Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946.

1. zasedání.

144.

Návrh

poslanců Soukupa a dr. Rozehnala

na vydání zákona

o konfiskaci zemědělského a lesního majetku Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu a o jeho přidělení a osídlení.

Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ............................................... 1946

o konfiskaci zemědělského a lesního majetku Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu a o jeho přidělení a osídlení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Konfiskace.

§ 1.

(1) Pro účely pozemkové reformy se konfiskuje bez náhrady zemědělský a lesní majetek, jenž je ve vlastnictví:

a) osob německé nebo maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost,

b) zrádců a nepřátel Československé republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 - 1945,

c) korporací práva veřejného i soukromého zvláště též obchodního, ústavů, nadací a fondů, jejichž práva úmyslně a záměrně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

(2) Tento majetek se nekonfiskuje osobám německé a maďarské národnosti,

a) které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem,

b) které, nejde-li o osoby uvedené v odst. 1, písm. b), nejpozději do 30. června 1947 převedou tento majetek na příslušníky své rodiny české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti.

(3) Konfiskaci dále nepodléhá majetek:

a) svazků územní samosprávy,

b) církevní,

c) jiných právnických osob, jichž další trvání je nutné v naléhavém zájmu veřejném.

(4) Jestliže jiné osoby právnické převezmou úkoly a činnost dovolenou platným právním řádem po osobách uvedených v odst. 1, písm. c), přechází na ně i jejich majetková podstata. O výši náhrady za převzatý majetek rozhodne Národní pozemkový fond.

(5) Konfiskace majetku osob uvedených v odst. 1, písm. a) a c) nastává dnem 23. června 1945, (pokud tyto osoby neprokázaly, že jejich majetek konfiskaci nepodléhá, dle odst. 2 a 3).

(6) Konfiskace majetku osob uvedených v odst. 1, písm. b) nastává dnem, kdy rozsudek nebo trestní nález, jímž byla vyslovena, (§ 3, odst. 2), nabyl právní moci.

(7) O tom, zda jsou splněny předpoklady odst. 2, 3 nebo 4, rozhoduje k žádosti dotčených osob anebo z moci úřední v první stolici zemský národní výbor na základě vyjádření okresního národního výboru a v druhé stolici ministerstvo zemědělství.

(8) Každá konfiskace zemědělského a lesního majetku osob uvedených v odst. 1, její rozsah a počáteční doba platnosti musí býti poznamenány v pozemkové knize a u majetku osob uvedených v odst. 1, písm. b) a c) též vyhlášeny v Úředním listě republiky Československé.

§ 2.

(1) Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti, pokud jim nezůstává zachováno československé státní občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé nebo maďarské.

(2) Výjimky z ustanovení odst. 1 budou určeny zvláštním zákonem.

§ 3.

(1) Za zrádce a nepřítele Československé republiky [§ 1, odst. 1, písm. b)] jest považovati:

a) osoby, které se dopustily trestních činů uvedených v dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců, jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, jestliže jsou odsouzeny pro zločin v tomto dekretu uvedený a neupustí-li soud od trestu,

b) osoby, které se dopustily nebo dopustí trestných činů uvedených v §§ 1 - 5 nebo § 6, č. 1 a 2 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. na ochranu republiky a byly nebo budou pro zločiny v těchto §§ uvedené odsouzeny, a

c) osoby, které se dopustily trestného činu uvedeného v dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti, jestliže byly pro tento čin potrestány.

(2) O konfiskaci majetku a jejím rozsahu rozhoduje:

a) u osob uvedených v odst. 1, písm. a) mimořádný lidový soud, který je odsoudil nebo Národní soud

b) u osob uvedených v odst. 1, písm. b) soudy uvedené v § 36 a 37 zákona č. 50/1923 Sb. Rozsah konfiskace jmění u těchto osob vymezen v § 29, č. 3 téhož zákona,

c) u osob uvedených v odst. 1, písm. c) okresní národní výbor. Konfiskace jmění u těchto osob je možná toliko v případě bezvýslednosti exekuce vedené na svršky k vydobytí peněžité pokuty a na místě peněžité pokuty, ukládané podle dekretu presidenta republiky č. 138/45 Sb. a jen do jejich výše. Při oceňování jmění pro tento účel jest rozhodná obecná cena.

