Slučování bytů a užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

§ 15.

(1) Bez svolení místního národního výboru není dovoleno

1. zrušiti byt jeho připojením k jinému bytu nebo připojením jednotlivých jeho částí k jiným bytům;

2. užívati bytu nebo jednotlivých jeho částí k jiným účelům než k bydlení.

(2) Svolení podle odstavce 1, č. 2 není třeba pro jednotlivé části bytů, jichž nájemník nebo jiný uživatel nebo příslušníci jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě, nemajíce vlastního bytu, nezbytně potřebují k výkonu svého zaměstnání nebo povolání nebo z důvodů veřejného zájmu.

(3) Bytů, jichž se užívalo v den uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1 k jiným účelům než k bydlení, smí se takto nadále užívati jen tenkráte, požádají-li jejich nájemníci nebo jiní uživatelé do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky za svolení podle odstavce 1, č. 2 a místní národní výbor žádosti vyhoví.

(4) V jiných případech jsou oprávněni žádati za svolení podle odstavce 1, č. 2 toliko vlastníci domů.

§ 16.

Nebyla-li v případech uvedených v § 15, odst. 3 podána ve stanovené lhůtě žádost za svolení podle § 15, odst. 1, č. 2 nebo bylo-li svolení odepřeno, může místní národní výbor prohlásiti nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu za zrušenou.

Revise bytů.

§ 17.

(1) Místní národní výbor může podrobiti řádnému přezkoušení všechny případy, ve kterých nastala po dni 20. května 1938 změna v osobě nájemníka nebo jiného uživatele bytu. Uloží-li mu to však nadřízený národní výbor (na Slovensku u měst Bratislavy a Košic pověřenectvo sociální péče), je povinen přezkoušeti tyto případy, a to do lhůty jím stanovené.

(2) Za tím účelem mohou místní národní výbory požadovati od vlastníků domů, nájemníků a jiných uživatelů bytů potřebná vysvětlení a svými orgány nebo zmocněnci provésti nezbytné prohlídky bytů. Tyto osoby mohou z toho důvodu vstupovati do bytů a činiti zjištění, potřebná ke splnění stanoveného účelu, šetříce však ustanovení druhé věty § 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a listovního tajemství. O věcech, o kterých se dověděly při výkonu své činnosti, jsou uvedené osoby povinny zachovati mlčenlivost.

§ 18.

(1) Závady, týkající se osob nájemníků nebo jiných uživatelů bytů, uvedených v § 17, odst. 1, jsou místní národní výbory povinny neprodleně odstraniti.

(2) Za tím účelem prohlásí místní národní výbor nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, uvedených v § 17, odst. 1, za zrušené, bylo-li při revisi řádně zjištěno,

1. že nájemník nebo jiný uživatel získal byt

a) nedbaje předpisů o přikazování nájemníků nebo proti výslovnému znění těchto předpisů, nebo

b) na podkladě nepravdivých údajů, rozhodných pro přikazování nájemníků, nebo

c) působiv na osoby, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru, jednáním, které zakládá trestný čin;

2. že zařízení bytu, zkonfiskované podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945.Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb., bylo nájemníkem nebo jiným uživatelem bytu poškozeno nebo zneužíváním opotřebeno nebo zavlečeno.

(3) Mimo to může místní národní výbor prohlásiti za zrušené nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, uvedených v § 17, odst. 1, bylo-li při revisi řádně zjištěno,

1. že nájemníkem nebo jiným uživatelem bytu je osoba nevyhovující podmínkám § 3, odst. 1, nebo

2. že byt je vzhledem k počtu příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele nadměrný (§ 12).

Společná ustanovení.

§ 19.

Na žádost osidlovacího úřadu může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušným ministerstvem uložiti místnímu národnímu výboru, aby pro některé skupiny osob, jejichž pobyt je v obci ve veřejném zájmu nutný, vyhradil potřebný počet bytů.

§ 20.

Neuloží-li místní národní výbor vlastníkům domů nebo nájemníkům a jiným uživatelům bytů ohlašovací povinnost podle § 1 nebo § 11, ač je to z důvodů bytové potřeby nutné, nebo nedbá-li ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména neplní-li povinností podle §§ 17 a 18 a nezjedná-li po vyzvání ve stanovené lhůtě nápravu, může nadřízený národní výbor (na Slovensku u měst Bratislavy a Košic pověřenectvo sociální péče) vyhraditi si další provádění zákona a pověřiti jím zvláštní komisi (správní bytová komise), která rozhoduje jeho jménem. Členy komise jmenuje a odvolává okresní (zemský) národní výbor (pověřenectvo). Místní národní výbor je povinen poskytnouti komisi potřebné kancelářské místnosti, jakož i potřebné úřední síly a odevzdati jí všechny potřebné spisy. Osobní náklad komise hradí obec.

