Pristúpime k prejednávaniu štvrtého
odstavca poriadku, ktorým je
4. Zpráva výborov zemedelského, zásobovacieho
a osídlovacieho, právneho a rozpočtového
o vládnom návrhu zákona (tlač 1210),
ktorým sa mení a doplňuje zákon zo
dňa 1. apríla 1947, č. 55 Sb., o pomoci roľníkom
pri uskutočňovaní zemedelského výrobného
plánu (tlač 1224).
Zpravodajcom za výbor zemedelský, zásobovací
a osidlovací je posl. Mikuláš. Dávam
mu slovo.
Zpravodaj posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Vládní návrh zákona tisk č.
1210 mění a doplňuje některá
ustanovení zákona ze dne 1. dubna 1947, č.
55 Sb. o pomoci rolníkům při uskutečňování
zemědělského plánu. Účelem
zákona č. 55/47 Sb. bylo umožnit splnění
dvouletého plánu v zemědělství.
Obsahoval určitá ustanovení, pomocí
jichž by mohly být zmobilisovány a využity
všechny prostředky především k
tomu, aby nikde nezůstala půda ležet ladem.
Při praktickém provádění zákona
se projevily četné nedostatky a tak jeho novelisace
se stala nezbytností. Platí to zejména o
Slovensku, kde nedostatečná ustanovení zákona
měla za následek nevčasné obdělání
půdy, při čemž namnoze půda zůstala
ležet ladem. Na základě tohoto stavu věcí
vydal na Slovensku pověřenec pro zemědělství
a pozemkovou reformu vyhlášku č. 53/47 Sb.
Slovenské národní rady, která v podstatě
obsahuje ustanovení § 11a projednávané
osnovy. (Předsednictví se ujal předseda
David.)
Pokud se týče českých zemí,
dostává se doplněním § 9, odst.
2 okresním národním výborům
takové opory při plnění tohoto zákona,
aby sledovaný účel mohl být prakticky
dosažen.
Dále je třeba podotknout, že původní
zákon č. 55/47 měl časové omezení
působnosti na dobu dvouletky. Projednávaná
osnova zákona upouští od časového
omezení z toho důvodu, že i po dvouletce bude
u nás následovat další plánované
hospodářství.
Z uvedených důvodů je patrno, že vládní
návrh zákona se jeví jako nutné opatření
pro uskutečňování zemědělského
výrobního plánu.
Jménem výborů zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího doporučuji
slavné sněmovně tento vládní
návrh zákona ke schválení.
Předseda: Zpravodajem za výbor právní
je posl. Štěpán. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Štěpán: Slavná
sněmovno!
Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ze dne 1.
dubna 1947, č. 55 Sb., o pomoci rolníkům
při uskutečňování zemědělského
výrobního plánu, byl projednán a přijat
právním výborem Ústavodárného
Národního shromáždění
ve schůzi, konané dne 3. t. m.
Jde celkem o dvě změny v uvedeném zákoně
(článek I, č. 1 a č. 3 vládního
návrhu) a o doplnění ustanovením §
11a, které se vkládá za nynější
§ 11 zák. (čl. I, č. 2 vládního
návrhu).
Pokud se týká změn zákona č.
55/1947 Sb., jde v prvé řadě o doplnění
nynějšího znění § 9, které
se označuje jako odst. 1, novým odst. 2, který
má umožnit, aby zemědělská zařízení,
t. j. stroje a pod., mohla býti pro potřebu v určité
obci zapůjčena určitému zemědělci
v jiné obci téhož okresu. Až dosud takové
opatření nemohlo být učiněno,
poněvadž při nynějším znění
§ 9 zákona č. 55/1947 Sb. bylo možno opatřiti
zemědělskou výpomoc toliko v rámci
téže obce, kterážto skutečnost
byla v praxi všeobecně pociťována jako
nedostatek novelovaného zákona. Podle vládního
návrhu bude nyní možno, aby okresní
národní výbor, který má přehled
o výrobních prostředcích v jednotlivých
obcích svého obvodu, určil na žádost
místního národního výboru obce,
v kterých nemohou býti zemědělské
práce zvládnuty místními prostředky,
a v které jiné obci jeho obvodu možno najíti
možnost výpomocí. Určí takovou
obec a její místní národní
výbor vydá pak rozhodnutí o zapůjčení
stroje a pod. určitému zemědělci v
obci druhé. Dosavadní znění zákona
č. 55/47 Sb., zejména ustanovení § 10,
zaručuje, že bude poskytnuta náhrada podle
platných cenových předpisů a to i
v tom případě, že by došlo k poškození
zapůjčeného stroje.
