Výbor sociálně politický projednal ve své schůzi dne 16. a 17. července 1946 a ústavně právní výbor ve své schůzi dne 16. července 1946 vládní návrh zákona o mimořádných opatřeních bytové péče a oba výbory schválily tento návrh se změnami, jež jsou zařazeny přímo do textace zákona. Z těchto změn jsou nejpodstatnější tyto:

V § 3 zajišťuje se přednostní právo na pronájem bytu osobám, kterým byl zabrán za okupace byt okupačními úřady (orgány), protože byly účastníky zahraničního nebo domácího odboje, nebo byly postiženy politickou persekucí. Totéž právo přísluší i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům. Rovněž osobám s větším počtem dětí je přiznáno přednostní pořadí při přikazování bytu.

V § 10 byla vypuštěna ustanovení, jimiž při směně bytů měla býti omezena jednak volnost rozhodování místních národních výborů, jednak ještě více snížena volná disposice vlastníků domů s byty.

Ustanovení §§ 15 až 17 byla upravena tak, aby umožňovala ve všech obcích nově přezkoušeti, zda jsou zde ještě důvody, aby se bytů užívalo k jiným účelům než k bydlení.

Ustanovení § 18 o revisi bytů bylo rozšířeno i na byty, u nichž došlo k výměně nájemníkovy osoby v době po 20. květnu 1938.

§ 20 byl v celém znění vypuštěn, ježto výbory nenabyly přesvědčení, že je nezbytně třeba tak mocného zásahu do dosavadní kompetence místních národních výborů ve věcech regulace bytového trhu. Bylo provedeno nové zařazení § 24 přiznávajícího místním národním výborům provésti svá vykonatelná rozhodnutí obecní nebo soudní exekucí.

V § 27. odst. 4 rozšiřuje se výpočet rodinných příslušníků také o druha a družku.

V § 29 byly z ohlašovací povinnosti a přikazovacího práva vyňaty též byty a místnosti, jichž se užívá k účelům sociálním, výchovným a náboženským.

Zvláštní ustanovení pro pohraniční území §§ 30 až 35 byla z návrhu vypuštěna, poněvadž výbory nepovažují za nutné činiti rozdílu v rámci tohoto zákona mezi vnitrozemím a pohraničím a zbavovati v pohraničí místní národní výbory dosavadní pravomoci při provádění regulace bytového trhu, ježto místní národní výbory zdolaly již úspěšně veliký kus práce a zamýšlené bytové komise, které by musily být v jednotlivých obcích zřízeny, by byly neseny stejnými osobami, které tvoří místní národní výbory. Mimo to centralisace této agendy mohla by ohroziti její rychlost a pružnost.

Výbory nepovažovaly rovněž za nutné omeziti působnost § 36 toliko na pohraničí a zařadily jej proto jako úvodní paragraf do části "Společná ustanovení".

Kromě těchto podstatných změn usnesly se výbory na řadě úprav k jednotlivým paragrafům, souvisejících se základními výše uvedenými změnami, takže provedly nové očíslování všech paragrafů zákona a úpravu jejich citace. Jinak drží se schválený text původního vládního návrhu.

Výbory sociálně-politický a ústavně-právní přijetí dvou resolucí.

Výbory sociálně-politický a ústavně-právní navrhují, aby plenum návrh s uvedenými změnami přijalo.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Místní národní výbor může uložiti vlastníkům domů vyhláškou, uveřejněnou způsobem v místě obvyklým, aby mu hlásili byty,

1. které nejsou pronajaty, ani jinak dány v užívání nebo v nichž nájemník nebo jiný uživatel trvale nebydlí;

2. u nichž nájemní poměr nebo jiné právo na jejich užívání zanikne nebo které se jinak uvolní;

3. jejichž nájemník zemřel, vyjímajíc ty, u nichž po nájemníkově smrti vstoupili v nájemní smlouvu příslušníci jeho rodiny, kteří bydleli v jeho bytě v době jeho smrti aspoň již 3 měsíce, nemajíce vlastního bytu, a neodmítli pokračovati v nájemním poměru.

(²) Byty musí vlastníci domů ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle odstavce 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti, jde-li o byty uvedené

1. v odstavci 1, č. 1, do 15 dnů po té, kdy vlastník domu se dověděl o těchto skutečnostech;

2. v odstavci 1, č. 2, do 15 dnů po té, kdy bude jisto, že nájemní poměr nebo jiné právo na užívání bytu zanikne, nebo kdy byt se jinak uvolnil;

3. v odstavci 1, č. 3, do 15 dnů po té, kdy vlastník domu se dověděl o nájemníkově smrti nebo kdy příslušníci nájemníkovy rodiny odmítli pokračovati v nájemním poměru.

(³) Uložil-li místní národní výbor vlastníkům domů ohlašovací povinnost podle odstavců 1 a 2, stávají se tím v obci účinnými též ustanovení §§ 2 až 8, 10, 15 a 16. Vlastníci domů, jakož i nájemníci a jiní uživatelé bytů musí býti proto ve vyhlášce podle odstavce 1 upozorněni též na povinnosti, jež jim vyplývají z těchto ustanovení.

(¹) Vlastníci domů jsou povinni pronajmouti byty, podléhající ohlašovací povinnosti, osobám, které jim přikáže místní národní výbor. Jde-li o byty v domech, které jsou v užším obvodu pražského hradu, je Ústřední národní výbor povinen přihlížeti k přáním kanceláře presidenta republiky.

(²) Je-li byt, podléhající ohlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 1, pronajat nebo jinak dán v užívání, může místní národní výbor prohlásiti nájemní nebo jinou smlouvu o jeho užívání za zrušenou. Stejné právo přísluší místnímu národnímu výboru též stran bytu, podléhajícího ohlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 3, nebyl-li vyklizen do 1 měsíce ode dne nájemníkovy smrti.

(³) Nebude-li do 15 dnů od ohlášení bytu doručen vlastníku domu příkaz k pronájmu, může vlastník domu byt sám pronajmouti nebo jinak dáti v užívání nebo ho sám užívati, je však povinen ohlásiti to do dalších 15 dnů místnímu národnímu výboru.

(¹) Jako nájemníky možno přikázati toliko

1. státně spolehlivé (§ 28) osoby, které nemají v obci bytu nebo bydlí v bytě zdravotně závadném nebo nedostatečném, vykonávají v obci své zaměstnání nebo povolání, tvořící hlavní zdroj jejich výživy, a jsou s to plniti závazky z nájemného poměru;

2. osoby, které jsou členy oficielních nebo polooficielních zahraničních missí;

3. osoby, které bydlely v obci a byly za okupace připraveny o byt okupačními úřady (orgány).

(²) Osoby, vyhovující podmínkám odstavce 1, č. 1, buďtež přikazovány za nájemníky v pořadí vyplývajícím z naléhavosti jejich bytové potřeby a významu jejich zaměstnání nebo povolání s hlediska veřejného zájmu. Mimo toto pořadí musí býti přikazovány osoby uvedené v odstavci 1, č. 3. Při stejných podmínkách v uchazečově osobě budiž při přikazování bytu dána přednost

1. účastníkům zahraničního nebo domácího odboje a jejich pozůstalým rodinným příslušníkům;

2. osobám poškozeným národní, rasovou nebo politickou persekucí;

3. osobám vracejícím se do pohraničí, které byly nuceny opustiti, nebo do vlasti z ciziny;

4. osobám poškozeným válkou, zejména těm, jejichž dosavadní byt byl válečnými událostmi zničen;

5. osobám s větším počtem dětí.

(³) Není-li uchazečů, vyhovujících podmínkám odstavce 1, lze za nájemníky přikázati i jiné osoby.

