Výroba, prodej a oprava radioelektrických zařízení,
provozované po živnostensku, prohlašují
se za živnosti koncesované, Toto ustanovení
v souvislosti s ustanovením § 20 osnovy podřazuje
živnostenské podnikání v oboru radioelektrických
zařízení předpisům živnostenského
řádu, pokud osnova sama neobsahuje speciální
ustanovení odlišná. Tím jest ujasněna
řada otázek, jichž řešení
činilo dosud v praxi obtíže, ježto živnostenský
řád pro tento obor podnikání neplatil
a zákon č. 9/1924 tyto otázky vůbec
neřešil; jest to na příklad zřizování
vedlejších závodů, úprava pracovního
poměru, kontrola závodových zařízení
s hlediska živnostenské policie a ochrany za městnaného
dělnictva, rozhodování o rozsahu živnostenského
oprávnění, získání objednávek,
vdovské právo a právo sirotků, možnost
zřizovati společenstva a pod.
Oprávnění k výrobě radioelektrických
zařízení podle tohoto zákona zahrnuje
v sobě též oprávnění k
prodeji a k opravám těchto zařízení.
Podstatnou změnou úřední příslušnosti
jest, že ministerstvu průmyslu po slyšení
ministerstva pošt zůstává vyhrazeno
právo udělovati koncesi k výrobě radioelektrických
zařízení. Koncesi k prodeji a opravám
radioelektrických zařízení uděluje
zemský národní výbor. Praxe, podle
které udělovaly prodejní radiové koncese
okresní národní výbory se neosvědčila
a benevolentní postup při udělování
prodejních radiových koncesí měl za
následek jednak přesycení oboru, jednak propůjčování
koncesí osobám nekvalifikovaným.
Průkaz způsobilosti pro koncesi k výrobě
radioelektrických zařízení jest změněn
v tom směru, že jednotlivé druhy odborných
škol, jichž absolvování se vyžaduje,
jsou blíže specifikovány a délka praktického
zaměstnání jest odstupňována
se zřetelem na to, zda jde o absolventa školy vysoké
nebo střední nebo nižší. Místo
dosavadního zaměstnání "v oboru
elektrotechnickém" jest předepsáno výlučně
odborné zaměstnání v podnicích
pro výrobu radioelektrických zařízení.
Pro posluchače učebního kursu pro radiotechniku
při českém vysokém učení
technickém v Praze s absolutoriem tohoto kursu zkracuje
se požadovaná doba praktického zaměstnání
o 6 měsíců. Tento učební kurs
jest řádným vysokoškolským zařízením
pro výchovu vědeckého a odborného
dorostu pro radiotechniku, jakož i pro vědecká
badání a odborné řešení
otázek souvisejících s radiotechnikou. Absolutorium
se vydává jen řádným posluchačům
kursu, kteří předloží vysvědčení
o II. odborné státní zkoušce odboru
elektrotechnického inženýrství, nebo
vysvědčení o závěrečné
státní zkoušce, kterým se prokazuje
odborná způsobilost vyučovati fysice na středních
školách, nebo diplom doktora přírodních
věd, jakož i vysvědčení o výkonu
všech prospěchových zkoušek předepsaných
studijní osnovou učebního kursu. V kurse
se konají konstruktivní, laboratorní a dílenská
cvičení. Kurs trvá jeden semestr.
Odstavec 3 má ustanovení, že u žadatelů
o koncesi k výrobě radioelektrických zařízení
jest ve výjimečných případech
možno uznati i jiný než předepsaný
průkaz způsobilosti, a to jen tehdy, když prokáží
aspoň rovnocennou odbornou způsobilost. Jde o sporadické
případy specialistů se zvláštní
kvalifikací odbornou (vědecké pracovníky,
dlouhodobé asistenty vysokých škol a pod.).
Zde se stanoví průkaz způsobilosti pro obchod
radioelektrickými zařízeními, neboť
povaha radioobchodu vyžaduje, aby osoby jím se zabývající
měly náležité odborné znalosti.
Vyžaduje se absolvování nejméně
nižší střední školy, nebo
jednoročního učebního běhu
spojeného s měšťanskou školou. Vyžaduje
se také tříletá učební
doba v podniku pro prodej radioelektrických zařízení
a konečně pětileté nepřetržité
zaměstnání v takovémto podniku.
