Zpravodajca posl. Gottier: Slávna snemovňa!
Branný a bezpečnostný výbor prerokoval
na svojej schôdzi 29. apríla 1948 vládny návrh
zákona o ničotnosti niektorých rozsudkov
vojenských súdov za tzv. Slovenského štátu.
Rozhodol sa doporučiť, aby Ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo tento návrh
zákona tak, ako sa výbor usniesol. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor
právní je posl. dr Haim. Dávám
mu slovo.
Zpravodajca posl. dr Haim: Slávne Národné
shromaždenie, panie a páni!
Osnova zákona o ničotnosti niektorých rozsudkov
vojenských súdov tzv. Slovenského štátu
predkladaná právnym výborom plénu
ÚNS na schválenie, vyšla z myšlienky odstrániť
diskrimináciu a disparitu medzi československými
občanmi, ktorí boli odsúdení vojenskými
súdmi tzv. Slovenského štátu a medzi
páchateľmi, československými občanmi,
ktorí spáchali trestné činy a boli
súdení a odsúdení na území
Čiech a Moravy.
Podľa platného právneho stavu sa na územie
Slovenska nevzťahuje ustanovenie dekrétu prezidenta
republiky zo dňa 3. augusta 1944, č. 11 Úr.
vest. čs., o obnovení právneho poriadku a
ani amnestia prezidenta republiky zo dňa 29. augusta 1945
nemá právnej účinnosti na území
Slovenska, lebo hovorí o rozsudkoch čs. vojenských
súdov a vojenské súdy tzv. Slovenského
štátu nemožno považovať za súdy
československé.
Skutočnosť, že tak amnestia prezidenta republiky
zo dňa 29. augusta 1945, ako i dekrét prezidenta
republiky o obnovení právneho poriadku vo svojich
ustanoveniach výslovne hovoria o československom
právnom poriadku a o československých súdoch,
vylučuje možnosť použitia ich ustanovení
pri deliktoch, ktoré boly spáchané proti
cudziemu štátu, t. j. proti Slovenskému štátu.
Ani ustanovenie nariadenia Slovenskej národnej rady č.
53/45, ktoré vyslovuje, že československé
súdy na Slovensku vyslovia usnesením bezúčinnosť
právomocných rozsudkov vynesených za tzv.
Slovenského štátu v dobe po 6. 10. 1938, ani
ďalšie normy Slovenskej národnej rady nedávajú
možnosť anulovania vynesených právoplatných
rozsudkov pred vojenskými trestnými súdmi,
nakoľko výslovne vylučujú možnosť
ich použitia pri týchto rozsudkoch.
Pritom je skutkom, že za tzv. Slovenského štátu
oddanosť slovenského obyvateľstva k Československej
republike v nemalej miere zvýrazňovala sa aj v tom,
že vojenskými povinnosťami viazaní občania
ČSR, žijúci na Slovensku, odporovali jednak
plniť tieto povinnosti a jednak poškodzovali hrannú
moc tzv. Slovenského štátu všemožným
spôsobom. Pri dnešnom právnom stave po odsúdení
páchateľov za spomínanú činnosť,
ktorá bola fakticky vykonávaná v prospech
obnovenia ČSR a nášho boja za oslobodenie,
sú odsúdenci ukrivďovaní v tom smere,
že pre zapísané trestné činy
v trestných registroch nemôžu im byť vydávané
svedectvá zachovalostí a takto častokrát
ľudia, ktorí nasadením vlastným životov
a slobody pracovali pre obnovenie ČSR, nemajú možnosť
dovolať sa nápravy vo smere anulovania vojenských
rozsudkov a týmto sú existenčne znemožňovaní.
V slovenskom národe láska k Československej
republike a oddanosť k československému štátu
zapustila po 20 rokoch spoločného života v
prvej Československej republiky hlboké korene, a
celé vrstvy obyvateľstva všemožným
spôsobom snažily sa dať výraz tejto skutočnosti.
