Úhrad zaplacených přídělci Národnímu pozemkovému fondu použije tento fond na zaplacení dluhů a jiných závazků váznoucích na zkonfiskovaných majetcích, pokud tyto závazky podle předpisů o tom vydaných budou Národním pozemkovým fondem uznány a převzaty, dále na zmírnění válečných škod, zejména škod způsobených na zemědělském a lesním majetku osob persekvovaných za okupace z důvodů národních, politických nebo rasových, na zvelebení zemědělské výroby, na podporu vnitřního osidlování a na podporu plánovité výstavby nových usedlostí v případech, kde na podkladě upravovacího plánu to bude nutné z důvodů veřejného zájmu, asanace a zhospodárnění zemědělského provozu. Přebytky Národního pozemkového fondu připadají do státní pokladny.

(¹) V úhradě, určené podle § 10, jsou zahrnuty všechny výdaje spojené se zkonfiskováním a přidělením majetku, s odevzdáním vlastního majetku Národnímu pozemkovému fondu, se železniční přepravou přídělců, jejich rodin a jejich movitého majetku do místa přídělu, jakož i s knihovním převedením vlastnictví přiděleného a odevzdaného majetku.

(²) Podrobnosti o úhradě za přidělený a odevzdaný majetek budou upraveny vládním nařízením.

(¹) Nedostane-li přídělce zároveň s přidělenou půdou potřebné budovy a zařízení a nemá-li prokazatelně žádných možností k jejich opatření z vlastních prostředků, může mu Národní pozemkový fond opatřiti levný dlouhodobý úvěr.

(²) Podrobnosti o úvěru investičním a ustanovení o úvěru provozovacím pro hospodářsky slabé přídělce budou vydány vládním nařízením.

Pro konfiskační řízení platí předpisy správního řádu (vl. nař. č. 8/1928 Sb.).

(¹) Provedení vlastnických směn na majetku zkonfiskovaném a na majetku odevzdaném Národnímu pozemkovému fondu, pozemkové knize, jakož i příslušné písemné a mapové pomůcky k tomu potřebné obstará Národní pozemkový fond.

(²) Podrobnosti budou upraveny vládním nařízením.

(¹) Všechna podání, protokoly, přílohy, prohlášení, spisy, nálezy, smíry, ověřování a osvědčení v řízení prováděném podle tohoto zákona, pokud jich nebude použito jinak, jsou osvobozeny ode všech kolků a poplatků.

(²) Převody vlastnictví uskutečněné podle tohoto zákona jsou osvobozeny ode všech daní, dávek a poplatků.

(¹) Přestupky ustanovení tohoto zákona trestají se pokutou do 1,000.000 Kčs nebo vězením do jednoho roku, nebo oběma tresty současně, při čemž náhradním trestem nesmí býti překročena nejvyšší sazba. Jako trest může býti podle okolností uložena též ztráta způsobilosti nabýti příděl podle tohoto zákona.

(²) Uložením trestu se odsouzený nezbavuje povinnosti navrátiti nebo odevzdati majetek, který neprávem drží a nahraditi způsobenou škodu.

(¹) Tento zákon se vztahuje na všechny případy projednávané podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., a to jak na řízení ukončená, tak na řízení ještě projednávaná.

(²) Nesrovnalosti vzniklé v důsledku změny těchto předpisů budou vyřešeny vládním nařízením.

(¹) Zemský národní výbor přezkoumá do třech měsíců všechna rozhodnutí učiněná před vydáním tohoto zákona podle § 3, odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., zda vyhovují ustanovením tohoto zákona.

(²) Zjistí-li se při tom, že některá rozhodnutí tomuto zákonu odporují, zruší je neprodleně z moci úřední ten orgán, který je vydal. Zrušení takového rozhodnutí má za následek navrácení v předešlý stav.

Vláda se zmocňuje, aby zajistila finanční prostředky k provedení vnitřního osidlování.

Dekrety presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb. a ze dne 2. července 1945, č. 28 Sb. se zrušují.

Tento zákon provedou ministři zemědělství, financí, vnitra, spravedlnosti, dopravy, techniky a výživy.