§ 21.

Nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů a jiných místností, jakož i podnájemní (nájemní) nebo jiné smlouvy o užívání nadpočetných místností, sjednané proti ustanovením tohoto zákona, jsou neplatné.

§ 22.

Nedojde-li mezi vlastníkem domu a přikázaným nájemníkem k dohodě o podmínkách nájemní smlouvy, určí je okresní národní výbor, řídě se platnými cenovými předpisy. Totéž platí, nedojde-li k dohodě o podmínkách podnájemní (nájemní) smlouvy mezi nájemníkem nebo jiným uživatelem nadměrného bytu a přikázaným podnájemníkem (nájemníkem).

§ 23.

(1) Prohlásí-li místní národní výbor podle § 2, odst. 2, § 8, odst. 1, § 9, odst. 1, § 16 nebo § 18, odst. 2 a 3 nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů za zrušené, uloží nájemníku nebo jinému uživateli bytu, aby jej do stanovené lhůty, nejméně 15 denní, vyklidil. Vyklizení bytu může místní národní výbor uložiti nájemníku nebo jinému uživateli i tehdy, je-li nájemní nebo jiná smlouva o užívání bytu podle § 21 neplatná nebo jde-li o byt vlastníka domu anebo zjistí-li se, že bytu užívá osoba, která se ho zmocnila svémocně, bez právního důvodu. Ustanovení této věty platí přiměřeně i tenkráte, jsou-li podle § 21 neplatné podnájemní (nájemní) nebo jiné smlouvy o užívání nadpočetných místností.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 je vlastník domu povinen pronajmouti byt osobě, kterou mu přikáže místní národní výbor, řídě se předpisy § 2, odst. 1, druhá věta a §§ 3 a 6; lhůta 15 dnů, stanovená v § 2, odst. 3, se počítá ode dne, kdy rozhodnutí místního národního výboru (příkaz k vyklizení) nabylo právní moci. Jde-li v těchto případech o nadpočetné místnosti, platí o jejich podnájmu (pronájmu) přiměřeně ustanovení § 13, odst. 2.

§ 24.

Vykonatelná rozhodnutí místních národních výborů provádějí tyto výbory vlastními orgány (obecní exekuce) nebo pomocí soudu (soudní exekuce).

§ 25.

(1) U odvolání z rozhodnutí podle tohoto zákona nelze vyloučiti odkladný účinek, vyjímajíc odvolání z označení osoby nájemníka (podnájemníka).

(2) Místní národní výbory jsou povinny předložiti odvolání do 3 dnů nadřízenému národnímu výboru, který musí o odvolání rozhodnouti do dalších 15 dnů.

§ 26.

Jednání nebo opominutí, příčící se ustanovením tohoto zákona nebo vyhlášek podle něho vydaných (§ 1, odst. 1 a § 11, odst. 1), trestají okresní národní výbory po vyjádření místních národních výborů jako přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Stejně bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - kdo v podání místnímu národnímu výboru nebo jinému orgánu, pověřenému prováděním zákona, úmyslně nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mají býti podkladem rozhodnutí výboru nebo orgánu, anebo tyto skutečnosti zamlčí.

§ 27.

(1) Pod pojem domů státu podle tohoto zákona nenáleží nemovitý majetek, zkonfiskovaný podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb., pokud jich stát nepoužije pro svoje účely nebo pro ubytování zaměstnanců uvedených v § 5.

(2) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud u povahy věci nevyplývá něco jiného, také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec, jakož i poživatel domu.

(3) Kde se v tomto zákoně mluví o uživateli bytu, rozumí se jím, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, též vlastník nebo poživatel domu, pokud užívají bytu ve svém domě.

(4) K příslušníkům rodiny podle tohoto zákona se počítají manžel (manželka), druh (družka), příbuzní v přímé řadě a sourozenci.

§ 28.

Za státně spolehlivé podle tohoto zákona se považují bez dalšího osoby, na něž se nevztahují ustanovení § 1, odst. 1, č. 2 a 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.

§ 29.