§ 4.

(1) Zemědělským majetkem (§ 1, odst. 1) jest rozuměti zemědělskou půdu, k ní patřící hospodářské a obytné budovy s veškerým zařízením a závody zemědělského průmyslu, sloužící převážně zemědělskému hospodářství, jakož i movité příslušenství (živý i mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku, nebo jeho částí. Nemá-li tento zemědělský majetek nejméně takovou výměru zemědělské půdy, že by nebyla zajištěna alespoň převážnost výživy zemědělce na ní hospodařícího, nevztahují se na konfiskační řízení předpisy tohoto zákona.

(2) Lesním majetkem (§ 1, odst. 1) jest rozuměti lesní půdu s příslušným lesním porostem, dále zemědělskou půdu, pastviny, rybníky a jiné vodní plochy přičleněné k lesním hospodářstvím, k němu patřící hospodářské a obytné budovy s veškerým zařízením a závody lesního průmyslu, sloužící převážně lesnímu hospodářství, jakož i movitá příslušenství (živý a mrtvý inventář) a veškerá práva, která jsou spojena s tržbou zkonfiskovaného majetku nebo jeho částí.

§ 5.

(1) Je-li zemědělský majetek zkonfiskovaný podle § 1 v pachtu (nájmu), zrušují se všechny pachtovní (nájemní) smlouvy. Je-li však pachtýřem (nájemcem) osoba, jíž může býti zkonfiskovaná půda přidělena, zrušují se tyto smlouvy teprve uplynutím běžného hospodářského roku.

(2) Pokud jsou konfiskací dotčeny osoby, na něž se konfiskace nevztahuje, poskytne jim náhradu za prokázané běžné náklady a investice Národní pozemkový fond po provedeném ověření a přezkoušení jejich výše.

(3) Náhrada za práva třetích osob, zvláště za dluhy a jiná břemena váznoucí na konfiskovaném majetku bude upravena vládním nařízením.

(4) Patronátní práva dnem konfiskace odpočívají, patronátní břemena přecházejí na Národní pozemkový fond.

(5) Vázne-li na zkonfiskovaném majetku výměnek pro osoby, na jejichž majetek se konfiskace nevztahuje, rozhodne Národní pozemkový fond po slyšení místního národního výboru, zda tento výměnek má býti zachován, či zda za něj Národní pozemkový fond poskytne přiměřenou náhradu.

(6) Odškodnění osobám zaměstnaným na zkonfiskovaném majetku bude upraveno vládním nařízením.

(7) Je-li spoluvlastníkem zkonfiskovaného majetku osoba, jíž může býti zkonfiskovaná půda přidělena, přísluší jí předkupní právo na zkonfiskovanou část.

(8) Podrobnosti týkající se konfiskace a právních poměrů z ní vzešlých budou upraveny vládním nařízením. Nebude-li toto nařízení vydáno do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, mohou třetí osoby, dotčené konfiskačním řízením ve svých právech, uplatniti u soudu své nároky proti Národnímu pozemkovému fondu pořadem práva.

II. Národní pozemkový fond.

§ 6.

(1) Zemědělský a lesní majetek, konfiskovaný podle § 1, spravuje až do odevzdání přídělům Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství, který se tímto zřizuje. Vláda se pověřuje vydati statut tohoto fondu.

(2) Národní pozemkový fond spravuje též majetek odevzdaný osobami, jimž byl přidělen majetek zkonfiskovaný.

III. Příděl a osídlení.

§ 7.

(1) Pokud zkonfiskovaný majetek z důvodů vojenských nebo jiných naléhavých zájmů veřejných nepřevezme stát, mohou o jeho přidělení do vlastnictví žádati národně a státně spolehliví příslušníci českého, slovenského nebo jiného slovanského národa, a to:

a) jednotlivci, zejména zemědělští dělníci, deputátníci a drobní zemědělci za účelem zřízení samostatných podniků zemědělských o výměře, která stačí k slušné obživě hospodáře a jeho rodiny, na kterých hospodář se svou rodinou může hospodařiti bez státní cizí pomoci a jichž provozování tvoří hlavní povolání držitelovo a hlavní pramen jeho obživy nebo za účelem doplnění stávajících podniků na tuto výměru,

b) jednotlivci, zejména dělníci, veřejní a soukromí zaměstnanci a maloživnostníci za účelem zřízení zahrad a drobných podniků zemědělských, pokud půdu obdělává držitel sám nebo s členy své rodiny a pokud výtěžek slouží k doplnění nebo zlepšení obživy jeho a jeho rodiny,

c) jednotliví zemědělci v nezbytně nutném rozsahu za účelem zaokrouhlení pozemkové tržby, pokud není výměra dobře možná,

d) jednotlivci, zejména dělníci, veřejní a soukromí zaměstnanci, a maloživnostníci, pro stavbu vlastních rodinných obydlí, maloživnostenských provozoven a hospodářských budov, ke zřízení zahrádek při takových budovách, k nutnému rozšíření stavenišť, dvorků a pod.,

e) zemědělská, stavební a jiná družstva,

f) obce, okresy a země.

(2) Lesní majetek (§ 4, odst. 2) zkonfiskovaného podle § 1 převezme stát, jde-li

a) o rozsáhlé a souvislé lesní celky a je-li toho zapotřebí z důvodů vojenských nebo jiných naléhavých příčin veřejných, zejména podél státních hranic,

b) o lesní majetek, jímž lze dosáhnouti vhodného doplnění nebo scelení dosavadního státního lesního majetku, avšak jen v nezbytně nutném rozsahu,

c) o lesní majetek, který se svou povahou a polohou hodí k doplnění školních lesních statků a současně pro pokusné účely výzkumných ústavů lesnických, který má zvláštní význam pro ochranu přírodních památek a krás nebo který vyžaduje zcela mimořádných opatření ochranných, zejména k zabezpečení zájmů vodního hospodářství v oblastech pramenných, k zamezení vzniků strží, bystřin a pod.

(3) Všechen ostatní zkonfiskovaný majetek budiž přidělen do vlastnictví svazků územní samosprávy zejména obcím, dále lesním družstvům obcí nebo okresů, po případě jiným veřejnoprávním korporacím, jako církvím, fondům, nadacím a pod. za účelem

a) aby jejich dosavadní lesní majetek byl vhodně doplněn nebo scelen na výměru, která by umožnila zlepšení provozu jejich lesního hospodářství nebo

b) aby svazky územní samosprávy, které nemají dosud lesního majetku, získaly nyní v dostačující míře podle místních poměrů a potřeb takový majetek, který by zaručoval spořádané lesní hospodářství a poskytl možnost ustanovení vlastních lesních zaměstnanců.

(4) Jednotlivcům mohou býti přiděleny lesní pozemky jen výjimečně, a to jen o malé výměře, zejména jde-li o to, aby byl zaokrouhlen nebo jinak doplněn a zajištěn jejich lesní i jinaký majetek, jestliže lesní půda, o kterou jde, je tak nepatrná, že se nehodí k hospodaření obecnímu anebo je-li ze všech nebo několika stran obklopena pozemky uchazečovými. Avšak přídělci, kteří odevzdali Národnímu pozemkovému fondu také majetek lesní, mají nárok na jeho příděl aspoň v téže výměře a hodnotě. Není-li takový příděl možný, nevztahuje se povinnost odevzdání (§ 8, odst. 4) na majetek lesní.

(5) Za zvlášť výhodných podmínek je však možno přidělovati svazkům územní samosprávy, jednotlivcům i družstvům plochy neplodné, stráně, pastviny a pod., určené k zalesnění za tím účelem, aby sami pod dozorem lesních dohlédacích úřadů tyto plochy zalesnili. Takto získané lesy zůstanou v soukromém vlastnictví přídělců. Zvláštní zřetel budiž brán na zaokrouhlení a doplnění stávajícího lesního majetku těmito plochami, určenými k zalesnění.

(6) Pro příděl rybníků platí obdobně stejné zásady jako pro příděl lesů.

(7) Zkonfiskované budovy a zařízení, sloužící vlastnímu zemědělskému nebo lesnímu hospodářství, závody zemědělského a lesního průmyslu, sady, památnosti a pod., jakož i všechny konfiskované nemovitosti, pokud nebudou přiděleny veřejnoprávním subjektům, mohou býti přiděleny do vlastnictví

a) právnických osob, sledujících cíle všeužitečné, kulturní a náboženské, sociální a charitativní a tělovýchovné,

b) družstev, utvořených z oprávněných uchazečů za účelem společného užívání,

c) výjimečně jednotlivců s prokázanou odbornou kvalifikací.

