S hlediska hospodářské péče o hornictví bude úkolem báňských úřadů prováděti dohled nad národními podniky hornickými, aby hornický provoz se dál podle zásad hospodářsky a technicky správného dobývání. Sledování technického pokroku v oboru hornickém doma i za hranicemi, šetření o otázkách pracovních metod a pracovní morálky, péče o získání pracovních sil a výchovu hornického dorostu, racionalisace a mechanisace hornického provozu jsou další úkoly určené báňské administrativě. Za účelem vyhledávání užitkových ložisek podle vl. nař. č. 148/1943 Sb. bude se pokračovati v.průzkumných pracích již započatých. Nové průzkumné práce budou zaměřeny k úkolům vyplývajícím z dvouletého hospodářského plánu.

S bezpečnostní stránky bude sledováno dodržování bezpečnostních předpisů a udržování báňských podniků v bezpečném stavu. V souvislosti s tím přikročí se k reorganisaci záchranné služby. Báňské úřady budou se zabývati též studiem příčin silikosy a anthrakosy a studiem prostředků, jak tomuto ohrožení zdraví horníků čeliti, dále ochranou povrchu a zkoušením nových výbušin a jejich používání při hornickém provozu. Sledování zdrojů nebezpečí a zpracování mzdové a úrazové statistiky jsou další úkoly báňské policie. V rámci organisace báňských úřadů počítá se s reorganisací revírních báňských úřadů.

Ústav bude pokračovati ve zpracování a vydávání přehledných i podrobných map geologických a přehledných map pedogeologických, jakožto základních podkladů pro osidlovací a stavebně technické plánování a pro využití nerostných surovin.

Ústav bude prováděti výzkum uhelných ložisek. Naftová ložiska budou podrobena výzkumu geologickému i technickému. Bude se pokračovati v systematickém výzkumu lomových oblastí a pracovati na souborném zpracování ohnivzdorných surovin a slévárenských písků. Bude soustavně pracováno na geologických podkladech pro regionální plánování pozemních komunikací i vodních cest a velkých staveb inženýrských, zejména Labsko-dunajského kanálu a energetického využití horní Vltavy. V dohodě se Státním úřadem plánovacím budou vypracovány pedogeologické podklady pro regulační plány sídlišť některých míst. Bude pracováno na vyhledávání vodních zdrojů, dále na soustavném plánování vodovodního zásobování oblastí chudých na pitné vody, jakož i na dokončení přehledného hydrogeologického výzkumu zřídel minerálních vod.

Chemická laboratoř bude se zabývati analysou hornin, rud, minerálů, vod, nafty a plynů a systematicky sledovati po chemické stránce ložiska rudy železné a niklové. Bude prováděti dále systematický výzkum uranových rud jáchymovských a surovin keramických, systematický výzkum jodových minerálních vod a rozbory větších zřídel minerálních vod, rašelin a bahen.

V oboru geofysikálním bude se ústav zabývati magnetickými a gravitačními měřeními především pro naftový výzkum na jižním Slovensku. Budou provedena též geoelektrická měření pro projekty údolních přehrad.

Bude dobudováno oddělení mineralogicko-petrografické, jehož vybavení nemohlo býti provedeno v roce 1946 pro nedostatek potřebných přístrojů.

Ústav bude pokračovati též v činnosti publikační.

V oboru energetiky bude pečováno o to, aby celková spotřeba energie požadovaná v rámci dvouletého plánu byla kryta výrobou v plné míře a způsobem pro celek nejvýhodnějším, t. j. při nejdokonalejším využití přírodních zdrojů energie a stávajících zařízení.