Důvodem návrhu nového zákona byla okolnost, že ustanovení dekretu presidenta republiky č. 12 z r. 1945 Sb., byla jednak hned na počátku nedostačující, jednak proto, že praxe spojená s jejich prováděním ukázala četné závady, kterými byly ohrožovány jednak důležité zájmy veřejné, jednak však také důležité zájmy soukromé, jichž porušení bylo s to způsobiti porušení veřejného klidu a pořádku.

Od původního úmyslu novelisace dosavadního ustanovení dekretu č. 12 muselo býti upuštěno, ježto bylo zjištěno, že téměř žádné z jeho ustanovení nemůže zůstati beze změn.

Úzká souvislost dekretu č. 12 a 28, zevně vyjádřená také tím, že oba dekrety asi ze ³/₄ obsahují ustanovení téměř totožná, vedla k tomu, aby byla nově upravena ustanovení obou dekretů a byla sloučena v jedné společné zákonné formě.

Obsahovou náplň nového zákona, který jinak je ve svém jádru budován na ustanoveních dekretu č. 12, bylo nutno nově uspořádati a roztříditi, aby navrhovaný zákon sloužil za normu základní, k jejímž jednotlivým oddílům by byla vydána příslušná podrobná vládní nařízení.

Z tohoto důvodu byla osnova navrhovaného zákona rozdělena na 8 (osm) oddílů:

(¹) Bylo nutno vypustiti ustanovení o okamžité platnosti konfiskace a vzhledem k novému znění § 3, odst. 1, písm. c) bylo nutno formulovati šíře a obecněji, aby byly postiženy veškeré subjekty v úvahu přicházející.

(²) Bylo třeba pamatovati na manželství rodin národnostně smíšených a na právní poměry, utvořené v těchto rodinách pod tlakem okupace.

(³) Uvedené subjekty, vyjmuté z konfiskace, bylo nutno výslovně jmenovati vzhledem k četným závadám v dosavadní praxi, ježto jsou rozhodující úkoly a poslání těchto subjektů a jejich další trvání v naléhavém zájmu veřejném a nikoliv národnost a činnost osob, které je náhodou po dobu okupace nebo před ní navenek zastupovaly. Kromě toho nebylo by účelné konfiskovat majetek takovým subjektům, které mohou býti oprávněnými uchazeči o příděl.

(⁷) Zřízení o výjimkách z konfiskování bylo nutno vyloučiti rolnické komise, ježto jejich členové měli na konfiskaci zájem a tudíž byli podjatými. Konečně rozhodnutí může příslušeti pouze lidovému orgánu, t. j. zemskému nár. výboru a nikoliv orgánu byrokratickému, t. j. ministerstvu zemědělství.

(⁸) K upevnění právního pořádku a jistoty a v zájmu shody mezi stavem knihovním a skutečným je nezbytně nutná knihovní poznámka konfiskace a v případech, které mohou býti obecně známy, též vyhláška v Úředním listě.

Ustanovení § 3 dekretu č. 12 jsou ze všech ustanovení tohoto dekretu nejvíce závadná. Odporují československé ústavě a platnému právnímu řádu a jsou v rozporu s ideou lidové demokratické republiky, neboť jimi se k ostatním, řádně zřízeným soudům a lid. orgánům, posuzují národní a státní spolehlivost, přičleňují orgány další, orgány byrokratické, které vzhledem k obsazování jednotlivých resortů zástupci politických stran nezaručují objektivní posuzování zjišťované skutečnosti.

Také praxe ukazuje, že toto ustanovení bylo nejvíce zneužíváno a že docházelo k velmi značným rozdílům mezi hodnocením viny či neviny, jak ji posuzovalo ministerstvo zemědělství a jak ji hodnotily mimořádné lidové soudy, případně trestní nalezení komise.

Vzhledem k nestejnému rozsahu viny a k zásadám o proporcionalitě viny a trestu bylo nutno vydati také ustanovení o rozsahu konfiskace.

Vzhledem k časovému omezení působnosti dekretu zákona o mimořádných lidových soudech, o národním soudu a o ochraně národní cti bylo nutno sem pojmouti také ustanovení zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb., jež rovněž má ustanovení o konfiskaci majetku.

