Výbor sociálně-politický projednal ve své schůzi konané dne 16. července 1946 vládní návrh zákona (tisk 13) o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo se změnami a doplňky, jak jsou obsaženy v připojeném znění.

Ve vládním návrhu byly provedeny tyto věcné změny a doplňky:

1. V § 2, odst. 1 škrtá se ustanovení pod písm. c). Následující body se označí písmeny c) až n). Podle toho byla upravena citace § 2, odst. 1, písm. a) až n) v dalším textu.

Změna byla provedena proto, poněvadž právní a mravní nárok osob uvedených v § 2, odst. 1, písm. c) není stejný jako právní a mravní nárok ostatních osob uvedených v odst. 1 tohoto paragrafu, zvláště těch, které se zasloužily o odboj, po příp. se staly obětí persekuce. Proto je nutné, aby na jejich zaopatření bylo pamatováno s jistými výhradami a omezením, jak se stalo v § 7 osnovy.

2. V § 2, odst. 2 bylo nahrazeno datum "29. září" datem "20. květnem".

Důvodem změny jest skutečnost, že již od tohoto dne r. 1938 docházelo k okolnostem uvedeným v § 2, odst. 1, na jejichž odškodnění, po případě zaopatření je třeba tímto zákonem pamatovati.

3. V § 7, odst. 1 v úvodní větě vsunují se za slova "sociální péče" slova "na Slovensku povereníctvo sociálnej starostlivosti" a za slovo "financí" slova "(povereníctvom financií)".

Změna byla provedena z důvodů administrativních.

V § 7, odst. 1 doplňuje se písm. d) tohoto znění: "d) které v době po 14. březnu 1939 výkonem služby v t. zv. vládním vojsku nebo t. zv. slovenské branné moci, při válečných úkonech nebo v zajetí se staly válečnými nebo vojenskými poškozenci, po př. jejich pozůstalým."

Toto doplnění bylo provedeno v souvislosti s vynětím těchto osob z § 2, aby jim bylo možno touto fakultativní formou zajistiti zaopatření úměrné jejich postavení.

4. V § 9, odst. 2 škrtá se "před 1. lednem 1946", a to proto, že je třeba pamatovati na zaopatření osob poškozených při dobrovolných rekonstrukčních pracích i v době po 1. lednu 1946.

5. § 10, odst. 3 doplňuje se v poslední větě tímto dovětkem: "pokud zákon výslovně nestanoví jinak."

Zařazen byl pak další odstavec 4 tohoto znění:

(⁴) Pozůstalým, kterým se dostalo z veřejných prostředků odškodnění za smrt manžela nebo otce nebo matky nebo dítěte podle předpisů o náhradě za válečné škody (osobní) nebo podle předpisů o odčinění křivd zaměstnanců, započítává se toto zvláštní odškodnění na zaopatřovací požitky, které by pozůstalým jinak příslušely podle ustanovení §§ 42, 43, 48, 49, 54 a 55 tohoto zákona."

Změna byla učiněna v důsledku nové úpravy § 34, aby bylo zabráněno duplicitě odškodnění z téhož titulu.

6. § 11, odst. 1, písm. b) byl doplněn za slovem "republiky," pokračováním: "nebo které, jako příslušníci t. zv. vládního vojska nebo ve službách branné moci t. zv. slovenského státu, projevily zvláštní horlivost, zejména jestliže byly vyznamenány řádem t. zv. slovenského státu nebo řádem bývalé německé říše nebo jejích spojenců."

V souvislosti s úpravou § 7 bylo nutno učiniti opatření, aby byly vyloučeny ze zaopatření osoby, které svým zřejmě kladným postojem k nepřátelům se staly těchto výhod nehodnými.

7. § 11, odst. 1, písm. f) byl pozměněn takto:

"f) pozůstalí po osobách uvedených pod písm. a), b), d) a e) vyjímajíc nezaopatřené děti."

Podle písm. c) ztrácejí nárok na zaopatření osoby tam uvedené jen po dobu ztráty volebního práva, zatím co jejich pozůstalí byli by podle znění osnovy ztráceli nárok na zaopatření trvale. Na děti byl vzat zřetel z důvodů sociálních.

