Řekl jsem, že veškerá výchova musí
býti zaměřena k jednotě mládeže.
Ve školách je zavedena 4nedělní pracovní
povinnost, kde se naše mládež seznámí
s pracujícími v továrnách a na polích.
Každý student si bude moci vyvoliti, v kterém
oboru by chtěl pracovat. Naši reakcionáři
v době, kdy byl ministrem Jaroslav Stránský,
dělali vše, co mohli, jen aby oddělili studenty
od ostatních vrstev. Byl založen zvláštní
Svaz středoškolského studentstva, vedený
ovšem spolehlivými reakcionáři, který
měl býti zvláštní organisací
středoškolské mládeže. Tito povedení
vychovatelé měli přímo panický
strach před tím, že by se naše studující
mládež mohla setkat ve Svazu české mládeže
s mládeží dělnickou, ale tyto pokusy
o vytvoření zvláštní kasty studentů,
neproniknutelně oddělené od ostatní
mládeže, ztroskotaly. Studentská samospráva
je přímo zapojena na Svaz české mládeže
a my budeme naopak usilovat o to, aby se naše studující
mládež co nejvíce sblížila s mládeží
dělnickou, rolnickou a živnostnickou.
Podle § 2 mají školy vychovávat národně
a politicky uvědomělé občany lidově
demokratického státu, statečné obránce
vlasti a oddané zastánce pracujícího
lidu a socialismu. To se dosud nedělo všude. Viděli
jsme to v únorových dnech, kdy se podařilo
reakci dostati do ulic zfanatisované studenty, kteří
se jediní postavili proti vůli lidu. To je vážným
mementem pro všechny pokrokové vychovatele. Zde vidíme
ovoce špatné výchovy těch špatných
profesorů středoškolských a vysokoškolských,
kteří stále vychovávali mládež
v kastovnictví a říkali studentům,
že oni jsou povoláni vésti národ, zaujímat
vysoká a dobře placená místa a ostatní
vrstvy národa že jim mají sloužit. Touto
demagogií je ovšem možno získat dočasně
vliv mezi mládeží. Tato zvrhlá výchova
je tak podobna ideologii Hitlerově, který také
vychovával národ, že oni jsou národ
vyvolený a ostatní národy jsou povinny jim
sloužit. Smutné konce této výchovy nás
nutí k tomu, abychom co nejostřeji bojovali proti
podobným tendencím u nás.
Musíme učinit konec jakémukoli kastovnictví,
musíme vychovávat žáky v tom smyslu,
že nadání a vyšší vzdělání
neznamená žádné výsady a výhody,
ale naopak vyšší odpovědnost a povinnost
dáti své schopnosti ve prospěch celého
národa.
Naše škola, zvláště střední
škola, vždy trpěla přílišným
zdůrazňováním výchovy rozumové.
Usilovali jsme o to, abychom dali žákům co
nejvíce vědomostí ze všech možných
oborů. Je to sice krásné vzdělávat
rozum, ale nestačí to. Máme tolik příkladů,
že lidé zneužili svého vzdělání
a svých schopností bezohledně ve svůj
vlastní prospěch, nebo dokonce proti svému
vlastnímu národu a proti lidstvu. Nestačí
nám pouhé rozumové vzdělání,
musíme věnovat pozornost i ostatním stránkám
lidské bytosti. Musíme vzdělávat i
cit a charakter. Hudební výchovou, výtvarnou
výchovou a čtením literárních
děl povedeme žáky k jemnosti a probudíme
nové struny v jejich duši. Žáci se naučí
milovat českou hudbu, literaturu a výtvarné
umění, a až poznají naše slavné
dějiny, naučí se milovat svojí vlast.
A tím přicházíme k tomu hlavnímu
úkolu, který máme před sebou.
Musíme vychovat ze žáků uvědomělé
Čechy a vlastence, lidi s pevným světovým
názorem, lidi charakterní a pokrokové, lidi
schopné bezměrné lásky, ale schopné
hluboké nenávisti ke všemu špatnému.