V elektrárenství bude nutno usilovati, aby rekonstrukcí a výstavbou elektrárenských zařízení byl odstraněn všeobecný nedostatek pohotových výkonů v elektrárnách, který jest zejména v r. 1947 a začátkem r. 1948 očekávati. Nedostatek obvyklých reserv a možnost větších poruch ve výrobnách a přenosu povede k účelnému řízení spotřeby elektrické energie. Skutečnost, že většinu elektřiny vyrábějí až dosud stále ještě ostatní sektory průmyslové ve svých závodních elektrárnách, bude nutiti k tomu, aby došlo k nejtěsnější technické spolupráci elektráren sektoru znárodněného v energetice se všemi ostatními sektory. Zvýšeným dozorem na výstavbu elektrárenských zařízení s hlediska technické a hospodářské účelnosti, zejména větším využitím normalisace, typisace a nových vymožeností techniky bude napomáháno k zhospodárnění a rozšíření možností spotřeby energie v jednotlivých oborech podnikání a v domácnostech. Za tím účelem budou mobilisovány všechny volné pohotové výkony v dosavadních závodních elektrárnách a bude sledována urychlená oprava stávajících elektráren a výstavba nových elektráren. S tím souvisí též elektrisace venkova, t. j. výstavba nových místních rozvodných sítí a jejich připojení na sítě národních energetických podniků, při čemž se počítá s finanční podporou státu v rozsahu stanoveném novelou k zákonu č. 139/1926 Sb. o finanční podpoře elektrisace venkova.

V plynárenství bude v roce 1947 pokračováno v rekonstrukci a opravách plynárenských zařízení k doplnění výrobní kapacity a ke zlepšení výroby. Zvláštní pozornost bude věnována výstavbě dálkových plynovodů, jejichž rozšířením a prodloužením se využije co nejhospodárněji plynu vyráběného přímo na uhelných dolech (Stalinovy závody), v koksárnách (Ostravsko) anebo na místech přirozeného výskytu (jihomoravský zemní plyn). S tím souvisí též výstavba nových místních rozvodných plynovodů a jejich připojení na dálkové plynovody se zamýšlenou státní podporou obdobně jako v elektrárenství.

Tepelná zařízení v průmyslových podnicích, která utrpěla značné škody událostmi válečnými, bude nutno uvésti do stavu schopného provozu ve směru co nejdokonalejšího hospodaření tepelnou energií. Připravuje se zavedení povinného dozoru na tepelné hospodářství v průmyslových podnicích a i jiných zařízení a bude věnována zvýšená pozornost výzkumu tepla a budování tepláren. Ve službě tepelně-technické a kotelní bude udržován stálý styk s technickou praksí, jakož i vývojem a pokrokem v tomto oboru.

V roce 1947 bude přikročeno k reorganisaci cejchovních úřadů a novému rozdělení jejich územní působnosti. Nedostatek technických úředníků v cejchovní službě má býti nahrazen motorisací cejchovní služby při zmenšeném počtu úřadů, účelným soustředěním zkušebních stanic na cejchování manometrů, jakož i vybavením úřadů jiným potřebným technickým zařízením. Bude pokračováno ve stycích ČSR s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži, jehož jest ČSR členem.

Puncovní služba má býti od 1. ledna 1947 oddělena od služby cejchovní (jako do r. 1938) Připravuje se nová organisace této služby a jejích správních jednotek. Ve výkonné službě bude se prováděti zkoušení drahých kovů a rud, jakož i práce výzkumné v oboru drahých kovů a jejich slitin. Budou opět zavedeny pravidelné úřední prohlídky na výrobu a prodej zboží z drahých kovů a na prodej zapalovačů v souvislosti s vybíráním daně ze zapalovačů.

V rámci působnosti cejchovního ředitelství bude obstarávána též agenda pro zkoušení ručních střelných zbraní.

V rámci legislativních prací dokončí patentní úřad v roce 1947 přípravné práce k osnově zákona o některých opatřeních z oboru živnostenské ochrany a započne s pracemi na vydání zákona o ochraně užitných vzorů a nového patentního zákona. Dále jest na programu řešení některých mezinárodních otázek, týkajících se živnostenského vlastnictví a patentů.

V oboru patentových přihlášek a patentů lze počítati v roce 1947 s udělením asi 1.200 patentů. Podle tendence množství podávaných přihlášek lze počítati s podáním 6.000 až 7.000 nových přihlášek. Splnění těchto úkolů vyžádá si doplnění stavu technických úředníků, jejichž nynější stav je nedostačující

V oboru působnosti ministerstva vnitřního obchodu budiž uvedena kromě vnitřních správních záležitostí osobních a věcných v prvé řadě: činnost živnostensko-právní, sestávající z přípravy prací převážně legislativních, týkajících se úpravy živnostenského podnikání, jako na př.: osnova zákona o průkazu způsobilosti u obchodních cestujících, osnova vládního nařízení o průkazu odborné způsobilosti u koncese pohřebnické, osnova zákona o učebním poměru a odborném výcviku učňů a jiné.