(8) Při vytváření nových zemědělských podniků budiž při stanovení jejich výměry přihlíženo ke stavu a rozsahu příslušných hospodářských budov, aby bylo dosaženo jejich účelné a hospodárné využití.

(9) Velké sýpky (bývalé kontribučenské špýchary) jsou z přídělu jednotlivcům zásadně vyloučeny.

(10) K účelům stavebním lze přidělovati potřebné pozemky jenom podle schváleného upravovacího plánu a po provedeném řízení parcelačním podle stavebního řádu. Příděl stavebních parcel budiž vázán podmínkou, že do určité, všem přídělcům v místě společné, přiměřeně krátké lhůty bude ke stavbě skutečně přikročeno. Pokud by pro plochy určené k zastavění nebylo dostatek vhodných uchazečů anebo pokud by přídělci ve stanovené lhůtě přidělená stavební místa nezastavili, přidělí se tyto plochy ke stavebním účelům obcím.

(11) V krajích, kde dosavadní způsob zemědělské výroby je nerentabilní a kde objektivní podmínky vyžadují nutné přeorientování zemědělské výroby (horské kraje a p.), zůstává zabraná půda ve správě Národního pozemkového fondu až do rozhodnutí o přeorientování zemědělské výroby v dotčeném kraji. Toto rozhodnutí musí se stát v době co nejkratší.

(12) Aby bylo dosaženo co nejrychlejšího a nejhustšího osídlení v pohraničí,

a) nesmí býti v pásmu 30 km od státních hranic zřizování družstevních pastvin a jiných družstevních podniků na překážku osídlení jednotlivců,

b) nesmí býti pozemkový majetek zkonfiskovaný ve vnitrozemí přidělován jednotlivcům uvedeným v odst. 1, písm. a) až c), pokud bude pro tyto uchazeče dostatek půdy v pohraničí,

c) budiž co nejvíce podporována dobrovolná směna usedlostí ve vnitrozemí za usedlosti v pohraničí, zejména přidělení usedlostí s hodnotnějšími budovami nebo pozemky nebo s větší výměrou.

(13) Přednostní právo na příděl mají:

a) osoby, které se vyznamenaly a zasloužily v národně-osvobozovacím boji, zejména vojáci a partyzáni, bývalí političtí vězňové a deportovaní, jejich rodinní příslušníci a zákonní dědicové, jakož i rolníci poškození válkou a zahraniční krajané,

b) pachtýři na usedlostech, na nichž v době konfiskace hospodařili,

c) osoby, které nabídly svůj majetek ke směně až do výměry přesahující o polovinu nabídnutý majetek. Přednostní právo jest náležitě prokázati.

(14) Na majetku odevzdanému Národnímu pozemkovému fondu vyhrazuje se přednostní právo na příděl příbuzným přídělcovým v linii přímé i pobočné, jakož i osobám k nim sešvagřeným.

(15) Obcím, okresům, zemím a jiným právnickým osobám veřejného práva se vyhrazuje přednostní právo na příděl zemědělského a lesního majetku k účelům veřejným v obci, zejména za tím účelem, aby mohly řádně plniti úkoly vyplývající z jejich vlastní i přenesené působnosti a aby byl zajištěn jejich spořádaný a plánovitý stavební rozvoj.

(16) Svazky územní samosprávy, které prokáží, že jim byl habsburskou monarchií zkonfiskován lesní majetek, mají přednostní nárok na příděl těchto lesů, byla-li nebo budou-li zkonfiskovány podle tohoto zákona.

§ 8.

(1) Přídělce je povinen ujmouti se držby toho dne, který bude stanoven v rozhodnutí o příděl půdy.

(2) Přidělený majetek přechází dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce. Byl-li národní správce uznán za oprávněného přídělce, jest považovati za den převzetí držby den, kdy se národní správce ujal podle platného dekretu národní správy. Přídělce jest povinen na přidělené půdě hospodařiti osobně. Smí ji zciziti, dáti do pachtu (nájmu) nebo do jiného užívání jen výjimečně ve zvláště odůvodněných případech a jen s předcházejícím souhlasem Národního pozemkového fondu. Přidělený majetek nesmí býti zatížen bez svolení Národního pozemkového fondu, který může zatížení povoliti jen v případech vhodných zvláštního zřetele.