Hromadné úteky z bojových jednotiek nasadených
v rámci tzv. rýchlej divízie na východnom
fronte na stranu Červenej armády, sabotáže
páchané mobilizovanými vojakmi a masové
podporovanie partizánskych oddielov po zatlačení
slovenského národného povstania do hôr
jasne dosvedčujú ten skutok, že slovenský
národ nepodľahol naplno svodom a lákaniam fašizujúcich
skupín a naopak pri každej možnej príležitosti
zvýrazňoval svoje československé smýšľanie
a túhu po obnovení demokratickej Československej
republiky.
Príslušné ustanovenia v navrhovanej osnove
vyčerpávajú všetky možné
prípady, v ktorých je potrebné zjednať
nápravu z vyššie uvedených dôvodov,
upravujú spôsob prisluhovania tejto nápravy
a osnova sama o sebe je ďalším prínosom
k upevňovaniu jednotnej právnej praxe na území
celého štátu.
Právny výbor prerokoval predloženú osnovu
a prijal ju bez zmeny. Doporučujem preto slávnemu
Národnému shromaždeniu jej prijatie. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajca posl. Gottier: Nie sú.
Zpravodajca posl. dr Haim: Nie.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého odstavce pořadu, jímž je
6. Zpráva výborů právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1196), kterým československý
stát nabývá pro Svaz sovětských
socialistických republik a Spojené státy
americké vlastnického práva k některým
nemovitostem a movitostem (tisk 1221).
Zpravodajem za výhor právní je posl. dr Erban.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Erban: Paní a pánové,
slavné Národní shromáždění!
Předložená osnova zákona, kterým
československý stát nabývá
pro Svaz sovětských socialistických republik
a Spojené státy americké vlastnického
práva k některým nemovitostem a movitostem,
navazuje již na některá předchozí
jednání mezi vládami naší a států,
kterých se tato osnova týká. Otázka
odevzdání některých nemovitostí
Svazu sovětských socialistických republik
byla ostatně již také řešena normou,
a to zvláštním dekretem čís.
8/1945 Sb. Není to poprvé, co se pro takovouto věc
volí forma zákona. Příkladem je vyvlastnění
Pražského sanatoria v Podolí, které
se stalo rovněž zvláštním zákonem
čís. 251/46 Sb.
Paní a pánové, Sovětský svaz
nám dal celou řadu velmi cenných kořistných
statků, které mu patřily. Zejména
uvádím Stalinovy závody, veliký mnohamiliardový
objekt, který nám sovětská vláda
věnovala; byla to zpráva, která radostně
překvapila československý lid, když
se loni vrátila československá vládní
delegace ze svého jednání v Moskvě.
Stalinovy závody ovšem nebyly jediným cenným
objektem, takových objektů bylo více. Jestliže
nyní československý stát nabývá
pro Svaz sovětských socialistických republik
některých nemovitostí a movitostí
a dává je do vlastnictví SSSR, je to protihodnota
za část těchto trofejních, kořistných
statků, které SSSR odevzdal Československé
republice jako dar.
Současně nabývá československý
stát v této osnově i některých
nemovitostí a movitost i pro Spojené státy
americké, a to jako protihodnotu, která se odepíše
z dluhu československé vlády za přebytky
válečné produkce, kterou Spojené státy
americké odprodaly československému státu.
Právní výbor projednal tuto osnovu ve své
schůzi dne 29. dubna 1948 a provedl v ní některé
úpravy a změny, které jsou uvedeny ve zprávě
výborové. V ní je třeba opravit v
§ 1 odst. 1, písm. A), č. 5: za slovem "cihelny"
nemá být v závorce vloženo "okres
Nejdek", nýbrž "okres Loket". To je
jediná změna, kterou právní výbor
předkládá na rozdíl od své
zprávy. Jinak doporučuje, aby Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tento návrh zákona ve znění doporučeném
právním výborem se změnou zde uvedenou.
