Delegace se zabývala tak zvaným odborným článkem "Obzorů", v němž byly uměle přehodnoceny hodnoty jenom proto, aby realistické skutečnosti, jak v hospodářství ani jinak nejde, byly pro československý lid rozčarováním. To byl novinářský způsob boje, který v době, kdy národní podnik Baťa bojoval téměř o holou existenci, byl způsobem, který všichni poctiví lidé musí zavrhnout. Chtěl bych také zdůraznit, že tento způsob boje musel nakonec vésti k tvrdé obraně znovuvybudovaného podniku. Vedl k opatřením uvnitř závodu, která tvrdě postihla nerozhodné, sabotéry, lidi nehodné, lenivé i ty, kteří sázeli na jinou kartu.

Naše delegace se zabývala činností trestní komise v této fázi zápasu o vítězství socialistické výstavby zlínských podniků, činností, která se mohla zdát v jednotlivostech jako příkrá nebo jednostranná. Vedoucí činitelé závodu také připustili, že se v prvních dobách mohly stát dokonce i přehmaty. Rád však konstatuji, že parlamentní komise po vyšetření řady případů, dotčených v parlamentní řeči posl. Bartoše, shodně konstatovala, že nelze trestní komisi obviňovat ze zlého úmyslu nebo dokonce z jednostrannosti. Neopakuji to, paní a pánové, proto, abych znovu opakoval to, co zde bylo řečeno a co jsem sám konstatoval ve výboru pro kontrolu dvouletého plánu. Ale chtěl bych právě na tom osvětlit, proč muselo nakonec dojít k napjatému poměru mezi jednou skupinou naší zlínské organisace na jedné straně, závodní organisací a vedením národního podniku Baťa na straně druhé.

Podle mého názoru poslanec kraje, jehož myšlenkovým i pracovním centrem je padesátitisícové město, musí si být vědom své velké a závažné odpovědnosti politické a myslím, že je nutno od něho očekávat, že učiní vše, aby naprosto objektivně posoudil poměry, aby se nedal ovlivňovat ani mocenskou situací v závodě, ani stížnostmi těch, kteří byli tak nebo onak postiženi, ale především aby se nedal ovlivnit těmi, kteří - jak jsem již uvedl - mají odlišné zájmy, ležící v protikladu k zájmům pracujícího lidu, národního podniku a Československé republiky. Pro poslance strany, která zdůrazňovala svůj socialistický charakter, muselo být vodítko jediné: sloužit plně myšlence, vyjádřené programem vlády, ke které jeho strana dala také svůj souhlas.

Není mi, paní a pánové, ujišťuji vás, příjemné, musím-li o svém bývalém klubovním kolegovi objektivně konstatovat, že nejenom nesplnil úkol vůdce politické strany v kraji sociálně tak citlivém, že se nepokusil o objektivní posouzení poměrů, jak jsem naznačil, ale že sám se postavil v čelo těch snah, které měly zvrátit všechno nové a vrátit se ke starým kapitalistickým tradicím baťovským. Posl. Bartoš ukázal, že mu myšlenka znárodnění zůstala cizí. Tedy myšlenka, která byla nosným pilířem naší hospodářské obnovy. Posl. Bartoš dále dokázal, jak málo dorostl k myšlení socialistickému. Zcela neodpovědně se postavil v čelo zápasu, o kterém, kdyby byl jinak uvažoval, by byl musel dojít k názoru, že je to zápas předem ztracený. Postavil se proti jednotící vůli obrovského pracovního kolektiva, nerozpoznal, že tato vůle je rozhodující, a nedovedl nalézti cestu k spolupráci. To je jeho tragická vina osobní, a co více, to je také vina politická, poněvadž si musel uvědomit, že nejedná za svoji osobu a že také ze své činy odpovídá celku. Je otázkou jeho svědomí, jak si sám před sebou odpoví, co svými činy zavinil těm, kteří mu věřili a které měl vésti.

