Do výměru půdy výkonných zemědělců se sčítá půda výkonného zemědělce s půdou rodinných příslušníků. Osnova zákona bere zřetel i na takové osoby, které vykonávají jiné vedlejší zaměstnání, takže i takovíto zemědělci jsou pojati do pojmu "kdo na půdě pracuje". Vlastníku půdy, který podléhá ustanovením tohoto zákona, se ponechává možnost, aby si vybral, kterou půdu si chce ponechat a kterou dá k disposici pro výkup. Zákon přitom pamatuje i na celistvost pozemků, abychom pozemky zbytečně netříštili a nemusili je později znovu scelovat. Pro určení výkupní ceny se bere za základ průměrná cena v posledních deseti letech, zahrnujících dobu předválečnou, okupaci i dobu poválečnou. Návrh zákona řeší nesmírně důležitý úsek pozemkového vlastnictví a nastoluje definitivní stav, na jehož základě bude možno dále budovat zlepšení existence drobných zemědělců. Uskutečněním tohoto zákona přestává být půda zbožím a předmětem spekulace a stává se výrobním prostředkem v rukou drobných a středních zemědělců, kteří sami na půdě pracují a svou prací vyrábějí národu chléb k zajištění jeho výživy.

Velmi významným doplňkem obou zákonů je zákon scelovací. Celková zákonná úprava pozemkového vlastnictví by nebyla úplná, kdyby zde bylo ponecháno veliké roztříštění zemědělské půdy, které by bylo do budoucna velkou překážkou úspěšného hospodaření a které by svádělo k neustálým pozemkovým změnám, prodejům či výměnám. Scelování pozemků není věcí novou, bylo u nás prováděno již za první republiky, hlavně na Moravě, ovšem na dobrovolném podkladě a při nedostatečném zákonném vybavení naráželo na četné nesnáze a obtíže, takže postupovalo velmi pozvolna a namnoze zcela ztroskotávalo. Proto také znamenalo jen velmi malý pokrok a bylo prováděno ve velmi malém a omezeném rozsahu. Nový zákon přihlížel k dosavadní scelovací praxi a snažil se použít některých dobrých zásad starých zákonných předpisů, neuzavíral se však ani novým normám, aby tak scelovací proces usnadnil a k prospěchu našeho zemědělství více rozvinul.

Scelování pozemků má nepopiratelně velký hospodářský význam. Scelení rozdrobené zemědělské půdy umožní mnohem lepší, racionálnější obhospodařování pozemků. Žijeme v době, kdy nedostatek pracovních sil vyžaduje zvýšené mechanisace zemědělské práce. Na roztříštěných pozemcích o nepatrné výměře není možno účelně hospodařit, ani není možno v dostatečné míře používat strojů. Hospodaření na rozdrobené půdě je proto velmi obtížné, vyžaduje hodně času a je nepoměrně nákladnější. Scelení pozemků nám umožní velikou úsporu práce a času. Uvažme, kolik zbytečného přejíždění s pozemku na pozemek vyžaduje hospodářství s roztříštěnými pozemky, kolik času spotřebuje zde časté otáčení se při orbě, množství ouvratí atd.

Scelování bude mít význam i s hlediska úspory osiv. Na maličkých parcelách nelze použít strojů. Scelením získáme více půdy a větší výnosnost. Uvažme, co zbytečných cest, mezí a různých neplodných ploch musíme mít při rozptýlených pozemcích, patřících nejrůznějším vlastníkům. Scelené pozemky, patřící jednomu vlastníku, umožní daleko účelnější rozdělení ploch a jejich hospodářské využití. Scelení pozemků poskytne také větší možnosti k provedení meliorací a různých rekultivačních prací. Poskytne i větší možnosti intensivnějšího zemědělského podnikání a zabezpečí větší výnosy. V neposlední řadě odstraní scelení také mnoho sousedských sporů, odstraní mnoho služebností a odstraní neustálý pohyb pozemkového vlastnictví. Bude-li mít zemědělec scelené pozemky, bude na nich spokojeně pracovat a nebude toužit po jejich prodeji, výměně a pod.

Zákon o scelování pozemků řeší také otázku provádění scelovacích operací. Na rozdíl od dřívějších předpisů proniká i zde nový lidově demokratický názor a provádění scelování se stává především záležitostí samých zemědělců obdobně, jako tomu bylo při provádění revise pozemkové reformy a pod.