V oboru obchodních společností vyřizuje ministerstvo vnitřního obchodu záležitosti společností akciových, komanditních společností na akcie, komanditních společností a společností s ručením obmezeným a veřejných obchodních společností. Jde tu zejména o fuse, zvýšení a snížení akciového a kmenového kapitálu, změnu předmětů podnikání a s nimi související změnu stanov a společenské smlouvy, případně likvidaci obchodních společností. V agendě této bude i v roce 1947 pokračováno.

V družstevnictví ministerstvo vnitřního obchodu působí a bude dále působiti k odčinění škod, které nacistický režim družstevnictví způsobil. Jde tu především o obnovení činnosti českých družstev v pohraničí nacisty zrušených a o navrácení majetku, který jim byl odňat.

Při dalším rozvoji družstevního podnikání bude dbáno, aby toto se vyvíjelo účelně. Dosavadní stav družstev bude přezkoumán a bude usilováno, aby v družstevnictví převyšovala kvalita kvantitu. Budou podporovány snahy o zjednodušení poměrů sloučením družstev stejného druhu podnikání v témže místě nebo oblasti, když úkoly těmito družstvy sledované bude moci stejně dobře, ne-li lépe, plniti - jedno řádně organisované družstvo. K nejvážnějším úkolům ministerstva náleží řešení poměrů mezi podnikáním soukromým a podnikáním družstevním. Otázku tuto bude ministerstvo posuzovat v prvé řadě s hlediska hospodářského. Výstavba našeho nového hospodářského života bude ještě vyžadovat tolik práce, že je a bude tu široké pole působnosti jak pro podnikání soukromé, tak i pro podnikání družstevní. Družstevní forma je konečně i vhodným nástrojem k povznesení hospodářské úrovně i obchodnického stavu. K tomuto nazírání dospívá se i v kruzích obchodníků, kteří sami usilují o vybudování sítě nákupních družstev organisovaných regionálně, aby se tak stala základnou účelné a spravedlivé distribuce s ohledem na hospodářské poměry a potřeby kraje.

V oboru organisační a administrativní péče o službu živnostensko-zvelebovací bylo a bude dále usilováno o prohloubení jednotného vedení a usměrňování ústřední a výkonné spojovací agendy a to nejen úředním stykem administrativním, nýbrž trvalým a bezprostředním stykem činitelů jednotlivých ústavů pro zvelebování živností se zástupci ministerstva. S administrativním dozorem na službu živnostensko-zvelebovací souvisí i věcná péče o provoz samosprávných ústavů pro zvelebování živností a o jejich rekonstrukci a dobudování po válečných a okupačních škodách. Je stálou snahou, aby naše živnostnictvo drželo krok se světovým technickým a hospodářským pokrokem. Každé opatření zvelebovací znamená zvýšení produktivity, zvýšení jakosti výrobků i usměrnění oběhu statků, tedy zvýšení úrovně našeho hospodářského života a zvýšení síly a významu živnostenského stavu. Proto výdaje v živnostensko-zvelebovací službě nutno právem považovati za výdaje produktivní.

Připravuje se nová organisace výzkumnické a zkušebnické činnosti i pro účely živnostenského a obchodního podnikání v rámci dvouletky. Systematické a plánovité zvelebovací službě bude věnována zvýšená pozornost živnostníkovi jako osobě a zejména živnostenskému dorostu, a to i v oboru domácké práce, sloužící zejména k zakotvení tradičních nebo nových oborů domáckého podnikání.

Mezi stěžejní úkoly ministerstva vnitřního obchodu v rozsahu činnosti v roce 1947 patří přebudování organisace hospodářské samosprávy, pokud se dotýká kompetence ministerstva vnitřního obchodu.

