Předseda: Budeme hlasovati.
Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Nebude-li námitek, budeme hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Poněvadž ústavní zákon vyžaduje
ke svému schválení podle § 33 ústavní
listiny a § 54, odst. 3 jedn. řádu třípětinové
většiny všech poslanců, dám sečísti
hlasy.
Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s členy
sněmovní kanceláře provedli sčítání
hlasů a to:
p. posl. dr. Kokeš v 1. a 2. úseku, p. posl.
Štětka v 3. a 4. úseku, p. posl. Bolen
v 5. a 6. úseku. p. posl. Sova v 7. úseku
a na presidiální tribuně.
Pan posl. Sova s generálním tajemníkem
Ústavodárného Národního shromáždění
zjisti výsledek hlasování.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s celou osnovou ústavního zákona,
to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude
provedeno sčítání. (Děje
se.)
Pro osnovu se vyslovilo 183 hlasů.
Tím Ústavodárné Národní
shromáždění přijalo tuto
osnovu zákona ve znění zprávy výborové
kvalifikovanou většinou třípětinovou
z nynějšího počtu všech poslanců.
Osnova zákona přijata jakožto zákon
ústavní.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
osmého odstavce pořadu, jímž je
8. Společná zpráva výborů
právního, soc.-zdravotnického a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1174)
o hospodaření s byty (tisk 1191).
Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Kolář.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo,
paní a pánové!
Jako zpravodaj výboru právního předkládám
slavnému Ústavodárnému Národnímu
shromáždění k projednání
a k odhlasování vládní návrh
zákona o hospodaření s byty, tisk 1191. O
nutnosti vydání tohoto zákona není
snad dnes ani třeba zvlášť hovořit,
je jen třeba konstatovat, že zákon č.
163 nesplnil očekáváni naší pracující
třídy a našeho občanstva. Ještě
dnes, a to hlavně ve větších městech,
se bydlí velice špatně, více než
uboze a někdy i pod lidskou důstojnost. Neustále
se nám jeví velký nedostatek bytů,
který je dědictvím kapitalistické
politiky, dědictvím bytové politiky naších
nepřátel. Musíme dnes vzpomenout, v jakém
prokletí žily rodiny s dětmi, jak si majitelé
domů kladli při pronajímání
bytů podmínku, že rodina nesmí mít
děti, a jak i jinak nájemníky omezovali.
(Předsednictví převzal místopředseda
dr. John.)
Často se mluví o tom, že jsme měli v
prvé republice skvělé sociální
zákonodárství. Bylo tomu skutečně
tak, ale přitom jsme měli tisíce a tisíce
rodin, které bydlely ve sklepích, ba měli
jsme i případy, že rodiny s dětmi bydlely
ve stržených, obývání již
neschopných domcích, ve skalách a často
i pod mostem. Dnes po vystěhování Němců
se nám jeví nedostatek bytů ještě
kritičtěji. Je to jen důkaz, že v lidové
demokracii den ode dne stoupá životní úroveň,
že má dnes každý vyšší
a větší bytové nároky. Je to
tak správné, neboť vyšší a
vyšší bytová kultura je a musí
být naším ideálem.
Bytový zákon č. 163 nemohl zamezit šmelinaření
s byty, nemohl zamezit, aby se z bytů nedělaly kanceláře
a provozovny, aby jedna rodina nebo jeden člověk
neměl dva a někdy i více bytů. Je
třeba zvlášť upozornit, že se pravomoci
bytového zákona vymykaly byty družstevní,
a je třeba odsoudit, že se této pravomoci úplně
vymykaly byty ve státních domech. To, co se dělo
ve státních domech, nemůže již
nikdy a před nikým obstát. Nemohou se opakovat
případy, aby ve státních domech bydleli
hlavně páni ministerští radové,
třeba svobodni, ve tři nebo čtyřpokojových
bytech a abychom se na to klidně dívali, aby prostě
zákon nepostihoval i tyto domy. Návrh nového
zákona pamatuje i na tyto případy, které
rovněž postihuje, což je nutno jen uvítat.
Ovšem zákon sám nemůže konkrétně
postihnout a taxativně vyjmenovat všechny způsoby,
jimiž se zákonná opatření obcházejí,
a proto je třeba říci na adresu těch,
kteří budou bytové zákony provádět,
t. j.na adresu národních výborů, že
se jim tímto zákonem dostává širokého
zmocnění, že však nelze vyjmenovat přesně
všechny případy a proto že je třeba
při rozhodování o věcech bytových
řídit se duchem tohoto zákona. A duch tohoto
zákona je postarati se o to, aby u nás každý
člověk mohl slušně bydlet a aby bydlel
tak, jak mu přináleží. Je nemožno
již dále se dívat na to, jak se bydlí
speciálně v Praze na Vackově, na Modříně
a v Jinonicích, v bytech, které jsou úředními
lékaři prohlášeny za neobyvatelné,
kde děti těžce onemocní, kam nemá
přistup vzduch a slunce a kde je vlhko. Není dále
možno se dívat na případy, kdy svobodní
lidé obývají přepychové velké
byty. A tak jako dnes, kdy návrh nové ústavy
je projednáván v širokých diskusích
a kdy jedno ustanovení této ústavy určuje
naším soudcům a rozhodujícím
činitelům, že jsou povinni všechny dosud
platné zákony vykládat v duchu lidové
demokracie a v duchu této ústavy, apeluji z titulu
své funkce zpravodaje právního výboru
na všechny národní výbory: vykládejte
si tento bytový zákon v duchu skutečně
lidových potřeb, vykládejte tento zákon
v duchu skutečnosti, které se objevují v
našem denním životě. A budete-li si takto
vykládat nový bytový zákon, budete
moci spravedlivě přidělovat byty a spravedlivě
uspokojit všechny požadavky těch, kteří
ještě dnes nebydlí anebo bydlí zoufale.
Právní výbor projednal ve své schůzi
vládní návrh zákona, jednomyslně
jej schválil, a proto prosím Ústavodárné
Národní shromáždění, aby
tento vládní návrh zákona taktéž
jednomyslně přijalo a schválilo. (Potlesk.)
Místopředseda dr. John (zvoní):
Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je pí
posl. Jungwirthová. Dávám ji slovo.
Zpravodajka posl. Jungwirthová: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Jako zpravodajka sociálně-zdravotnického
výboru byla jsem pověřena, abych slavnému
Národnímu shromáždění
podala zprávu o vládním návrhu tisk
1174 o hospodaření s byty. Dovolte mně proto
k němu několik slov.
Všichni jsme si vědomi toho, že bytová
otázka je u nás jednou z nejpalčivějších.
Její naléhavost způsobila válka přímo
tím, že mnoho domů bylo zničeno neb
poškozeno, nepřímo tím, že se po
celou dobu války nestavěly obytné domy. Bytová
potřeba vzrostla jednak přirozenou měnou
obyvatelstva, jednak v jednotlivých místech obnovením
provozu podniků za války zastavených.
Všichni jsme zajisté přesvědčeni
o tom, že nejlepším prostředkem k odstranění
bytové nouze by bylo stavění nových
bytů, jsme si však také vědomi, že
právě ve stavebnictví se před letošním
únorem projevovala snaha naší reakce mařit
dílo naší výstavby. Na druhé
straně je však jisto, že i kdyby se nám
podařilo splnit letos dvouletý plán ve stavebnictví
na 100 %, nedostatek bytů neodstraníme, a proto
nezbývá než sáhnout k regulaci bytového
trhu. Tak jako je třeba v době nedostatku potravin
a látek řídit a kontrolovat jejích
distribuci, tak je to třeba učinit i s byty.Je-li
málo bytů, je třeba se o ně spravedlivě
podělit, ať se to komu líbí či
nikoliv. Ve své podstatě je tedy návrh zákona
tisk 1174 opatřením k regulaci bytového trhu.
Tomuto účelu sloužil zákon o mimořádných
opatřeních bytové péče čís.
163/46 Sb., platící dokonce letošního
roku. Stoupající poptávka po bytech vyžaduje
však nové, a to důkladnější
regulace již nyní. Zároveň se ukázalo,
ze zmíněný dřívější
zákon je třeba doplnit a změnit, aby se předešlo
obcházení a mylnému výkladu některých
jeho předpisů.
§§ 1 až 34 a 38 jsou ustanovení regulující
bytový trh, ostatní potom §§ 35-37 tvoří
jejích nezbytný doplněk.
Změny proti dřívějšímu
zákonu: Působnost: Zákon platí zásadně
v obcích přes 2000 obyvatel, dříve
3000 obyvatel. Ustanovení, že je možno jít
i pod stanovený počet obyvatel podle určení
okresního národního výboru, se shodují
s dřívějším zákonem. Oprávněné
zpřísnění je možno spatřovati
v tom, že návrh neponechává místním
národním výborům na vůli, má-li
být v jejích obcích prováděn,
a omezuje dále počet výjimek z působnosti
zákona.
Přikazovací právo zůstává
nezměněno, ruší se však právo
majetníka domu volně disponovati bytem, nebyl-li
mu do 15 dnů doručen příkaz k pronájmu.
Zde byla zřejmá mezera v zákoně, umožňující
machinace s pronajímáním. Podle návrhu
má přikázaný nájemník
vstoupiti, neohlásí-li sám do 3 dnů
nezájem o byt. V nájemní poměr s vlastníkem
domu.
Ustanovení, kdo může býti přikázán
za nájemníka, se shodují s ustanovením
dřívějšího zákona. Nové
je to, že uchazeč musí míti v obci zaměstnání
nebo povolání, uznané místním
národním výborem za nezbytné. Nové
je ustanovení o povinnosti místních národních
výborů vésti veřejně přístupný
jednotný seznam uchazečů o byty, jakož
i osob, jimž byly byty už přikázány.
Právo místních národních výborů
prohlásiti zrušení smlouvy o užívání
přiznává návrh v neztenčeném
rozsahu. Místní národní výbor
však musí užíti svého zmocnění
u dvojích bytů, neprokáže-li uživatel
naprostou nutnost. Nové je právo místního
národního výboru zrušiti smlouvu o užívání
bytu, užívá-li ho uživatel proti veřejnému
zájmu nebo byl-li potrestán pro cenový přestupek
ve spojení s nájmem, respektive podnájmem.
Naprosto nová je regulace podnájmu bytu. Je k němu
třeba svolení místního národního
výboru, je nutno uvésti všechny podmínky
užívání bytu nebo jeho části,
zejména však výši podnájemného,
která bude podrobena kontrole okresního národního
výboru jako úřadu cenového.
Definici nadměrných bytů přejímá
návrh z dřívějšího zákona
beze změny. Podstatná změna je proti dřívějšímu
stavu v tom, že místní národní
výbor musí smlouvu o užívám nadměrných
bytů zrušiti, přesahuje-li počet obytných
místnosti nejméně o dvě počet
příslušníků uživatelovy
domácnosti, a musí uživateli poskytnouti náhradní
byt, který však může býti i v jiné
obci, nevykonává-li uživatel v obci zaměstnání
a nemá-li pro pobyt v obci zdravotní nebo rodinné
důvody.
Možnost revise bytů je proti dřívějšku
rozšířena na všechny byty, rovněž
právo zrušiti smlouvu o užívání
všech bytů, jejichž uživatelé nevykonávají
v obci své povolání.
Dělení bytů je ustanovením novým,
podle něhož bude možno místním
národním výborům stavení úpravou
vytvořiti z nadměrných bytů dva i
více. Obce tu pravidelně berou na sebe náklad
za tuto úpravu; může se díti i na náklad
příštích nájemníků,
když s tím souhlasí.
Ubytovací podmínky: Ve snaze získati hromadné
trvalé ubytování např. pro studentstvo
zmocňuje zákon ministerstvo vnitřního
obchodu nebo jim zmocněné národní
výbory užití hostinských pokojů,
ubytovacích podniků, byly-li tyto podniky provozovány
nezákonným nebo nepočestným způsobem.
Řízení: Návrh přináší
tři podstatné změny. Především
neváže místní národní
výbory na předpisy správního řízení,
zavádí dvojí instanční postup
a předpokládá zamítavé rozhodnutí,
jestliže odvolací orgán nerozhodne o odvolání
do 3 týdnů ode dne, kdy došly spisy.
Opatření a rozhodnutí akčních
a národních výborů před účinností
zákona: Návrh stanoví, že rozhodnutí
a opatření, která vydaly nebo učinily
v bytových věcech od 20. února 1948 do počátku
účinnosti nového zákona akční
a národní výbory, nelze napadati ani žalobou
ani před správními úřady a
orgány veřejné žaloby. Ponechá
však možnost přezkoumání těchto
opatření místním národním
výborům.
Připomínky k jednotlivým paragrafům:
§ 4, odst. 1, čís. 1 obsahuje důležité
zmocnění místních národních
výborů, aby mohly posoudit, zdali zaměstnání
nebo povolání uchazečovo je ve veřejném
zájmu v obci nutné. Zde jistě bude možno
osobami, jejichž povolání nebo zaměstnání
má význam s hlediska veřejného zájmu,
mínit osoby vojenských gážistů.
Ustanovení odst. 2, aby mimo pořadí museli
být přikazováni ti, v jejichž domácnosti
je osoba stížená tuberkulosou, je zřejmě
opatření potírající tuto sociální
chorobu. Populační zřetel má věta
přiznávající za jinak stejných
podmínek přednost rodinám s větším
počten děti; dále je zde zřetel k
dětem dosud nenarozeným. Očíslování
skupin přednostních uchazečů v dřívějším
zákoně svádělo k mylnému výkladu
§ 3, odst. 2. zák. č. 163/46, že je to
neporušitelné pořadí. Proto jsou tyto
skupiny uchazečů v návrhu shrnuty do jedné
věty.
§ 16 dává zásadní možnost
sáhnout na nadměrné byty přesahující,
jak jsem už řekla, nejméně o 2 místnosti
počet příslušníků domácnosti
za předpokladu, že bude předem opatřen
přiměřený náhradní byt.
Dosud byla možnost zakročit jen tehdy, když šlo
o byt získaný po 20. květnu 1938, a netýkalo
se to tedy starých nadměrných bytů.
Návrh dává konečně možnost
užít nadměrných bytů k umístění
početných rodin nebo - dělením bytů
- k umístění více rodin.