Osnova zákona také řeší otázku scelovacích nákladů. Zákon pamatuje na státní podporu, aby scelování bylo pro účastníky únosné. Počítá se s tím, že by náklad při scelování jednoho ha pozemků byl asi od 1.730 Kčs do 3.000 Kčs, z čehož by připadalo 500 Kčs na paušální příspěvek státní pokladně, 230 Kčs na místní náklady a 1.000 až 2.000 Kčs na stavbu společných zařízení a kultivací, kteréžto náklady by bylo možno ve značné míře odpracovati sousedskou výpomocí.

Scelovací zákon má velikou důležitost, jak je patrno z mého letmého výpočtu. Byl předmětem úvah po dlouhá léta, ale teprve jubilejní rok 1948 přináší jeho uskutečnění, aby tak naše zemědělství vstoupilo i v tomto směru na nové cesty.

Dne 3. července 1947 přijal náš parlament zákon č. 139/1947 o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy. Provádění zmíněného zákona ukázalo některé jeho nedostatky, a proto se zákon doplňuje. Zákon ustanovuje, že vlastník smí zemědělský pozemek, nečiní-li jeho celková výměra více než 50 ha, volně zciziti svým dětem, rodičům, manželu, sourozencům anebo osobám s ním ve stejném stupni sešvagřeným. Jinak smí býti zemědělský pozemek prodán jen zemědělcům k doplnění jejich nesoběstačné zemědělské usedlosti, zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům, rolnickým synům a dcerám, za předpokladu, že soubor nemovitostí kupujícího nepřevýší ani po nabytí pozemků, tvořících předmět koupě, dvojnásobek nejmenší příslušné výměry, obsažené v § 1, odst. 1 původního zákona o více než 0.5 ha, při čemž přednostní právo zůstává zachováno pachtýři pozemku.

Doplněk zákona umožňuje i dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům získati nejvýše 0.5 ha pro stavbu domku nebo zřízení zahrádky či provozovací zařízení. Také tohoto doplňku zákona si vyžádala praxe, získaná při provádění zákona č. 139/47. Tyto zákony vyčerpávají v hlavních rysech otázku pozemkového vlastnictví a změn v pozemkové držbě.

Další důležitou otázkou našeho zemědělství je zemědělský úvěr. Naléhavost poskytnutí zemědělského úvěru plyne z několika okolností. Naše zemědělství se octlo v mnoha směrech ve velmi obtížné situaci. Po celou dobu německé okupace nebylo možno provádět naléhavé stavby a opravy, namnoze nebylo možno doplňovat inventář a provozní zařízení. Nyní po převratu se vlivem okupace nakupilo v zemědělství mnoho naléhavých úkolů a potřeb. Provedení investic a různých oprav jevilo se naléhavým nejen s hlediska lepší výrobnosti našich podniků, s hlediska naléhavé potřeby výroby, nýbrž i s hlediska prováděné mechanisace a nedostatku pracovních sil v zemědělství.

Vyhovující uspořádání a zlepšení zemědělských závodů naráželo na četné obtíže s hlediska finančního. Vklady, pokud je měli zemědělci ve staré měně, byly vázány. Nebylo finančních prostředků na naléhavé investice a opravy v našem zemědělství. Na druhé straně byl proveden dalekosáhlý přesun pozemkové držby. Bylo osídleno pohraničí českými lidmi. Do pohraničí šli většinou naši nejdrobnější a sociálně nejslabší lidé, včetně bývalých zemědělských zaměstnanců, dále byla provedena konfiskace půdy i ve vnitrozemí, byla provedena nebo se provádí pozemkové reforma, bude se provádět zákon o nové pozemkové držbě. Malá hospodářství budou doplňována přídělem půdy, bude zvětšován rozsah drobných zemědělských závodů. Zvětšení výměry pozemků bude umožňovat zvýšení stavů dobytka, bude vyžadovat zvětšení chlévů, stodol, většího strojového vybavení a pod. ve všech těchto směrech bude třeba značných finančních prostředků. Konečně i sám příděl pozemků bude vyžadovat finančních nákladů.

Bylo proto zcela logické, že za těmito důležitými zemědělskými zákony, řešícími otázku pozemkového vlastnictví, musel následovat zákon o zemědělském úvěru. Tento zákon má umožnit získání levného zemědělského úvěru všem zemědělcům, kteří ho naléhavě potřebují a kteří by bez něho museli zápasit s různými těžkostmi, po případě by nemohli v tak velké míře splnit své velké výrobní úkoly ke škodě celého hospodářství a v prvé řadě ke škodě celého národa a jeho výživy.