(3) Půda budiž přidělována v uspořádání co nejúčelnějším. Pokud se scelení neprovede současně s přídělem zkonfiskovaného majetku, podléhá veškerý tento přidělený majetek budoucímu scelování.

(4) Jestliže o příděl celé usedlosti ze zkonfiskovaného majetku žádá vlastník jakýchkoliv jiných nemovitostí, musí tyto své nemovitosti odevzdati Národnímu pozemkovému fondu; rovněž musí odevzdati Národnímu pozemkovému fondu své dosavadní budovy přídělce, který k doplnění svého dosavadního majetku dostal též přiměřeně velké budovy téhož druhu a dosavadních budov nepotřebuje buď k zaokrouhlení svého hospodářství nebo k zlepšení jeho provozu.

(5) O majetku, odevzdaném dosavadnímu přídělci Národnímu pozemkovému fondu platí stejná ustanovení jako o majetku konfiskovaném s výjimkou § 7, odst. 12, písm. b) a ustanovení o úhradě za zkonfiskovaný majetek.

(6) Odevzdaný majetek v zastavěné části obce smí býti přidělován jen podle schváleného upravovacího plánu. Odevzdaný majetek v nezastavěné části obce, pokud není předmětem scelovacího řízení, musí býti přidělen tak, aby se docílilo zaokrouhlení pozemkové držby a aby se zlepšily hospodářské tvary ostatních pozemků.

§ 9.

(1) Žádosti o příděl zkonfiskovaného majetku se podávají k okresnímu národnímu výboru prostřednictvím místního národního výboru bydliště žadatelova. Osoby, které mají bydliště v cizině, podávají je přímo u ministerstva zemědělství, které je postoupí příslušnému zemskému národnímu výboru.

(2) Okresní národní výbor žádosti přezkoumá a předloží zemskému nár. výboru.

(3) Ministerstvo zemědělství usměrňuje ústředně osidlování na majetku zkonfiskovaném podle tohoto zákona a na majetku odevzdaném v rámci ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 17. července 1945, č. 27 Sb. o jednotném řízení vnitřního osídlení prostřednictvím zemských národních výborů. Zemské národní výbory řídí osidlování a příděl tohoto majetku v jednotlivých zemích. Za tím účelem mohou zřizovati v sídlech okresních národních výborů osidlovací komise s působností na oblast jednoho nebo více okresních nár. výborů.

(4) Zemský národní výbor došlé žádosti prozkoumá a roztřídí, přihlížeje k okolnostem v nich uvedeným a přikáže je buď prostřednictvím okresního národního výboru příslušnému místnímu národnímu výboru anebo v oblastech, pro které jsou zřízeny osidlovací komise, této komisi, která je dále přikáže místnímu národnímu výboru.

(5) Při místním národním výboru, v jehož obvodu se nachází konfiskovaný majetek, zvolí si uchazeči, jichž žádosti přezkoumal a přikázal zemský národní výbor, případně osidlovací komise, ze sebe místní rolnickou komisi, skládající se nejvíce z deseti členů, při čemž skupiny žadatelů uvedené v § 7, odst. 1, písm. b), c) a d) smějí míti nejvýše každá jednoho člena [s výjimkou v případě § 7, odst. 12, písm. b)].

(6) Dva zástupci za každou místní rolnickou komisi ve správním okrese zvolí si při okresním národním výboru okresní rolnickou komisi, která může míti nejvýše 10 členů, při čemž o zastoupení skupin žadatelů platí obdobně ustanovení odst. 5.

(7) Na podkladě došlých žádostí vypracuje místní rolnická komise přídělový plán a předloží jej ke schválení okresní rolnické komisi.

(8) Okresní rolnická komise přezkoumá předložené přídělové plány a na jejich základě vypracuje přídělový plán pro celý okres. Není-li rozporů mezi přídělovými plány předloženými jednotlivými místními rolnickými komisemi, anebo dojde-li mezi nimi k dohodě, jest okresní přídělový plán po schválení podle odst. 9 pravoplatný.