8. V § 17 byl škrtnut odstavec 3.

Touto změnou byla odstraněna příjmová hranice vylučující z nároku na zaopatření. Invalidní důchod je odškodněním za ztrátu zdraví a nelze ho podmiňovati určitým příjmem poškozence.

Toto omezení bylo by v rozporu s úsilím státu zařaditi všechny občany do budovatelské práce a znamenalo by trestní sankci za účast na pracovním procesu. Rovněž administrativní obtíže mluvily pro odstranění tohoto omezení.

9. V § 18, odst. 1 a odst. 2 byl změněn stupeň snížení výdělečné schopnosti "94%" na "100%". V odst. 1 byla za slova "dani důchodové" vložena věta "a že nemohou pro svůj zdravotní stav nebo jiný vážný důvod docíliti vyššího příjmu."

Tím se dostává přídavku k důchodu i nejtěžším invalidům. Zároveň bylo učiněno opatření, aby nedošlo k přiznání přídavku v případech, v nichž není dostatečné ochoty k práci.

10. V § 24, odst. 1 byla doplněna citace § 2, odst. 1 písm. b) až ch) a n). V odst. 3 byla doplněna citace § 2, odst. 1, písm. d) až h) a n).

Poněvadž osoby uvedené v § 2, odst. 1, písm. b) staly se poškozenci za okolností stejných jako osoby uvedené nyní pod písm. c), je třeba jim přiznati stejné nároky na zvyšovací příplatky. Doplnění odst. 3 vyplývá z povahy ustanovení odst. 3.

11. V § 27, odst. 1 škrtá se v první větě text od slova "následkem" až "tohoto zákona". Změna vyplynula z nutnosti poskytnouti invalidům, kteří nepodléhají povinnému pojištění pro případ nemoci, léčebnou péči pro veškerá onemocnění, nejen pro ta, která souvisí s příčinou invalidity.

12. § 28 byl změněn takto:

"Manželka (družka) a děti invalidovy, na něž je vyplácen příplatek podle § 21, mají nárok na léčebnou péči v rozsahu a za podmínek uvedených v § 27, odst. 1 a 2, nemají-li nároku na léčebnou péči proti nositelům veřejnoprávního pojištění pro případ nemoci."

Tato úprava je v souvislosti s úpravou § 27 a její odůvodnění je obdobné.

13. V § 34 škrtají se odstavce 2 až 4.

Toto opatření bylo učiněno proto, aby obdobně jako v § 17 bylo odstraněno krácení důchodů pro výdělek, jež by bylo v rozporu s úsilím státu zařaditi co nejvíce občanů do práce. Rovněž šlo o to, vyhnouti se nákladným administrativním opatřením, s nimiž by bylo spojeno každoroční prokazování a kontrola výše příjmů. Dvojitému odškodnění se zřetelem k dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. se zabraňuje úpravou § 10, odst. 4.

14. V § 35, odst. 2 byla za slova "vdově zaopatřovací požitky" zařazena slova "netrvalo-li manželství alespoň 10 let".

Přiznání zaopatřovacích požitků po delším trvání manželství jest pokládati za odůvodněné.

15. § 37, odst. 2 byl doplněn větou: ", bylo-li však výživné stanoveno před 1. prosincem 1945, mohou je zaopatřovací požitky převyšovati až o 100%".

Tímto opatřením bylo přihlédnuto k úpravě cenové hladiny koncem r. 1945.

16. § 38, odst. 3 byl doplněn touto větou: ", může však v ohleduhodných případech obdržeti rozdíl mezi svými vdovskými zaopatřovacími požitky a zaopatřovacími požitky, které by jí jinak příslušely podle tohoto zákona".

Touto změnou byla odstraněna disparita mezi těmito družkami a ostatními vdovami.

17. V §§ 42, 48 a 54 byla změněna citace § 2, odst. 1 takto: "§ 2, odst. 1, písm. b) až ch) a n)."

Změna byla provedena z téhož důvodu jako u § 24, odst. 1.