Pro snazší rozlišování jest zavedeno dělení konfiskovaného majetku na majetek zemědělský a lesní, poněvadž z dalšího vyplývá, že musí býti obě tyto oblasti posuzovány podle zvláštních hledisek. Musí býti také jinak naloženo s majetkem lesním než s vlastním majetkem zemědělským.

Pro větší přehlednost byl § 5 rozdělen na 8 odstavců.

(⁴) Patronátní povinností váznoucí na zkonfiskovaném majetku jsou reálná práva neprovinilé osoby, t. j. církví a nemohou být proto rušena. Poněvadž majetkovou podstatu přejímá NPF, musí převzít také tento závazek. Patronátní práva jsou však závazky rázu spirituálního a proto nemohou na NPF přejíti.

(⁵) Dosud nebyl nijak řešen právní poměr českých výměnkářů na německých objektech. Poněvadž jde o osoby neprovinilé, nelze jim tyto nároky vyvlastniti.

(⁶) Stejně tak nebylo pamatováno na nároky českých zaměstnanců na zkonfiskovaném majetku.

(⁷) Jsou velmi časté případy, kdy jsou české osoby spoluvlastníky ideálních částí zkonfiskovaného majetku. Poněvadž dělení skutečné naráží často na nepřekonatelné obtíže, má tomu býti odpomoženo pojetím nového odstavce 7.

(⁹) Je vlastně poslední věta odstavce 3, dekretu 12.

(¹) Je změněna pouze textace ve smyslu § 4.

(²) Ustanovení o přídělu půdy je pojato do § 7. Nově pojato je ustanovení o převzetí majetku odevzdaného, jak plyne z dalšího.

(¹) Nově je pojato ustanovení o přednostním nároku státu z důvodů vojenských nebo jiných zájmů veřejných.

a) Dosavadní výpočet oprávněných uchazečů - jednotlivců - byl považován za taxativní a kromě toho byl značně komplikovaný. Proto jsou kromě dosavadních uchazečů oprávněných podle dekretu 12/1945 výslovně připuštěni také jiní uchazeči, pokud plní předpoklady, že budou hospodařiti na půdě osobně a že mají k tomu kvalifikaci. Je vypuštěno ustanovení o nejvyšší výměře 13 ha, poněvadž v některých krajích, hlavně obilnářských a pícninářských je tato výměra nedostatečná. Velikost statků je nutno stanoviti podle místních poměrů.

b) Taxativní výčet oprávněných uchazečů, uvedený v dekretu č. 12, § 7, odst. f), je rovněž povolen a učiněn pružnější. Nově je zavedeno ustanovení o možnosti přídělu půdy k zřízení tak zvaného doplňkového hospodářství pro dělníky a zaměstnance.

c) Tento odstavec nahrazuje dosavadní písmeno b), ovšem upravený ve smyslu písmene a).

d) Stejně jako u a) s rozšířením možnosti k získání přídělu.

(²) Původní ustanovení o lesním majetku (§ 6, odst. 2, dekr. č. 12) jest změněn tímto odstavcem. V písmenech a) až c) je stanoveno, jaký lesní majetek má stát přebírat.

(³) Osobám, v tomto odst. jmenovaným je nutno dáti možnost nabýti ze zkonfiskovaného majetku pokud možno nejvíce lesů, poněvadž je zkušenost, že vesměs hospodaří úsporněji, než podniky státní.

(⁴) Nově je pojato ustanovení o přídělu lesů do majetku přídělců. V horských krajích je les nezbytným doplňkem pozemkové držby. Kromě toho, kde jsou v obcích starousedlíci, kteří vlastní lesy, vzniká současným stavem sociální nerovnost a řevnivost mezi starousedlíky a novousedlíky. Nicméně mají osídlenci dostat pouze menší výměru lesů, hlavně rozptýlených a hlavní masa lesní držby v katastru má být přidělena obci.

(⁵) Nové ustanovení směřuje k urychlenému zalesnění ploch pro zalesnění určených. Kromě toho má cíl výchovný, poněvadž budou-li zemědělci les sami pěstovat, získávají tím k lesům zcela jiný vztah.