Mládež je přísným a nekompromisním
kritikem; slyšme jen její kritiky a přemýšlejme
o nich. Musíme zcela jasně zdůraznit, že
celá naše výchova musí býti vedena
v duchu našich slavných pokrokových tradic
husitských a v duchu našeho novodobého humanismu
a socialismu. Musíme také zcela jasně říci,
že kdo nedovede nebo nechce vychovávat naší
mládež v tomto duchu, nemůže zůstat
dále vychovatelem. Pracující lid už
nikdy nestrpí, aby se našli učitelé,
kteří vychovávají děti proti
duchu lidové demokracie.
S přijetím školského zákona nám
vyvstává řada nových problémů.
Na školách středních budou učiti
vedle sebe profesoři a odborní učitelé.
K nim přibudou brzy noví učitelé s
vysokoškolským vzděláním. Sejde
se tu několik kategorií vychovatelů, kteří
musí splynout v jeden celek. A opět musím
upozornit na tu starou nezdravou pýchu stavovskou, která
dříve stavěla jednotlivé kategorie
vychovatelů nad sebe a proti sobě. Učitele
proti profesorům, a pomalu učitele na čtyřtřídních
odb. školách proti učitelům na trojtřídních
odb. školách. Vychováváme všichni
mládež a práce každého z nás
je důležitá, ať jsou to učitelky
mateřských škol nebo profesoři gymnasií
a vyšších odborných škol. Zářným
příkladem nám může být
náš ministr školství a osvěty dr
Zdeněk Nejedlý, který jako univ. profesor
našel tak krásný poměr k učitelstvu.
Dalším problémem je stavba nových škol.
Budeme potřebovat řadu nových škol druhého
stupně, mají-li býti podchyceny všechny
děti. Zvláště to bude nutné na
slovensku. Ale ani naše školy v pohraničí,
které jsme převzali po Němcích, nevyhovují.
Mluvím zde za severomoravské pohraničí,
ale myslím, že jinde tomu nebude lépe. Je známá
věc, že my Češi jsme si vždy potrpěli
na pořádnou školu. Škola byla vždy
nejkrásnější budovou v obci. Je v tom
vidět tu dojemnou lásku českého člověka
ke škole, která často byla vystavěna
za obětavého přispění všeho
občanstva, a občanstvo bylo také na svou
školu vždycky hrdo.
Školy v pohraničí jsou v hrozném stavu.
Němci, kteří se tak vychloubali svou kulturou,
byli po této stránce velmi zaostalí. Oni
stavěli krásné kasárny a věznice,
ve kterých vychovávali svůj národ,
ale na školy už jim asi nezbyl čas. Jak je to
smutné, když dnes člověk potká
sedláka a ten řekne: "My u nás doma
jsme měli krásnou školu, stavěl ji můj
otec s ostatními občany pro děti; ale zde
ta bouda, do níž musí chodit můj syn!"
Je to vážný problém a musíme
se starat o to, aby v našem pohraničí byly
české školy i stavebně české,
aby děti, které do nich budou chodit, na ně
jednou vzpomínaly s takovou láskou, s jakou vzpomínají
jejich otcové na školy ve vnitrozemí.
Odhlasováním školského zákona
vykonáte velký kulturní čin, za který
vám budou blahořečit příští
generace. Děkuji všem, kteří se o něj
zasloužili, v první řadě ovšem
panu min. školství a osvěty prof. dr. Zd. Nejedlému,
jehož nesmírné a neumdlévající
energii můžeme děkovati, že dnes můžeme
vtělit ve skutek ideály J. A. Komenského.
Děkuji také předsedovi učitelské
organisace, panu posl. Ladislavu Koubkovi a všem ostatním
úředníkům ministerstva školství
a osvěty, kteří se o tento zákon zasloužili.
Budiž mi však dovoleno, abych poděkoval při
této příležitosti také komunistické
straně Československa, která stála
v prvních řadách bojovníků
o tento zákon. Není náhoda, že hlavní
představitelé naší nové školské
politiky jsou organisováni v komunistické straně,
poněvadž tato strana je dnes strážkyní
a nositelkou nejslavnějších tradic našeho
národa. A konečné si všichni uvědomujeme,
že za to, že dnes můžeme tento zákon
odhlasovat, vděčíme v první řadě
slavnému vítězství našeho lidu
v únoru. Lid nám svým vítězstvím
umožnil, že dnes můžeme stvořit moderní
školu. Odvděčíme se lidu tím,
že budeme vychovávat děti nám svěřené
v dobré Čechy a v uvědomělé
socialisty. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu
zpravodaji za výbor kulturní a informační,
panu posl. Koubkovi.
Zpravodaj posl. Koubek: Paní a pánové!
Přeměňujeme rodičovská sdružení
na sdružení rodičů a přátel
školy. Při tom budou určité převody
majetku a dohodli jsme se, aby tyto převody byly bez dalších
finančních výdajů. Proto poslanci
Koubek, Hladký, Pažoutová, Valo, dr
Bátěk, Jirásek a druzi vám navrhují
doplnění § 90 odstavcem 4, který zní:
"Písemnosti a úřední úkony,
jichž je třeba k provedení tohoto ustanovení,
jsou osvobozeny od poplatků a dávek".
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
právní posl. dr Báťkovi.
Zpravodaj posl. dr Bátěk: Vzdávám
se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu panu posl. Žiakovi
za výbor rozpočtový.
Zpravodajca posl. Žiak: Vzdávam sa slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Koubek: Do zákona se vloudilo několik
tiskových chyb, které ruší smysl a jazykovou
čistotu zákona.
V § 11 v poslední řádce chybí
slovo "mateřské". V § 12 za slovem
"děti" jest čárka, kterou je třeba
vynechat. V § 16 za spojkou "nebo" chybí
předložka "k". V § 19, odst. 3 v předposlední
řádce místo "po přezkoumání"
má být "přezkoumajíc je".
V § 20 v první řádce za slovem "školy"
má být doplněk "prvního a druhého
stupně." Za slovem "úřad"
se škrtá čárka a místo zájmena
"který" se dává spojka "a".
V § 35 v třetí řádce od konce
chybí před slovem "sociální"
předložka "pro". V § 36 v předposlední
řádce před slovem "jejich" chybí
předložka "o". V § 37 ve třetí
řádce slovo "úředním"
s malým "ú". V § 39 jsou přehozeny
spojky: v odstavci druhém má býti místo
"aneb" "nebo" a v řádce třetí
místo "nebo" spojka "anebo". V §
44 místo slova "zvelebení" má být
"zvelebování". Místo slova "v
úzkém" má být "v tělesném".
A místo slov "s hospodářským
životem" "k hospodářskému
životu". V § 48 v předposlední řádce
vypadlo písmeno "y", má být "do
školy". V § 52 v řádce třetí
před slovo "sociální" patří
předložka "pro" a v poslední řádce
téhož § před slovo "studiu"
předložka "ke". Rovněž v §
55 v poslední řádce místo "studiu"
má být "ke studiu". V § 58 místo
slova "zříditi" má být správně
"zřizovati". V § 61, písm. b), druhý
řádek zdola za slovem "zřizování"
nemá být čárka. V § 66, odst.
4 místo vztažného zájmena "jaká"
má být "která". V § 67, v
odst. 3, druhá řádka zdola, chybí
před slovy "sociální péče"
slovo "ministerstvo". v § 74 jsou přeházena
slova. Místo "o prospěchu vydává
vysvědčení zpravidla na konci každého
pololetí" má být "vydává
- zpravidla na konci každého pololetí - vysvědčení
o prospěchu". V § 75 v první řádce
místo "Školy" má být "Školu".
V řádce druhé před slovem "odborných"
chybí předložka "na" a před
slovem "vyšších" rovněž
předložka "na". V poslední řádce
místo "podřízení" má
být "podřízeni". V § 76 jsou
přehozena slova. Místo "zřídí
zpravidla" má být "zpravidla zřídí".
V § 79 v druhé řádce prvního
odstavce chybí písmeno "v", má
být "školství". V § 81, odst.
2, třetí a čtvrtý řádek
zdola, místo "pokud jde o ostatní městské
hudební školy", má být "u
ostatních městských. hudebních škol".
V § 84, odst. 3 řádka první a druhá
místo "učitelských sil" má
být "učitelů". V § 85, předposlední
řádka místo předložky "na"
má být předložka "v". Rovněž
v § 88, třetí řádek zdola má
být místo předložky "na" předložka
"v". V § 90, odst. 3, řádek druhý,
místo předložky "z" má být
předložka "s". V § 91, odst. 2 slova
"pokud jde" se vynechávají a do závorky
dává se: "o zřizování
místních poradních sborů a jmenování
jejích členů". V § 92 v řádce
druhé před slovo "bohoslovecká"
patří předložka "na". v §
93, v odst. 2 druhý řádek zdola vynechat
čárku za slovem "zákona".