18. V § 43 odst. 1 byly částky "3.000 Kčs" změněny na částky "3.500 Kčs".

Důvodem této změny je snaha, aby byl pokud možno vyloučen vliv pracovního příjmu na výši i zvláštních příplatků.

19. V § 43, odst. 1 byla na konci předposlední věty provedena změna v citaci § 2 takto: "§ 2, odst. 1, písm. b), c) a ch)." Změna téhož druhu byla provedena v § 49, odst. 2 na konci předposlední věty v § 55, odst. 2, poslední věta.

Důvodem této změny jsou okolnosti uvedené u změny § 24, odst. 1.

20. V § 43, odst. 2 provedena změna v citaci § 2 takto: "§ 2, odst. 1, písm. d) až h) a n)". Změna téhož druhu byla provedena v § 49, odst. 3 a § 55, odst. 3.

Důvodem této změny jest okolnost, že nelze činiti rozdílu mezi pozůstalými po bojovnících se zbraní v ruce a po obětech koncentračních táborů. Změnou zaměňuje se fakultativní poskytování zvláštních příplatků v nárok.

21. V § 50, odst. 2 bylo nahrazeno slovo "pětinu" slovem "třetinu".

Zvýšení důchodu rodičů o jednu pětinu bylo považováno za příliš nízké.

22. § 54 byl doplněn takto: "Byli-li rodiče odkázáni převážně svou výživou na zemřelé dítě, může státní úřad pro válečné poškozence zvýšiti zvyšovací příplatek na 450 Kčs."

Změna byla učiněna z důvodů sociálních se zřetelem na to, že jde o osoby zvláště postižené.

23. V § 57 škrtají se v prvním odstavci slova: "potvrzením příslušné berní správy" a na konec odstavce se zařazuje dovětek ", a že nemohou pro svůj zdravotní stav nebo jiný vážný důvod docíliti vyššího příjmu".

Důvod této změny jest obdobný jako u změny téhož druhu v § 18.

24. V § 57, odst. 2 nahrazuje se první věta větou tohoto znění: "Přídavek k důchodu činí u bezdětné vdovy (vdovce) 200 Kčs měsíčně, u vdovy (vdovce) s dětmi na každé dítě, mající nárok na důchod sirotčí, dalších 100 Kčs měsíčně."

Změna byla provedena ze zásadních důvodů, že nemají býti omezovány přídavky na děti při větším počtu dětí.

25. V § 59 nahrazují se slova "může, jsou-li potřební, býti poskytována" slovy: "poskytuje se".

Tím se mění fakultativní dávka v dávku nárokovou obdobně, jako je tomu u změny § 28.

26. V § 62, odst. 3 nahrazují se slova "dvou let" slovy "jednoho roku".

Lhůta jednoho roku jest dosti dlouhá, aby bylo zabráněno zbytečným lékařským prohlídkám.

27. V § 68, písm. b) byla na konci první věty zařazena citace "(§ 77)".

Zařazení této citace vyplývá ze změny § 77.

28. V § 77 doplňuje se první věta na konci slovy: ", na Slovensku povereníctvo sociálnej starostlivosti." V druhé a třetí větě se zařazuje za slovo "ministerstvo" slovo "(povereníctvo)".

Doplnění je opatřením rázu čistě administrativního.

29. V § 78 vsunují se všude za slova "ministerstva sociální péče" slova "na Slovensku povereníctva sociálnej starostlivosti", po př. jen slova "povereníctva sociálnej starostlivosti".

Odstavec 2 doplňuje se na konci dovětkem ", na Slovensku obdobné odbojové organisace".

Změny v prvém případě jsou rázu administrativního; doplněk odst. 2 bere zřetel na příslušné odbojové organisace.

30. V § 84, odst. 1, č. 1 mění se citace §u 7 takto: "§ 7, odst. 1, písm. b) až d)".

Změna je důsledkem změny provedené v § 7.

31. V § 84, odst. 1, č. 3, písm. d) byla škrtnuta slova "v podnicích filmových a při zaměstnání v soukromých podnicích" a nahrazena slovy "při zaměstnávání v podnicích národních, pod národní správou, v podnicích právnických osob veřejného práva a v podnicích soukromých".

