Důležité úkoly mající za cíl zvelebení zemědělství a splnění předpokladů v provádění dvouletého plánu zemědělského plní ministerstvo zemědělství prostřednictvím hospodářsko-technických oddělení u zemských a okresních národních výborů a okresních správních komisí. Tato služba plní svoje úkoly především přímým stykem se zemědělcem a jest také důležitým orgánem kontrolním. Jejím úkolem bude v roce 1947 provádění a organisování vládního programu v sektoru zemědělském v každém okrese.

Výroba rostlinná byla v uplynulém roce ovlivněna změnami nastalými přechodem z poměrů válečných do hospodaření mírového a potřebou plynulého zajištění výživy obyvatelstva. Ministerstvo zemědělství pečovalo v prvé řadě o řádnou distribuci umělých hnojiv, o jejich výrobu a o rekultivaci krajů zpustošených válkou podporou zeleného hnojení. Produkce uznaných osiv a sádí byla podpořena mimořádným přídělem strojených hnojiv a při odbytu osiv a sádí byly poskytovány vyrovnávací příspěvky. Byl kontrolován vývoz a dovoz plodin po stránce fytopathologické, organisována státní rostlinolékařská služba a připravena osnova unifikačního zákona o osivu a sádích. Povšechný nedostatek pracovních sil nebyl příznivý zamýšlenému provádění názorných pokusů s obilovinami, luštěninami a okopaninami. V zájmu zajištění chmele pro domácí spotřebu a vývoz byla vydána vyhláška o zákazu rušení chmelnic, organisována instrukční služba pro poučování nových pěstitelů v pohraničí a podporováno moderní vybudování sušáren chmele. Připravuje se nová osnova zákona o povinném známkování chmele. Byli též cvičeni noví pěstitelé lnu v pohraničí, udělen příspěvek na zakoupení trhacích strojů lnu a zajištěn plynulý výkup a zpracování lnu pro včasné zásobení textilního průmyslu surovinou. V oboru pastvinářství a lukařství byly vypracovány nové směrnice pro poskytování příspěvků na obnovu a zakládání luk a pastvin cestou družstevní. Bylo podpořeno zatravnění okrouhle 5.000 ha orných pozemků a odvodnění luk a pastvin započatých v roce 1945 o výměře 275 ha. V ovocnictví byla podporována vzorná výsadba sadů a vinic, zejména v krajích válkou poškozených.

V roce 1947 bude nutno v rámci budovatelského programu dodržeti povinný osev chlebovin, okopanin a olejnatých plodin k zajištění výživy obyvatelstva. Bude propagováno a podporováno používání uznaných osiv a sádí, strojených hnojiv, bude pokračováno v boji proti škůdcům rostlin, budou podle možnosti prováděny srovnávací pokusy při pěstování obilovin, luštěnin a okopanin. Mimořádná péče bude věnována obnově chmelnic zrušených za okupace a zmechanisování práce při sklizni chmele a lnu. V pastvinářství a lukařství bude podle dvouletého budovatelského plánu podporováno založení (obnova) trvalých luk a pastvin, jejich úprava (zatravnění) na ploše okrouhle 10.000 ha, osetí orné půdy dočasnými jetelotravními porosty na ploše 7.000 ha, oplocení pastvin v délce asi 300 km a zřízení potřebných napajedel. V ovocnářství budou udělovány podpory na výsadbu vzorných ovocných sadů, příspěvky na kursy pěstitelů a výstavy ovoce a soutěže. Ve vinařství bude pečováno o znovuvybudování matečních vinic, jakož i obnovu vinic a podporována mechanisace práce ve vinohradech.

Na Slovensku bude třeba v oboru výroby rostlinné nejen propagovati, ale i umožňovati přidělování uznalých osiv a ušlechtilých odrůd sadby, nahraditi katastrofální nedostatek živin v půdě a umožniti využití technických vymožeností doby pro zmechanisování zemědělské výroby.