Druhá navržená změna se týká
časového omezení platnosti zákona
č. 55/1947 Sb., která byla stanovena do 31. prosince
1948, tedy na dobu dvouletého výrobního plánu.
Plánované hospodářství vyžaduje
také plánování výrobních
prostředků, kterých stále ještě
není plný dostatek. Je proto třeba podržeti
platnost zákona č. 55/1947 Sb. i pro budoucnost
až do té doby, kdy bude možno provésti
zcela plánovanou mechanisaci zemědělské
práce. Je proto nutno časové omezení
platnosti zákona č. 55/1947 Sb. ze zákona
vypustiti a v § 17 škrtnouti slova "a platí
do 31. prosince 1948".
Při doplnění zákona č. 55/1947
Sb. novým ustanovením § 11a jde o ustanovení
časově omezené do 31. prosince 1950, které
má vyřešiti zvláštní situaci
v okresech na jižním Slovensku, z nichž jest
obyvatelstvo určeno k vysídlení do Maďarska.
V dotčených obcích není namnoze ještě
možnosti ustanoviti místní národní
výbory z obyvatel, kteří by měli plný
zájem na přesném provádění
zákona a plnění výrobního plánu.
Totéž platí pokud jde o ustavení místních
sdružení Jednotného svazu slovenských
zemědělců, do něhož podle zákona
č. 145/1947 Sb. mají přístup pouze
zemědělci slovanské národnosti. Zákon
č. 55/1947 Sb. může býti prováděn
vzhledem k svému positivnímu předpisu jenom
v součinnosti s místními sdruženími
jednotných svazů zemědělců.
Z uvedených důvodů vydal pověřenec
pro zemědělství a pozemkovou reformu se souhlasem
předsednictva Slovenské národní rady
vyhlášku č. 53/1947 Sb., jejíž
účinnost byla prodloužena pro hospodářský
rok 1947-1948 další vyhláškou č.
68/1947 Sb. n. Slovenské národní rady.
Toto slovenské nouzové opatření, které
věcně bylo zcela odůvodněno, se však
týká splnění výrobního
plánu, tedy otázky celostátní, a je
proto na místě a nutno nahraditi je normou celostátní
povahy, jak činí vládní návrh
novým ustanovením § 11a, které přejímá
vcelku obsah uvedených vyhlášek pověřence
pro zemědělství a pozemkovou reformu. Jde
tu o přenesení rozhodovací pravomoci, která
podle nynějšího znění zákona
č. 55/1947 Sb. náleží s výjimkou
jediného ustanovení § 10 místním
národním výborům, na okresní
národní výbory a jejich odborné orgány
(státní agronomy), které mají nyní
dostati pravomoc nařizovati zemědělcům
v dotčených obcích pracovní povinnost
pokud jde o obdělávání jejich pozemků
a stanoviti též podrobný postup prací
a dobu jejich provedení. Účinnost opatření
okresních národních výborů
mají zajistiti přímou kontrolou zvláštní
zmocněnci, které ustanovuje okresní národní
výbor. Tito zmocněnci jsou dočasnými
veřejnými orgány, kterým přísluší
odměna, jejíž výši stanoví
pověřenec zemědělství a pozemkové
reformy v dohodě se zúčastněnými
pověřenci. Příslušné náklady
hradí dotčení zemědělci podle
plošné výměry půdy, o jejíž
obdělání jde. Bližší předpisy
o této úhradě vydává a vyhlašuje
v Úředním věstníku pověřenec
zemědělství a pozemkové reformy v
dohodě se zúčastněnými pověřenci.
Uvedenými dvěma změnami a jedním doplňkem
nynějšího znění zákona
č. 55/1947 Sb. bude po právní stránce
zajištěna možnost úplného obdělání
zemědělské půdy v Československé
republice a budou tedy dány i všechny právní
předpoklady pro splnění výrobního
plánu. (Potlesk.)