Důvodem změny jest poskytnouti přednostní právo při zaměstnávání invalidů ve všech podnicích.

32. V § 96 škrtá se odstavec 2. Odstavec 3 začíná slovy: "O výhody podle předcházejícího odstavce hlásí se ..." atd.

Zařazení invalidů práce a jiných osob se sníženou pracovní způsobilostí do zaměstnání má býti předmětem zvláštního zákona, jehož osnova se již připravuje.

33. V § 100 byl vynechán odstavec 3.

Opatření je odůvodněno tím, aby pracovní místa byla vyhrazena invalidům, nikoliv zdravým ženám.

34. § 103 byl změněn takto: "Ministerstvo sociální péče stanoví po slyšení Ústřední rady odborů pracovní místa určitého druhu, na kterých musí v prvé řadě býti zaměstnáváni těžcí invalidé, a to i pro závody, úřady a ústavy, na které se nevztahuje povinnost zaměstnávati invalidy podle ustanovení § 100. Ministerstvo sociální péče zároveň stanoví postup, který jest při obsazování pracovních míst vyhrazených těžkým invalidům zachovati."

Změna byla provedena proto, aby okresní úřady ochrany práce mohly svůj úkol lépe zvládnouti. Je účelnější uložiti povinnost hlášení vyhrazených míst všeobecnou normou zaměstnavateli a úřadu ochrany práce přenechati pouze kontrolu.

35. V § 107 škrtá se odstavec 2.

Změna je důsledkem změny v § 96.

36. V § 111, odst. 2 byla vsunuta za slova "tohoto zákona" slova "nebo proti předpisům tento zákon provádějícím".

Změna je důsledkem nové úpravy § 103.

Současně doporučuje výbor k přijetí připojenou resoluci.

Po formální a textové stránce byly upraveny tyto paragrafy: § 2, odst. 1, 2 a 3, § 3, odst. 3 a 7, § 4, odst. 4, § 5, § 9, odst. 1 a 2, § 10, odst. 1 a 3, §§ 13, 14, § 18, odst. 3, § 21, odst. 1, § 24, odst. 2, § 25, odst. 1 a 2, § 27, odst. 2, § 30, § 32, odst. 1 až 3, § 35, odst. 2, § 39, § 43, odst. 1, § 44, odst. 1 a 2, § 45, odst. 2 a 3, § 48, § 49, odst. 1 až 4, § 52, odst. 2, §§ 53, 54, § 55, odst. 2, § 56, § 57, odst. 1 a 3, § 61, § 69, odst. 2, § 74, odst. 1, § 80, odst. 1 a 2, §§ 81, 82, § 83, odst. 1, §§ 118 a 119.

Výbor branný projednal ve své schůzi konané dne 17. července 1946 vládní návrh zákona (tisk 13) o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Branný výbor se usnesl na všech změnách, které učinil výbor sociálně-politický o tomto vládním návrhu, a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění schválení tohoto zákona ve znění přijatém výborem i s připojenou resolucí.

Výbor rozpočtový projednal ve své schůzi konané dne 17. července 1946 vládní návrh zákona (tisk 13) o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Rozpočtový výbor se usnesl doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo tak, jak byla schválena výborem sociálně-politickým a branným.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

Osobám, které utrpěly poškození zdraví nebo těla v důsledku vojenské služby, válečných událostí nebo fašistické persekuce za okolností uvedených v tomto zákoně (v dalším "invalidé"), jakož i pozůstalým po osobách, které zemřely za těchto okolností nebo v důsledku těchto okolností (§ 3, odst. 6) a rodinným příslušníkům osob, jež se za těchže okolností staly nezvěstnými (§ 3, odst. 4), dostane se zaopatření ze státních peněz jako odškodnění. Kromě toho dostane se jim výhod uvedených v tomto zákoně.

(¹) Nárok na zaopatření u invalidů zakládá poškození zdraví (dále jen "poškození"), které je příčinou ztráty nebo snížení výdělečné schopnosti a jež bylo způsobeno poraněním nebo onemocněním za těchto okolností:

a) v době od 26. července 1914 do 28. února 1921 ve službě vojenské, při válečných úkonech nebo v zajetí nebo

b) v době od 1. března 1921 do 20. května 1938 výkonem vojenské služby v československé armádě nebo

c) výkonem vojenské služby v československé armádě v době po 31. prosinci 1945 nebo

d) výkonem služby v československé armádě, válečnými a osobními úkony ve prospěch československé armády, výkonem služby v útvarech stráže obrany státu v době po 20. květnu 1938 do 31. prosince 1945, zajetím v důsledku této služby nebo

e) výkonem služby ve spojenecké armádě, válečnými a osobními úkony ve prospěch spojenecké armády v době od 15, března 1939 do 31. prosince 1945 nebo

f) činností v partyzánských jednotkách nebo

g) činnou účastí na ozbrojeném povstání českého nebo slovenského národa nebo

h) při zatčení, odvlečení, v koncentračních táborech, v žalářích, káznicích a vězeních, pokud zatčení, odvlečení, internování nebo věznění se stalo z důvodů, směřujících k potlačení odbojového hnutí, nebo z jiných důvodů persekuce politické, národní nebo rasové, při trestních akcích proti odboji, nebo

ch) v kárných táborech, v táboře v Bystřici u Benešova a jiných táborech toho druhu, v táboře ve Svatobořicích a jiných táborech toho druhu, a v terezínském městě, pokud internování se stalo z důvodů persekuce politické nebo národní nebo rasové nebo z důvodu pracovní sabotáže, nebo

i) jinými činy válčících branných sil, dále činy fašistických orgánů a příslušníků nepřátelských národů, k nimž došlo z důvodů persekuce politické, národní nebo rasové, pokud veškeré tyto činy nepatří již podle své povahy nebo podle okolností, za nichž se staly, pod případy uvedené pod písm. h) nebo ch), nebo

j) bojovými akcemi válčících branných sil,

k) ukrýváním nebo útěkem před bezprostředními bojovými akcemi nebo před opatřeními válčících branných sil a fašistických orgánů nebo

l) výkonem nucených prací, pokud nešlo o soukromoprávní pracovní poměr, výkonem tzv. služby protiletecké ochrany nebo obrany, nouzové služby, technické nouzové pomoci, nouzové služby při zákopových pracích nebo nucených pracích, ochrannou službou, nebo

m) zjišťováním, odstraňováním nebo zneškodňováním opuštěných bojových prostředků, náhodným nebo nezaviněným střetnutím s bojovými prostředky nebo

n) výkonem služby lékařské a samaritánské v souvislosti s okolnostmi uvedenými pod písm. f) až m).

(²) U okolností uvedených v odstavci 1, písm. f) až l) se vyžaduje, aby k nim došlo v době mezi 20. květnem 1938 a nejpozději 31. prosincem 1945; u okolností uvedených pod písm. m) se vyžaduje, aby k nim došlo po 14. březnu 1939.

(³) Podmínkou nároku na zaopatření jest okolnost, že poškození je aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s okolnostmi uvedenými v odstavci 1. V případech, v nichž podle předpisů dosud platných byl uznán nárok na zaopatření na podkladě časové souvislosti poškození s výkonem vojenské služby nebo se zajetím, zůstává nárok zachován.

(⁴) Nevzniklo-li poranění nebo onemocnění sice za okolností uvedených v odstavci 1, avšak je-li aspoň pravděpodobno, že jimi bylo zhoršeno, jest toto zhoršení pokládati za poškození.

(⁵) Československým státním občanům, kteří jako příslušníci mezinárodních brigád mimo hranice Československé republiky se stali v boji proti fašismu invalidními, a pozůstalým po příslušnících těchto brigád náleží zaopatření a výhody podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek platných jinak pro osoby poškozené za okolností uvedených v odstavci 1, písm. d), po př. pro pozůstalé po osobách zemřelých za těchže okolností nebo v souvislosti s nimi.

(¹) Nárok na zaopatření pozůstalých (odstavec 6) zakládá úmrtí nebo nezvěstnost osoby, od níž nárok je odvozován, jestliže toto úmrtí nebo nezvěstnost nastaly bezprostředně v souvislosti s okolnostmi uvedenými v § 2, odst. 1.