Prodej radioelektrických zařízení
klade též, se zřetelem na budoucí televisi,
na radioobchodníka mimořádné požadavky
a je proto bezpodmínečně třeba, aby
radioobchodník měl náležitou průpravu,
jednak ve školském předvzdělání,
jednak aby nabyl řádné prodejní praxe
v oboru.
Ustanovením o koncesi k opravám, jakož i oprávnění
ke stavbám anten byla vyplněna mezera dosavadního
zákona, jež způsobila v praxi značné
obtíže. Dosavadním zákonem nebyla otázka
provádění oprav vůbec řešena.
Podle osnovy jest k provádění oprav zapotřebí
koncese, která se uděluje osobám, majícím
průkaz způsobilosti.
Stavěti po živnostensku anteny a prováděti
instalace radioelektrických stanic přijímacích
se přiznává osobám, jež mají
koncesi k výrobě nebo opravám radioelektrických
zařízení a též elektromechanikům
a koncesovaným elektrotechnikům. Kromě toho
může býti i obchodníkům s radioelektrickými
zařízeními udělena licence k provádění
instalací a stavbě anten, jestliže složí
odbornou zkoušku.
Podle ustanovení § 6 zákona č. 9/1924
vyžadovalo se státního občanství
nejen pro koncesi k výrobě, nýbrž také
pro koncesi k prodeji a pro povolení k přechovávání
a dovozu; toto ustanovení činilo v praxi značné
potíže, zejména též při
sjednávání obchodních smluv. Nyní
se omezuje požadavek státní příslušnosti
pouze na živnostenskou výrobu radioelektrických
zařízení. Možnost uděliti koncesi
k prodeji nebo opravám radioelektrických zařízení
se omezuje však požadavkem vzájemnosti ve smyslu
§ 8 ž. ř.
Dispense od průkazu způsobilosti kromě v
případech uvedených v § 4, odst. 3 a
§ 5, odst. 2 se nepřipouští, tudíž
ani dispense podle § 14 c) a § 23 a) ž. ř.
Obchodní společnosti a výdělková
a hospodářská společenstva musí
míti sídlo v tuzemsku a všichni členové
správních orgánů, kteří
podléhají povinnosti zápisu do obchodního
rejstříku, musí vyhovovati všeobecným
podmínkám platným podle ustanovení
živnostenského řádu pro dosažení
koncesované živnosti (§§ 2 až 10, 23
ž, ř.). Společníci veřejných
obchodních společností, komanditních
společností a komanditních společností
na akcie musí míti bydliště v republice
Československé, býti spolehliví a
dále musí býti zdejšími státními
příslušníky, když jde o koncesi
k výrobě radioelektrických zařízení.
Při koncesi k prodeji nebo k opravám radioelektrických
zařízení nemusí společníci
býti zdejšími státními občany
za podmínek stanovených § 8 ž. ř.
Pokud jde o komanditní společnosti na akcie, musí
akcie, které již podle obchodního zákona
musí zníti na jméno, býti z většiny
60% v rukou domácích. U akciových společností,
společností s r. o. a výdělkových
a hospodářských společenstev musí
2/3 představenstva býti státními
příslušníky, všichni členové
představenstva musí býti osobami spolehlivými
a společenské podíly musí býti
z většiny 60% v rukou domácích. Aspoň
60% akcií musí pak zníti na jméno.
Koncese nemůže býti udělena jiným
společnostem a právnickým osobám kromě
státu. Zejména tedy nemůže býti
koncese udělena společnostem práva občanského,
veřejnoprávním korporacím a spolkům
podle zákona č. 134/1867 ř. z.
Při udělení koncese k výrobě
jest třeba bráti zřetel též ke
všeobecnému stavu průmyslu touto výrobou
se zabývajícího, jakož i k všeobecným
hospodářským poměrům a potřebám
obecenstva. Tímto ustanovením se má docíliti
toho, aby výroba byla pokud možno rozdělena
na větší část státního
území a nehromadila se pouze v určitých
místech, jakož i aby dalších výrobních
koncesí nebylo udělováno, jestliže potřeba
obyvatelstva bude již saturována.