Delegace výboru, pověřená šetřením poměrů ve Zlíně, se přímo na místě přesvědčila, jak neuvěřitelně neodpovědná byla četná obvinění vznesená na závodní radu, vedení závodu, závodní odborovou organisaci a na gen. ředitele dr Holého. Jsem přesvědčen, a se mnou o tom byli přesvědčeni i ostatní členové delegace, že posl. Bartoš ve své jednostranné zaujatosti a nepřátelském postoji vůči národnímu podniku neučinil ani to, co musí učinit každý odpovědný člověk. Nepokusil se prostě ověřovati si - a to mu bylo jistě možno - hodnověrnost zpráv dodaných mu informátory a prokázal tím absolutní nedostatek odpovědnosti, to je toho základního předpokladu politické práce. Posl. Bartoš svou neodpovědnou akcí poškodil nejenom zájmy národního podniku Baťa, ale poškodil také těžce i dobré jméno strany, kterou zastupuji. Svým souhlasem s návrhem resoluce, kterou přečetl p. posl. Skaunic, jsem v plném vědomí své odpovědnosti politické i osobní jasně vyjádřil svůj nesouhlas s politikou posl. Bartoše a vyjádřil jsem tím současně i svoje pevné přesvědčení, že obrozená Národní fronta se nyní vrátí k těm základním politickým směrnicím, na kterých se dohodla již první Národní fronta, že se vrátí k systému naprosto loyální spolupráce všech svých složek s jediným cílem a zaměřením: aby Československo lidově demokratické, Československo socialistické, v nejtěsnějším společenství se Sovětským svazem a ostatními slovanskými zeměmi vybudovalo vzornou vlast socialismu jako domovinu šťastných a spokojených lidí, oproštěných od sobectví, jako domovinu lidí věřících ve vyšší poslání českého a slovenského lidu. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Ke slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi posl. Skaunicovi.

Zpravodaj posl. Skaunic: vzdávám se slova.

Podpredseda Polák: Pán zpravodajca sa vzdáva slova.

Pristúpime k hlasovaniu.

Kto súhlasí so záverečnou zprávou výboru pre kontrolu prevádzania dvojročného plánu o revízii v národnom podniku Baťa vo Zlíne, prednesenou práve pánom zpravodajcom, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie schválilo záverečnú zprávu výboru pre kontrolu prevádzania dvojročného plánu o revízii v národnom podniku Baťa v Zlíne, prednesenú p. zpravodajcom.

Tým je vybavený 7. odsek poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu ôsmeho odseku poriadku, ktorým je

8. Zpráva výboru pre kontrolu prevádzania dvojročného plánu o národnom podniku Stalinove závody v Moste.

Zpravodajcom je p. posl. Štekl. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Štekl: Pane místopředsedo, slavná sněmovno!

Souběžně s jednáním o záležitosti národního podniku Baťa ve Zlíně jednal výbor pro kontrolu provádění 2letého plánu v řadě svých schůzí o hlasech namířených proti Stalinovým závodům v Mostě, vyslechl výklady znalců, zprávu o šetření odborné komise, vykonal návštěvu a prohlídku přímo ve Stalinových závodech, a shrnuv výsledek těchto jednání, zmocnil mne předložiti plenu ÚNS toto prohlášení:

1. Československá veřejnost byla před časem co nejvážněji zneklidněna tím, že v tisku, na schůzích i v parlamentě byly vyslovovány názory, které uváděly v pochybnost existenční oprávnění a účelnost Stalinových závodů, napadaly jejich uvedení do provozu, popíraly nutnost nebo hospodárnost tamní výroby synthetického benzinu a vytýkaly skutečnost, že se k tomu zpracovává uhlí, jehož je nedostatek.

Výbor pro kontrolu 2letého plánu po exposé paní ministryně průmyslu Ing. Ludmily Jankovcové, jehož podkladem byl posudek odborné komise znalců, pověřené ministerstvem průmyslu šetřením přímo ve Stalinových závodech, jakož i po návštěvě a prohlídce Stalinových závodů v Mostě členy průmyslového výboru a výboru pro kontrolu provádění dvouletého plánu konstatuje:

