Předseda Jos. David.
Místopředsedové Hodinová- Spurná,
dr John.
Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.
Členové vlády: ministři V. Kopecký,
Krajčír, dr Neuman.
157 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar;
jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.
110. schůze Ústavodárného Národního
shromáždění republiky Československé,
1. Společná zpráva výborů kulturního
a informačního, průmyslového a živn.-obchodního,
právního a rozpočtového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 1198) o znárodnění
polygrafických podniků (tisk 1217).
2. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1194)
o znárodnění některých hostinských
a výčepnických podniků a ubytovacích
zařízení (tisk 1218).
3. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1195)
o organisaci a znárodnění cestovních
kanceláří (tisk 1219).
4. Zpráva výborů právního a
rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1199) o berních úlevách
při uspořádání poměrů
v peněžnictví a při některých
převodech majetku na národní podniky (tisk
1220).
5. Zpráva výboru branného a bezpečnostného
a výboru právneho o vládnom návrhu
zákona (tlač 1179) o ničotnosti niektorých
rozsudkov vojenských súdov tzv. Slovenského
štátu (tlač 1213).
6. Zpráva výborů právního a
rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1196), kterým československý
stát nabývá pro Svaz sovětských
socialistických republik a Spojené státy
americké vlastnického práva k některým
nemovitostem a movitostem (tisk 1221).
7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 1200), kterým se předkládá
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu dodatkový
protokol k pařížské reparační
dohodě ze dne 21. prosince 1945, podepsaný dne 14.
dubna 1948 (tisk 1203).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. dr Ducháčka
(tisk 1205).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního odd. XXIX v Praze za souhlas s trest.
stíháním posl. Hory (tisk 1206).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu odd. XIII v Litoměřicích za souhlas
s trest. stíháním posl. inž. Synka (tisk
1207).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu odd. IX v Novém Jičíně
za souhlas k trest. stíhání posl. dr Rozehnala
(tisk 1208).
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Zahajuji 110. schůzi Ústavodárného
Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dala
jsem dodatečně pro schůze konané dne
15., 16. a 21. dubna t. r. posl. Lichnerovi.
Posl. Ullrichová žádá o zdravotní
dovolenou na 1 měsíc. Lékařské
vysvědčení předložila.
Navrhuji udělení této dovolené.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, dovolená se uděluje.
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
4. května 1948, c. B-2303/1-3/548-II/4. že povolává
na uprázdněný mandát poslanecký
za resignovavšího posl. Vojtu Beneše posl. Františka
Chovance (Ú 9240). a přípisem ze dne
29. dubna 1948, č. B-2303/1-29/4-48-II/4, že povolává
na uprázdněný mandát poslanecký
za resignovavšího posl. Vítovce posl. Františka
Bubníka (Ú 9244).
Do dnešní schůze se dostavili páni posl.
František Chovanec a František Bubník.
Poněvadž před tím podle § 5 jedn.
řádu v kanceláři sněmovní
podepsali slibovací formuli, přistoupíme
ke slibu podle § 22 ústavní listiny a §
5 jedn. řádu tím způsobem, že
přečtena bude ústavou předepsaná
formule slibovací, páni poslanci Chovanec
a Bubník ke mně přistoupí a
vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a pány poslance Chovance a Bubníka
žádám, aby přistoupili ke mně
vykonat slib. (Poslanci povstávají.)
Zástupce gen. tajemníka NS dr Ramajzl (čte):
"Slibuji, že budu věren republice Československé,
že budu zachovávati zákony a mandát
svůj zastávati podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí."
Posl. Chovanec (podávaje místopředsedkyni
Hodinové-Spurné ruku): Slibuji.
Posl. Frant. Bubník (podávaje místopředsedkyni
Hodinové-Spurné ruku): Slibuji. (Poslanci
usedají.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Klub poslanců čs. sociální demokracie
oznámil přípisem ze dne 5. května
t. r. spolu s posl. Chovancem, že posl. Chovanec
vstoupil do klubu poslanců čs. sociální
demokracie (Ú 9243).
Posl. Josef Baláž oznámil přípisem
z 28. 4. 1948, ze vystupuje tímto dnem z klubu poslanců
strany Slovenskej obrody (Ú 9146.)
