V návrhu ústavního výboru, vypracovaném podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 17. října 1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru Ústavodárného Národního shromáždění na vydání ústavního zákona: Ústava Československé republiky, se opravují tiskové a jazykové chyby takto:

1. V článku III, odst. 2 se v prvním řádku vypouští slovo "ať" a v druhém řádku se slovo "čí" nahrazuje slovem "i", takže bude zníti: "...občanům, mužům i ženám, ...";

2. v článku IV, odst. 3 se slovo "uplatnění" nahrazuje slovem "uplatňování";

3. v § 3, odst. 3, řádka 3, se za slovy "stanovených zákonem" místo čárky vkládá středník;

4. nadpis k § 6 se mění a bude zníti takto: "Tajemství listovní a tajemství dopravovaných zpráv";

5. v § 8, ve třetí řádce se místo slova "a" vkládá slovo "i";

6. v § 21, odst. 3 bude zníti poslední řádek takto: "knih, hudebnin a reprodukcí výtvarných děl.";

7. v § 29, odst. 1, v řádku třetím budou slova "v stáří" nahrazena slovy "ve stáří";

8. v § 52 (který po přečíslování podle bodu 3, dodatku I bude paragrafem 64), v odstavní 2, ve větě druhé se nahrazuje slovo "nebude" slovem "není";

9. v § 59 (který po přečíslování podle bodu 3, dodatku I bude paragrafem 57), se v odstavní 1 vkládá v řádku třetím za slova "od vlády" čárka;

10. v § 61 (který po přečíslování podle bodu 3, dodatku I bude paragrafem 59), se v odstavní 3 nahrazuje ve třetím řádku slovo "nežli" slovem "než";

11. v § 62 (který po přečíslování podle bodu 3, dodatku I bude paragrafem 60), se v odstavci 2, v poslední větě slovo "zaň" nahrazuje slovy "za něho";

12. v § 66, odst. 1 se v řádku druhém za slovem "nezasedá" vypouští čárka;

13. v § 67, odst. 1 se slovo "dosáhne" nahrazuje slovem "dosáhl";

14. v § 87, odst. 1 se slovo "odstoupivším" nahrazuje slovem "odstouplým";

15. v § 91, odst. 2 se ve slově "provádí" vkládá nad "i" čárka;

16. v § 92, odst. 2 se za slovo "působnost" vkládá slovo "se";

17 v § 96, odst. 1, č. 1 zní v předposledním řádku třetí slovo od konce "péče";

18. v § 96, odst. 1, č. 2 se v prvním řádku slovo "obecné" nahrazuje slovem "národní";

19. v § 100, odst. 1 se slova "ľudovo demokratickému" slučují a budou zníti "ľudovodemokratickému";

20. v § 102, odst. 2 se v předposledním řádku nahrazuje slovo "dní" slovem "dnů";

21. v § 131, odst. 1 se ve druhém řádku vypouští slovo "dbát" a vkládá se do řádku posledního za slovo "politiky";

22. v § 135 se v odst. 1, ve třetím řádku za slova "řádným" a "zvláštním" vkládají čárky;

23. v § 141, odst. 1 se ve druhém řádku vypouští slovo "jejich" a ve třetím řádku se za slovo "poměry" vkládají slova "soudců z povolání";

24. v § 141, odst. 2 se v prvním řádku místo slova "se" vkládá slovo "jsou" a místo slova "ustanovují" se vkládá slovo "ustanovováni";

25. v § 141, odst. 3.se vypouští slovo "ačli" a poslední řádek bude zníti takto: "nestanoví-li zákon výjimky.";

26. na stránce 40 se v nadpisech za slovy "Kapitola osmá" a "Hospodářské zřízení" vypouštějí tečky;

27. v § 146 se za slova "buď národním majetkem" vkládá čárka;

28. v § 150 se v prvním řádku vkládá za slovo "přímo" čárka;

29. v § 151 se v druhém řádku za závorku a v třetím řádku za slovo "družstev" vkládají čárky;

30. v nadpise před § 162 se vypouští tečka;

31. v § 173, odst. 2 se slovo "všechny" rozdělí takto "všechny";

32. v § 174, odst. 1 se v řádku šestém mění slovosled tím, že se slůvko "se" vkládá za slovo "považuje";

33. v § 174, odst. 2 se v druhém řádku mění slovosled tak, že řádek druhý bude zníti takto: "uvedené v předchozím odstavci dříve, než tato";

34. v § 177, odst. 1 se za slovo "působnost" vkládá čárka.

V návrhu ústavního výboru, vypracovaném podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 17. října 1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru Ústavodárného Národního shromáždění na vydání ústavního zákona: Ústava Československé republiky, se na základě výsledků veřejné diskuse provádějí změny v první části ("Prohlášení").

1. Odstavce 4, 5, 6, 7 a 8 "Prohlášení" budou zníti takto:

"Češi a Slováci, dva bratrské národy, členové velké rodiny Slovanstva, žili již před tisícem let společně v jednom státě a společně přijali z východu nejvyšší výtvor tehdejší vzdělanosti křesťanství. První v Evropě pozdvihli v husitské revoluci na své prapory myšlenky svobody mínění, lidovlády a sociální spravedlnosti.

Po staletí bojoval pak český a slovenský lid s feudálními vykořisťovateli a s německou dynastií Habsburků za své sociální i národní osvobození. Myšlenky svobody, pokroku a humanity byly vedoucími idejemi obou našich národů, když se v XIX. věku obrodily za společného úsilí slovenských a českých buditelů, vzešlých z lidu. Pod týmž praporem zahájily také oba národy v první světové válce společný odboj proti německému imperialismu, a podníceny velkou říjnovou revolucí, zřídily po staletích poroby, dne 28. října 1918, svůj společný stát demokratickou republiku Československou.

Již tehdy, za prvního odboje, toužil náš lid, veden velkým vzorem revolučního boje ruských dělníků a rolníků, po lepším společenském řádu, po socialismu. Avšak toto pokrokové úsilí, navazující na naše nejlepší tradice, bylo zakrátko zmařeno, když se po rozkolu dělnického hnutí v prosinci 1920 podařilo nepočetné vrstvě kapitalistů a velkostatkářů zvrátit navzdory demokratické ústavě pokrokový vývoj v naší republice a přivésti k vítězství kapitalistické hospodářské zřízení se všemi jeho zly, zejména s hrůzou nezaměstnaností.

Když pak oběma našim národům hrozila zkáza z nové imperialistické expanse v zločinné podobě německého nacismu, tu opět jako kdysi v husitské revoluci panská šlechta zradila nyní i novověká vládnoucí třída, buržoasie. Ve chvíli nejvyššího nebezpečí se spojila s nepřítelem proti vlastnímu lidu a tím umožnila světovému imperialismu, aby dočasně vyřídil své rozpory na účet obou našich národů hanebnou dohodou mnichovskou.

Tím byla uvolněna cesta k zákeřnému přepadení našeho mírumilovného státu odvěkému nepříteli, jemuž horlivě pomáhali potomci cizích kolonistů, usazení mezi námi a požívající podle naší ústavy všech demokratických práv stejně s námi. Za hrozných událostí druhé světové války povstali oba naši národové k boji za osvobození, který po nesčetných obětech našich nejlepších lidí a za pomocí spojenců, především slovanské velmoci Svazu sovětských socialistických republik, vyvrcholil slovenským a českým povstáním let 1944 a 1945 v národní a demokratické revoluci našeho lidu a byl vítězně ukončen osvobozením Prahy Rudou armádou dne 9. května 1945."

2. v posledním odstavci "Prohlášení" se slovo "smyslu" nahrazuje slovem "duchu".

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu schůze.

Klub poslanců čs. strany socialistické oznámil přípisem ze dne 8. května t. r. č. 840/48-Še spolu s posl. Stan. Bubníkem a Václavem Kolaříkem, že posl. Stan. Bubník a Václav Kolařík vstoupili do shora jmenovaného klubu (Ú 9339).

Před ukončením schůze sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na tento týden posl. Hořínkovi, Olbrachtovi, Borůvkovi a Vibochovi, na zítřejší schůzi posl. Bruknerovi.

Posl. dr. Chytil žádá o zdravotní dovolenou na 1 měsíc. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Dovolená se uděluje.

Paní poslankyně, páni poslanci!

Končíme pravděpodobně práce Ústavodárného Národního shromáždění a já považuji za svou milou povinnost poděkovati vám všem srdečně za vaší účast na nich.

Ústavodárné Národní shromáždění konalo od 18. června 1946 do 9. května 1948 114 schůzí plenárních.

Výbory měly 757 schůzí, subkomitéty 75 schůzí, parlamentní kontrolní a úsporná komise konala 29 schůzí, ústavní výbor 27 schůzí a jeho subkomíse 66 schůzí.

Předsednictvo ÚNS mělo 66 schůzí mimo to bylo 12 schůzí předsednictva ÚNS s předsedy poslaneckých klubů a 4 schůze s předsedy výborů.

Tiskem bylo rozdáno: 237 vládních návrhů včetně mezinárodních smluv, 5 listů presidenta republiky, 2 připomínky presidenta republiky, 2 návrhy ústavního výboru, 334 zpráv výborových (7 zpráv bylo ústních), 128 iniciativních návrhů, 91 naléhavých interpelací, 215 interpelací, 212 odpovědí na interpelace. 47 odpovědí na interpelace nebylo tištěno.

Oznámeno bylo 261 dotazů a 170 odpovědí na dotazy. V plenu sněmovny bylo předneseno 81 dotazů podle § 65 jednacího řádu, na něž bylo dáno 92 ústních odpovědí pánů ministrů.

Ústavodárné Národní shromáždění projednalo 207 vládních návrhů a ratifikovalo 27 mezinárodních smluv. Dále projednalo 2 návrhy ústavního výboru a 19 návrhů iniciativních. 13 iniciativních návrhů bylo zamítnuto a 2 odvolány.

Došlo 93 žádostí za vydání poslanců k trestnímu stíhání - z nich bylo vyřízeno 82, 5 žádostí bylo odvoláno a 1 vrácena.

V plenu sněmovny promluvilo 41 ministrů, 830 řečníků, referovalo 571 zpravodajů.

Paní poslankyně, páni poslanci!

Jen z tohoto stručného přehledu, myslím, je zřejmo, že Ústavodárné Národní shromáždění pracovalo pilně a přispělo svým dílem v budovatelském úsilí všeho lidu Československé republiky. Doufám, že budoucnost příznivě ocení výsledky našeho snažení, a přeji vám všem zasloužený oddech po vykonané práci. (Dlouho trvající bouřlivý potlesk.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra v neděli dne 9. května 1948 o 10. hodině ve Vladislavském sále na Hradě pražském

Návrh ústavního výboru, vypracovaný podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 17. října 1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru Ústavodárného Národního shromáždění, na vydání ústavního zákona:

Ústava Československé republiky (tisk 1227).

Končím schůzi.