V oboru výroby živočišné byly v roce 1946 udělovány příspěvky obcím na nákup plemeníků, pořádány výstavy, přehlídky a aukční trhy, pořádány kursy pro chovatele a ošetřovatele dobytka, udělovány příspěvky na stavby aukčních hal a stájí pro veřejné plemeníky a příspěvky na pastevní odchov plemenného materiálu. Byly též poskytovány příspěvky chovatelským organisacím, příspěvky na strojní dojení a na řádné ošetřování mléka. Pro odchov hodnotného plemenného materiálu byla prováděna systematická kontrola užitkovosti a dědičnosti. Byly udělovány podpory na obnovu zrušených rybníků, na zřizování rybníků nových, na odbahňování rybníků, na zřizování sádek, komorových rybníků, Dubraviových třecích rybníčků, odvodových stok a ústavů pro umělý chov ryb. I v roce 1947 bude podporován nákup plemenného materiálu, pořádány výstavy, přehlídky, aukční trhy, kursy pro chovatele a ošetřovatele dobytka, udělovány podpory na stavbu aukčních hal a stájí pro veřejné plemeníky v rámci dvouletého plánu, udělovány příspěvky na pastevní odchov mladého plemenného materiálu a na péči o jeho zdravotní stav. V rámci dvouletého plánu bude podporováno budování družstevních pastvin, prohloubena a rozšířena kontrola užitkovosti a dědičnosti a všemi prostředky pečováno o zvýšení produkce ryb.

V živočišné výrobě bude třeba postarati se na Slovensku o nákup a doplnění chovného materiálu, u koní pak o rozšíření plemenného stáda koní Nonius v nově založeném státním hřebčínu v Novém Tekově a hříbárně pro odchov hřebečků ze zemského chovu v Novém Světě. V chovu hovězího dobytka a drobného zvířectva nutno zlepšiti chov doplněním plemenného materiálu, u hovězího dobytka zvlášť vytvořením krevní linie z nejschopnějších jedinců. Problémem mimořádného významu je co nejúčelnější využití, zvýšení rentability a celkové zapojení pastvinářství a lukařství do procesu živočišné výroby. Na Slovensku jest přibližně 800.000 ha pastvin a luk. Jsou však ve špatném stavu, jejich přínos do živočišné výroby jest minimální a veliké ploše absolutně neúměrný. Bude třeba prováděti rozsáhlou technickou úpravu pastvin a praktickým znázorněním správného jejich využití vhodně je začleniti do živočišné výroby. Proto se plánuje zřízení několika vzorných kejdových hospodářství na státních statcích a na některém majetku soukromém.

Činnost státních ústavů pro chov koní směřovala v roce 1946 převážně k zajištění potřeby koní ve státě pro příští léta. Proto rozmnožily státní hřebčince v Nemošicích, Písku a Tlumačově počty státních hřebců a vytvořily síť stanic hřebců v pohraničí. V tomto roce bylo v českých zemích v činnosti 89 státních stanic hřebců a 271 stanic soukromých se státními hřebci. V roce 1947 jest činnost ústavů dána plněním dvouletého plánu chovu koní. Plánuje se zřízení dvou stanic pro umělé osemeňování klisen jako jednoho z prostředků, které mohou přispěti ke zlepšení jakosti materiálu koní.

Výzkumné ústavy zemědělské vykonávají plánovitou vědeckou a výzkumnickou činnost pro všechna odvětví zemědělské výroby, jakož i rozsáhlou činnost kontrolní. Opírají se o výzkumné stanice a pokusné objekty zemědělské, kde se konají pokusy s rostlinným i živočišným materiálem. Směr činnosti výzkumných stanic jest přizpůsoben v prvé řadě specialisovaným potřebám oblasti, pro které jsou zřízeny, na př. pro chmelařství, bramborářství, lnářství, ovocnictví, vinařství, zelinářství a pod. Požadavky kladené na zemědělské výzkumnictví neustále stoupají. Mimořádná pozornost musí býti věnována novým nabyvatelům půdy v pohraničí, aby zemědělská výroba dosáhla podle dvouletého budovatelského programu vlády ke konci roku 1948 úrovně předválečné. Zejména bude třeba vybaviti ústavy nově zřízené, v prvé řadě státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech u Chrudimi, státní pokusné vinařství ve Velkých Žernosekách a "Mendeleum", státní šlechtitelský ústav v Lednici. Zvláštní péče vyžaduje zemědělské výzkumnictví ve Slezsku, kde je nutno nynější výzkumnou stanici v Opavě vybudovati na ústavy pro všechny hlavní obory zemědělské výroby. V roce 1947 se počítá s obnovením státní výzkumné stanice zemědělské ve Vysokém n. Jiz., se zřízením výzkumných stanic zemědělských u statků nově přidělených, t. j. v Zahrádkách u České Lípy, v Rokytnici v Orlických horách, v Řehlovicích u Ústí n. L. a u statků, které budou ještě převzaty, t. j. Kadaň, Javorník u Vrchlabí a Nový Pernštýn u Dubé. Plánuje se zřízení výzkumných stanic včelařských v Liběchově, Starém Harcově u Liberce a v Hamrech u Hlinska. Státní výzkumná stanice zemědělská v Roudnici bude přemístěna k nově získanému pokusnému statku v Doksanech u Roudnice. V nejbližší době bude převzat též výzkumný ústav lnářský v Temenici u Šumperka. Aby bylo možno zemědělské výzkumnictví postaviti na nové základy, jedná se o získání dalších statků z konfiskace (Koudelov a Filipov u Čáslavi, Heřmanův Městec, Poučník u Karlštejna, Pohled u Havlíčkova Brodu a Tuchořice u Žatce). Pro zemědělské výzkumnictví ve Slezsku jedná se o získání dvorů (Jindřichov, Bernatice, Rychvald, Horní Suchá a dvůr rafinerie v Opavě).