(¹) U bytů v domech obecně prospěšných bytových družstev přikáže místní národní výbor za nájemníka osobu, kterou mu navrhne družstvo, prokážíc zároveň, že navržený nájemník se stal jeho členem a plně splatil upsané závodní podíly před vyhlášením tohoto zákona, že vyhovuje podmínkám § 3, odst. 1, č. 1 nebo 3 a že byt není vzhledem k počtu příslušníků jeho domácnosti nadměrný (§ 12).

(²) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i tehdy, chce-li bytu užívati vlastník domu, jehož vlastnictví nabyl přede dnem 21. května 1938 nebo od osoby, která byla v tento den jeho vlastníkem, dědictvím nebo právním jednáním mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, po případě jedním z nich a manželem druhého, nebo mezi sourozenci po 20. květnu 1938. Toto ustanovení se vztahuje též na vlastníky, jimž byly přiděleny domy do vlastnictví podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, (na Slovensku podle nařízení ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení polnohospodářského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR), nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a to i když nejsou u nich splněny podmínky stanovené v odstavci 1.

(³) Nárok podle odstavců 1 nebo 2 zaniká, nebudou-li skutečnosti jej zakládající prokázány zároveň s hlášením bytu.

(¹) Uvolní-li se byt, v němž bydlel v den uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1 státní zaměstnanec, tím, že nájemník nebo jiný uživatel byl přeložen do jiné obce, přikáže místní národní výbor za nájemníka jiného státního zaměstnance, jehož mu označí do 8 dnů od ohlášení bytu osobní úřad zaměstnance přeloženého a zároveň prokáže, že byt není vzhledem k počtu příslušníků domácnosti označeného zaměstnance nadměrný (§ 12).

(²) Ke státním zaměstnancům podle odstavce 1 se počítají též vojenští gážisté, příslušníci sboru národní bezpečnosti, zaměstnanci. železnic, sloužících veřejné dopravě, vyjímajíc zaměstnance pouličních drah, jakož i učitelé veřejných škol.

(³) V případech podle odstavce 1 nelze použíti ustanovení § 4.

(¹) Při přikazování nájemníků jsou místní národní výbory povinny přihlížeti k tomu, aby se byt nestal nadměrným (§ 12). Výjimky jsou přípustny toliko z důvodů veřejného zájmu; to platí i v případech uvedených v §§ 4 a 5.

(²) Přikazuje za nájemníka osobu, která neměla dosud v obci své bydliště, vyrozumí místní národní výbor o tom zároveň též místní národní výbor jejího posledního bydliště.

(¹) Nájemníci a jiní uživatelé, kteří mají dva nebo více bytů v obcích, v nichž alespoň v jedné místní národní výbor uložil vlastníkům domů ohlašovací povinnost podle § 1, jsou povinni ohlásiti to místním národním výborům obcí, v nichž jsou tyto byty. Ohlašovací povinnost vzniká i tenkráte, má-li druhý, po případě další byt osoba, která je podle zákona povinna sdíleti obydlí s osobou povinnou hlášením.

(²) Byty musí nájemníci a jiní uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto skutečností.

(¹) Nájemní a jiné smlouvy o užívání bytů, podléhajících ohlašovací povinnosti podle § 7, může místní národní výbor prohlásiti za zrušené.

(²) U domů státu a zemí vykonává právo, příslušející podle odstavce 1 místním národním výborům, zemský národní výbor (na Slovensku věcně příslušné pověřenectvo) a u domů okresů okresní národní výbor; jde-li v těchto domech o úřední nebo naturální byty, vykonává toto právo příslušný osobní úřad. V těchto případech neplatí ani přikazovací právo místních národních výborů (§ 23, odst. 2). Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje přiměřeně též na domy podniků, fondů a ústavů, spravovaných státem, zeměmi nebo okresy, jakož i na domy, které jsou ve vlastnictví nebo ve správě železnic nebo železničních fondů.