(²) Pozůstalí (odstavec 6) po invalidech mají nárok na zaopatření, jestliže smrt invalidova je aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením utrpěným za okolností uvedených v § 2, odst. 1.

(³) Není-li smrt invalidova aspoň v pravděpodobné příčinné souvislosti s poškozením (§ 2, odst. 1), přísluší pozůstalým nárok na zaopatření jen, bylo-li snížení výdělečné schopnosti invalidovy stanoveno podle posledního zjištění před úmrtím aspoň 45%. Bylo-li toto snížení nižší, může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznati pozůstalým zaopatření, jestliže nemají dostatečného příjmu k obživě a jestliže se jim nedostalo po zemřelém invalidovi zaopatřovacích požitků z prostředků veřejných nebo veřejnoprávního důchodového pojištění nebo není-li výživa pozůstalých zabezpečena jinak. Jsou-li požitky přiznané z prostředků veřejných nebo veřejnoprávních nižší než požitky podle tohoto zákona, možno přiznati požitky pouze ve výši rozdílu obou požitků.

(⁴) Rodinným příslušníkům osoby, která se za okolností uvedených v § 2, odst. 1 stala nezvěstnou, nebo byla zajata, přísluší zaopatření, pokud nezvěstnost trvá, nebo pokud osoba zajatá se k rodině nemůže vrátiti, zůstává v cizině a rodinu nemůže podporovati. Rodinní příslušníci nezvěstných osob jsou povinni do jednoho roku od přiznání zaopatřovacích požitků podle tohoto zákona prokázati, že učinili návrh na zahájení řízení k prohlášení oné osoby za mrtvou, od níž nárok na zaopatřovací požitky odvozují. Podle výsledku řízení budou zaopatřovací požitky buď zastaveny, nebo dále vypláceny. Nebyl-li návrh ve stanovené lhůtě podán, odpočívá nárok na zaopatřovací požitky do té doby, dokud tito rodinní příslušníci neprokáží, že nezvěstná osoba není na živu.

(⁵) Není-li rodičů, může býti přiznáno zaopatření prarodičům obdobně za podmínek platných pro nárok rodičů.

(⁶) Za pozůstalé nebo rodinné příslušníky podle tohoto zákona se pokládají: manželka, družka, děti manželské, nemanželské a osvojené a rodiče.

(⁷) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí přiznati po osobě zemřelé za okolností uvedených v § 2, odst. 1:

a) zaopatření rodičů též jejím nevlastním rodičům, osvojitelům nebo pěstounům, není-li rodičů nebo prarodičů,

b) zaopatření sirotčí též jejím vnukům, kteří byli na ni výživou převážně odkázáni,

c) zaopatření jejím sourozencům za podmínek stanovených v § 56.

(¹) Na zaopatření a výhody mají nárok, pokud tento zákon nestanoví výjimku, jen českoslovenští státní občané a osoby, které konaly vojenskou službu v československé armádě, poněvadž nemohly prokázati cizí státní příslušnost.

(²) Udělením československého státního občanství nevzniká nárok na zaopatření podle tohoto zákona. V případech zřetele hodných může povoliti výjimky ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí povoliti v případech zvláštního zřetele hodných zaopatření a výhody podle tohoto zákona též osobám, které jsou cizími státními občany, zejména bylo-li poškození, smrt, zajetí nebo nezvěstnost (§ 1) způsobeno výkonem vojenské služby v československé armádě.

Českoslovenští státní občané, jimž byly před 30. září 1938 vypláceny zaopatřovací požitky podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákonů jej měnících nebo doplňujících, nebo podle zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 41 Sb., jímž se upravuje péče o invalidní vojíny ze stavu mužstva po válce světové a o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva, a jimž v důsledku okupace Československé republiky byla výplata těchto zaopatřovacích požitků zastavena, poněvadž je cizí stát pokládal za své státní občany, obnovuje se výplata těchto zaopatřovacích požitků dnem 1. června 1945 ve výměře podle předpisů platných v tento den.