Vedle naléhavých investičních úkolů bylo třeba pamatovat i na nynější zemědělské zadlužení, které podle důvodové zprávy činí v našem státě pět a půl miliardy.

Zákon o zemědělském úvěru umožňuje poskytnouti zemědělcům úvěr zaručený státem k řádnému provozu zemědělských podniků a ke zvýšení jejich výroby. Zákon rozlišuje úvěr krátkodobý a dlouhodobý. Zákon, k němuž přesné prováděcí předpisy vydá ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství, určuje též výši úroků. Úroková sazba je tak nízká, že je každému zemědělci umožněno o tento úvěr si zažádati.

Podobně jako u ostatních zemědělských zákonů budou mít zemědělci sami rozhodující vliv na provádění zákona prostřednictvím okresních úvěrových komisí. Budou mít právo odvolací ke stálé rozhodčí komisi, která se zřídí při ministerstvu zemědělství.

Tento zákon má pro celé zemědělství nesmírnou důležitost a závisí na něm do značné míry další jeho klidný a úspěšný vývoj. Proto musíme jenom uvítati, že se stane skutkem současně s ostatními zemědělskými zákony.

Posledním zemědělským zákonem, který má sněmovna dnes odhlasovat, je zákon o zemědělské dani. Podle něho se zemědělské zdanění upravuje v rámci plánované reformy přímých daní. Nová zemědělská daň bude jednou ze čtyř daní z pracovního důchodu, která bude u zemědělců nahrazovati dosavadní daně přímé i daň z obratu. Zemědělská daň bude zahrnovat zemědělské závody, které nepřesahují 50 ha. Tato daň nebude vyměřována z důchodu zjištěného u jednotlivých poplatníků, nýbrž na podkladě průměrných katastrálních výnosů. Poněvadž výnos hospodářství může být různý podle půdních a klimatických podmínek, bude sazba daně se zřetelem na tyto skutečnosti odstupňována. Průměry zemědělské daně zachycují výnos z pozemků, na kterých se pěstují normální plodiny. Výnos speciálních plodin, jako je chmel, víno, tabák, paprika a pod., bude přiměřeně odstupňován proti normálním méně výnosným plodinám. Aby byla zajištěna součinnost laických osob při provádění zákona o zemědělské dani, zřizují se daňové komise místní, okresní a ústřední.

Zemědělská daň znamená podstatné zjednodušení celého daňového systému a daňového řízení a uplatnění socialistických zásad v daňovém systému a drobným a středním zemědělcům přinese nesporné výhody. Naši zemědělci jsou pro každé zjednodušení, a tím zemědělská daň jistě bude, poněvadž poměrně složité zdaňování nynější, které znamenalo dosavadní daně přímé a daň obratovou, se nahrazuje jednoduchým daňovým řízením jediné daně.

V zastoupení klubu poslanců čs. sociální demokracie zaujímám kladné stanovisko ke všem předloženým osnovám zákonů, pro které budeme hlasovat. Jak jsem již v úvodu řekl, řeší tyto zákony stěžejní potřeby našeho zemědělství a podstatnou měrou přispějí k lepšímu uspořádání poměrů na našich vesnicích a v našem zemědělství. S tohoto hlediska vítáme přijetí šesti zemědělských zákonů a věříme, že splní svůj úkol ku prospěchu celého našeho zemědělství a státu. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Chytil (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 1, posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 1, posl. Sutrovi.

Zpravodaj posl. Sutr: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 2, posl. Čulenovi.

Zpravodajca posl. Čulen: Vzdávam sa slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 2, posl. Juhovi.

Zpravodaj posl. Juha: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 3, posl. Kaďůrkovi.

Zpravodaj posl. Kaďůrek: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 3. posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělsky, zásobovací a osidlovací k odst. 4, posl. Kovářovi.

Zpravodaj posl. Kovář: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 4, posl. Pešákovi.

Zpravodaj posl. Pešák: vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 5, posl. Ledlovi.

Zpravodaj posl. Ledl: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový k odst. 5, posl. dr. Linczényimu.

Zpravodajca posl. dr. Linczényi: Vzdávam sa slova.

Místopředseda dr. Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 6, posl. Nepomuckému.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Chytil: Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh.

Ústavodárné Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti.

Budeme hlasovati o prvém odstavci pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě (tisk 1082).

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Václavů, za výbor rozpočtový posl. Sutr.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?