Také na Slovensku bude třeba personálně i materielně vybaviti výzkumné ústavy, aby mohly řádně plniti své úkoly v nových hospodářských poměrech a býti spolehlivým rádcem rolníkům, hlavně kolonistům a přesídlencům z Maďarska.

V tomto odvětví činnosti byl vypracován v roce 1946 dlouhodobý výrobní plán zemědělský do roku 1951, krátkodobý výrobní plán zemědělský na rok 1946/1947, dvouletý výrobní plán zemědělský, vydány dotazníky a návody pro geonomický průzkum zemědělství a provedena organisace průzkumu. Dále byly vypracovány přehledy a programy dovozu a vývozu zemědělských výrobků pro dvouletku, vypracován program nákupů zemědělských potřeb a výrobních prostředků ze zahraničí. V příštím roce bude pokračováno v těchto pracích a v provádění a kontrole dvouletého plánu zemědělského. Bude sledován zahraniční dovoz a vývoz zemědělských produktů s ohledem na náš výrobní plán zemědělský a konány přípravy pro generální plán výstavby čs. zemědělství.

Do činnosti plánovací a statistické jest začleněn zemědělský ústav účetnicko-spravovědný, jehož úkolem jest číselně osvětlovati výrobní a výnosové poměry zemědělské. Ústav sbírá číselný materiál akcemi účetnickými, dotazníkovými a jinými, po příp. za použití jiného statistického materiálu zejména ze šetření státního úřadu statistického. Koná činnost publikační, přednáškovou a poradní. V této činnosti bude pokračovati i v příštím roce.

Dvouletý budovatelský plán ukládá lesní službě dohlédací nové úkoly. Tato služba má převzíti dohled nad všemi lesy, jakož i agendu spojenou s plánováním pro veškerý lesní majetek. K tomu přistupují velké úkoly obnovy lesního hospodářství, jež bylo enormními těžbami za okupace, živelními pohromami a válečnými událostmi těžce postiženo. Ke zvládnutí všech těchto úkolů byl vypracován v rámci celostátního plánování dvouletý lesnický plán, který řeší mimo jiné též otázku zalesňování neproduktivních ploch v pohraničí i ve vnitrozemí. Ke splnění těchto úkolů bude třeba rozšířiti dosavadní plochu lesních školek, resp. zříditi nové. Rovněž bude nutno zvládnouti vlastní zalesnění nelesních půd nedostatečně produktivních, zejména v pohraničí. Nedostatku lesního dělnictva bude třeba čeliti kolonisací stálého lesního a dřevařského dělnictva a péčí o jeho výchovu a školení.

V oboru hrazení bystřin jest nutno prováděti jednak práce v rámci budovatelského programu, jednak práce nutné k obnově a rekonstrukci zařízení přímo nebo nepřímo válkou poškozených. Jde o neškodné svádění horských vod a s tím spojené práce zalesňovací a zahrazovací. Při dnešním nedostatku pracovních sil nutno počítati s postupným zmechanisováním těchto prací a se zakládáním školek k opatření lesních sazenic.