(⁷) Přejímá ustanovení dosavadního odstavce 4, avšak nově je zařazena kategorie oprávněných posluchačů, pod písm. a), neboť dosavadní stav vykazoval nedostatek v ten smysl, že nebylo možno přidělovat objekty do vlastnictví těch osob, které se zabývají činností, pro kterou vládní program určuje hlavně zkonfiskované zámky. Písmeno c) zavádí pojem prokázané odborné kvalifikace pro jednotlivce, kteří by se o příděl ucházeli.

(⁸) Při dosavadní přídělové praxi byly tvořeny objekty tak, že výměra pozemků nemohla unést rozsah hospodářských budov. Hospodářské budovy i u středně velkých statků není možno dobře děliti. Je proto třeba toto ustanovení pojmout do zákona, aby bylo zaručeno, že tyto objekty nebudou chátrat.

(⁹) Tak zvaných kontribučenských sýpek bude třeba při normální obilní produkci jako prostor pro tvoření reserv. Jsou případy, že jednotliví přídělci tyto sýpky ruší nebo bourají.

(¹⁰) Rolnické komise určují namnoze za stavební pozemky plochy, které jsou ve skutečnosti mnohdy nejúrodnějšími poli nebo lukami, nebo jsou svou polohou nevhodné vzhledem ke stavebnímu rozvoji obcí, nebo jsou nevyhovující s hlediska stavebního řádu (spodní voda, pohyblivé spodní písky a pod.). Mnohde vedly k žádostem o příděl stavebních pozemků úmysly spekulační. Je proto nutno omezit časově povinnost k zahájení stavby, jak tomu bylo obdobně také v zákonných ustanoveních o stavebním ruchu po první světové válce. K zastavění určené plochy, pokud nebudou přiděleny jednotlivcům, mají býti přiděleny k zamezení pozemkové lichvy obcím.

(¹¹) Poněvadž v některých krajích bude nutno provést přeorientování zemědělské výroby, je nutno, aby půda v těchto oblastech nebyla dávána do vlastnictví, pokud nebude učiněno příslušné rozhodnutí. Jinak je vznášen mezi osídlence neklid.

(¹²) Cílem pozemkové reformy je co nejhustší osídlení pohraničí. Proto písm. a) stanoví, že v okruhu 30 km kolem státních hranic nesmí být zřizovány družstevní statky na úkor osídlení jednotlivců. Kromě důvodů hospodářských jsou to také důvody vojenské. Stejně to písm. b) přináší ustanovení, že ve vnitrozemí může býti přidělována půda teprve tehdy, není-li dostatek půdy v pohraničí. Toto ustanovení se nevztahuje na příděl k účelům stavebním, scelovacím nebo zaokrouhlovacím. Písm. c) přináší nové ustanovení, které má podporovati vysídlení z vnitrozemí i pokud jde o majitele větších objektů, jejichž půdy je třeba k zaokrouhlení a zvětšení držby v jednotlivých obcích. Proto je také pamatováno na gratifikaci ve formě většího přídělu.

(¹³) Tento odstavec stanoví přednostní právo:

a) přejímá ustanovení dosavadního odstavce 6 s rozšířením o zahraniční krajany,

b) zaručuje přednostní právo dosavadním pachtýřům, kteří na usedlosti hospodařili, nijak se neprovinili a proto mají morálně přednost,

c) souvisí s písm. c), odst. 12.

(¹⁴) Nové ustanovení o přednostním právu příbuzných na majetek nabídnutý ke směně navazuje přirozenou touhu uchovat dědičný majetek v rodině.

(¹⁵) Dosavadní znění dekretu v § 7, odst. 1, písm. d) svým kusým zněním a jeho špatným výkladem nepřipouštěl příděl obcím pro jejich nutnou potřebu. Nová formulace umožňuje toto v nejširší míře.

(¹) Souhlasí s § 5, odst. 1, dekr. č. 28/1945.

(²) Obměňuje vlastně odst. 2 citovaného paragrafu. Nově je upraven počátek držby dnem, kdy byla ustanovena národní správa, pokud se národní správce osvědčil. V pohraničí působilo mnoho zlé krve složité proúčtování národních správ.

(³) Nově pojaté ustanovení má zaručiti co nejúčelnější uspořádání pozemkové držby tak, aby na ní mohlo býti racionálně hospodařeno. Současně stanoví povinnost podrobiti přidělené pozemky scelovacímu zřízení.