V 2. odstavci zdůrazňuje se nutnost zkoumati, je-li
pro udělení nové koncese dána místní
potřeba. Je toho tím více třeba, poněvadž
právě v poslední době vzrostl počet
prodejních radiových koncesí takovou měrou,
že ohrožuje velmi vážně hospodářskou
situaci nositelů prodejních radiových koncesí.
Proto také se žádá ověřování
místní potřeby odbornými hospodářskými
organisacemi. Způsob provádění bude
určen směrnicemi.
Ustanovení odstavce 1 obsahuje podstatné zmírnění
oproti předpisu § 7 dosavadního zákona,
jenž je příliš krutý a sociálně
nespravedlivý, neboť trestá po celý
život za poklesek spáchaný třeba před
mnoha lety z mladistvé nerozvážnosti. Nové
znění odpovídá předpisům
§ 5 ž. ř. v tom směru, že pro trestné
činy v odstavci 1 uvedené nenastává
vyloučení ex lege, nýbrž podle uvážení
úřadu, jestliže vzhledem k osobě žadatele
a ke spáchanému trestnému činu, jakož
i ke zvláštní povaze živnosti byla by
obava ze zneužití živnosti.
Vzhledem ke zvláštní povaze živnosti bylo
nutno, aby bylo zachováno ustanovení § 9 zákona
č. 9/1924.
V tomto paragrafu jsou shrnuty oproti dosavadnímu stavu
značně zjednodušené předpisy
o náležitostech žádosti o koncesi k prodeji
obsažené dosud v § 16 platného zákona.
Předpis ten platí i pro novou koncesi k opravám.
Pokud jde o žádost o koncesi k výrobě
radioelektrických zařízení, nebylo
třeba v osnově speciálně stanoviti,
že kromě obecných náležitostí
musí býti k žádosti připojen
průkaz náležitostí uvedených
v § 4, po případě v §§ 7 a
8 této osnovy.
Náležitosti žádosti o schválení
živnostenské provozovny obsažené dosud
v § 11 platného zákona byly zařaděny
do zvláštního paragrafu (§ 12).
Jak právě uvedeno, byla ustanovení o náležitostech
žádosti o schválení výrobní
provozovny oddělena od ustanovení o náležitostech
žádosti za udělení koncese k výrobě
a byla nově upravena v tomto zvláštním
paragrafu, zároveň s předpisy o příslušném
řízení schvalovacím. Ježto schválení
provozovny souvisí úzce s udělováním
koncese k výrobě radioelektrických zařízení,
k němuž jest podle § 3 příslušno
ministerstvo průmyslu, ponechává se témuž
ministerstvu i schvalování provozoven výrobních
živností. Provedení příslušného
komisionelního řízení může
ministerstvo průmyslu podle okolnosti případu
ověřiti podřízenému úřadu.
Kompetence živnostenských inspektorů při
schvalování provozoven zůstává
nedotčena.
Ježto podle § 40 ž. ř. nepodléhají
skladiště, jež slouží jedině
k uskladňování zboží, nikoli
však též k účelům prodejním,
schvalovací povinnosti, jako pobočné závody
nebo prodejní sklady výrobní, bylo nutno
vzhledem k zvláštní povaze živnosti mezeru
tu vyplniti. Zároveň byla uložena stejná
povinnost vystavovatelům radioelektrického zařízení.
Ustanovení § 22 zákona č. 9/1924 Sb.
z. a n. jsou v osnově rozdělena do dvou paragrafů.
V § 13 jsou uvedeny případy zániku koncese,
v § 14 případy, kdy koncese může
býti úřadem odňata.
V § 22, písm. e) citovaného zákona uvedená
možnost výpovědi povolení převzata
nebyla, ježto vypověděti možno pouze smluvní
poměr, nikoliv úřední povolení.
V § 14, písm. a) a b) se zavádí jako
důvod k odnětí koncese ustanovení
analogické předpisu § 57 ž. ř.
Zde nutno poukázati na to, že účelem
tohoto ustanovení je, aby majitel koncese podle tohoto
nařízení nebo povolení podle §
1 zákona č. 9/1924 mohl vyráběti,
prodávati nebo opravovati nejen úplné vysílací
a přijímací stanice radioelektrické
a součástky uvedené podle § 1, odst.