Lesnickému výzkumnictví nastávají nové úkoly spojené s výzkumnickými pracemi v oboru pěstování, ochrany a těžby lesa; jest zejména třeba prováděti výzkumy v obranných prostředcích proti nebezpečí vážných kalamit, jež se objevily v poslední době. K praktickému provádění výzkumných prací jest nutno postarati se o přidělení, resp. vybavení pokusných lesních objektů ze zabraného lesního majetku, jakož i o náležité vybavení nově založené velké pokusné školky v Kunovicích.

Obdobné úkoly očekávají veřejnou službu lesnickou na Slovensku. I tam utrpělo lesní hospodářství poslední válkou a živelními pohromami těžké ztráty. Zalesňování pustých ploch nepoužitelných pro zemědělství, znovuzalesňování a vysazování lesních ploch po živelních pohromách vyžaduje rozšíření sítě státních lesních školek zejména v oblastech větších lesních komplexů konfiskovaných. Zvýšení národohospodářské důležitosti lesů přináší také nové úkoly lesnickému výzkumnictví, které musí řešiti nejen otázky související se zintensivněním lesního hospodářství, nýbrž i otázky vzniklé hromadným přesídlením obyvatelstva.

1. Plánování osídlení a přeorientování zemědělské výroby. Vytváří se právní a technické předpoklady pro provádění dekretů čís. 12 a 28/45 Sb. Plánem osídlení pohraničí, vypracovaným na zásadách geonomických, byly určeny oblasti pro osídlení uchazeči z příbuzných hospodářských, oblastí vnitrozemských, plochy vhodné pro přeorientování zemědělské výroby (pastvinářské objekty, zalesnění a pod.). Zajišťují se plochy a objekty pro různé účely veřejné, jako zátopní plochy údolních přehrad, rybníky, letiště a j. a usměrňuje se soustavně postupné provádění jednotlivých pracovních úseků v rámci ministerstva a u ostatních zúčastněných orgánů.

2. Příděl zemědělské půdy. Ve vnitrozemí bylo přiděleno mezi drobné uchazeče a pro veřejné účely na 100 tisíc hektarů půdy zemědělské; v území pohraničním bylo osídleno 120 tisíc rodin na výměře 1,150.000 hektarů. V pohraničním pásu bylo vytvořeno 92 horských pastvinářských objektů o celkové výměře asi 150.000 ha. Zbývající reserva zemědělské půdy (objekty nad 20 ha) jest určena pro další osídlení, zejména reemigranty, k účelům zemědělského výzkumnictví a k jiným účelům veřejným.

3. Převzetí a příděl lesů. Stát převzal dosud na 610.000 ha souvislých lesních ploch. Počítá se s dalším převzetím pro stát a s přídělem svazkům územní samosprávy a lesním družstvům nad 340.000 ha.

4. Přídělové plány. V oblastech vnitrozemských se pokračuje ve schvalování přídělových plánů, vypracovaných rolnickými komisemi a v území pohraničním vymezují se v osídlených již oblastech usedlosti na soběstačnou výměru stanovenou dekretem, při čemž se přihlíží k účelné arondaci pozemků se zřetelem na rovnoměrné rozdělení kultur, bonit a polohy přidělovaných pozemků. Ve vnitrozemí dotčeno jest asi 2.000 kat. území, v pohraničí asi 4.000 kat. území. Současně s přídělem nemovitostí řeší se příděl živého a mrtvého inventáře a jiných zařízení. Přikročuje se k určování úhrad Národním pozemkovým fondem podle směrnic společně vypracovaných a k vypracování plánu výstavby nově vytvořených objektů a usedlostí.

Podle programu dvouletého plánu výstavby čs. zemědělství počítá se s prováděním revise všech případů, kdy při první pozemkové reformě zabraná půda byla propuštěna ze záboru (ač podle zákona do záboru náležela), jakož i revise přídělového řízení při t. zv. zbytkových statcích.

Jde o vrácení zemědělského majetku, který byl odňat českým zemědělcům okupanty pro účely německých vojenských cvičišť (80.000 ha půdy a 25.000 hospodářských jednotek) a pro německé osidlovací společnosti (podle odhadu na 350.000 ha), dále půdy, na kterou byla dosazena německá vnucená správa (337.400 ha). Ve většině případů došlo již k faktickému převzetí většiny objektů původními českými vlastníky. Provádí se likvidace právních a finančních poměrů vzniklých okupantskými zásahy (restituce majetkoprávní a pod.).