(⁴) Formuluje nově ustanovení § 2, odst. 1, písm. b) v ten smysl, že uchazeč o příděl musí dáti NPF všechny nemovitosti, tedy nejen zemědělský majetek. Další ustanovení o předání budov v případě, že obdržel přídělce nové budovy zároveň s pozemky, přidělenými k zaokrouhlení dosavadního pozemkového majetku má za cíl zamezit spekulaci.

(⁵) Formuluje postavení majetku, odevzdaného na směnu. Nové ustanovení o jiném ocenění má za účel podporovat osídlení v pohraničí.

(⁶) Nové ustanovení cílí k umožnění plánovitých úprav vnitrozemských obcí. Důvody tohoto ustanovení jsou: stavebně policejní, zdravotní, racionalisační a komunikační.

Cílem ustanovení tohoto paragrafu je navrácení celého přídělového řízení do rukou lidovlády, t. j. národních výborů všech instancí. Ministerstvu zemědělství je ponechána úloha řídící a koordinační, která mu jedině, jakožto centrálnímu nelidovládnému úřadu, přísluší (odst. 1 až 4).

Odstavce 5 a 6 staví rolnické komise na právní základnu, kterou jim nedávalo ustanovení § 9, dekr. 12/1945.

Odstavce 7, 8, 9 a 10 upravují celé řízení přídělové tak, aby bylo v souladu s ustanoveními odst. 1 až 4. V odst. 9 se nově požaduje souhlas NPF pro zemědělský průmysl, stejně tak jako odst. 10 pro všechny přídělové plány.

(¹¹) Vychází z předpokladu, že ministerstvo zemědělství jako vrchnostenský úřad nemůže přidělovat konfiskovaný majetek do vlastnictví, zvláště když stát konfiskovaný majetek svěřil do správy NPF. Kdyby majetek přidělovalo min. zemědělství bylo by nebezpečí, že by rozhodnutí o přídělu majetku považovalo za jednostranný úřední akt, který je možno také jednostranně zrušit. Poněvadž přidělení majetku je vlastně dvoustrannou smlouvou, ve které vystupuje stát jako strana, je třeba, aby jej zastupoval NPF, který není úřadem vrchnostenským.

(¹²) Obsahuje v zásadě ustanovení § 4, odst. 5. Toto ustanovení se rozšiřuje o nezávislost v odborné činnosti pomocných orgánů a o ustanovení o rozhodčí funkci ZNV.

(¹) souhlasí s § 7, odst. 1 dekr. 28/1945. Dosavadní odstavec 2 cit. paragrafu je rozdělen, při čemž nový odst. 2 přejímá beze změny ustanovení dosavadní.

(³) Obsahuje nově ustanovení, že směrnice pro úhradu živého a mrtvého inventáře stanoví NPF.

(⁴) Ustanovení o obecné ceně požadované za majetek, daný přídělci na směnu, má za účel podpořiti osídlení pohraničí. Na základě tohoto ustanovení jednak osídlenci v pohraničí bude gratifikována vyšší suma a jednak budou uchazeči o půdu nepřímo nuceni do pohraničí, kde bude půda levnější než ve vnitro zemí. Druhá věta tohoto odst. koresponduje s § 7, odst. 12, písm. c) a odst. 13, písm. c).

(⁵) Souhlasí s dosavadním § 7, odst. 5 dekr. 28/1945.

(⁶) Stanoví způsob určení výše úhrady za přidělený majetek.

(¹) až (³) souhlasí s § 8, odst. 1 dekr. 28/1945 s tou výjimkou, že je logicky uspořádán.

(⁴) koresponduje s § 8, odst. 2.

(⁵) je jenom nová formulace § 8, odst. 2 dekr. 28/1945.

Souhlasí s § 9 dekr. 28/1945, nově je pojato ustanovení o podpoře plánovité výstavby nových usedlostí, doplněné ustanovením o dodržování upravovacího plánu, který má být podle budovatelského programu vlády pořízen v nejkratší době pro každou obec.

Odpovídá v zásadě ustanovení § 10, odst. 1 dekr. 28/1945 Sb.

(¹) souhlasí s § 7, odst. 4 dekr. č. 28/1945 Sb.

(²) ukládá NPF vydati směrnice pro úvěr investiční i provozovací.