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový
je posl. Pešák. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Pešák: Pane předsedo,
paní a pánové!
Vládním návrhem zákona tisk 1210 se
doplňuje zákon ze dne 1. dubna 1947, č. 55
Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování
zemědělského výrobního plánu.
Při provádění zvláštní
akce ke zdolání podzimní orby a osevu v zemědělství
v r. 1947 ukázala se ustanovení zákona č.
55/1947 Sb. velmi užitečnými a naprosto nezbytnými.
Pomocí zákona č. 55/1947 podařilo
se nejen zdolati všechny podzimní práce, ale
zvládnouti následky katastrofálního
sucha i přípravou půdy pro jarní osev
na r. 1948.
Ukázalo se však, že § 9 zákona č.
55/1947 nedostačuje, zvláště pokud jde
o přesun, zejména orebních strojů,
t. j. hlavně traktorů, secích strojů,
větších mlátiček k výmlatu
z obce do obce. Okresní národní výbory
sice nařizovaly přesuny podle potřeby, ale
neměly k tomu zákonitého podkladu. Proto
§ 9 je nutno doplniti odstavcem č. 2, jak jest v osnově
navrženo, aby okresní národní výbory
dostaly zákonitou pravomoc v rozhodování.
V osnově zákona tisk 1210 se navrhuje, aby se do
zákona č. 55/1947 za § 11 vložil nový
paragraf, označený § 11a).
§ 11 zákona č. 55/1947 pouze určuje,
že se může použíti stodoly a jiných
nemovitostí v obci k úschově sklizně,
jestliže se jich používá k jinému
účelu než původnímu a jsou-li
nutné ke splnění výrobního
plánu v obci. § 11a) je doplňkem k zákonu
č. 55/1947. Praxe ukázala, že v některých
okresech na jihu Slovenska, v nichž jde o výměnu
maďarského obyvatelstva, ustanovení zákona
č. 55/1947 naprosto nestačí. Maďarské
obyvatelstvo, jež má býti přestěhováno,
nemá zájem o obdělání půdy,
nechává ji úplně ležeti ladem
nebo ji v krajním případě obdělává
takovým způsobem, že to není možno
nazvati řádným hospodařením.
Situace je tím svízelnější, že
jde o obce, kde jako správní orgány fungují
i osoby, určené k přesídlení,
takže v těchto obcích není předpokladu
řádného hospodaření. V těchto
obcích nemohlo ani dojíti k ustavení Jednotného
svazu slovenských zemědělců, s jehož
součinností zákon č. 55/1947 počítá.
Proto vydal na Slovensku pověřenec zemědělství
a pozemkové reformy vyhlášku č. 53/1947
Sb. nař. Slovenské národní rady, jež
obsahuje vcelku ustanovení shodné s navrhovaným
zákonem v § 11a.
Zmíněná vyhláška č. 53/1947
Sb., vydaná pověřencem zemědělství
a pozemkové reformy na Slovensku, obsahuje, pokud jde o
úhradové opatření, obdobná
ustanovení, jako jest ustanovení v § 11a, odst.
5 zákona č. 55/1947. Lze proto uvésti, že
provádění ustanovení § 11a nebude
znamenati zvýšení náhrady ze státní
pokladny.
Účinnost zákona č. 55/1947 Sb. je
omezena na dobu zemědělské dvouletky, a to
do 31. prosince 1948, jak je uvedeno v osnově v §
17. Jelikož je dnes jasno, že po dvouletém hospodářském
plánu bude následovati další plánované
hospodaření, je třeba v ustanovení
§ 17 zákona č. 55/1947 Sb. vypustiti časové
omezení jeho platnosti.
Rozpočtový výbor projednal tento vládní
návrh zákona ve své schůzi dne 3.
května 1948. Jako zpravodaj doporučuji slavnému
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
přijetí této osnovy. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Mikuláš: Nejsou.
Zpravodaj posl. Štěpán: Není
jich.
Zpravodaj posl. Pešák: Nejsou.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
pátého odstavce pořadu, jímž
je
5. Společná zpráva výborů
soc.-zdravotnického, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1211)
o splacení zápůjček zaručených
státem podle některých zákonů
o stavebním ruchu a o změně zákona
o náhradě podle zákonů o stavebním
ruchu (tisk 1223).
Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je posl.
Kapoun. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Kapoun: Pane předsedo, paní
a pánové!
Vládní návrh zákona tisk č.
1211 o splacení zápůjček zaručených
státem podle některých zákonů
o stavebním ruchu, sjednocuje a doplňuje všechny
zákony a nařízení z doby první
republiky a národní nesvobody. V době národní
nesvobody byla zásahem okupantů provedena úprava
státních podpor na způsob státní
záruky či státních zápůjček
podle zákona o stavebním ruchu z r. 1919 až
1924 a slovenských zákonů z r. 1941 až
1945. V důsledku těchto opatření se
vyvíjela výplata podpor úplně odlišně.
Jiné byly platební a umořovací podmínky
v zemích českých, jiné v pohraničí,
připojeném po Mnichově k Německu a
Maďarsku a jiné na Slovensku. Tímto opatřením
okupantů vznikly dlužné jistiny neumořených
zápůjček, podle zákona o stavebním
ruchu z let 1919 až 1924 a zajištěných
na domech, a to:
ve vnitřní oblasti zemí českých
byl stav k 31. prosinci 1946 87.047,46 Kčs, v pohraničním
území českých zemí k 30. září
1938 304,028.638,78 Kčs, ve vnitřní oblasti
Slovenska k 30. dubnu 1947 92,873.486,46 Kčs, v pohraničním
území Slovenska k 30. dubnu 1947 46,309.763,66 Kčs.
Podle zákona č. 75 z r. 1941 Sl. z. byl stav k 30.
dubnu 1947 156,168.515,52 Kčs a podle nařízení
č. 128 z r. 1945 Sb. n. SNR byl stav k 30. dubnu 1947 430.412,78
Kčs. Celková částka činí
599,897.864,66 Kčs.
Stát je podle zákona o stavebním ruchu z
let 1919 až 1924 podle § 5 zavázán platiti
ze zaručených zápůjček úrok,
úmor a jiné vedlejší platy. Tento závazek
se vztahuje pochopitelně i na dobu nesvobody. Jestliže
byli tedy vlastníci domů v pohraničním
území českých zemí nebo v pohraničním
území Slovenska, jakož i ve vnitřní
jeho oblasti nuceni po 30. září 1938 sami
úrokovat a umořovat tyto zápůjčky
buď proto, že Německo nebo Maďarsko nepřevzalo
naše státní závazky, nebo proto, že
na Slovensku je k tomu nutila zvláštní norma,
je zajisté spravedlivé, přiznává-li
jim osnova nárok, aby tyto svoje pohledávky kompensovali
pohledávkami, které má za nimi stát
z titulu podpory. Pokud by snad jejich nárok byl vyšší,
může jim podle § 5, odst. 1 býti nahrazen
rozdíl hotově.
Zde osnova rozlišuje. Vyplývá-li rozdíl
z platů, učiněných po osvobození,
nahradí se vyšší částky
vždy, jinak jen v případech hodných
zvláštního zřetele a toliko podle rozhodnutí
ministerstev sociální péče a financí.
Vládní návrh tisk 1211 stanoví náhradu
a vyrovnání těchto rozdílů.
Současně stanoví jednotný způsob
záruk, jejich výši, jejich umořování
a splácení stejným způsobem pro celé
území Československé republiky. Ministr
financí se zmocňuje vydati na úhradu vydání
vzniklého z tohoto zákona 3 % státní
dluhopisy, znějící na jméno, a stanoviti
bližší podmínky jejich vydání,
jakož i podmínky, za jakých bude možno
je převádět.
Dále stanoví zákon jednotné, a to
podstatné snížení úrokové
sazby, stejné pro celé území Československé
republiky, na 3 %.
Zákon nabude platnosti dnem vyhlášení
a provede jej ministerstvo sociální péče
se zúčastněnými ministry.
Soc.-zdravotnický výbor projednal podrobně
návrh zákona ve schůzi dne 3. května
1948 a po některých malých tiskových
a stylistických opravách se jednomyslně usnesl
doporučit návrh zákona tisk 1211 slavnému
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)