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 8 částí, 3 díly části
třetí, 5 dílů části
čtvrté, 94 paragrafy, nadpisy částí,
nadpisy dílů, nadpisy paragrafů části
šesté a sedmé, nadpis zákona a úvodní
formuli.
Poněvadž byl podán doplňovací
návrh k § 90, míním dáti hlasovati
o osnově takto:
Nejprve o části prvé, obsahující
§§ 1 až 7, podle zprávy výborové.
Poté o části druhé až čtvrté,
obsahující §§ 8 až 58, podle zprávy
výborové.
Nato o části páté až osmé,
obsahující §§ 59 až 94, podle zprávy
výborové.
Dále budeme hlasovati o doplňovacím návrhu
posl. Koubka, Hladkého, Pažoutové, Valo,
dr Báťka, Jiráska, Žiaka a druhů
k § 90 osnovy.
Nakonec bychom hlasovali o nadpisech částí,
nadpisech dílů, nadpisech paragrafů části
šesté a sedmé, o nadpise zákona a úvodní
formuli.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedla.
Kdo souhlasí s prvou částí osnovy
- úvodní ustanovení - obsahující
§§ 1 až 7, podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. §§ 1 až 7 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s částí druhou až
čtvrtou - mateřská škola, společná
ustanovení pro školy prvého a druhého
stupně, národní škola, střední
škola, společná ustanovení pro školy
třetího stupně, základní odborné
školy, odborné školy, vyšší
odborné školy, gymnasia - obsahující
§§ 8 až 58, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. §§ 8 až 58 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s částí pátou
až osmou školy pro mládež vyžadující
zvláštní péče, obecná
ustanovení, přechodná ustanovení a
závěrečná ustanovení obsahující
§§ 59 až 94, podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. §§ 59 až 94 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem
posl. Koubka, Hladkého, Pažoutové,
Valo, dr Báťka, Jiráska, Žiaka a druhů
k § 90 osnovy, který doporučuje pan zpravodaj,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Doplňovací návrh
je přijat.
Kdo souhlasí s nadpisy částí, nadpisy
dílů, nadpisy paragrafů části
šesté a sedmé, s nadpisem zákona a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Nadpisy částí,
nadpisy dílů, nadpisy paragrafů částí
šesté a sedmé, nadpis zákona a úvodní
formule jsou přijaty ve znění zprávy
výborové.
Tím Ústavodárné Národní
shromáždění přijalo osnovu
zákona o základní úpravě jednotného
školství školský zákon podle zprávy
výborové s doplňovacím návrhem
k § 90. (Potlesk.)
Zbývá ještě hlasovati o třech
resolucích, otištěných ve zprávě
výborové.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímají.
Tím jsme vyřídili pořad dnešní
schůze.
Před ukončením schůzi sděluji,
že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu
obdrželi na dnešní schůzi posl. Mráz,
Švermová, Slánský, Bašťovanský,
Škrlantová, Abrahám.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala v úterý
dne 27. dubna 1948 o 13. hodině
1. Zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, výboru právního
a výboru rozpočtového o vládním
návrhu zákona (tisk 1149) o znárodnění
některých dalších průmyslových
a jiných podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků.
2. Zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, výboru zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího, výboru
právního a výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1152)
o znárodnění dalších průmyslových
a jiných výrobních podniků a závodů
v oboru potravinářském a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků tohoto oboru.
3. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního,
výboru právního a výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1172)
o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění
velkoobchodních podniků.
4. Zpráva výboru dopravně-technického,
výboru právního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1168)
o znárodnění ve stavebnictví.
5. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního,
výborů právního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1169)
o státní organisaci zahraničního obchodu
a mezinárodního zasilatelství.
6. Zpráva výboru průmyslového a živn.-obchodního,
výborů právního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1171)
o znárodnění obchodních podniků
s 50 nebo více činnými osobami.
Končím schůzi.