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž je
1. Společná zpráva výborů
kulturního a informačního, průmyslového
a živn.-obchodního, právního, rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1198)
o znárodnění polygrafických podniků
(tisk 1217).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání
o této předloze sloučilo se s jednáním
o předlohách, které jsou jako odstavce 2.
a 3. denního pořadu, to jest
2. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního,
rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1194) o znárodnění některých
hostinských a výčepnických podniků
a ubytovacích zařízení (tisk 1218).
3. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1195) o organisaci a znárodnění
cestovních kanceláří (tisk 1219).
Důvodem pro navrhované sloučení je,
že jde o osnovy jednající o znárodnění.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)
Není jich.
Projednání bude tedy podle návrhu sloučeno.
Zpravodaji jsou:
k odst. 1 za výbor kulturní a informační
posl. Syrovátková, za výbor průmyslový
a živn.-obchodní posl. Vlach, za výbor
právní posl. dr Jelínek, za výbor
rozpočtový posl. Žiak;
k odst. 2 za výbor průmyslový a živn.-obchodní
posl. dr. Steiner, za výbor právní
posl. dr Hobza, za výbor rozpočtový
posl. Verosta;
k odst. 3 za výbor průmyslový, a živn.-obchodní
posl. Sajal, za výbor právní posl.
Navračič, za výbor rozpočtový
posl. Štětka.
Dávám slovo zpravodajce k odst. 1 za výbor
kulturní a informační, posl. Syrovátkové.
Zpravodajka posl. Syrovátková: vážení
pánové a paní!
Kulturní a informační výbor projednal
ve své schůzi dne 29. dubna t. r. vládní
návrh zákona o znárodnění polygrafických
podniků, kterým se znárodňují
veškeré polygrafické podniky od 50 zaměstnanců
i jiné podle počtu a druhů strojů,
t. j. podle výrobní kapacity.
Zákon je doplňkem ostatních zákonných
norem o znárodnění průmyslu a jiných
hospodářsky důležitých odvětví.
Přenášíme jím lidově demokratické
prvky i na pole kulturní a dáváme tím
státu možnost zpřístupnit literaturu
nejširším vrstvám. Knihy, které
byly dříve vydávány malým nákladem
třeba v několika nakladatelstvích, mohou
býti dnes vydávány státním
nakladatelstvím ve velkém počtu a zpřístupněny
nejširším vrstvám také tím,
že jejich cena může být podstatně
zlevněna. Je to především dokonalou
organisací národních podniků, jejich
koncentrací, vyřazením soukromokapitalistického
zisku a racionalisací výroby. Skutečnost,
že tři písmolijny v Československé
republice kryjí pouze 20% potřeby a že 80%
výrobků písmolijen dovážíme
ze zahraničí, ukazuje, jakých úspor
a výkonnosti může býti dosaženo
i zde soustředěním výroby v podniku
dokonale vybaveném.
Dávné přání učitelstva
i rodičovských sdružení, aby školní
knihy byly dávány dětem zdarma, přestává
být pouhým přáním a může
býti zařazeno do úvah dobrého hospodáře
při rozdílení výsledků dobré
práce. Tímto hospodářem se nyní
stává stát, který dává
tisku možnost a všechny předpoklady, aby ho bylo
plně využito ve prospěch lidu a nikoli zneužito
soukromými majiteli nebo tenkou vrstvou kořistníků,
kteří sledují jen své sobecké
zájmy, jako je tomu v kapitalistických zemích
a čeho jsme byli svědky i u nás do nedávných
dnů, kdy čas, Obzory, vývoj a různé
Zítřky se staly mluvčími živlů
zrádcovských a protistátních. A zde
musím ke ctí zaměstnanců tiskařského
průmyslu v ČSR, odborářů, konstatovat,
že vystoupili už dříve proti takovému
zneužívání tiskáren a že
se jejich zástupci na svém sjezdu v září
minulého roku usnesli odmítnout sázet a tisknout
články namířené proti lidově
demokratickému zřízení.
Tito zaměstnanci - jejichž povolání
je obtížné a zdravotně velmi ohrožené,
protože pracovní místnosti jsou přesyceny
olovnatým prachem - vzpomínají neradi na
příklad roku 1938, kdy bylo jen v tiskařském
průmyslu 70% nezaměstnaných, kdy zaměstnavatelé
neradi investovali do podniků a tím méně
pak do zařízení, jež by zlepšila
pracovní podmínky zaměstnanců. Vítají
proto zestátnění polygrafických podniků
a tím i plánovanou práci, regulací
v příjímání učňů
a vítají i skutečnost, že část
zisku bude věnována na zlepšení vybavení
podniků a na rekreaci zaměstnanců. Odpadá
tím roztříštěnost výroby
a podbízení v získávání
práce bez ohledu na kvalitu. Znárodněním
tiskáren zamezí se do budoucna nezaměstnanost
a ono je i zárukou, že zaměstnanci budou vždy
dostávat mzdy, které si zaslouží, a
že se již nebudou opakovat případy, kdy
soukromí zaměstnavatelé využívali
nezaměstnanosti, aby je zkracovali na mzdách.
Kulturní a informační výbor pečlivě
uvážil všechny uvedené důvody i
důvodovou zprávu a přijal jednomyslně
tento vládní návrh zákona, tisk 1217.
Schválil také přiloženou resoluci, která
zní: "Ministr školství a osvěty
se žádá, aby přihlédl k potřebám
státního nakladatelství přídělem
polygrafických podniků podle § 10, odst. 2
tohoto zákona."
Doporučuji proto Ústavodárnému Národnímu
shromáždění, aby tento zákon
schválilo.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo zpravodaji k odst. 1 za výbor
průmyslový a živn.-obchodní, p. posl.
Vlachovi.
Zpravodaj posl. Vlach: Paní místopředsedkyně,
slavná sněmovno, dámy a pánové!
Tento návrh zákona se druží ke znárodňovacím
osnovám, které Ústavodárné
Národní shromáždění schválilo
slavnostním způsobem právě před
týdnem. Sleduje stejný cíl: zhospodárnit
činnost význačných závodů
polygrafických, aby platně přispěly
k obecnému úsilí o zvýšení
životní míry lidu. Má tedy především
důležitý význam hospodářský.
Osnova vytváří základnu pro plánovitou
reorganisaci tohoto odvětví. To znamená vhodné
soustředění, provedení nutných
investic, racionalisace a likvidace závodů zbytečných.
Právo zakládání nových podniků
ve znárodněném odvětví má
proto jen stát. Odstranění kapitalistických
zisků se projeví značnými úsporami
ve prospěch národního celku.
Písmolijny, které mají význačné
klíčové postavení, se znárodňují
úplně, včetně licích jednotek
roztroušených v jednotlivých tiskárnách,
v nichž budou soustředěny do jednoho národního
podniku. Dosavadní výroba písma je taková,
že poměrné značná potřeba
musí být kryta skoro z 80% dovozem.
Pro znárodnění ostatních závodů
je směrodatné strojní vybavení, a
to: stroj rotační, nebo 3 sázecí a
licí stroje, anebo alespoň dva stroje offsetové
nebo hlubotiskové. Dále pak se znárodňují
podniky s 50 a více zaměstnanci.
Znárodňují se i závody, které
jsou ve vlastnictví nebo správě politických
stran Národní fronty, jednotné odborové
organisace a celostátních zájmových
organisací. Vydavatelské, nakladatelské a
knihkupecké podniky těchto institucí se však
vylučují, aby jim byla umožněna jejich
vydavatelská a nakladatelská činnost. Jejich
poměr k tiskárnám může upraviti
vláda po návrhu ministra informací. Vlastnické
právo k tiskárně je však zaručeno
státu.
Vláda má zmocnění provésti
po návrhu ministra informací i jiná vhodná
opatření, jichž by zvláštní
povaha, úkoly a potřeba tohoto znárodněného
odvětví vyžadovaly. Jinak i zde se jeví
obdoba s ostatními znárodňovacími
osnovami a ustanoveními dekretu č. 100/45 Sb. ve
znění novely.
Vedle nesporných výhod na poli hospodářském
má tento návrh zákona i důležitý
význam na poli kulturním. Zhospodárnění
v tomto odvětví se projeví snížením
nákladů za tisk knihy, což přispěje
k rozšíření a zpřístupnění
dobré literatury nejširším vrstvám
lidu, zvláště dojde-li též ke vhodné
úpravě činnosti nakladatelské, vydavatelské
a knihkupecké.
Znárodněný sektor zahrne asi 270 podniků,
v čemž je asi 190 konfiskátů. V soukromém
sektoru zůstává asi 800 menších
závodů, takže i zde drobné i střední
podnikání bude zachováno. Ovšem tyto
podniky se musí rovněž starat o zhospodárnění
své práce a postavit se plně na zásady
služby našemu hospodářství a socialisující
demokracii.
Za výbor průmyslový a živn.-obchodní
doporučuji osnovu ke schválení. (Souhlas.)