Také na Slovensku čekají veřejnou správu velké úkoly při dalším provádění pozemkové reformy a při umisťování kolonisovaných a přesídlených zemědělců na konfiskované půdě. Plánované přesídlení asi 200.000 rolníků z Maďarska a ze slovenského vnitrozemí vyžaduje neobyčejné námahy i finančních obětí, protože je v zájmu našeho národního hospodářství, aby všichni tito přesídlenci byli plně zapojeni do všeobecného výrobního procesu zemědělského. Při tom jest třeba zdůrazniti, že tu jde o kraje hospodářsky nejvyspělejší a nejvýnosnější, jejichž produktivní plynulost nemůže býti porušena výkonem přesidlovacích akcí.

Rozsah působnosti a činnosti ministerstva výživy jest zhruba tento:

1. Výživa obyvatelstva,

2. řízení výkupu, oběhu, zpracování a spotřeby výrobků původu rostlinného a živočišného, nápojů včetně minerálních vod, koření a náhražek těchto předmětů, a to původu domácího i cizozemského, pokud slouží lidské výživě, dále hospodaření krmivy všeho druhu a původu,

3. věci průmyslu potravin, poživatin a nápojů,

4 péče o jakost a nezávadnost potravin,

5. péče o opatření obyvatelstva solí, lihem a umělými sladidly,

6. dozor na zachovávání předpisů vydaných v oboru působnosti ministerstva výživy, uložený dekretem presidenta republiky č. 118/1945 Sb.

Tato činnost měla přirozeně svůj odraz i v rozpočtu, který byl v roce 1946 rozvržen do šesti titulů tak, aby plně zachycovaly úkoly svěřené ministerstvem výživy. V příštím hospodářském roce bude totiž nutno z ciziny dovézti určité množství chlebových obilnin a olejnatých semen ke krytí potravinových dávek. Z toho připadne na Slovensko, jež rovněž nebude soběstačné, asi pětina dovozu. Mouka a tuky získané z dovezených obilnin a olejnin by byly cenově dražší, než je tomu u domácí produkce a proto ze zásadních důvodů zachování cenové hladiny životních potřeb budou rozdíly uhrazeny ze státní pokladny.

V titulu 1 je vedle všeobecných výloh správních včetně nákladu na pověřence a povereníctvo s obsahem typických položek preliminována potřeba na službu pro styk s veřejností, jež v době řízeného a vázaného hospodářství byla a bude bezpodmínečně nutná. Pomáhá k hladkému zdolávání distribuce a k rychlé informaci, která právě v sektoru výživy je nepostradatelná.

Dále se zde přihlíží k propagaci správné výživy, která měla a bude míti při nedostatku určitých druhů potravin velký význam pro zdraví národa.

Speciální hlediska vyživovací politiky vyžadovala řadu všeobecných šetření v oboru zkoumání výživy. Tato šetření, jakož i anonymní šetření skutečného vyživovacího nákladu rodin různého povolání, jichž potřeba potravin není kryta pouze racionovanými dávkami, byla a budou podkladem pro usměrnění naší vyživovací politiky.

Vzhledem k tomu, že naše výroba a distribuce potravin trpěla neobyčejně vysokým procentem ztrát, bylo nutno tomuto problému věnovati značnou pozornost. Nedostatky zjištěné v tomto směru jsou výsledkem nedostatečných konservačních metod u různých druhů zboží a výrobků. Odstranění stávajících nedostatků je možné jedině preventivními opatřeními, jež spočívají na řádném vědeckém výzkumu, a to nejen výzkumu týkajícího se zužitkování výrobků ať rostlinné či živočišné produkce, ale i výzkumu uchování jakosti potravin během distribučního procesu, t. j. výzkumů účelných obalů potravin. Náležitá pozornost musela býti věnována i krmivům, jichž jakost je rozhodná pro jakost živočišných výrobků.

K této činnosti i další činnosti zabezpečující řádnou výživu obyvatelstva, nás zavazuje a i pro příští dobu bude zavazovati členství v mezinárodních organisacích, jako je na př. FAO.

V oboru rostlinné produkce bylo ministerstvo výživy v roce 1946 postaveno před vážný problém využití značné úrody ovoce a zeleniny. Lepšímu sběru ovoce a zeleniny má v příští době napomáhati účelné vybudování sběren v oblastech ovocnářských a zelinářských. Ve větších městech bude třeba nevyhnutelně vybudovati vhodné tržnice na ovoce a zeleninu, jež by umožňovaly spotřebiteli opatřiti si tyto produkty i v době zimní.