(³) Práva podle odstavce 1 nelze použíti,

1. prokáže-li nájemník nebo jiný uživatel,

a) že dvou nebo více bytů nezbytně potřebuje k výkonu svého zaměstnání nebo povolání a že byty, posuzovány jako celek, nemají povahu nadměrného bytu (§ 12);

b) má-li druhý, po případě další byt osoba, která je podle zákona povinna sdíleti s ním obydlí, že podle potvrzení okresního národního výboru jsou tu závažné důvody pro oddělené bydlení;

2. stran bytu, o němž nájemník nebo jiný uživatel prohlásí, že si jej ponechá.

(¹) Místní národní výbor může prohlásiti za zrušené nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, v nichž bydlí osoby státně nespolehlivé (§ 28).

(²) Ustanovení § 8, odst. 2 vztahuje se přiměřeně i na tyto případy.

Směniti byty je dovoleno toliko se souhlasem místního národního výboru.

(¹) Vyžaduje-li toho naléhavá bytová potřeba v obci, může místní národní výbor uložiti nájemníkům a jiným uživatelům bytů vyhláškou, uveřejněnou způsobem v místě obvyklým, aby mu hlásili nadměrné byty.

(²) Byty musí nájemníci a jiní uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle odstavce 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto skutečností.

(¹) Byt se považuje za nadměrný, přesahuje-li počet obytných místností počet příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele bytu.

(²) Při zjišťování počtu příslušníků domácnosti počítají se vždy 2 děti pod 10 let a při lichém počtu zbývající dítě za jednu osobu. Počet příslušníků domácnosti se nesnižuje, dlí-li nájemník nebo jiný uživatel bytu nebo příslušník jeho rodiny z vážných důvodů přechodně mimo své bydliště.

(³) Při počítání obytných místností se nepřihlíží

1. ke kuchyním;

2. k místnostem, jichž nájemník nebo jiný uživatel bytu nebo příslušníci jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě, nemajíce vlastního bytu, nezbytně potřebují k výkonu svého zaměstnání nebo povolání nebo z důvodů veřejného zájmu;

3. k místnostem, které byly před uveřejněním vyhlášky podle § 11, odst. 1 dány do podnájmu (nájmu) nebo jinak v užívání státně spolehlivým (§ 28) osobám a jež podnájemník (nájemník) nebo jiný uživatel skutečně trvale obývá.

(¹) Nájemníci a jiní uživatelé nadměrných bytů jsou povinni nadpočetné místnosti dáti do podnájmu (nájmu) nebo jinak v užívání státně spolehlivým (§ 28) osobám, které vykonávají v obci své zaměstnání nebo povolání, a to vždy každou nadpočetnou místnost nejméně jedné osobě. V obcích, ve kterých je vysoká škola, budiž dána přednost řádným posluchačům této školy, pokud na ní řádně studují a vykáží se o tom potvrzením vysoké školy nebo orgánu určeného ministerstvem školství a osvěty.

(²) Nesplní-li nájemníci nebo jiní uživatelé nadměrných bytů tuto povinnost do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle § 11, odst. 1 nebo, stal-li se byt nadměrným teprve po jejím uveřejnění, do 15 dnů po vzniku této skutečnosti, může místní národní výbor jim uložiti, aby dali nadpočetné místnosti do podnájmu (nájmu) osobám, které jim přikáže. Jako podnájemníky (nájemníky) možno přikázati pouze osoby žijící osaměle, které vyhovují podmínkám odstavce 1 a jsou s to plniti závazky z podnájemního (nájemního) poměru.

(¹) Zvětší-li se dodatečně počet příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele bytu, takže byt pozbude povahy nadměrného bytu, může nájemník nebo jiný uživatel bytu vypověděti podnájemní (nájemní) nebo zrušiti jinou smlouvu o užívání nadpočetných místností, sjednanou podle tohoto zákona.

(²) V případech uvedených v odstavci 1 nemůže se podnájemník (nájemník) nadpočetných místností dovolávati předpisů o ochraně nájemníků, i když pro něho platí. Odklad exekuce nuceným vyklizením místností podle platných předpisů lze povoliti nejvýše na dobu 1 měsíce.