1 taxativně v prováděcím nařízení
a sloužící zpravidla jen účelům
radiokomunikací, nýbrž též takové
součástky, které sice nejsou vypočteny
v prováděcím naří-ení
k § 1, ale tvoří podstatnou součást
radioelektrických stanic nebo jejich příslušenství,
a aby si majitel koncese podle tohoto zákona nebo povolení
podle § 1 zákona č. 9/1924 nemusel opatřovati
dalších zvláštních zivnostenských
oprávnění pro výrobu nebo prodej těchto
součástek (jako živnostenský list na
živnost mechanickou, elektromechanickou a pod.).
Trestní předpisy dosavadního zákona
se ukázaly v praxi příliš tíživými.
Bylo proto v § 16 osnovy trestání přestupků
přeneseno na úřady správní.
Je to značné zmírnění oproti
stavu dosavadnímu, neboť podstata i následky
deliktů trestaných správními úřady
jsou daleko mírnější než u deliktů
soudních.
K odstavci 2 nutno uvésti, že zřizováním
("kdo zřídí") přijímacích
stanic nelze rozuměti výrobu, nýbrž
jen instalaci.
Ustanovení tohoto paragrafu odpovídá předpisům
§ 24, odst. 5, č. 9/1924 s tou změnou, ze propadnutí
ve prospěch státu nenastává ex lege,
nýbrž teprve rozhodnutím správního
úřadu.
Paragraf ten obsahuje přechodná ustanovení
o úlevách pro získání koncese
k výrobě radioelektrických zařízení,
jakož i k opravám radioelektrických zařízení
přijímacích.
Úlevu obsahuje odst. 1, podle něhož mohou koncesovaní
elektrotechnikové jakož i elektromechanikové,
kteří svoji živnost provozují v době
nabytí účinnosti tohoto zákona již
10 let, nabýti koncese k výrobě radioelektrických
zařízení, jestliže složí
úspěšně odbornou zkoušku nebo předloží-li
průkaz osvědčením o tříletém
praktickém zaměstnání v podniku radiové-výroby.
Úleva složením zkoušky platí však
jen tenkráte, byla-li žádost o složení
zkoušky podána nejpozději do jednoho roku po
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud jde o opravy obsahuje odstavec 2 určité úlevy
pro ty obchodníky s radioelektrickými zařízeními,
kteří v době nabytí účinnosti
tohoto zákona provozují živnost již 10
let a prováděli opravy též před
15. březnem 1939 a jsou pro provádění
oprav náležitě dílensky vybaveni. Totéž
platí o koncesovaných elektrotechnicích a
elektromechanicích.
Činnost civilních inženýrů pro
elektrotechniku jest podle článku V, písm,
f) uvozovacího patentu k živnostenskému řádu
vyňata z platnosti živnostenského řádů
a není důvodu, aby právě jen v oboru
radiotechniky byla omezována vzhledem k tomu, že jde
o inženýry vysokoškolsky vzdělané
s pětiletou praxí v oboru elektrotechniky, s autorisační
zkouškou a vázané přísahou. Pokud
nejde o živnostenské oprávnění
samotné, podléhají civilní inženýři
ostatním předpisům tohoto zákona.
Chtějí-li však se zabývati výrobou
radioelektrických zařízení, musí
ještě prokázati nejméně jednoroční
odbornou praxi.
Podrobením živnosti podle § 2 osnovy živnostenskému
řádu jest, jak bylo podrobněji uvedeno u
§ 2, vyjasněna řada otázek, jichž
řešení dosud, kdy živnostenský
řád pro tento obor podnikání vůbec
neplatil, činilo v praxi velké obtíže.
Tímto paragrafem se ruší zákonná
ustanovení odporující předpisům
osnovy. Nabytá práva zůstávají
však nedotčena, jen jejich výkon podléhá
ustanovením tohoto zákona.
Obsahuje prováděcí doložku a ustanovení
o nabytí účinnosti. Ježto provádění
tohoto zákona nevyžádá si zvláštních
výdajů, není potřeba přikládati
plán úhrady. Po stránce formální
navrhují podepsaní, aby návrh byl výborem
iniciativním přidělen ku projednání
výborům průmyslovému, živnostensko-obchodnickému,
technickému a ústavně-právnímu.