V oboru živočišné produkce stojí na prvém místě mléko. Základní podmínkou dodávky dobrého mléka je síť vyhovujících mléčných sběren. Mléčné sběrny jsou budovány tak, že obce dají zdarma pozemky a stavební materiál, zemědělci potahy a práci. Mlékárny uhradí převážnou část investičních nákladů. Poněvadž se jedná o zájem všeužitečný a veřejný, přispívá i stát, t. j. ministerstvo výživy přiměřenou částkou. V zájmu udržení a pro příští dobu zlepšení jakosti mléka a mléčných výrobků musí býti pořádány občas přehlídky a podle jich výsledku usměrňována výroba.

Pokud se týče sběru a manipulace s vejci a výstavby výkrmen drůbeže, musí ministerstvo výživy přispívati i zde, aby byla zaručena plynulost trhu a tím dodávka tak důležité potraviny.

V oboru potravinářského průmyslu musí ministerstvo výživy, sledujíc hledisko racionální výživy a zlepšení zásobování obyvatelstva, sledovati nové způsoby zpracování a zužitkování výrobků rostlinné a živočišné produkce. V oboru rostlinné produkce jde zejména o nové způsoby konservace, zmrazování, chlazení a uchování rostlinných výrobků. V živočišném sektoru potravinářského průmyslu je veřejná správa, hlavně v mléčném průmyslu a průmyslu tukovém, před řešením vážných problémů obnovy a doplnění. Velký počet těchto podniků nevyhovuje s hlediska technického a hygienického a jejich zařízení jsou téměř úplně opotřebována.

Vážným problémem je též opatřování dostatečných a vyhovujících chladírenských a mrazírenských prostorů k zachycení sezónních špiček přebytkových. Jde o zachycení špiček másla a vajec v jarních a letních měsících, u masa a jatečné drůbeže v měsících podzimních a zimních. Stejný problém je u ovoce a zeleniny. Poněvadž zásobování musí býti plynulé, je třeba sezónní přebytky řádně skladovati a zásobování stejnoměrně rozděliti na všechna období.

Situace potravinářského průmyslu v celém jeho rozsahu je velmi špatná. Na potravinářský průmysl byly během okupace kladeny neobyčejně vysoké požadavky výrobní, při čemž byla vyloučena jakákoliv možnost obnovy a rekonstrukce. Opotřebování v některých oborech je tak značné, že je opravdu nutno v zájmu plynulého zásobování hlubokého zásahu veřejné moci. K bezpodmínečnému zákroku nutí též špatná situace, zejména u mlýnů, v průmyslu cukrovarnickém, cukrovinkářském, lihovarském, sušárenském, škrobárenském, pivovarnickém, těstárenském a zvláště pak v průmyslu pro dětskou výživu. Řízená racionalisace těchto oborů potravinářského průmyslu se neobejde bez určitého příspěvku státního nejen z důvodů veřejného zájmu, ale též z toho důvodu, že veřejná moc přímo tímto průmyslovým sektorům ukládá určité úkoly.

S řízením spotřeby souvisí přirozeně vydávání a tisk potravinových lístků a jiných potřebných tiskopisů. Není vyloučeno, že v příštím hospodářském roce dojde k určitému omezení a že budou v důsledku toho potravinové lístky vydávány najednou pro dvě zásobovací období. To ovšem závisí na tom, do jaké míry se podaří naší zásobovací politice zajistiti dostatečné reservy potravin, aby nedošlo k nějakým poruchám.

Zkušenosti, získané z organisace ministerstva průmyslu v roce 1945, ukázaly nutným přebudovati organisaci ministerstva tak, aby jednak bylo vyhověno požadavku úspornosti ve státní správě, jednak aby organisace ministerstva průmyslu odpovídala organisačnímu rozčlenění jednotlivých sektorů znárodněného průmyslu. Tak došlo ke zrušení pěti odborů, jejichž agenda byla začleněna do příslušných odborných sekcí průmyslových.

Organisace znárodněného průmyslu podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, t. j. zřízení národních průmyslových podniků a jejich ústředních orgánů, byla skončena v první polovici roku 1946. Do organisace národních podniků byl začleněn též státní podnik Státní báňské a hutnické závody a byla učiněna opatření, aby od 1. ledna 1947 mohly býti začleněny do organisace národních energetických podniků též Státní plynárenské podniky.

