 platí obdobně pro pojistné nemocenského pojištění.

Ze zaplaceného pojistného jest nejprve uhraditi pojistné pensijního pojištění.

(1) Z uhlí vytěženého na území Československé republiky nebo dováženého z ciziny na toto území se vybírá dávka pro hornické pensijní pojištění. Dávka může býti započítána do ceny uhlí.

(2) Uhlím ve smyslu odstavce 1 se rozumějí veškeré druhy kamenného a hnědého uhlí, dále veškeré pevné druhy paliva z nich vyrobeného (koks, brikety atd.).

(3) Předpisy o dávce z uhlí platné pro horní podniky platí obdobně pro podniky, v nichž se uhlí dále zpracuje.

(1) Dávku je povinen platiti z uhlí těženého na území Československé republiky horní podnik, z uhlí dováženého na toto území z ciziny ten, kdo uhlí dováží (dovozce).

(2) Dávka z uhlí vytěženého na území Československé republiky se odvádí nositeli pojištění (§ 80, odst. 1) podle místa podniku (závodu). Dávku z uhlí dováženého z ciziny odvádí dovozce nositeli pojištění (§ 80, odst. 1) příslušnému podle místa určení dodávky.

(3) Z téhož uhlí vybírá se dávka jen jednou. Bylo-li uhlí odevzdáno k dalšímu zpracování (zhodnocení) koksovně, briketárně nebo jiné výrobně, provozovaným na důlním podniku, platí se dávka podle volby podniku buď z uhlí k tomu použitého nebo z vyrobeného pevného paliva. K důlnímu podniku náležejí veškeré budovy, zařízení a prostory určené k dobývání, úpravě, zhodnocení a nakládání uhlí.

(4) Povinnost platiti dávku vzniká při uhlí těženém na území Československé republiky jeho vypravením z dolu nebo užitím jeho uvnitř důlního podniku, při uhlí dodaném na území Československé republiky jeho dovezením. Dávku jest zaplatiti nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni vzniku platební povinnosti. Předpis dávky se nevyžaduje.

(5) Dávka činí za každý metrický cent hnědého uhlí a hnědouhelných briket. 35 hal. kamenného uhlí, kamenouhelných briket a bullet.........45 hal. koksu použitého k výrobě surového železa ve vysokých pecích v Československé republice.......30 hal. ostatního koksu........50 hal.

(6) Nedoplatky dávky se úročí od splatností (odstavec 4, druhá věta) 4%.

Dávka se nevybírá z uhlí, jež

a) horní podnik spotřebuje k provozu a udržování závodu,

b) poskytuje uhelný horní podnik bezplatně nebo nejvýše za režijní cenu svým zaměstnancům, pensionovaným zaměstnancům nebo jejich vdovám pro vlastní domácí potřebu, pokud výměra těchto deputátů byla schválena báňskými úřady nebo odpovídá úředně vyhlášeným tarifům,.

c) dodá uhelný horní podnik z vlastní těžby zdarma nebo nejvýše za režijní cenu závodním školám, nemocnicím, jídelnám, zařízením bratrských pokladen nebo takovým závodním ústavům a zařízením, jež slouží k dobru zaměstnanců nebo uhelného podniku horního,

d) se vyveze přímo z dolu nebo výrobny do ciziny,

e) bylo vytěženo mimo území Československé republiky a tímto územím se prováží nebo které se dříve, než se dávka stala splatnou, z tohoto území odvezlo,

f) s sebou vezou parní stroje pro vlastní pohon z území mimo Československou republiku.

Ministr sociální péče může se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a po slyšení nositele pojištění (§ 80, odst. 1), snížiti dávku z domácího hnědouhelného lupku (hnědouhelného odpadového uhlí proplástkového), spotřebovaného v elektrických podnicích všeužitečných nebo v podnicích obecně prospěšných, až o polovinu. Za stejných podmínek může býti snížena dávka z lignitu až o tři čtvrtiny.

Až do zapravení dávky vázne na uhlí zástavní právo za dlužnou dávku. Práva třetí osoby zůstávají nepovšimnuta, pokud věděla nebo při náležité péči věděti mohla, že dávka nebyla zapravena.

Kdo nabyl podniku (závodu), ručí za dávku, již měl platiti předchůdce, a to nejvýše za dobu 18 měsíců před nabytím. Ručení podle předpisů občanského práva není tímto ustanovením dotčeno.

Kdo je povinen platiti dávku (§ 70, odst. 1), může si ji odečísti od základu daně z obratu.