Se zřetelem k technickým, hospodářským i zahraničně-politickým poměrům je nutno otázku existenčního oprávnění a účelnosti Stalinových závodů zodpovědět bezvýhradně a jednoznačně kladně. Trvalý nedostatek pohonných látek na světových trzích vyvolává nutnost výroby umělých motorových paliv. Kdybychom Stalinovy závody neměli, byla by ohrožena hospodářská nezávislost republiky, nebylo by možno udržet dnešní rozsah motorové dopravy a bilance zahraničního obchodu by se zhoršila. Pokud jde o methodu výroby, není dosud znám způsob výroby, který by ospravedlňoval zastavení dnešního výrobního způsobu a zavedení nového. Naopak, ve výrobních nákladech jsou si známé a dnes v praxi používané výrobní methody ve Francii, Anglii, USA a SSSR poměrně velmi blízké. Co se týče spotřeby uhlí pro výrobu benzinu ve Stalinových závodech, která je nejracionálnějším využitím severočeské hnědouhelné pánve, je toto uhlí jen malým zlomkem naší celkové uhelné produkce a nepadá prakticky na váhu. Za uhlí k výrobě benzinu ve Stalinových závodech spotřebované bychom koupili jen 91% množství pohonných látek, které sami vyrobíme, kdyby takový kompensační vývoz byl vůbec možný.

Význam Stalinových závodů neleží však jen ve výrobě benzinu, ale i ve výrobě elektrické energie, svítiplynu a koksu a ve výrobě t. zv. vedlejších produktů jako fenolů, kresolů a pyrokatecholů, které jsou hledaným vývozním artiklem. Tato výroba bude znamenat plné využití kapacity podniku, může převýšit obrat, dosažený v pohonných látkách, snížit jejich ceny a podstatně zlepšit bilanci podniku.

Tyto skutečnosti ukazují, jak neodpovědné byly útoky proti Stalinovým závodům, které podpírají naši nezávislost na zahraničních petrolejářských společnostech. Otázka existence a účelnosti Stalinových závodů je mimo každou diskusi. Výbor pro kontrolu provádění 2letého plánu považuje za nutné odsoudit celou kampaň proti Stalinovým závodům jako kampaň poškozující zájmy znárodněného podnikání a namířenou proti životnímu zájmu hospodářské nezávislosti ČSR.

2. Zpráva odborné komise, potvrzující, že Stalinovy závody a jejich výroba synthetických pohonných látek jsou pro československé hospodářství nezbytné a účelné, mluví také o tom, že provoz Stalinových závodů je veden nehospodárně a že jsou v něm přebyteční zaměstnanci. Výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu konstatuje, že tato část posudku je neodůvodnitelná, neodpovídá skutečnosti a je namířena proti vedení a osazenstvu Stalinových závodů. Zpráva neuvádí jediný případ nehospodárnosti nebo vadné organisace, posuzuje provozní výsledky a stav zaměstnanců s hlediska teoreticky ideálních výrobních podmínek a ignoruje skutečnost, že provoz bombardováním totálně zničeného závodu není možno v roce 1946 hodnotit normálními výrobními měřítky.

Proti názoru komise bylo prokázáno, že přes všechny potíže, spojené s nákladnou rekonstrukcí závodu, doplňováním jeho technického zařízení a školením a výcvikem nezapracovaného osazenstva, je výroba vedena stále racionálněji, že klesá spotřeba surovin a energie na jednotku výrobku, zvyšuje se výkon na hlavu a zlepšují se provozní výsledky tak, že podnik za rok 1946 i za loňský rok vykázal značné aktivum. Pokud jde o stav zaměstnanců, bylo zjištěno, že ve skutečnosti neexistuje nadbytek, nýbrž citelný nedostatek pracovních sil, zejména kvalifikovaných. Má-li být závod vybudován podle zásad a předpokladů 2letého a 5letého plánu, které počítají s rozvinutím dalších výrob vedlejších chemických produktů, nemůže být propuštěn ani jediný poctivě pracující zaměstnanec, jak spontánně prohlásily zastupitelské orgány zaměstnanců i vedení závodu.