Pro plánování byla v rámci koncentrace průmyslu prováděna klasifikace průmyslových podniků. V plánování regionálním byly zjišťovány předpoklady pro přemístění některých podniků z pohraničí do vnitrozemí a na Slovensko. Byly zpracovány číselné podklady z jednotlivých průmyslových odvětví pro konečnou redakci zákona o dvouletém hospodářském plánu. Pro výzkumnou činnost byla vydána vyhláška, upravující provádění výzkumnictví v národních podnicích a učiněna opatření za účelem sjednocení, vybudování a provádění průmyslového výzkumu. Se Státním úřadem plánovacím byla ustavena Státní výzkumná rada.

Péče o řemeslo a živnostenskou výrobu soustředila se na službu živnostensko-zvelebovací, které jest svěřena technicko-hospodářská a sociální péče o řemesla. Bylo působeno, aby řemeslnému sektoru byl zajištěn spravedlivý podíl na kontingentech surovin a podařilo se řemeslnou výrobu zapojiti do dvouletého hospodářského plánu.

V oboru lidové a umělecké výroby byly zřízením Ústředí lidové a umělecké výroby v Praze a vymezením výrobků spadajících pod ustanovení dekretu č. 110/1945 Sb. o organisaci lidové a umělecké výroby vytvořeny předpoklady pro rozvinutí tohoto výrobního odvětví. Byl zřízen Sbor pro péči o výtvarnický dorost, který již během prázdnin vyslal žáky a absolventy odborných škol jako stipendisty na prázdninovou praxi do výroby.

Řízení průmyslové výroby soustřeďovalo se na otázky opatření surovin a pracovních sil, výroby energie a těžby uhlí, jakož i využití výrobních zařízení. Jako součást předpisů o řízení výroby byla přepracována a předložena vládě osnova zákona o úpravě v živnostenském a jiném výdělečném podnikání.

Pokud jde o rok 1947, uvádí se k jednotlivým úsekům činnosti toto:

Ministerstvo průmyslu dokončí v roce 1947 práce spojené s vydáním některých osnov zákonů vypracovaných v roce 1946. Kromě toho hodlá přistoupiti k sjednocení a novelisaci předpisů báňsko-policejních, jakož i k novelisaci horního zákona. V oboru energetiky připravuje se zákon o hospodaření energií, v oboru kotelnictví zákon o technickém dozoru a v oboru cejchovnictví a zkoušení ručních střelných zbraní zákon o míře a váze a organisaci cejchovních úřadů. V oboru cejchovním bude kromě toho vydána řada dalších cejchovních norem. Připravuje se též osnova zákona o zajištění péče o vynálezeckou činnost nemajetných čs. příslušníků.

V oboru živnostenské legislativy připravují se osnovy zákonů a nařízení o zavedení průkazu způsobilosti pro celou řadu živností dosud svobodných, dále osnova zákona o koncesování některých živností a počítá se též se zavedením povinných mistrovských zkoušek ve výrobních živnostech, jakož i s vydáním zákona o organisaci řemesla. Ministerstvo průmyslu hodlá též přistoupiti k přípravným pracím na novelisaci živnostenského řádu.

O současných otázkách průmyslu informuje veřejnost propagační oddělení ministerstva průmyslu s referáty pro tisk, rozhlas, propagaci a revue "Československý průmysl", která jest oficielním orgánem ministerstva průmyslu pro průmyslovou a řemeslnou výrobu a zároveň úředním věstníkem. V rámci propagace průmyslu bude uskutečňovati propagační referát výstavy a putovní výstavky z různých oborů průmyslu, pořizovati krátké propagační filmy a pečovati i jinak (rozhlasem, tiskem) o mnohostrannou propagaci československého průmyslu.

V oboru řízení průmyslové výroby, pro něž jsou dány právní předpoklady dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., půjde v rámci dvouletého hospodářského plánu zejména o řízení výroby v oboru báňském (těžba uhlí, železné rudy a nafty), hutním (výroba surového železa a oceli), energetickém (výroba elektrické energie a plynu), kovodělném (výroba železničních nákladních vagonů a lokomotiv, traktorů, nákladních aut, hospodářských strojů, stavebních strojů, obráběcích strojů a zařízení pro mechanisaci těžby dříví), v oboru chemie (výroba pohonných látek a umělých hnojiv a hmot) a v průmyslu spotřebním (výroba textilií, obuvi a pneumatik). Otázky, jež bude nutno při tom řešiti, týkají se především výrobních programů, opatřování surovin, pracovních sil a strojů, výroby energie, investic a kontroly dodržování plánu.