(9) Přídělový plán okresní rolnické komise předloží se ihned ke schválení zemskému národnímu výboru, který jej může změniti, kdyby byly ohroženy důležité veřejné zájmy. Přídělový plán schvaluje zemský národní výbor po dohodě s Národním pozemkovým fondem. Pokud jde o závody zemědělského průmyslu (§ 7, odst. 7), učiní zemský národní výbor v případě přídělu podle § 7, odst. 7, písm. b) příslušné rozhodnutí v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem výživy.

(10) Nemůže-li okresní rolnická komise překonati rozpory mezi přídělovými plány místních rolnických komisí a nedojde-li k dohodě, anebo vznikne-li rozpor mezi okresními rolnickými komisemi sousedících okresů, předloží okresní rolnická komise věc ke konečnému rozhodnutí zemskému národnímu výboru, který rozhodne v dohodě s Národním pozemkovým fondem.

(11) Je-li přídělový plán schválen, přidělí Národní pozemkový fond přidělený majetek do vlastnictví.

(12) Ministerstvo zemědělství a zemský národní výbor vysílají k okresním a místním rolnickým komisím pomocné orgány, které pomáhají při technických přídělových pracích. Tyto orgány pracují podle pokynů rolnických komisí, avšak ve své odborné činnosti jsou nezávislé. O případných neshodách mezi těmito orgány a rolnickými komisemi rozhodne zemský národní výbor.

(13) Podrobnosti o přídělu a osídlení zkonfiskovaného a odevzdaného majetku budou upraveny vládním nařízením.

IV. Úhrada.

§ 10.

(1) Zkonfiskovaný majetek bude přidělen do vlastnictví za úhradu, která se určí podle výnosu, polohy, odlehlosti a stavu obdělání půdy a podle majetkových a rodinných poměrů přídělce, a to:

a) nejméně ve výši hodnoty jedné průměrné roční úrody hlavních plodin na přidělené výměře půdy,

b) nejvýše ve výši dvou průměrných ročních úrod hlavních plodin na přiměřené výměře půdy.

(2) Úhrada za přidělené budovy má se určiti ve výši jedno- až tříročního nájemného přidělované budovy. Nájemné může býti vyjádřeno též v naturáliích.

(3) Úhrada za přidělený živý a mrtvý inventář a jiná zařízení bude určena zvláštními směrnicemi, které vydá Národní pozemkový fond.

(4) Majetek odevzdaný přídělci Národnímu pozemkovému fondu (§ 8, odst. 4) bude přidělován za úhradu, která se stanoví podle jeho obecné ceny. Jestliže majetek přidělený podle ustanovení § 7, odst. 12, písm. c) není hodnotnější o víc než o polovinu než majetek odevzdaný, měřeno podle jejich obecných cen, až do této výše se úhrada nepožaduje.

(5) Národní pozemkový fond může částečně nebo zcela prominouti úhradu přídělci, který odevzdal půdu podle § 8, odst. 4.

(6) Výši úhrady za přidělený majetek stanoví Národní pozemkový fond v dohodě s ministerstvem zemědělství po slyšení příslušné místní a okresní rolnické komise.

§ 11.

(1) Určenou úhradou splatí uchazeči podle svých hospodářských možností

a) jednorázově, nejpozději do jednoho roku od převzetí držby přídělu nebo

b) ve splátkách.

(2) Úhrada může býti dána v penězích nebo v naturáliích.

(3) Platí-li se úhrada na splátky, musí býti první splátka ve výši 10% úhrady zaplacena ihned po převzetí přiděleného majetku, jakmile je stanovena. Na žádost může Národní pozemkový fond po slyšení místního národního výboru a místní rolnické komise povoliti odklad této první splátky nejvýše na tři roky. Nedoplatek úhrady jest splatný podle splátkového plánu, vyhotoveného Národním pozemkovým fondem, nejpozději do 15 let ode dne převzetí držby (přiděleného majetku).

(4) Byl-li národní správce uznán za oprávněného přídělce, jest považovati veškeré platy jím učiněné Národnímu pozemkovému fondu z titulu národní správy za splátky a úhradu.

(5) V případech zvláštního zřetele hodných a sociálně odůvodněných může Národní pozemkový fond po slyšení místního národního výboru a místní rolnické komise prominouti přídělci úhradu úplně, zvláště jde-li o osoby uvedené v § 7, odst. 13, písm. a).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP