Předseda: Budeme hlasovati.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Nebude-li námitek, budeme hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle § 33 ústavní listiny a § 54, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců, dám sečísti hlasy.

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů a to:

p. posl. dr. Kokeš v 1. a 2. úseku, p. posl. Štětka v 3. a 4. úseku, p. posl. Bolen v 5. a 6. úseku. p. posl. Sova v 7. úseku a na presidiální tribuně.

Pan posl. Sova s generálním tajemníkem Ústavodárného Národního shromáždění zjisti výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou ústavního zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

Pro osnovu se vyslovilo 183 hlasů.

Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou z nynějšího počtu všech poslanců.

Osnova zákona přijata jakožto zákon ústavní.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Společná zpráva výborů právního, soc.-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1174) o hospodaření s byty (tisk 1191).

Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Kolář. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo, paní a pánové!

Jako zpravodaj výboru právního předkládám slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění k projednání a k odhlasování vládní návrh zákona o hospodaření s byty, tisk 1191. O nutnosti vydání tohoto zákona není snad dnes ani třeba zvlášť hovořit, je jen třeba konstatovat, že zákon č. 163 nesplnil očekáváni naší pracující třídy a našeho občanstva. Ještě dnes, a to hlavně ve větších městech, se bydlí velice špatně, více než uboze a někdy i pod lidskou důstojnost. Neustále se nám jeví velký nedostatek bytů, který je dědictvím kapitalistické politiky, dědictvím bytové politiky naších nepřátel. Musíme dnes vzpomenout, v jakém prokletí žily rodiny s dětmi, jak si majitelé domů kladli při pronajímání bytů podmínku, že rodina nesmí mít děti, a jak i jinak nájemníky omezovali. (Předsednictví převzal místopředseda dr. John.)

Často se mluví o tom, že jsme měli v prvé republice skvělé sociální zákonodárství. Bylo tomu skutečně tak, ale přitom jsme měli tisíce a tisíce rodin, které bydlely ve sklepích, ba měli jsme i případy, že rodiny s dětmi bydlely ve stržených, obývání již neschopných domcích, ve skalách a často i pod mostem. Dnes po vystěhování Němců se nám jeví nedostatek bytů ještě kritičtěji. Je to jen důkaz, že v lidové demokracii den ode dne stoupá životní úroveň, že má dnes každý vyšší a větší bytové nároky. Je to tak správné, neboť vyšší a vyšší bytová kultura je a musí být naším ideálem.

Bytový zákon č. 163 nemohl zamezit šmelinaření s byty, nemohl zamezit, aby se z bytů nedělaly kanceláře a provozovny, aby jedna rodina nebo jeden člověk neměl dva a někdy i více bytů. Je třeba zvlášť upozornit, že se pravomoci bytového zákona vymykaly byty družstevní, a je třeba odsoudit, že se této pravomoci úplně vymykaly byty ve státních domech. To, co se dělo ve státních domech, nemůže již nikdy a před nikým obstát. Nemohou se opakovat případy, aby ve státních domech bydleli hlavně páni ministerští radové, třeba svobodni, ve tři nebo čtyřpokojových bytech a abychom se na to klidně dívali, aby prostě zákon nepostihoval i tyto domy. Návrh nového zákona pamatuje i na tyto případy, které rovněž postihuje, což je nutno jen uvítat.

Ovšem zákon sám nemůže konkrétně postihnout a taxativně vyjmenovat všechny způsoby, jimiž se zákonná opatření obcházejí, a proto je třeba říci na adresu těch, kteří budou bytové zákony provádět, t. j.na adresu národních výborů, že se jim tímto zákonem dostává širokého zmocnění, že však nelze vyjmenovat přesně všechny případy a proto že je třeba při rozhodování o věcech bytových řídit se duchem tohoto zákona. A duch tohoto zákona je postarati se o to, aby u nás každý člověk mohl slušně bydlet a aby bydlel tak, jak mu přináleží. Je nemožno již dále se dívat na to, jak se bydlí speciálně v Praze na Vackově, na Modříně a v Jinonicích, v bytech, které jsou úředními lékaři prohlášeny za neobyvatelné, kde děti těžce onemocní, kam nemá přistup vzduch a slunce a kde je vlhko. Není dále možno se dívat na případy, kdy svobodní lidé obývají přepychové velké byty. A tak jako dnes, kdy návrh nové ústavy je projednáván v širokých diskusích a kdy jedno ustanovení této ústavy určuje naším soudcům a rozhodujícím činitelům, že jsou povinni všechny dosud platné zákony vykládat v duchu lidové demokracie a v duchu této ústavy, apeluji z titulu své funkce zpravodaje právního výboru na všechny národní výbory: vykládejte si tento bytový zákon v duchu skutečně lidových potřeb, vykládejte tento zákon v duchu skutečnosti, které se objevují v našem denním životě. A budete-li si takto vykládat nový bytový zákon, budete moci spravedlivě přidělovat byty a spravedlivě uspokojit všechny požadavky těch, kteří ještě dnes nebydlí anebo bydlí zoufale.

Právní výbor projednal ve své schůzi vládní návrh zákona, jednomyslně jej schválil, a proto prosím Ústavodárné Národní shromáždění, aby tento vládní návrh zákona taktéž jednomyslně přijalo a schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda dr. John (zvoní): Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je pí posl. Jungwirthová. Dávám ji slovo.

Zpravodajka posl. Jungwirthová: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Jako zpravodajka sociálně-zdravotnického výboru byla jsem pověřena, abych slavnému Národnímu shromáždění podala zprávu o vládním návrhu tisk 1174 o hospodaření s byty. Dovolte mně proto k němu několik slov.

Všichni jsme si vědomi toho, že bytová otázka je u nás jednou z nejpalčivějších. Její naléhavost způsobila válka přímo tím, že mnoho domů bylo zničeno neb poškozeno, nepřímo tím, že se po celou dobu války nestavěly obytné domy. Bytová potřeba vzrostla jednak přirozenou měnou obyvatelstva, jednak v jednotlivých místech obnovením provozu podniků za války zastavených.

Všichni jsme zajisté přesvědčeni o tom, že nejlepším prostředkem k odstranění bytové nouze by bylo stavění nových bytů, jsme si však také vědomi, že právě ve stavebnictví se před letošním únorem projevovala snaha naší reakce mařit dílo naší výstavby. Na druhé straně je však jisto, že i kdyby se nám podařilo splnit letos dvouletý plán ve stavebnictví na 100 %, nedostatek bytů neodstraníme, a proto nezbývá než sáhnout k regulaci bytového trhu. Tak jako je třeba v době nedostatku potravin a látek řídit a kontrolovat jejích distribuci, tak je to třeba učinit i s byty.Je-li málo bytů, je třeba se o ně spravedlivě podělit, ať se to komu líbí či nikoliv. Ve své podstatě je tedy návrh zákona tisk 1174 opatřením k regulaci bytového trhu.

Tomuto účelu sloužil zákon o mimořádných opatřeních bytové péče čís. 163/46 Sb., platící dokonce letošního roku. Stoupající poptávka po bytech vyžaduje však nové, a to důkladnější regulace již nyní. Zároveň se ukázalo, ze zmíněný dřívější zákon je třeba doplnit a změnit, aby se předešlo obcházení a mylnému výkladu některých jeho předpisů.

§§ 1 až 34 a 38 jsou ustanovení regulující bytový trh, ostatní potom §§ 35-37 tvoří jejích nezbytný doplněk.

Změny proti dřívějšímu zákonu: Působnost: Zákon platí zásadně v obcích přes 2000 obyvatel, dříve 3000 obyvatel. Ustanovení, že je možno jít i pod stanovený počet obyvatel podle určení okresního národního výboru, se shodují s dřívějším zákonem. Oprávněné zpřísnění je možno spatřovati v tom, že návrh neponechává místním národním výborům na vůli, má-li být v jejích obcích prováděn, a omezuje dále počet výjimek z působnosti zákona.

Přikazovací právo zůstává nezměněno, ruší se však právo majetníka domu volně disponovati bytem, nebyl-li mu do 15 dnů doručen příkaz k pronájmu. Zde byla zřejmá mezera v zákoně, umožňující machinace s pronajímáním. Podle návrhu má přikázaný nájemník vstoupiti, neohlásí-li sám do 3 dnů nezájem o byt. V nájemní poměr s vlastníkem domu.

Ustanovení, kdo může býti přikázán za nájemníka, se shodují s ustanovením dřívějšího zákona. Nové je to, že uchazeč musí míti v obci zaměstnání nebo povolání, uznané místním národním výborem za nezbytné. Nové je ustanovení o povinnosti místních národních výborů vésti veřejně přístupný jednotný seznam uchazečů o byty, jakož i osob, jimž byly byty už přikázány. Právo místních národních výborů prohlásiti zrušení smlouvy o užívání přiznává návrh v neztenčeném rozsahu. Místní národní výbor však musí užíti svého zmocnění u dvojích bytů, neprokáže-li uživatel naprostou nutnost. Nové je právo místního národního výboru zrušiti smlouvu o užívání bytu, užívá-li ho uživatel proti veřejnému zájmu nebo byl-li potrestán pro cenový přestupek ve spojení s nájmem, respektive podnájmem.

Naprosto nová je regulace podnájmu bytu. Je k němu třeba svolení místního národního výboru, je nutno uvésti všechny podmínky užívání bytu nebo jeho části, zejména však výši podnájemného, která bude podrobena kontrole okresního národního výboru jako úřadu cenového.

Definici nadměrných bytů přejímá návrh z dřívějšího zákona beze změny. Podstatná změna je proti dřívějšímu stavu v tom, že místní národní výbor musí smlouvu o užívám nadměrných bytů zrušiti, přesahuje-li počet obytných místnosti nejméně o dvě počet příslušníků uživatelovy domácnosti, a musí uživateli poskytnouti náhradní byt, který však může býti i v jiné obci, nevykonává-li uživatel v obci zaměstnání a nemá-li pro pobyt v obci zdravotní nebo rodinné důvody.

Možnost revise bytů je proti dřívějšku rozšířena na všechny byty, rovněž právo zrušiti smlouvu o užívání všech bytů, jejichž uživatelé nevykonávají v obci své povolání.

Dělení bytů je ustanovením novým, podle něhož bude možno místním národním výborům stavení úpravou vytvořiti z nadměrných bytů dva i více. Obce tu pravidelně berou na sebe náklad za tuto úpravu; může se díti i na náklad příštích nájemníků, když s tím souhlasí.

Ubytovací podmínky: Ve snaze získati hromadné trvalé ubytování např. pro studentstvo zmocňuje zákon ministerstvo vnitřního obchodu nebo jim zmocněné národní výbory užití hostinských pokojů, ubytovacích podniků, byly-li tyto podniky provozovány nezákonným nebo nepočestným způsobem.

Řízení: Návrh přináší tři podstatné změny. Především neváže místní národní výbory na předpisy správního řízení, zavádí dvojí instanční postup a předpokládá zamítavé rozhodnutí, jestliže odvolací orgán nerozhodne o odvolání do 3 týdnů ode dne, kdy došly spisy.

Opatření a rozhodnutí akčních a národních výborů před účinností zákona: Návrh stanoví, že rozhodnutí a opatření, která vydaly nebo učinily v bytových věcech od 20. února 1948 do počátku účinnosti nového zákona akční a národní výbory, nelze napadati ani žalobou ani před správními úřady a orgány veřejné žaloby. Ponechá však možnost přezkoumání těchto opatření místním národním výborům.

Připomínky k jednotlivým paragrafům: § 4, odst. 1, čís. 1 obsahuje důležité zmocnění místních národních výborů, aby mohly posoudit, zdali zaměstnání nebo povolání uchazečovo je ve veřejném zájmu v obci nutné. Zde jistě bude možno osobami, jejichž povolání nebo zaměstnání má význam s hlediska veřejného zájmu, mínit osoby vojenských gážistů.

Ustanovení odst. 2, aby mimo pořadí museli být přikazováni ti, v jejichž domácnosti je osoba stížená tuberkulosou, je zřejmě opatření potírající tuto sociální chorobu. Populační zřetel má věta přiznávající za jinak stejných podmínek přednost rodinám s větším počten děti; dále je zde zřetel k dětem dosud nenarozeným. Očíslování skupin přednostních uchazečů v dřívějším zákoně svádělo k mylnému výkladu § 3, odst. 2. zák. č. 163/46, že je to neporušitelné pořadí. Proto jsou tyto skupiny uchazečů v návrhu shrnuty do jedné věty.

§ 16 dává zásadní možnost sáhnout na nadměrné byty přesahující, jak jsem už řekla, nejméně o 2 místnosti počet příslušníků domácnosti za předpokladu, že bude předem opatřen přiměřený náhradní byt. Dosud byla možnost zakročit jen tehdy, když šlo o byt získaný po 20. květnu 1938, a netýkalo se to tedy starých nadměrných bytů. Návrh dává konečně možnost užít nadměrných bytů k umístění početných rodin nebo - dělením bytů - k umístění více rodin.