Podle budovatelského programu bude na podkladě zásad vypracovaných za součinnosti zúčastněných ministerstev generálním rekretářem Hospodářské rady a na základě příslušných norem podle těchto zásad vydaných provedena ministerstvem vnitřního obchodu přestavba Ústředního svazu obchodu a jeho složek a dále Obchodních a živnostenských komor a Ústředního svazu pro cizinecký ruch.

Přestavbou ústředních svazů, které byly za okupace vybudovány v dimensích, odpovídajících potřebám válečného hospodářství, dojde ke kýženému zjednodušení a zdemokratisování hospodářské samosprávy. Reformou obchodních a živnostenských komor a jich zapojením do jednotné sítě hospodářství bude odstraněna dvojí kolej hospodářské samosprávy a zabezpečena koordinace zájmů jednotlivých hospodářských odvětví.

Studium otázek vnitřního trhu je sledováno za pomoci Ústavu pro vnitřní obchod u Obchodní a živnostenské komory v Praze. Aby tento mohl dostáti požadavkům naň kladeným, je třeba, aby došlo k uskutečnění návrhu zákona o zřízení Státního ústavu pro vnitřní obchod, jehož projednávání v meziministerském připomínkovém řízení bylo zatím vzhledem k námitkám některých ministerstev zastaveno.

V oboru plánování spolupracuje ministerstvo vnitřního obchodu na návrzích Státního ústavu plánovacího, pokud jde o výrobní a spotřební plány pro jednotlivé výrobní obory s úřadem osidlovacím a statistickým.

S ministerstvem sociální péče spolupůsobí ministerstvo při přípravě všech úprav a otázek z oborů výdělkových, mzdových, platových, pracovních podmínek a získání pracovních sil. Ministerstvo je též členem Ústřední komise pro organisování národní soutěže ve výstavbě republiky.

V intencích směrnic pro dvouletý budovatelský plán jsou zkoumány návrhy distribuční soustavy jednotlivých Ústředních ředitelství znárodněného průmyslu a ve spolupráci s odbornými skupinami Ústředního svazu obchodu připravuje se úprava distribuce v jednotlivých oborech.

Ve spolupráci s Československým úřadem pro hospodářskou pomoc a obnovu zařizuje ministerstvo vnitřního obchodu distribuci veškerých dovážených textilií, bot, mýdla a ostatního zboží, které spadá do zdejší kompetence. Odstraňují se závady v distribuci zboží UNRRA a spolupůsobí se při určení dovozního programu zboží UNRRA.

V agendě veletrhů byly konány četné porady a schůze se zástupci různých resortů, svazů a hospodářských korporací, týkající se úspěšného provedení podzimního veletrhu v Praze.

Pokud jde o trhy jiné, poukazuje se na libereckou výstavu "Budujeme osvobozené kraje", dále na plzeňské výstavní trhy a j. Současně byla řešena otázka celkového řízení výstavnictví po stránce obchodně-politické a jest připravován příslušný návrh zákona, pokud jde o řízení této politiky ministerstvem vnitřního obchodu.

Řešeny jsou dále otázky nové úpravy balení potravin, úpravy prodejní doby v obchodech a živnostech, nové vydání obchodních legitimací pro obchodní cestující, otázky Veřejných skladišť, kartelů, syndikátů, burs, potravního kodexu a j.

V oboru veřejných dodávek pokračuje ministerstvo jednak v plánovitém uspokojování spotřeby zboží z oboru živnostenského a průmyslového podnikání, zejména textilního, koženého a gumového zboží, jakož i radiopřijimačů, tiskovin a j.

V roce 1947 bude příslušná činnost v tomto oboru systematicky prohloubena v postupném přizpůsobování předpisům zadávacího řádu. Tím bude účinně vyhověno naléhavé potřebě doby opatřiti pro státní úřady, ústavy a podniky potřebné zboží na prospěch státní finanční správy co nejvýhodněji a za ceny soutěžní, a působeno tak nejúspěšněji k zdravému snižování cen.

Ministerstvo vnitřního obchodu dozírá na vedení známkových rejstříků obchodních a živnostenských komor, zkoumá tuzemské známky a nařizuje výmaz nezpůsobilých.

Vede Ústřední známkový rejstřík (§ 17 znám. zákona).

Rozhoduje o stížnostech do rozhodnutí obchodních a živnostenských komor ve věcech známkových.