Z předcházejících ustanovení se nevztahují

1. ustanovení §§ 1 až 6 a 10

a) na domy státu, zemí a okresů nebo podniků, fondů a ústavů, spravovaných těmito korporacemi, a na domy, které jsou ve vlastnictví nebo správě železnic nebo železničních fondů;

b) na byty, kterých užívají nebo jež najmou korporace, uvedené pod č. 1, pro své úřední účely;

c) na byty, pro které bude dáno povolení k obývání po vyhlášení tohoto zákona;

d) na domy, kterých užívá cizí stát pro účely své diplomatické misse nebo svého konsulárního úřadu nebo pro ubytování zaměstnanců této misse nebo úřadu, ani na byty osob, které jsou členy oficielních nebo polooficielních zahraničních missí;

e) na místnosti ve svobodárnách obecně prospěšných bytových sdružení a na místnosti sloužící provozu živnostenského oprávnění ku přechovávání cizinců;

f) na byty, pronajímané v obcích, uvedených ve vyhlášce ministerstva financí ze dne 5. ledna 1928, č. 10 Sb., kterou se vyhlašuje seznam léčebných míst lázeňských, zpravidla léčícím se lázeňským hostům;

g) na domovnické byty, sloužící svému účelu;

h) na byty, jež byly vystavěny při podniku pro jeho zaměstnance buď zaměstnavatelem nebo fondy a jinými zařízeními, určenými ve prospěch zaměstnanců podniku, a na byty v domech, jež byly zaměstnavateli přiděleny do vlastnictví podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb. pro ubytování zaměstnanců podniku, pokud je v obou případech vlastník domu (zaměstnavatel) pronajímá nebo jinak dává v užívání státně spolehlivým (§ 28) zaměstnancům podniku a byty se nestanou nadměrnými (§ 12);

ch) byty a místnosti, jichž se užívá k účelům charitativním, léčebným, výchovným, tělovýchovným a vzdělávacím nebo pro ubytování příslušníků církevních řádů a kongregací státem uznaných církví;

2. ustanovení §§ 7 až 9 na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. d);

3. ustanovení §§ 11 až 14

a) na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. d);

b) na byty, u kterých by přikázáním podnájemníků (nájemníků) mohl býti dotčen důležitý veřejný zájem, zejména na byty určené v úřadech, ústavech a podnicích pro ubytování zaměstnanců;

c) na části bytů, které v obcích, uvedených ve vyhl. č. 10/1928 Sb., dávají jejich nájemníci nebo jiní uživatelé zpravidla do podnájmu (nájmu) léčícím se lázeňským hostům;

4. ustanovení §§ 15 až 18 na domy, byty a místnosti uvedené pod č. 1, písm. a) až e).

Závěrečná ustanovení.

§ 30.

Tento zákon platí jen v obcích, které mají více než 3.000 obyvatelů nebo které určí okresní národní výbor; jeho rozhodnutí musí býti vyhlášeno v obci způsobem v místě obvyklým.

§ 31.

Zrušuje se použivatelnost (platnost)

1. vládního nařízení ze dne 3. srpna 1944, č. 166 Sb., o úřadu pro hospodaření obytnými místnostmi, jakož i všeobecných opatření podle něho vydaných;

2. zákona ze dne 26. června 1940, č. 178 Sl. z., o bytové péči;

3. zákona ze dne 22. prosince 1942, č. 254 Sl. z., o zajišťování a zabírání bytů a omezení práva stěhovacího, ve znění nařízení ze dne 15. října 1945, č. 127 Sb. n. SNR;

4. §§ 11 až 17 zákona ze dne 25. listopadu 1943, č. 160 Sl. z., o opatřeních po nepřátelských bojových činech, o náhradě škod těmito činy způsobených a o doplnění právních předpisů o civilní protiletecké ochraně.

§ 32.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1948; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

1. Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby ve směrnicích, jež vydá k zákonu o mimořádných opatřeních bytové péče,

a) precisovalo pojem trvale neobydleného bytu tak, že za takový se považuje byt, který je nejméně 10 měsíců neobydlený;

b) upozornilo místní národní výbory, že jsou povinny postarati se o uložení svršků exekvovaného nájemníka, nebude-li mu přikázán náhradní byt podle ustanovení § 5 zákona č. 45/1928 Sb.

2. Vláda se žádá, aby s urychlením připravila a předložila ústavodárnému Národnímu shromáždění návrh zákona o regulaci, pronájmu a užívání místností, určených k jiným účelům než k bydlení.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP