V prípade najideálnejšom vzdelanosť i
kultúra mohly byť možnosťou plného
života spoločenského a politického.
Obrazne povedané: v predošlom usporiadaní spoločenskom
veci kultúrne a vzdelanosti - a to pri najideálnejšom
zabezpečení ich možností - stály
mimo a nezávisle na ostatných oblastiach spoločenského
života, a preto tiež činil život ľudí
nerovnými i keď ústavy o ich rovnosti hovorily.
Nóvum našej ústavy a nóvum nášho
spoločenského života je v tom, že tak
kultúra, ako vzdelanie sú pevne začlenené
k ostatným odborom spoločenského života,
že si skrátka nevieme predstaviť plné
práva a povinnosti politické, hospodárske,
spoločenské a národné bez plného
použitia práva, ba bez povinností osvojiť
si kultúrne statky so strany nášho človeka.
V predchádzajúcom spoločenskom zriadení
bola pozícia kultúry a vzdelanosti taká,
že sa o nej vytvorila povesť neproduktívneho
elementu v spoločenskom živote. Naša nová
ústava na prospech občana, ktorého má
na mysli, mení túto pozíciu a oceňuje
produktivitu kultúry i vzdelanosti ako predpoklad produktivity
hospodárskej, ako predpoklad spoločenského
rozvoja.
V tom je tiež veľký význam ústavy,
panie a páni, tak pre kultúru i vzdelanosť,
ako aj pre ich použitie na prospech rozvoja v ostatných
oblastiach spoločenského života. A je to význam
taký veľký, že sa hodno o tejto črte
našej ústavy osobitne zmieniť, osobitne ju oceniť
a pre túto črtu ústavy tiež byť.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Přerušuji projednávání
pořadu dnešní schůze.
Před ukončením schůze sděluji,
že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu
obdrželi na dnešní schůzi posl. Kaplan,
Jirásek, na včerejší a dnešní
schůzi posl. Smejkal, na tento týden posl.
Majer.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala zítra
v sobotu 8. května 1948 o 10. hodině
Návrh. ústavního výboru, vypracovaný
podle § 3, odst. 1 zákona ze dne 17. října
1946, č. 197 Sb., o ústavním výboru
Ústavodárného Národního shromáždění,
na vydání ústavního zákona:
Ústava Československé republiky (tisk 1227)
Končím schůzi.