Vede rejstřík známek podle zákona ze dne 17. března 1921, č. 128 Sb. z. a n. pro původní odrůdy osiv a sádí.

Obstarává veškeré úkony, které ukládá známkovému úřadu země původu, Madridská úmluva ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek (č. 24 Sb. z. a n. z r. 1933) a prováděcí předpis k ní vydaný (č. 25 Sb. z. a n. z r. 1933).

Zkoumá a předkládá Mezinárodnímu úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bernu žádosti za mezinárodní zápis známek tuzemských (čl. 1).

Vede seznam mezinárodních známek a provádí v něm změny nastalé v jejich právním stavu (předpisy, výmazy a j. operace).

Rozhoduje o žalobách na výmaz známek (§ 21, lite) známkového zákona.

Vydává rozhodnutí a podává posudky k trestním soudům v otázkách uvedených v § 30 známkového zákona.

Připravuje ratifikaci a vnitrostátní provedení londýnské revise Pařížské a Madridské úmluvy.

Péče o cestovní ruch bude mít v budoucí hospodářské politice Československa význam nepochybně větší, než mívala kdysi: Jednak budou se výrobní obory zemědělství a průmyslu zřejmě orientovati ve směru jakostním a bude tedy cestovní ruch, zvláště cizinecký, v budoucnu význačnou podporou jeho odbytu.

Zdárný a zdravý cestovní ruch předpokládá dvojí:

1. cestovní zajímavosti a technickou jich přístupnost v zemi za současného vytvoření zájmu o ně (nábor) a

2. účinnou spolupráci všech činitelů v zemi, kteří na cestovním ruchu mají jakýkoli zájem.

Ministerstvo se stále stará, aby co možno nejdříve byly vyjasněny právní poměry podniků cestovního ruchu, pokud byly pro stát zkonfiskovány, nejrychlejším provedením osídlovacího řízení ve smyslu dekretu č. 108/1945 Sb., pročež byly již připraveny všecky theoretické podklady.

Po dokončení provozní obnovy ubytovacích podniků po živnostensku provozovaných bude Instruktorát pro podniky ku přechovávání cizinců při ministerstvu vnitřního obchodu soustavně pečovati o jejich zvelebování podle soudobých požadavků cestovního ruchu.

Instruktorát pro podniky k přechovávání cizinců bude pokračovati ve své poradní a revisní službě podle zákona č. 649/1919 Sb. ve snaze zabezpečiti stálý vzestup celkové úrovně našich ubytovacích živností. Pro rok 1947 bude vydán též seznam hotelů ve Velké Praze, dále samostatný seznam hotelů v zemi České a Moravskoslezské a ve spolupráci s povereníctvem pre priemysel a obchod též cizojazyčné vydání seznamu hotelů "A" a "B" v ČSR

Odbornému vzdělání hostinského dorostu věnuje ministerstvo patřičnou pozornost zejména tím, že se bude i nadále starati o řádné věcné vybavení hotelové školy v Mariánských Lázních a hostinské školy v Brně.

Jedním z nejdůležitějších součinitelů při tvorbě dobré a zdravé tradice cestovního ruchu v zemi a nejúčinnějším prostředkem k potírání zhoubného cizineckého ruchu pasivního je nepochybně turistika a zimní sporty. Úkolem ministerstva bude tedy vytvořiti jednotnou národní organisaci turistickou a lyžařskou, ve spolupráci s nimi vybaviti naše hory turistickými a lyžařskými chatami a noclehárnami, jakož i jinakými zařízeními, jako pomocné a záchranné služby, sjezdové dráhy, lyžařské můstky, výtahy a lanovky. Několik nejvýznačnějších území Krušných hor, Krkonoš, Jeseníků i Beskyd bude vybudováno jako zvláště vybavená střediska letního ozdravného a zimního lyžařského ruchu, která se tak stanou i nositeli cestovního ruchu ze zahraničí.

V tuzemsku bude se pracovati na propagačním využití všech významnějších událostí cestovního ruchu, případně budou uspořádány vlastní vhodné propagační podniky, z nichž nejdůležitějším má býti mezinárodní výstava cestovního ruchu v Praze r. 1947.