Výbor pro kontrolu provádění 2letého plánu odmítá proto tuto nesprávnou a nejasnou část posudku, který, kryt oficiální odborností, objektivně nesloužil ničemu jinému než poškození Stalinových závodů. Ta část reakčního tisku, která vždy tendenčně a záměrně využila každé skutečnosti k útokům na Stalinovy závody, se s jásotem chopila této partie znalecké zprávy a použila ji znovu k pomluvám a štvanicím, které chtěly před československou a světovou veřejností Stalinovy závody diskreditovat a tím znovu ohrozit v samých jejich základech a existenci.

Nelze přejíti mlčením, že tím se zpráva odborné znalecké komise stala součástí a nástrojem útoku reakčních politických sil, které útokem na Stalinovy závody chtěly zasáhnout celý znárodněný průmysl a hospodářský základ nezávislosti československého lidově demokratického režimu.

3. Výbor pro kontrolu provádění 2letého plánu je si vědom toho, že útoky proti Stalinovým závodům znamenaly také zlehčení a znevážení veliké budovatelské práce osazenstva podniku. Za přínosem, jímž Stalinovy závody přispěly hospodářství republiky, je skryta obrovská práce, vypětí sil a budovatelské nadšení tisíců českých a slovenských stalinovců. Bombardováním rozrušená zařízení, plná skrytých poruch, byla při výrobě snadno vznětlivých látek zdrojem stálých nebezpečí a vyžádala si oběti na životech. V boji s těmito překážkami, přes nedostatek bytů, dopravní potíže a za nedostatku hygienických zařízení, šaten a umyváren v závodě byl závod, nálety vyřazený z provozu, v rekordním čase obnoven a uveden v chod, aby dal republice benzin, olej, plyn a proud. Výbor pro kontrolu provádění 2letého plánu s pocitem hrdosti nad pracovní zdatností i budovatelským uvědoměním českých a slovenských dělníků, úředníků a techniků vyslovuje stalinovcům za jejich veliké dílo nejvřelejší uznání a dík.

4. Závěrem výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu nemůže jinak, než znovu odmítnout všechny hlasy proti Stalinovým závodům, které nebyly vedeny hledisky věcné kritiky, nepřinesly nic kladného a staly se prostředkem k šíření nedůvěry a rozvracení našeho nového řádu. Stalinovy závody mají své odůvodnění a významné místo v našem hospodářství, vytvářejí pro vnitřní potřebu státu i pro náš export neocenitelné hodnoty, stanou se chloubou našeho průmyslu a důležitým činitelem hospodářské spolupráce slovanských národů.

Paní a pánové, doporučuji jménem výboru pro kontrolu provádění dvouletého plánu tuto zprávu plenu ÚNS k přijetí s poznámkou, že ve výboru byla schválena jednomyslně. (Potlesk.).

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Kto súhlasí so zprávou výboru pre kontrolu prevádzania dvojročného plánu o národnom podniku Stalinove závody v Moste, ak ju pán zpravodajca práve predniesol, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie schválilo zprávu výboru pre kontrolu prevádzania dvojročného plánu o národnom podniku Stalinove závody v Moste, prednesenú p. zpravodajcom.

Tým je vybavený 8. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu deviateho odseku poriadku, ktorý je

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti Kraj. súdu trestného odd. XXVI v Prahe za súhlas k trest. stíhaniu posl. Škrlantovej (zločin zneužitia úradnej moci podľa § 101 tr. .z.) (tlač 1129).

Zpravodajcom je p. posl. Štěpán. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné Národní shromáždění!

Krajský soud trestní v Praze, odd. XXVI, požádal podáním ze dne 10. listopadu 1947, čís. Nt XXVI 99/47, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Škrlantové pro zločin zneužití úřední moci podle § 101 tr. z.

Imunitní výbor, pojednav na základě usnesení plena ústavodárného Národního shromáždění ze dne 17. března 1948 o této záležitosti, usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Škrlantová k trestnímu stíhání vydána nebyla, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu poslaneckého mandátu posl. Škrlantové. Doporučuji plenu schválení návrhu imunitního výboru.

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pan zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby ústavodarné Národné shromaždenie nedalo súhlas k trest. stíhaniu posl. Škrlantovej.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajca súhlasí, nech pozdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie usnieslo sa nedať súhlas k trest. stíhaniu posl. Škrlantovej.