Při výstavbě průmyslových podniků a výrobních provozoven řemeslných bude usilováno o to, aby se jejich výstavba a rekonstrukce dála v rámci dvouletého plánu ve shodě s plánovitým řízením výroby. V rámci této výstavby bude nutno koncentraci a racionalisaci přizpůsobiti též zájmům oblastního plánování, při čemž bude řešena též otázka industrialisace Slovenska a věnována zvláštní péče některým hospodářsky zanedbaným krajům v zemích českých.

Podle vyhlášky ministra průmyslu ze dne 10. září 1946, č. 1739 (Úř. l. I, č. 166/1946), bude usilováno o plánovité řízení průmyslového výzkumu v národních podnicích. Bude usilováno též o spolupráci ústavů průmyslových s ústavy státními a na vysokých školách, dále o spolupráci všech v těchto oborech pracujících odborníků, jakož i o vytvoření dokumentačního střediska, jež by umožnilo těmto odborníkům přístup k pramenům odborné literatury domácí i zahraniční. Zvláštní péče bude věnována provádění výzkumných vývojových prací celostátního významu. Na provádění těchto prací jest pamatováno přiměřenou částkou v rozpočtu ministerstva průmyslu. V rámci obnovy průmyslového výzkumnictví jest pamatováno též na potřeby k obnovení vědeckých a odbornických styků s cizinou.

Z úkolů, vyplývajících z dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, jež bude nutno v roce 1947 splniti, jest na prvním místě stanovení náhrady za znárodněný majetek. Za tím účelem bude provedeno za součinnosti znalců a expertů šetření o okolnostech rozhodných pro zjištění hodnoty znárodněného majetku. Provádění kontroly znárodněného průmyslu soustředí se na kontrolu provádění výrobních plánů a na všeobecné otázky prosperity národních průmyslových podniků, dále na začleňování konfiskovaného majetku do národních podniků a zjišťování poměrů souvisících s restitucí majetku podle zákona č. 128/1946 Sb. Splnění těchto úkolů vyžádá si též zdokonalení a prohloubení revisní služby. Bude provedeno též podrobné vyšetření rozsahu znárodnění jednotlivých majetkových podstat.

Ke splnění úkolů, vyplývajících z péče o zvelebení řemeslné výroby, bude zřízen poradní sbor pro zvelebování řemeslné výroby, za jehož součinnosti bude usilováno o vybudování moderní a účelně organisované služby živnostensko-zvelebovací. K prohloubení této služby se připravuje odborné a individuální poradenství prostřednictvím ústavů pro zvelebování živností. Bude věnována pozornost soutěžím učňů a řemeslníků, dále odborným kursům pro řemeslníky, učňovským výstavkám dílenských prací, jakož i vynálezectví a technické tvořivosti řemeslníků. Ministerstvo průmyslu přispěje na uvedené zvelebovací akce a podpoří též odborný tisk a vydávání odborných publikací. Zástupcům řemesla umožní se též studijní cesty do ciziny.

V oboru hospodářské péče o řemeslnictvo bude podporován zejména nákup strojů pro řemeslníky prostřednictvím družstev pro nákup strojů a vybudování vzorných dílen pro jednotlivá řemeslná odvětví. Sociální péče soustředí se na řemeslnický dorost a osoby staré a práce neschopné.

V rámci péče o lidovou a uměleckou výrobu bude sledována a podporována činnost Ústředí lidové a umělecké výroby a jeho organisačních složek. Zvláštní pozornost bude věnována organisačnímu podchycení celé lidové a umělecké výroby, výtvarné stránce výrobků, spolupráci znárodněného průmyslu s družstvy a jednotlivci, jakož i opatření a školení pracovníků, o což bude usilováno v součinnosti se Sborem pro péči o výtvarnický dorost.

Ministerstvo průmyslu bude účelně podporovati zřizování výrobních a pracovních (průmyslových) družstev. Výrobním družstvům, jakož i družstevním prádelnám a správkárnám prádla v průmyslových střediscích poskytnou se zápůjčky k úhradě zařizovacích nákladů a strojního zařízení.