Aby zabráněno bylo nepřístojnostem, jež by z této mnohosti zájmů mohly vzniknouti, jest potřeba normativně zabezpečiti a upraviti spolupráci všech těchto veřejných i soukromých zájemců. Uzákonění již hotového návrhu osnovy zákona o cestovním ruchu a jeho provedení za současné likvidace nedostačujících organisací dosavadních bude organicky dalším úkolem ministerstva.

V oboru vydávání technické literatury a j. technických pomůcek zamýšlí ministerstvo vydat odborné pokyny pro sběr surovin, pokyny v souvislosti s prováděním normalisace zboží, vypsat některé soutěže v racionálním využití odpadů, soutěž na nejvhodněji zařízené stálé stánky obchodní, soutěž na vzorná prodejní skladiště a soutěž na zmechanisování některých úkonů v distribuci.

Pronikání technického pokroku do všech složek hospodářského života bude mít za následek i větší uplatňování se technicky také v procesu distribučním, než tomu bylo až dosud. Technické výzkumnictví a zkušebnictví bude povoláno také k řešení různých problémů v obchodě se vyskytujících.

Ministerstvo vnitřního obchodu řídí národní správu velikých obchodních podniků a domů a činností národních správců zasahuje podstatně do distribuce. Při kontrole národních správ se zjistilo, že převážná většina národních správců ustanovených zdejším úřadem se osvědčila.

Také v oboru spedice, která tak úzce souvisí se správným chodem velkoobchodu, zasahuje ministerstvo svými národními správami. Podle vládního usnesení zavádí ministerstvo národní správy do hotelových a ubytovacích podniků kategorie "A" a "B". Cizinec musí nalézti v podnicích kromě správného léčebného ošetření vše to, na co je zvyklý. Při volbě národních správců hotelových bylo a je proto postupovati velmi opatrně. Uvedení těchto podniků do provozu vyžádalo si značné finanční pomoci, jež poskytována byla z úvěrů daných k disposici reeskontním ústavem neb jinými úvěry, jež sloužily jednak jako úvěry investiční a jednak jako úvěry provozní. Bez těchto nebylo by bývalo možno zahájiti provoz podniků, jež okupací a bojovými událostmi přespříliš utrpěly. Ministerstvo hledělo a působilo, aby podnikány byly investice rázu trvalého.

Pro řízení oběhu a spotřeby statků a provádění kontroly má ministerstvo vnitřního obchodu právní základ ve vládním nařízení č. 175/43 Sb., o oběhu zboží a vládním nařízení č. 29/40 Sb., o hospodaření odpadky a vládním nařízení č. 312/39 Sb., o povinném sběru kostí a rohoviny.

Ministerstvo vnitřního obchodu obhospodařovalo po revoluci toto zboží: textilní, obuv všeho druhu, pneumatiky, mýdlo, chemické a pharmaceutické výrobky a asi 250 druhů různých výrobků ze železa a kovů, dále výrobky z porculánu a kamenin, skla, dřeva a papíru, peří a j.

Na základě uvedených norem byla vydána celá řada vyhlášek a oběžníků, kterými byly republikovány dosavadní předpisy o hospodaření spotřebními statky a přizpůsobeny novým změnám hospodářským a administrativním poměrům. Při tom byla bedlivě sledována možnost uvolniti z řízené distribuce ty předměty, jejichž výroba, resp. dovoz by mohly krýt spotřebu, takže by nemusely být obhospodařovány. U některých výrobků, které nemohly být z řízené distribuce uvolněny, bylo přikročeno alespoň k ulehčení odběru (vydání některých druhů obuvi na šatenku).

Pro rok 1947 jest však nadále počítati s obhospodařováním textilií, především vlněných tkanin, obuvi, některých výrobků ze železa a kovů, jako šicích jehel, náčiní pro zemědělce, obutých jízdních kol a obutých přívěsných vozíků k jízdním kolům, elektrických sporáků, kancelářských strojů, šicích strojů, rozhlasových přijimačů a mýdlových výrobků, korkového linolea, mořských hub, surové perletě, velopneumatik, obručí pro potahové vozy, hodinek, budíků, technických stopek, fotopotřeb a sběrných surovin všeho druhu.

Při tom jest vzíti v úvahu, že v roce 1947 pominou dodávky UNRRA a že dovoz z ciziny bude nutno krýti zvýšeným vývozem, takže vnitřní trh může býti zeslaben v těch produktech, kterých jest sice vyráběno dostatek, avšak které budeme musit použít k účelům vývozním.

Distribuce nových a opravených obručí pro motorová vozidla byla na základě usnesení vlády ze dne 14. května 1946 přenesena vyhláškou ministra vnitřního obchodu č. 1408 ze dne 8. června 1946 (Ú. 1. I., č. 101/46) na Ústřední rozdělovnu minerálních olejů a pohonných látek v dohodě s ministerstvem dopravy.

V oboru sběru starých a odpadových surovin bylo snahou ministerstva vnitřního obchodu podchytiti hned od dob revoluce co nejvíce starého materiálu, jehož má průmysl dnes více než kdy jindy zapotřebí jako suroviny. Za tím účelem byla síť oprávněných obchodů s odpadky, existující na území býv. protektorátu, rozšířena i na pohraničí.

O činnosti ministerstva zahraničního obchodu v roce 1946 a o jeho programu na rok 1947 lze uvésti toto:

V oboru obchodní politiky byly sjednány obchodní dohody s Belgií, Bulharskem, Dánskem, Finskem, Francií, Holandskem, Islandem, Jugoslávií, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem, SSSR, Švýcarskem, Tureckem a Velkou Britannií. Většina těchto dohod navazuje ve svých podmínkách na dohody sjednané před válkou a téměř všechny byly uzavřeny vzhledem k dosud neurovnaným poměrům cenovým, dopravním a pod. na krátkou dobu (6 měsíců, maxim. 12 měsíců). V běhu jsou jednání o obchodní dohodu s USA a státy Jižní Ameriky. Lze míti za to, že v brzké době bude dohodnuta smlouva s Italií a Rakouskem. Pokud jde o smlouvu s SSSR byla vyhláškou č. 6 ministra zahraničního obchodu ze dne 1. srpna 1946 (Úřední list č. 160/1946) zřízena Kancelář zmocněnce pro obchod se SSSR. Výdaje této Kanceláře, která slouží k plnění úkolů, jež přísluší obstarávati zmocněnci podle článku 5 Dohody, byly v rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu zařaděny do zvláštního paragrafu.

V oboru povolování dovozu a vývozu zboží podle dekretu presidenta republiky č. 113/1945 Sb. a vyhlášek na jeho základě vydaných, rozsah úkolů stále stoupá. Zatím co v lednu t. r. bylo kladně vyřízeno pro dovoz a vývoz cca 2.400 žádostí na úhrnnou částku necelých 900 mil. Kčs, bylo v červenci t. r. kladně vyřízeno již více než 9.300 žádostí na úhrnnou částku 3.600 mil. Kčs. Avšak ani tyto cifry nejsou konečné a nutno počítati s jejich zvýšením.

V oboru hospodářské propagace a informace bylo započato v druhé polovině roku 1946 s vysíláním obchodního dorostu do ciziny. Tato akce má značný význam pro vyškolení dorostu, aby tento mohl úspěšně pracovati pro náš zahraniční obchod. Smíšené obchodní komory, jak v cizině tak i v tuzemsku, vyvíjejí stále intensivnější činnost. V roce 1946 podařilo se uskutečniti účast na třech důležitých mezinárodních veletrzích, a to v Utrechtu (30. března - 8. dubna), v Paříži (25. května - 10. června) a ve Stockholmu (24. srpna - 2. září). Veškeré tyto účasti skončily s úspěchem velmi dobrým. Pokud jde o cizinecký ruch zúčastnilo se ministerstvo zahraničního obchodu svými zástupci několika mezinárodních porad turistických organisací a institucí cestovního ruchu. Cizinecký ruch byl propagován propagačními letáky, publikacemi a články v zahraničních časopisech. Ministerstvo zahraničního obchodu mělo účast na zájezdech příslušníků britské a americké armády.