(Potlesk.)
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový
je posl. Pavlán. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Pavlán: Paní a pánové!
Rozpočtový výbor ve své schůzi
konané dne 3. května 1948 projednal vládní
návrh zákona, konstatoval, že řešení
je s hlediska finančního a hospodářského
pro stát výhodné, a doporučuje Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby osnovu zákona přijalo podle návrhu, který
předkládají výbory rozpočtový
a právní. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Jsou
nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Erban: Nejsou.
Zpravodaj posl. Pavlán: Nemám oprav.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
sedmého odstavce pořadu, jímž je
7. Zpráva výboru zahraničního k
vládnímu návrhu (tisk 1200), kterým
se předkládá Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu dodatkový
protokol k pařížské reparační
dohodě ze dne 21. prosince 1945, podepsaný dne 14.
dubna 1948 (tisk 1203).
Zpravodajem je posl. Tymeš, dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Tymeš: Paní a pánové!
Vládní návrh, kterým se předkládá
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu dodatkový protokol k pařížské
reparační dohodě ze dne 21. prosince 1945,
podepsaný dne 14. dubna 1948, je pouze formální
sankcí protokolu, na němž se Indie a Pakistan
dohodly 22. ledna 1948 a který byl již také
Mezispojeneckým reparačním úřadem
schválen. Podepsáním dodatkového protokolu
k pařížské reparační dohodě
se pro nás nic nemění na dřívějším
stavu, neboť nejsou nijak dotčeny naše zájmy
v oboru německých reparací, ani jiné
naše zájmy hospodářské nebo politické.
Proto doporučuje zahraniční výbor
Ústavodárnému Národnímu shromáždění,
aby vládní návrh č. 1200 schválilo.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Jsou
nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Tymeš: Nejsou.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám
o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
osmého odstavce pořadu, jímž je
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. dr Ducháčka.
(Zločin podle § 2 zák. č. 50/1923 Sb.)
- (tisk 1205).
Zpravodajem je posl. dr Kokeš. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavné Ústavodárné
Národní shromáždění, paní
a pánové!
Krajský soud trestní v Praze zaslal Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
žádost, aby ve smyslu § 24 ústavní
listiny byl vydán k trestnímu stíhání
pan poslanec Ústavodárného Národního
shromáždění dr Ivo Ducháček
pro podezření, že spáchal zločin
podle § 2 zákona na ochranu republiky, t. j. přípravy
úkladů o republiku. Ve své žádosti
uvádí krajský soud trestní, že
vina dr Ducháčka spočívá
zejména v tom, že společně se svou manželkou
utvořili ve svém domě středisko všech
reakčních živlů, které nesouhlasily
s lidově demokratickou formou státu, a umožnili
jim takto neustálý styk s těmi činiteli
z diplomatických kruhů, kteří měli
zájem na rozvracení našeho lidově demokratického
zřízení a kteří se scházeli
u Ducháčků i s přáteli Ducháčkovými.
Oba manželé byli si této viny vědomi,
a proto uprchli do zahraničí, aby tam vstoupili
ve styk s cizími činiteli a ostatními uprchlíky
z Československé republiky a pracovali k zvrácení
nynější lidově demokratické formy
a nahražení této režimem jiným,
který by jim umožnil návrat na zdejší
území a pokračování v jejích
dřívější činnosti.
Imunitní výbor projednal tuto záležitost
dne 27. dubna 1948 a usnesl se, aby Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
bylo doporučeno vydat posl. dr Ducháčka
k trest. stíhání, poněvadž veřejný
zájem na projednávání této
trestní věci převyšuje veřejný
zájem na vykonávání mandátu
posl. dr Ducháčka. Doporučuji Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby rozhodlo podle návrhu imunitního výboru.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
dr Ducháčka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím se Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. dr Ducháčka.