Tiskové oddělení ministerstva zahraničního obchodu vydává resortní čtrnáctideník "Zahraniční obchod" pro naše vývozce a dovozce a hospodářské bulletiny, vydávané týdně pro informaci ciziny rusky, anglicky a francouzsky. V oboru neperiodických publikací byl vydán u příležitosti zahraničních veletrhů propagačně-informační materiál v jazyce francouzském, holandském a švédském.

Jedním z nejdůležitějších úkolů ministerstva zahraničního obchodu jest vybudování dobré zahraniční obchodní služby. Ve smyslu usnesení vlády ze dne 13. XI. 1945 budou tuto službu vykonávati obchodní přidělenci u čs. zastupitelských úřadů v cizině, kteří jsou ustanovováni ministerstvem zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí. Jmenováni byli již obchodní přidělenci pro Sovětský Svaz, Spojené Státy Severoamerické, Velkou Britannii a Britskou Indii. Ve vysílání dalších se pokračuje, a to tak, aby v roce 1947 byli tito již na všech místech důležitých pro náš zahraniční obchod.

V roce 1947 bude úkolem obchodní politiky sjednati obchodní dohody se státy, s kterými jsme v bezesmluvním stavu anebo nemáme poválečnou dohodu o výměně zboží. Při tom bude nutno usilovati o zjednodušení systému dosud sjednaných obchodních dohod a pokud jde o smlouvy nové, sjednati je tak, aby zaručovaly širší rozsah výměny zboží a výměnu na delší dobu. Nelze však zůstati jen při sjednání smluv, nýbrž nutno také dbáti toho, aby sjednané smlouvy byly realisovány. Bude proto ministerstvo sledovati realisaci obchodních smluv, a to především s hlediska dvouletého plánu vlády, do něhož se náš zahraniční obchod zapojuje. Bude iniciativně pomáhati našemu průmyslu při získávání potřebných surovin a výrobků, které musí dovážeti ze zahraničí. Bude pečovati o to, abychom své přebytky umístili v zahraničí co nejvýhodněji a pokud možno bez zbytečné režie, to znamená odstranit překážky a nedostatky stojící v cestě našemu exportu.

V oboru informační a propagační činnosti bude v roce 1947 pokračováno zejména v akci vysílání obchodního dorostu do ciziny, při čemž nutno počítati se zvýšenými náklady, neboť cestovní výlohy i pobyt v cizině vyžadují dnes i při poměrně skrovných nárocích značné částky peněz. V roce 1947 bude přikročeno zvýšenou měrou k usídlování našich obchodníků a hlavně kolektivních zástupců v místech, která jsou pro zvýšení odbytu našich vývozních výrobků důležitá. Schopné osoby, které jsou však kapitálově slabé, nutno podporovati nějakou dobu, než jim provise docházející od domácích firem umožní pravidelnou existenci. V roce 1947 lze očekávati zvýšený výrobní rozvoj v exportních zemích a následkem toho stupňující se konkurenční boj o zahraniční odbytiště. Tento vývoj ukládá naší péči o zvelebování vývozu a hospodářskou propagaci nové odpovědné úkoly. Nutno obesílati všechny zahraniční veletrhy, o nichž lze předpokládati, že soustředí poptávku a zájem významných odbytových oblastí. V oboru cizineckého ruchu dá se očekávati v roce 1947 v důsledku zlepšených předpokladů vnitřních i mezinárodních zvýšení návštěvy cizinců a je tudíž zapotřebí zvýšené péče o zahraniční propagaci a organisaci cizinecké péče doma i venku. Jde hlavně o zřízení cestovních kanceláří v hlavních střediscích cizineckého ruchu a o prohloubení styků s cizozemskými cestovními kancelářemi.

Podle možností daných pokroky v mezinárodní dopravě, zaručujícími rychlé a plynulé dodávání zpravodajského materiálu i ze vzdálené ciziny, zamýšlí se přeměniti resortní čtrnáctideník "Zahraniční obchod" na týdeník. Bude pokračováno ve vydávání cizojazyčných týdenních hospodářských bulletinů (anglicky, francouzsky a rusky) dosavadním způsobem a je v programu vydání serie cizojazyčných monografií o hlavních exportních průmyslech a české serie praktických příruček, jak obchodovati s jednotlivými cizími státy.